3 VSPH 2082/2016-B-15
KSUL 46 INS 31398/2015 3 VSPH 2082/2016-B-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Michala Kubína a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. v insolvenční věci dlužníka: Lukáš anonymizovano , anonymizovano , bytem Ústí nad Labem, Na Kohoutě 788/7, IČO: 01249304, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. září 2016, č.j. KSUL 46 INS 31398/2015-B-10,

takto:

Odvolání s e o d m í t á .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře (bod I. výroku) a do ostatních bodů výroku II.-XVII. promítl svůj další procesní postup a náležitosti usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře podle § 406 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ). Z toho v bodě VI. výroku konkrétně uložil dlužníku, aby ze svých příjmů z podnikání platil k rukám insolvenčního správce zálohu ve výši 10.000,-Kč měsíčně. Současně rozhodl, že správce na základě skutečných příjmů dlužníka je oprávněn stanovit jinou výši zálohy, že správce bude provádět minimálně jednou ročně vyúčtování záloh na základě skutečného čistého příjmu dlužníka zjištěného na základě reálně dosažených příjmů po odečtení reálně vynaložených výdajů, které bude dlužník dokládat bez ohledu na to, zda-li bude uplatňovat výdaje v daňovém přiznání daňovým paušálem. Učiní tak bez zřetele k tomu, zda toto rozhodnutí je v právní moci. V Bodě IX. výroku uložil dlužníku, aby plnění ve výši 2.600,-Kč měsíčně, které obdrží na základě darovací smlouvy ze dne 27.1.2016 od Lenky Vojtové po doručení tohoto rozhodnutí o schválení oddlužení platil k rukám insolvenčního správce (vždy do 25. dne v měsíci) s tím, že správce tuto částku použije k plnění splátkového kalendáře.

V odůvodnění svého rozhodnutí, odkazuje na ust. § 402 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), zejména uvedl, že na základě učiněných zjištění dospěl k závěru, že v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by schválení oddlužení ve zvolené formě bránily. Tento způsob oddlužení je pro věřitele výhodnější se zřetelem k majetkovým poměrům dlužníka, než oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. isir.justi ce.cz

Vycházel přitom především z toho, že celkový objem přihlášených pohledávek nezajištěných věřitelů činí 137.367,88 Kč a měsíční příjem dlužníka coby osoby samostatně výdělečně činné činí průměrně 26.000,-Kč. Výše měsíčních úhrad sociálního a zdravotního pojištění činí cca 4.000,-Kč a náklady za telefon činí měsíčně cca 2.000,-Kč. Jiné náklady dlužník nedoložil. Při zohlednění daňové povinnosti dlužníka dospěl k závěru, že jeho čistý měsíční příjem je zhruba 17.000,-Kč a má zákonnou vyživovací povinnost k jednomu dítěti. Dalším příjmem dlužníka je plnění ve výši 2.600,-Kč měsíčně vyplácené na základě darovací smlouvy. Po odečtení částky 1.089,-Kč (750,-Kč + 150,-Kč + DPH) připadající na odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce by měl dlužník k dispozici k úhradě pohledávek nezajištěných věřitelů částku odpovídající za 60 měsíců oddlužení 100 % nezajištěných pohledávek. V případě oddlužení plněním splátkového kalendáře při zachovaných příjmech dlužníka budou tedy nezajištění věřitelé uspokojeni v částce převyšující 30 % jejich pohledávek.

Výše přípustných srážek z příjmu z podnikání se určí přiměřeně podle ustanovení § 318 občanského soudního řádu (§ 7 IZ). Pohledávky fyzických osob, které jsou podnikateli, vzniklé při jejich podnikatelské činnosti, podléhají výkonu rozhodnutí jen dvěma pětinami; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2 občanského soudního řádu, podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami. Dlužník proto každý měsíc ze svého příjmu z podnikání určí po zaplacení zákonných odvodů a případných dalších skutečných nákladů na dosažení tohoto zisku svůj čistý zisk a z tohoto čistého zisku odvede zálohu ve výši 10.000,-Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník včasné odvolání a požaduje, aby stanovená výše zálohy, kterou je měsíčně povinen ze svých příjmů z podnikání platit k rukám insolvenčního správce byla z 10.000,-Kč snížena na 7.900,-Kč. Má za to, že nebyl brán zřetel na veškeré náklady na podnikání. V usnesení je zaznamenána pouze jejich část a vůbec nejsou brány v úvahu náklady na bydlení. Veškeré výdaje na podnikání činí dohromady 7.305,-Kč. Po odečtení této částky od příjmu zůstává čistá mzda 18.695,-Kč, ze které musí hradit náklady na bydlení v částce 8.000,-Kč. Darovací smlouva od slečny Lenky Vojtové ve výši 2.600,-Kč je již bezpředmětná z důvodu sdílení společné domácnosti a výchovy nezletilého syna.

Odvolací soud se nejdříve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro to, aby mohl přezkoumat věcnou správnost napadeného rozhodnutí a řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle ust. § 406 odst. 4 insolvenčního zákona může podat odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 insolvenčního zákona (tj. námitkám, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení) insolvenční soud nevyhověl. Dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval, může podat odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Z uvedeného plyne, že dlužník není osobou oprávněnou podat odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení (včetně souvisejících výroků, do nichž soud promítá svůj další procesní postup a náležitosti usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře), vyjma případu, kdy insolvenční soud schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře a nevyhověl žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek. O takový případ se však v dané věci nejedná, neboť dlužník v žádosti o oddlužení (kolonka č. 14 formuláře) nižší splátky nepožadoval.

Vzhledem k tomu, že odvolání bylo podáno osobou, jež k tomu není oprávněna, odvolací soud podle ust. § 218 písm. b) občanského soudního řádu za použití § 7 InsZ odvolání dlužníka odmítl.

Jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek, podle § 407 odst. 3 InsZ rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře insolvenční soud i bez návrhu změní.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 30. listopadu 2016

JUDr. Jindřich H a v l o v e c, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková