3 VSPH 2010/2013-A-15
KSPH 38 INS 26423/2013 3 VSPH 2010/2013-A-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužníka: Jaroslava Tichá, bytem Příbram III, Milínská 158, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 38 INS 26423/2013-A-9 ze dne 29. října 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 38 INS 26423/2013-A-9 z 29.10.2013 se m ě n í tak, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení se dlužníku neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením z 29.10.2013 uložil dlužníkovi zaplatit do 10 dnů od právní moci usnesení zálohu 5.000,-Kč na náklady insolvenčního řízení. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že dne 24.9.2013 bylo zahájeno insolvenční řízení na základě insolvenčního návrhu podaného dlužníkem s návrhem na oddlužení, a to plněním splátkového kalendáře. Soud odkázal na ustanovení § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) a uvedl, že podle insolvenčního návrhu má dlužník splatné závazky vůči nezajištěným věřitelům v celkové výši přibližně 248.000,-Kč a pobírá čistou mzdu cca 13.000,-Kč měsíčně. Soud učinil závěr, že úpadek dlužníka bude zřejmě řešen oddlužením formou splátkového kalendáře, neboť příjem dlužníka umožňuje zaplatit během 5 let nejméně 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Soud proto, s přihlédnutím k očekávaným výdajům na odměnu a náhradu nákladů správce, uložil dlužníkovi zaplatit zálohu 5.000,-Kč.

Dlužník podal včas proti usnesení odvolání, ve kterém navrhl placení zálohy zrušit. Odvolání odůvodnil tím, že pobírá čistou mzdu 11.037,-Kč měsíčně a žije ve společné domácnosti s matkou a s dítětem. V současné době je její příjem snížen z důvodu pracovní neschopnosti.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o.s.ř. a shledal odvolání dlužníka důvodným.

S účinností ode dne 1.1.2014 byl zákonem č. 294/2013 Sb. novelizován insolvenční zákon, přičemž dle Čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona insolvenční zákon ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Úkony, o kterých se zmiňuje Čl. II. přechodných ustanovení, nejsou pouze úkony účastníků, ale též rozhodnutí soudu (viz např. § 40b odst. 2 o.s.ř. a § 11 zákona č. 121/2008 Sb.). Nicméně napadené usnesení nenabylo právní moci do 31.12.2013, neboť dlužník podal proti němu odvolání, tudíž nevyvolalo v uvedené lhůtě právní účinky. Z toho důvodu je nutno na danou věc aplikovat insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014, tj. ve znění novely provedené zákonem č. 294/2013 Sb.

Odvolací soud uzavírá, že nenabylo-li z důvodu podaného odvolání právní moci rozhodnutí soudu prvního stupně vydané do 31.12.2013, odvolací soud postupuje v odvolacím řízení probíhajícím po uvedeném datu dle insolvenčního zákona ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ).

Je správný závěr soudu prvního stupně, že účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že je nebude možno uhradit z majetkové podstaty.

Podle § 108 odst. 1 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Ze spisu se podává, že dlužník nemá dluhy z podnikání a nemá žádný větší majetek, který by mohl být zpeněžen. Pohledávky nezajištěných věřitelů dosahují celkové výše 247.872,-Kč. Dlužník pobírá měsíčně čistou mzdu 11.037,-Kč a má vyživovací povinnost k dítěti. Má dále pravidelný měsíční příjem 250,-Kč na základě darovací smlouvy trvající po dobu schváleného oddlužení. Při čisté měsíční mzdě 11.037,-Kč a jedné vyživované osobě činí přibližná měsíční splátka pro oddlužení 2.200,-Kč a k této sumě je nutno připočíst důchod 250,-Kč (nelze považovat důchod za součást čisté mzdy) a odečíst částku 900,-Kč na náklady insolvenčního správce, tj. jedná se o 60 splátek po 1.550,-Kč. Celková částka 93.000,-Kč přesahuje hranici 30 % všech nezajištěných pohledávek (tou je částka 74.362,-Kč při celkové výši dluhů 247.872,-Kč), tudíž je namístě vycházet z toho, že patrně bude splněna podmínka stanovená v § 395 odst. 1 písm. b) IZ.

Podle § 136 odst. 4 druhé věty IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) v rozhodnutí o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, uloží insolvenční soud dále dlužníku, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že jsou-li v insolvenčním řízení splněny podmínky k bezodkladnému rozhodnutí o úpadku dlužníka, s nímž bude spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, nelze dlužníku uložit povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Místo toho soud v takovém rozhodnutí uloží dlužníku povinnost k zálohovému placení nároků insolvenčního správce z titulu jeho odměny a náhrady hotových výdajů, jež mu budou náležet podle vyhlášky č. 313/2007 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014 dle následně zvoleného (schváleného) způsobu oddlužení.

Odvolací soud dále poukazuje na to, že s ohledem na novelizované znění § 397 odst. 1 IZ insolvenční soud povolí oddlužení, i když má pochybnosti o oprávnění dlužníka podat návrh na oddlužení. Sporné otázky lze přezkoumat v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí.

Na základě těchto zjištění a veden výše uvedenými názory, postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 14. února 2014

JUDr. Ladislav D e r k a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková