3 VSPH 2007/2014-A-9
KSCB 25 INS 25654/2014 3 VSPH 2007/2014-A-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka Miroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem ve Vřescích 38, 391 43 Ratibořské Hory, zahájené k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 25 INS 25654/2014-A-4 ze dne 23. září 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 25 INS 25654/2014-A-4 ze dne 23. září 2014 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích (insolvenční soud) odmítl insolvenční návrh dlužníka.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že mu byl doručen insolvenční návrh dlužníka s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Konstatoval, že dlužník v kolonce č. 7 formuláře návrhu na povolení oddlužení (Formulář), která je vyhrazena k vylíčení rozhodujících skutečností osvědčující dlužníkův úpadek, uvedl pouze, že má závazky v celkové výši 1.698.536,-Kč s tím, že většina je déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit po dobu delší 3 měsíců a že se z tohoto důvodu nachází v úpadku; k návrhu dlužník nepřipojil žádné listiny. Cituje ustanovení § 3, § 103 a § 104 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) insolvenční soud dospěl k závěru, že insolvenční návrh dlužníka není projednatelný, neboť v něm neuvedl konkrétní své věřitele s konkrétními pohledávkami s uvedením jejich splatnosti a protože nepřipojil k insolvenčnímu návrhu ani seznam závazků, nebylo lze nedostatky insolvenčního návrhu nahradit údaji uvedenými v tomto seznamu. Z uvedených důvodů proto postupoval podle § 128 odst. 1 InsZ a insolvenční návrh odmítl. Zároveň dlužníka poučil o tom, že po právní moci usnesení lze podat nový insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení, jenž však bude projednaný jen bude-li mít všechny zákonem požadované náležitosti.

Toto usnesení napadl dlužník v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá a zdůraznil, že již dříve předložil seznam svých věřitelů s pohledávkami, které není schopen plnit.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení a řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Z § 97 odst. 1 a 5 InsZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Podle § 3 odst. 1 InsZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost).

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 InsZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 InsZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 InsZ).

O úpadek předlužením dle § 3 odst. 3 InsZ se může jednat jen v případě dlužníka, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem.

Insolvenční soud správně vycházel z toho, že domáhá-li se dlužník insolvenčním návrhem zjištění svého úpadku nebo hrozícího úpadku, je podle § 103 odst. 2 InsZ povinen v insolvenčním návrhu vždy uvést i rozhodující skutečnosti, které jeho tvrzený úpadek nebo hrozící úpadek osvědčují. Současně dlužník podle § 104 odst. 1 InsZ musí k insolvenčnímu návrhu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (seznam majetku) a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (seznam závazků), jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 InsZ.

Jestliže dlužník hodlá navrhnout řešení svého úpadku (hrozícího úpadku) oddlužením, musí tak učinit návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři (§ 391 odst. 3 InsZ), a to současně s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 InsZ). K podání insolvenčního návrhu pak může využít kolonku č. 7 formuláře návrhu na povolení oddlužení (do 31.12.2013 šlo o kolonku č. 6), v níž pak musí-v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 InsZ-vyplnit nejen údaj o tom, čeho se insolvenčním návrhem domáhá (zda navrhuje vydat rozhodnutí o úpadku nebo hrozícím úpadku), ale také musí uvést důvod tohoto návrhu, tj. vylíčit rozhodující skutečnosti, které jeho tvrzený úpadek či hrozící úpadek osvědčují. Insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení jsou samostatná procesní podání se samostatným procesním režimem. Nedostatky insolvenčního návrhu (jímž se dlužník domáhá zjištění svého úpadku) proto nemohou být nahrazeny obsahem či přílohami návrhu na povolení oddlužení.

Požadavky stran povinnosti insolvenčního navrhovatele vylíčit v insolvenčním návrhu skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka jsou ustáleny judikaturou Nejvyššího soudu uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek-viz jeho usnesení sen. zn. 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009 (R 91/2009), usnesení sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (R 88/2010), usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 (R 26/2011) a usnesení sen. zn. 29 NSČR 14/2011 ze dne 21.12.2011 (R 44/2012). Z této judikatury plyne, že v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, se tak rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Součástí vylíčení takových rozhodujících skutečností tedy musí být nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Dlužník, který označením bodu 6 ve Formuláři projeví úmysl podat insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení a rezignuje v něm na uvedení jakýchkoliv rozhodujících skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo hrozící úpadek, předkládá insolvenčnímu soudu zásadně neprojednatelný insolvenční návrh, jenž má být bez dalšího odmítnut podle § 128 odst. 1 InsZ.

Jakkoli povinnost vylíčit skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka podle citovaného R 91/2009 nelze mít za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, je soudní praxe ustálena v závěru, že taková skutková tvrzení může dlužník-navrhovatel nabídnout i prostřednictvím připojeného řádného seznamu majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ a b/ InsZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 InsZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sen. zn. 29 NSČR 38/2010 publikovaném pod číslem 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek dovodil, že náležitostí seznamu závazků dlužníka je nejen údaj o výši pohledávky věřitele, ale i o její splatnosti (tento požadavek byl formulován nově v novelizovaném ustanovení § 104 InsZ ve zněním účinném od 1.1.2014).

Podle § 128 odst. 1 InsZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se nepoužije.

Z insolvenčního spisu plyne, že dlužník doručil insolvenčnímu soudu 22.9.2014 insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení s využitím Formuláře. V jeho kolonce č. 7 dlužník uvedl, že se domáhá zjištění úpadku s tím, že žádá, aby soud zároveň povolil jeho oddlužení, celková dlužná částka je ve výši 1.698.536,-Kč. Většina závazků je po splatnosti více jak 30 dnů a závazky není schopen plnit po dobu delší víc jak 3 měsíce. Domnívá se, že jeho situace zcela odpovídá zákonu o úpadku a způsobech jeho řešení. K Insolvenčnímu návrhu není připojena žádná příloha, přesto v kolonce č. 15 Formuláře odkazuje dlužník na přílohu č. 1. Dlužník je osobou samostatně výdělečně činnou, jak plyne z výpisu ze Živnostenského rejstříku podnikající pod IČO 43831940 s předmětem živnosti ohlašovací volné-obchodní činnost-nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej se vznikem k 3.6.1991 a živnosti koncesované-silniční motorová doprava.

Odvolací soud má za to, shodně s insolvenčním soudem, že dlužník v insolvenčním návrhu, tj. v kolonce č. 7 Formuláře vyhrazené k uvedení rozhodujících skutečností, z nichž úpadek plyne, nepředložil soudu tvrzení, z nichž by takový závěr bylo lze učinit, neboť neuvedl řádně své jednotlivé věřitele, jejich pohledávky a lhůty splatnosti a tyto údaje nelze čerpat ani ze seznamu závazků, neboť ten dlužník nepřipojil. I kdyby připojil přílohu č. 1, o níž se zmiňuje v kolonce č. 17, pak by se jednalo jen o naplnění náležitostí návrhu na povolení oddlužení shodně jako v případě údajů uvedených v ostatních kolonkách Formuláře s výjimkou výše zmiňované kolonky č. 7, jejímž vyplněním dlužník pouze využívá Formuláře k podání insolvenčního návrhu, který jak výše vysvětleno nelze s návrhem na povolení oddlužení zaměňovat.

Insolvenční návrh dlužníka neobsahuje náležitosti požadované zákonnou úpravou, a proto je neprojednatelný, jak správně dovodil i insolvenční soud, který správně takový insolvenční návrh podle § 128 odst. 1 InsZ odmítl bez dalšího, neboť odstraňování vad podání podle § 43 občanského soudního řádu (o.s.ř.) je v tomto ustanovení vyloučeno.

Na základě výše uvedených závěrů proto odvolací soud napadené usnesení z důvodu jeho věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 4. listopadu 2014

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková