3 VSPH 2019/2015-A-15
KSUL 71 INS 21551/2015 3 VSPH 2019/2015-A-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Michala Kubína v insolvenční věci dlužníků-manželů Jiřího anonymizovano , anonymizovano a Daniely anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Čechova 3840/34, 430 01 Chomutov, zahájené na návrh dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 71 INS 21551/2015-A-10 ze dne 25. Září 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 71 INS 21551/2015-A-10 ze dne 25. září 2015, s e m ě n í tak, že se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení dlužníkům neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem (insolvenční soud) uložil usnesením č.j. KSUL 71 INS 21551/2015-A-10 ze dne 25. září 2015 (usnesení) dlužníkům-manželům Jiřímu anonymizovano a Daniele anonymizovano (dlužníci) povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 45.000,-Kč ve lhůtě 3 dnů ode dne nabytí právní moci napadeného usnesení.

V odůvodnění usnesení insolvenční soud uvedl, že mu byl dlužníky dne 25.8.2015 doručen insolvenční návrh spojeným s návrhem na povolení oddlužení. Vyšel ze zjištění, že převažujícím příjmem dlužníků je částka ve výši 14.000,-Kč z titulu darovací smlouvy. S ohledem na jejich vlastní příjmovou situaci proto dlužníky vyzval k doložení zdrojů dárce, ze kterých hodlá dar dlužníkům poskytovat (A-6). Protože dlužníci k této výzvě nedoložili ničeho, jejich vlastní příjmová situace nebude stačit ani na úhradu odměny insolvenčního správce za 5 let a nevlastní ani žádný hodnotný majetek, insolvenční soud, odkazuje na § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), a vyhlášku č. 313/2007 Sb., se přiklonil k názoru, že jejich úpadek nelze řešit jinak než konkursem a uložil dlužníkům povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve stanovené výši. V odůvodnění usnesení insolvenční soud rovněž uvedl, že se ztotožňuje s názorem Vrchního soudu v Praze, dle kterého insolvenční soud není povinen zkoumat ekonomickou situaci dárce. Insolvenční soud je však názoru, že z insolvenčního zákona vyplývá jeho povinnost co možná nejdůkladněji a nejúplněji objasnit ekonomickou nabídku dlužníků, proto insolvenční soud považoval za nezbytné objasnit i ekonomickou splnitelnost předmětné darovací smlouvy.

Proti tomuto usnesení podali dlužníci včas odvolání a navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se dlužníkům povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá, neboť insolvenčnímu soudu předložili darovací smlouvu i živnostenský list dárce. K osobě dárce dále uvedli, že je osobou samostatně výdělečně činnou, má firmu a zaměstnance.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 108 odst. 1 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 136 odst. 4 věty druhé IZ uloží insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, dlužníku, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že lze-li bez zbytečného odkladu očekávat vydání rozhodnutí o úpadku, s nímž bude spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, nelze dlužníkovi uložit povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení před vydáním takového rozhodnutí, ale až v rozhodnutí samém, a to jen ve formě záloh.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že se dlužníci insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 25.8.2015 domáhali zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením plněním splátkové kalendáře, neboť mají u 10 věřitelů 13 závazků v celkové výši 2.522.409,71,-Kč, z toho 3 závazky pocházejí z podnikání, všechny jejich závazky jsou nezajištěné, 5 je nevykonatelných a 8 vykonatelných, dlužníci jsou fyzickými osobami nepodnikajícími a nemají žádné zaměstnance. Ke svému návrhu připojili seznam závazků a seznam majetku s uvedením, že nevlastní žádný majetek. Dále dlužníci uvedli, že čistý měsíční příjem manžela činí 10.600,-Kč a manželky 13.500,-Kč, a že mají vyživovací povinnost vůči 2 dětem. Insolvenční soud tak správně zjistil, že jen z jejich příjmů nelze v takové situaci v případě schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře srážet na úhradu pohledávek ničeho, resp. jen nepatrnou část a pro účely oddlužení tak bude využit výhradně příjem z titulu darovací smlouvy.

Usnesením ze dne 31.8.2015 proto insolvenční soud vyzval dlužníky k doložení zdrojů dárce, ze kterých bude dar dlužníkům poskytovat. Protože dlužníci na tuto výzvu nereagovali a požadované zdroje nedoložili, insolvenční soud dlužníkům uložil, aby zaplatili zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 45.000,-Kč.

Pro účely posouzení případného schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je třeba vycházet z příjmů dlužníků a z příjmu z darovací smlouvy, jež obsahuje zákonem předepsané náležitosti. Manžel není ze své průměrné čisté měsíční mzdy schopen hradit žádné splátky, manželka je ze své průměrné čisté měsíční mzdy ve výši 13.500,-Kč schopna hradit měsíční splátku ve výši 1.862,-Kč. Předpokládané měsíční splátky pro oddlužení činí tedy 1.862,-Kč + 14.000,-Kč, tj. 15.862,-Kč. Z této částky je přitom třeba podle vyhlášky č. 313/2007 Sb. odečíst zálohu na odměnu insolvenčního správce ve výši 1.125,-Kč a na náhradu jeho hotových výdajů ve výši 225,-Kč, tj. 1.350,-Kč + 21 % DPH, celkem tedy částku 1.634,-Kč měsíčně. Výše měsíční splátky pro oddlužení dlužníků určená pro nezajištěné věřitele tak činí 14.228,-Kč, což za 5 let oddlužení představuje celkem 853.680,-Kč, tj. 33,84 % z hodnoty všech tvrzených pohledávek (ve výši 2.522.409,71,-Kč). Hodnota plnění, které by při schválení oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, by tedy byla vyšší než 30 % z hodnoty jejich nezajištěných pohledávek.

Je tedy zjevné, že dlužníci mohou za trvání splátkového kalendáře uspokojit pohledávky svých nezajištěných věřitelů v rozsahu převyšujícím 30 %, a že soud prvního stupně může o jejich insolvenčním návrhu rozhodnout bez zbytečného odkladu, když jejich úpadek lze řešit oddlužením. Pro posouzení důvodnosti odvolání je přitom určující, že rozhodnutí o úpadku, s nímž by bylo spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, nebylo dosud vydáno, a povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení dlužníkům za dané situace uložit neměl.

Pro úplnost považoval odvolací soud za potřebné doplnit, že závazek dárců poskytovat dlužníkům po dobu trvání splátkového kalendáře dar je závazkem dobrovolným a soudu prvního stupně nepřísluší přezkoumávat, zda budou třetí osoby plnění poskytovat nad rámec nezabavitelné částky svých příjmů (například z úspor apod.); opačný postup insolvenčního soudu, tj. objasňování ekonomické splnitelnosti předmětné smlouvy, postrádá oporu v zákoně.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).

V Praze dne 9. listopadu 2015

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková