3 VSPH 2054/2013-A-15
KSPL 54 INS 17956/2013 3 VSPH 2054/2013-A-15

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužnice Růženy anonymizovano , anonymizovano , bytem Krásné Údolí 129, 364 01 Toužim, zahájeném na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 17956/2013-A-9 ze dne 4. listopadu 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 17956/2013-A-9 ze dne 4. listopadu 2013 se m ě n í tak, že se insolvenční řízení nezastavuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 54 INS 17956/2013-A-9 ze dne 4.11.2013 zastavil insolvenční řízení dlužnice Růženy anonymizovano (dále jen dlužnice).

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že mu byl dne 24.7.2013 doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení.

Usnesením č.j. KSPL 54 INS 17956/2013-A-8 ze dne 26.8.2013 soud vyzval dlužnici, aby ve lhůtě 10 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila na účet soudu zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč, jelikož z jejího návrhu nebylo možné usuzovat na dostatečnost jejího majetku ke krytí nákladů insolvenčního řízení. Usnesení bylo dlužnici doručeno dne 20.9.2013 a právní moci nabylo dne 8.10.2013. Ve stanovené lhůtě (do 18.10.2013) dlužnice zálohu nezaplatila. Proto soud podle § 108 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) insolvenční řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a žádala o obnovu insolvenčního řízení s tím, že zálohu na náklady insolvenčního řízení uhradí ke dni 18.11.2013 ale že si nebyla vědoma toho, že částku 5.000,-Kč má zaplatit zvlášť ona i její manžel.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 a 3 IZ, podle nějž insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

V posuzovaném případě soud prvního stupně usnesením č.j. KSPL 54 INS 17956/2013-A-8 ze dne 26.8.2013 dlužnici uložil, aby do 10 dnů od právní moci usnesení na účet soudu zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč. Dlužnice nijak nezpochybňovala, že toto usnesení, jež jí bylo doručeno (podle § 50 odst. 1 občanského soudního řádu) vhozením do domovní schránky dne 20.9.2013, a jež odvoláním nenapadla nabylo dne 8.10.2013 právní moci, a že ve stanové lhůtě zálohu na náklady insolvenčního řízení nezaplatila, ač byla o možném následku nesplnění této povinnosti spočívající v zastavení řízení poučena. Soud prvního stupně proto rozhodl správně, když za této situace dle § 108 odst. 3 IZ napadeným usnesením insolvenční řízení dlužnice zastavil.

Z obsahu spisu se ovšem podává, že v době rozhodování odvolacího soudu, což je stav rozhodný, je již požadovaná záloha ve výši 5.000,-Kč zaplacena-podle záznamu účtárny Krajského soudu v Plzni (A-12) došla na účet soudu dne 19.11.2013.

Proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu napadené usnesení změnil tak, že insolvenční řízení se nezastavuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 13. prosince 2013

JUDr. Jaroslav B u r e š , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková