3 VSPH 204/2014-A-13
MSPH 91 INS 23645/2013 3 VSPH 204/2014-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužnice Lucie anonymizovano , anonymizovano , bytem v Praze 5, Janského 2509/101, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 23645/2013-A-8 ze dne 28. listopadu 2013

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 23645/2013-A-8 ze dne 28. listopadu 2013 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesení Městský soud v Praze (insolvenční soud) odmítl insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že mu byl 26.8.2013 doručen insolvenční návrh dlužnice s návrhem na povolení oddlužení. Protože k insolvenčnímu návrhu nebyl připojen seznam majetku, seznam závazků dlužnice a nebyly s ním předloženy listinné důkazy k doložení jejích tvrzení, vyzval dlužnici usnesením č.j. MSPH 91 INS 23645/2013-A-6 z 29.8.2013 (Usnesení), jež jí bylo doručeno 3.9.2013, aby ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení připojila seznam majetku, seznam závazků a další údaje podle § 104 odst. 1, 2 a 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), uvedla, v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč a nemá-li žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvedla to výslovně. Zároveň dlužnici poučil o následcích, nedoplní-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě. Insolvenční soud konstatoval, že dlužnice reagovala na Usnesení podáním z 24.9.2013, doručeným 4.10.2013. Zdůraznil, že seznam majetku založený dlužnicí nemá charakter seznamu majetku podle § 104 odst. 2 InsZ, neboť takto není označen a není z něho zřejmá doba pořízení jednotlivých věcí v majetku dlužnice, nejsou uvedeny jejich pořizovací hodnoty a cena ke dni jeho pořízení. V seznamu závazků nedoplnil data vzniku jednotlivých závazků a jejich důvod, u pohledávky zajištěného věřitele neoznačila druh zajištěné a důvod jeho vzniku. Na základě uvedené tak dospěl k závěru, že insolvenční návrh dlužnice -2-MSPH 91 INS 23645/2013 přes výzvu řádně nedoplnila, a proto insolvenční návrh dlužnice podle § 128 odst. 2 InsZ odmítl.

Toto usnesení napadla dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhla, aby je odvolací soud změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá. Uvedla, že závěry insolvenčního soudu považuje za nesprávné, neboť k výzvě insolvenčního soudu všechny nedostatky insolvenčního návrhu odstranila a uvedla celkovou výši svého majetku, tj. 1,6 mil. Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 97 odst. 5 InsZ insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Podle § 3 odst. 1 InsZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost).

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 InsZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 InsZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 InsZ).

O úpadek předlužením dle § 3 odst. 3 InsZ se může jednat jen v případě dlužníka, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem.

Domáhá-li se dlužník insolvenčním návrhem zjištění svého úpadku nebo hrozícího úpadku (§ 97 odst. 3 InsZ), je podle § 103 odst. 1 a 2 InsZ povinen v insolvenčním návrhu uvést i rozhodující skutečnosti, které jeho tvrzený úpadek nebo hrozící úpadek osvědčují. Současně dlužník podle § 104 odst. 1 InsZ musí k insolvenčnímu návrhu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (seznam majetku) a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (seznam závazků), jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 InsZ. Seznam závazků dlužníka přitom musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených (viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 38/2010-A ze dne 1.3.2012, uveřejněné pod č. 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle § 104 odst. 4 InsZ musejí být všechny osoby uvedené v seznamech označeny způsobem -3-MSPH 91 INS 23645/2013 uvedeným v § 103 odst. 1; tyto seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Jestliže dlužník hodlá navrhnout řešení svého úpadku (hrozícího úpadku) oddlužením, musí tak učinit návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři (§ 391 odst. 3 InsZ), a to současně s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 InsZ). K podání insolvenčního návrhu pak může využít kolonku č. 6 formuláře návrhu na povolení oddlužení (od 1.1.2013 kolonka č. 7), v níž pak musí ve smyslu § 103 odst. 2 InsZ vylíčit rozhodující skutečnosti, které dlužníkův úpadek či hrozící úpadek, jehož se dovolává, osvědčují. Insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení jsou samostatná procesní podání se samostatným procesním režimem. Nedostatky insolvenčního návrhu (jímž se dlužník domáhá zjištění svého úpadku) proto nemohou být nahrazeny obsahem či přílohami návrhu, jímž se dlužník domáhá řešení svého úpadku oddlužením.

Požadavky stran povinnosti insolvenčního navrhovatele vylíčit v insolvenčním návrhu skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka jsou ustáleny judikaturou Nejvyššího soudu uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek-viz jeho usnesení sen. zn. 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009 (R 91/2009), usnesení sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (R 88/2010), usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 (R 26/2011) a usnesení sen. zn. 29 NSČR 14/2011 ze dne 21.12.2011 (R 44/2012). Z této judikatury plyne, že v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, se tak rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. To znamená, že insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 InsZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je úpadku. Dlužník, který označením bodu 7 (dříve bodu 6) ve formuláři návrhu na povolení oddlužení projeví navenek úmysl podat návrh na povolení oddlužení zároveň jako insolvenční návrh a který současně rezignuje na uvedení ( popis ) jakýchkoliv rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek , předkládá insolvenčnímu soudu zásadně neprojednatelný insolvenční návrh, jenž má být bez dalšího odmítnut podle § 128 odst. 1 InsZ.

Jakkoli povinnost vylíčit skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka podle citovaného R 91/2009 nelze mít za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, je soudní praxe ustálena v závěru, že taková skutková tvrzení může dlužník-navrhovatel nabídnout i prostřednictvím připojeného řádného seznamu majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční -4-MSPH 91 INS 23645/2013 návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ a b/ InsZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 InsZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 InsZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 InsZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy , nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůta k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne (odst. 2). K postupu soudu podle § 128 odst. 2 InsZ se vyjádřil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí pod č.j. KSUL 77 INS 6209/2011, 29 NSČR 45/2011-A-20 z 21.12.2012, v němž formuloval závěr, že není-li insolvenční návrh projednatelný, je namístě jeho odmítnutí podle § 128 odst. 1 InsZ a nikoli zkoumání a odstraňování vad příloh podle § 128 odst. 2 InsZ.

Z insolvenčního spisu plyne, že dlužnice podala k insolvenčnímu soudu insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení s využitím formuláře Návrhu na povolení oddlužení (Formulář), v jehož kolonce vyhrazené pro uvedení skutečností osvědčujících úpadek dlužnice, dlužnice uvedla své jednotlivé věřitele, jež označila firmou, identifikačním číslem a sídlem s pohledávkami, jež jsou exekučně vymáhány, a to ke dni podání insolvenčního návrhu ve výši 77.000,-Kč vůči společnosti CC Invest Ltd., IČO C 46484 se sídlem na Maltě, dále ke dni 19.3.2010 ve výši 4.710.000,-Kč vůči společnosti LAURENCE AND PARTNERS LIMITED č. reg. 0482237 se sídlem v Království Velké Británie a Severního Irska v Londýně, jež je exekučně vymáhána, dále ke dni 7.9.2011 ve výši 175.000,-Kč vůči společnosti Profidebt, spol. s r.o. se sídlem v Praze 1, jež je také exekučně vymáhána a k 15.5.2013 ve výši 200.000,-Kč vůči družstvu Pokrok, IČO 00034398. Dlužnice uvedla, že není schopna své závazky platit, její pohledávky jsou starší několika let a jejich vymáhání nevedlo k uspokojení jejích věřitelů. K insolvenčnímu návrhu nepřipojila dlužnice seznamy upravené v ustanovení § 104 InsZ. Usnesením byla dlužnice vyzvána k doplnění povinných seznamů, a dalších příloh, důležitých pro posouzení návrhu na povolení oddlužení. Dlužnice vyžadované seznamy doplnila neúplně, když nepřipojila seznam svých zaměstnanců, resp. prohlášení o tom, že žádné zaměstnance nemá. V seznamu svých závazků pak uvedla své věřitele Ladislava Radu s pohledávkou ve výši 86.401,-Kč se lhůtou splatnosti 22.3.2013, jež je zajištěna majetkem dlužnice, společnost AQ fin, spol. s r.o., IČO 24138614 s pohledávkou ve výši 23.544,-Kč, se splatností k 6.9.2012, Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR s pohledávkou ve výši 6.216,-Kč se splatností k 22.6.2011 a SHEFFINOR Co LIMITED reg. č. HE 152018 se sídlem na Kypru s pohledávkou ve výši 5.165.937,-Kč splatnou 21.4.2010, zajištěnou majetkem dlužnice; v seznamu majetku uvedla, že hodnota nemovitého majetku činí cca 1,6 mil. Kč podle přiloženého -5-MSPH 91 INS 23645/2013 znaleckého ocenění, označila svůj bankovní účet a pohledávku ve výši 406.100,-Kč na základě rozsudku Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 To 29/2013.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužnice-což insolvenční soud přehlédl-v insolvenčním návrhu (tj. v kolonce vyhrazené pro uvedené skutečností osvědčující úpadek dlužnice) neuvedla konkrétní údaje o svých majetkových poměrech, uvedla své věřitele i označení exekučních řízení, v nichž dlužničini věřitelé své pohledávky vymáhají dovodit, že jsou déle než 3 měsíce po lhůtě splatnosti, avšak již z tvrzení dlužnice neplyne aktuální výše jednotlivých závazků, neboť vyjma jedné pohledávky jejich výše je uvedena k jinému datu, než-li bylo datum podání insolvenčního návrhu, takže nelze dovodit aktuální výši závazků dlužnice ke dni podání insolvenčního návrhu a nelze učinit ani žádný závěr o jejích majetkových poměrech, z nichž by vyplynulo i to, jak se do finanční tísně dostala a důvody, pro něž insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podala, což je významné pro posouzení způsobu, jakým lze očekávat řešení jejího úpadku a jaké náklady si pravděpodobně insolvenční řízení vyžádá. Protože dlužnice k insolvenčnímu návrhu nepřipojila povinné seznamy uvedené v ustanovení § 104 InsZ, nebylo lze nahradit nedostatek údajů v insolvenčním návrhu ani obsahem těchto seznamů.

Dlužnice v insolvenčním návrhu ani prostřednictvím jeho povinných příloh, které k insolvenčnímu návrhu nepřipojila, nevylíčila skutečnosti, z nichž by plynul jasný závěr, že má vůči vícerým věřitelům závazky déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, jež není schopna plnit, neboť tento závěr by bylo lze z předložených údajů jen nepřímo vykládat. Pokud dlužnice uvedla údaje týkající se jejího majetku v dalších kolonkách Formuláře, pak je nelze jako součást insolvenční návrhu použít, neboť slouží pouze k naplnění náležitostí návrhu na povolení oddlužení.

Protože insolvenční návrh dlužnice nebyl způsobilý projednání, neboť vykazoval nedostatky, pro něž nelze v řízení pokračovat, byly dány podmínky jedině k tomu, aby insolvenční soud tento návrhu podle § 128 odst. 1 InsZ bez dalšího odmítl. Nebylo proto důvodu, aby insolvenční soud vyzýval dlužnici podle § 128 odst. 2 InsZ k doplnění insolvenčního návrhu o řádné seznamy a další přílohy. Ani po této výzvě se však procesní situace nezměnila, naopak, neboť v seznamu závazků uvedla dlužnice jiné své věřitele a jejich pohledávky, takže insolvenční návrh, jehož součástí seznam závazků je, se stal vnitřně rozporným a nejasným a tím méně projednatelným.

Na základě uvedeného proto odvolací soud podle § 219 o.s.ř. napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Pro úplnost považuje odvolací soud za vhodné dodat, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby dlužník insolvenční návrh opatřený všemi předepsanými náležitostmi znovu podal, a aby spolu s ním podal na předepsaném formuláři i řádný návrh na povolení oddlužení. Předpokladem vyhovění těmto návrhům však je, že jak insolvenční návrh, tak návrh na povolení oddlužení a jejich povinné přílohy budou mít zákonem vyžadované náležitosti. V případě, že by předepsané náležitosti měl jen insolvenční návrh, jemuž by bylo možné vyhovět, a návrh na povolení oddlužení nikoliv, -6-MSPH 91 INS 23645/2013 insolvenční soud by v souvislosti s rozhodnutím o zjištění úpadku dlužníka návrh na povolení oddlužení odmítl a rozhodl zároveň, že jeho úpadek bude řešen konkursem (§ 148 odst. 3 a § 396 InsZ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 30. září 2014

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková