3 VSPH 2055/2016-A-16
KSPH 69 INS 19882/2016 3 VSPH 2055/2016-A-16

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. v insolvenční věci dlužníka Vladimír anonymizovano , anonymizovano , bytem v Mladé Boleslavi, V. Klementa 823, zahájené k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 69 INS 19882/2016-A-10 ze dne 26. září 2016

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 69 INS 19882/2016-A-10 ze dne 26. září 2016 se mění tak, že se insolvenční návrh dlužníka n e o d m í t á.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Praze (insolvenční soud) odmítl insolvenční návrhu dlužníka s návrhem na povolení oddlužení.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že 26.8.2016 byl podán dlužníkem insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení, neboť má více věřitelů s pohledávkami déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, jež není schopen plnit. Insolvenční soud vyšel z toho, že dlužník nedoložil listinu dokládající, že je dlužníkem vůči věřiteli Komerční bance, a.s., a to ani na výzvu, k níž uvedl, že smlouvu uzavřenou s tímto věřitelem nemá k dispozici, neboť se přestěhoval a nedisponuje touto smlouvou. Insolvenční soud konstatoval, že dlužníkem tvrzený závazek vůči úvěrovému věřiteli je třeba doložit s ohledem na rozpory v tvrzení dlužníka ohledně zajištění tohoto závazku a listinami, jež k insolvenčnímu návrhu doložil a z nichž plyne, že povinnou je Brigita Sehnalová a že závazek je zajištěn jejím majetkem, tedy osobou od dlužníka odlišnou. V takovém případě by pak jeho závazek vůči Komerční bance, a.s. byl nezajištěný, což by bylo významné pro posouzení jeho návrhu na povolení oddlužení; insolvenční návrh tak odmítl (patrně podle § 128 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobu jeho řešení-InsZ).

Cituje § 128 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) insolvenční soud dospěl k závěru, že insolvenční návrh je neprojednatelný, protože nebyly odstraněny vady příloh. isir.justi ce.cz

Toto rozhodnutí napadl dlužník a v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. Namítl, že předložil seznamy, jež na něm insolvenční soud vyžadoval a uvedl, že jsou úplné a správné. Uvedl, že je obligačním dlužníkem z úvěrového vztahu vůči Komerční bance, a.s. a že Brigita Sehnalová, je zástavním dlužníkem. Důvody, pro něž insolvenční soud jeho insolvenční návrh odmítl, označil za nerozhodné, neboť insolvenční návrh neobsahoval všechny zákonem požadované náležitosti.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Z § 97 odst. 1 a 5 InsZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Podle § 3 odst. 1 InsZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 InsZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 InsZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 InsZ).

O úpadek předlužením dle § 3 odst. 3 InsZ se může jednat jen v případě dlužníka, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem.

Domáhá-li se dlužník insolvenčním návrhem zjištění svého úpadku nebo hrozícího úpadku, je podle § 103 odst. 2 InsZ povinen v insolvenčním návrhu vždy uvést i rozhodující skutečnosti, které jeho tvrzený úpadek nebo hrozící úpadek osvědčují. Současně dlužník podle § 104 odst. 1 InsZ musí k insolvenčnímu návrhu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (seznam majetku) a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (seznam závazků), jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 InsZ.

Jestliže dlužník (dlužníci) hodlá navrhnout řešení svého úpadku (hrozícího úpadku) oddlužením, musí tak učinit návrhem na povolení oddlužení (společného oddlužení manželů) podaným na předepsaném formuláři (§ 391 odst. 3 InsZ), a to současně s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 InsZ). K podání insolvenčního návrhu pak může využít kolonku č. 7 formuláře návrhu na povolení oddlužení (Formulář), v níž pak musí-v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 InsZ-vyplnit nejen údaj o tom, čeho se insolvenčním návrhem domáhá (zda navrhuje vydat rozhodnutí o úpadku nebo hrozícím úpadku), ale také musí uvést důvod tohoto návrhu, tj. vylíčit rozhodující skutečnosti, které jeho tvrzený úpadek či hrozící úpadek osvědčují. Insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení jsou samostatná procesní podání se samostatným procesním režimem. Nedostatky insolvenčního návrhu (jímž se dlužník domáhá zjištění svého úpadku) proto nemohou být nahrazeny obsahem či přílohami návrhu, jímž se dlužník domáhá řešení svého úpadku oddlužením.

Požadavky stran povinnosti insolvenčního navrhovatele vylíčit v insolvenčním návrhu skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka jsou ustáleny judikaturou Nejvyššího soudu uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek-viz jeho usnesení sen. zn. 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009 (R 91/2009), usnesení sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (R 88/2010), usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 (R 26/2011) a usnesení sen. zn. 29 NSČR 14/2011 ze dne 21.12.2011 (R 44/2012). Z této judikatury plyne, že v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, se tak rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit.

Součástí vylíčení takových rozhodujících skutečností tedy musí být nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Dlužník, který označením bodu 7 ve Formuláři projeví úmysl podat návrh na povolení oddlužení a zároveň jako insolvenční návrh a který současně rezignuje na uvedení jakýchkoliv rozhodujících skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo hrozící úpadek, předkládá insolvenčnímu soudu zásadně neprojednatelný insolvenční návrh, jenž má být bez dalšího odmítnut podle § 128 odst. 1 InsZ.

Jakkoli povinnost vylíčit skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka podle citovaného R 91/2009 nelze mít za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, je soudní praxe ustálena v závěru, že taková skutková tvrzení může dlužník-navrhovatel nabídnout i prostřednictvím připojeného řádného seznamu majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ a b/ InsZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 InsZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 InsZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se nepoužije (odst. 1). Nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne (odst. 2).

Z insolvenčního spisu plyne, že dlužník podal k insolvenčnímu soudu insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení ve formě plnění splátkového kalendáře s využitím Formuláře. V jeho kolonce č. 7 označil řádně své věřitele, výši jejich pohledávek a také lhůtu splatnosti. O pohledávky Komerční banky, a.s. uvedl, že se jedná o pohledávku zajištěnou. Připojil pak přípis Komerční banky, a.s. do exekučního řízení vedeného pod sp.zn. 30 EXE 773/2015 soudním exekutorem Mgr. Martinem Slavatou ze 17.7.2015, podle něhož dlužník je obligačním dlužníkem z poskytnutého úvěru, jehož zaplacení je vymáháno proti Brigitě Sehnalové na základě usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi č.j. 18 C 81/2012-97, jež nabylo právní moci 15.2.2013, kterým byl nařízen prodej níže uvedených nemovitostí k uspokojení pohledávky Komerční banky, a.s. ve výši 7,141.825,33 Kč ze smlouvy o hypotečním úvěru z 26.11.2007.

K výzvě insolvenčního soudu č.j. KSPH 69 INS 19882/2016-A-8 z 1.9.2016 doplnil svůj insolvenční návrh o seznam závazků a k žádosti o předložení listiny dokládající vznik závazku vůči Komerční bance, a.s. a označení majetku, kterým je pohledávka tohoto věřitele zajištěna, dlužník předložil seznam svých závazků se řádně uvedenými věřiteli, výší jejich pohledávek a lhůtami splatnosti. Dále doložil, že Brigita Sehnalová je vlastnicí bytové jednotky č. 21 v domě č.p. 822, 823 a 824 postavených na pozemcích parc.č. 3533/1, 3533/2, 3533/3 a podílovou spoluvlastnicí v rozsahu 861/78403 na společných částech domů a pozemků zapsaných pro kat. území Mladá Boleslav s poznámkou, že byl vydán exekuční příkaz k prodeji uvedené nemovitosti.

Odvolací soud zdůrazňuje, že zákonem požadované přílohy dle § 128 odst. 2 InsZ jsou přílohy uváděné v ustanovení § 104 InsZ a že jen tyto přílohy jsou součástí insolvenčního návrhu, což se projevuje právě v tom, že nedostatky insolvenčního návrhu mohou být odstraněny obsahem těchto povinných příloh.

Ze spisu plyne, že insolvenční návrh má všechny zákonem požadované náležitosti ve smyslu § 103 InsZ a že k výzvě soudu byl doplněn neúplný seznam závazků. Je proto namístě závěr, že insolvenční návrh dlužníka je projednatelný a je na insolvenčnímu soudu, aby pokračoval v insolvenčním řízení na základě dlužníkových tvrzení, z nichž plyne, že se nachází v úpadkové situaci ve formě insolvence.

Nad rámec uvedeného odvolací soud doplňuje, že otázku, zda dlužníkův závazek je či není zajištěným, vyřeší teprve přihláška pohledávky Komerční banky, a.s., které nic nebrání, aby zajištění své pohledávky nepřihlásila a požadovala zahrnout svou pohledávku do splátkového kalendáře, a proto požadované doplnění insolvenčního návrhu o osvědčení charakteru tohoto závazku je bez významu.

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud dospěl k závěru, že podmínky pro odmítnutí insolvenčního návrhu podle § 128 odst. 2 InsZ tu nejsou, a proto napadené usnesení podle § 220 odst. 1 o.s.ř.ů ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 7. listopadu 2016

JUDr. Michal K u b í n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková