3 VSPH 1992/2015-B-290
KSHK 42 INS 3097/2012 3 VSPH 1992/2015-B-290

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D. v insolvenční věci dlužnice: Zdeňka Faistauerová (dříve anonymizovano , anonymizovano , zast. Petrem Faistauerem (rozeným Sejčkem), obecným anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Vrchlabí, Pražská 1149, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. září 2015, č.j. KSHK 42 INS 3097/2012-B-240,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. září 2015, č.j. KSHK 42 INS 3097/2012-B-240, se v bodech I. a II. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh dlužnice ze dne 4.8.2015, doplněný podáním ze dne 8.8.2015, kterým se domáhá, aby byla insolvenčnímu správci uložena pořádková pokuta, případně aby byl zproštěn funkce (bod I. výroku), zamítl návrh dlužnice ze dne 1.9.2015, kterým se domáhá, aby byl správce zproštěn funkce, neboť neplní řádně své povinnosti, nepostupuje při výkonu své práce s odbornou péčí a závažně porušil důležitou povinnost uloženou mu zákonem (bod II. výroku), a zamítl návrh dlužnice ze dne 26.8.2015, doplněný podáním ze dne 3.9.2015, aby jí byl soudem ustanoven zástupce za účelem podání návrhů na zahájení řízení specifikovaných v podání ze dne 2.9.2015 (bod III. výroku).

V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že návrh, doručený insolvenčnímu soudu dne 4.8.2014, dlužnice podala v souvislosti s kupní smlouvou uzavřenou správcem dne 24.7.2015 v rámci zpeněžování předmětu zajištění. Namítla v něm nepřesnosti ve svém označení v záhlaví smlouvy a skutečnost, že správce nemovitost zpeněžil, přestože dispoziční oprávnění k této nemovitosti byla před několika lety převedena na jejího obecného zmocněnce. Doplněním stížnosti ze dne 8.8.2015 obecný zmocněnec dlužnice poukázal na pochybení správce i v jiných insolvenčních řízeních. Podáním ze dne 1.9.2015 dlužnice zpochybnila správnost zpeněžení zajištěných nemovitostí, poukázala na dispoziční oprávnění svědčící obecnému zmocněnci a namítla, že správce nepostupoval při zpeněžení v souladu s pokyny zajištěného věřitele.

Soud prvního stupně dále připomněl, že do insolvenčního řízení se přihlásil zajištěný věřitel, jehož pohledávka byla zjištěna a odkázal na ustanovení § 298 odst. 3, § 293, § 286 odst. 2, § 287 odst. 2 a § 289 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen insolvenční zákon nebo též IZ . Zdůraznil, že zajištěný věřitel neměl proti postupu správce jakýchkoli námitek. Nesouhlasí s tvrzením, že smlouva o převodu dispozičního práva k nemovitostem, je překážkou zpeněžení, neboť nemovitosti byly řádně sepsány do soupisu majetkové podstaty. Protože insolvenční soud neshledal důvody pro uložení pokuty či pro zproštění správce jeho funkce, návrhy dlužnice zamítl.

Proti výrokům I. a II. tohoto rozhodnutí podala dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvolání, v němž žádá, aby jejímu návrhu bylo vyhověno. Zopakovala svou dosavadní argumentaci s tím, že zejména namítá pochybení na straně správce s ohledem na nepřesnosti uvedené v kupní smlouvě a dosud nezveřejněný pokyn zajištěného věřitele v insolvenčním rejstříku, který tak nepovažuje za platný. Trvá na platnosti smlouvy o převodu dispozičních práv ze dne 11.9.2008 ve znění dodatku ze dne 1.12.2015. Poukazuje na skutečnost, že správce dosud do insolvenčního rejstříku nevložil písemnosti dokládající zpeněžení nemovitosti a podmínky, za kterých k němu došlo a nemovitost nepovažuje za řádně zapsanou do majetkové podstaty.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není opodstatněné.

Podle § 81 odst. 2 IZ může insolvenční soud uložit insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200.000,-Kč.

Obecně vzato spočívá smysl uložení pořádkové pokuty ve výchovném působení na toho, komu je ukládána s cílem, aby se činnost, jednání nebo opomenutí, která jí byla sankcionována, v budoucnu neopakovaly. Ve vztahu k insolvenčnímu správci je pořádková pokuta procesním nástrojem insolvenčního soudu sloužícím k vynucení řádného výkonu funkce insolvenčního správce ve smyslu § 36 a § 37 IZ, tj. především ke splnění jeho povinností vyplývajících ze zákona anebo uložených insolvenčním soudem při výkonu dohlédací činnosti dle § 11 IZ. Uložení pořádkové pokuty tak přichází v úvahu především v případě, kdy pochybení správce mohou ve svém důsledku ztížit další postup insolvenčního řízení či dosažení jeho účelu a k nápravě nevedla ani výzva soudu s pohrůžkou pořádkové pokuty nebo kdy zjištěná závada v postupu správce již takový nežádoucí důsledek nastolila, a přitom nejde o pochybení natolik závažné či opakované, aby odůvodňovalo zproštění funkce podle § 32 IZ. Výše uložené pokuty přitom musí odpovídat rozsahu a závažnosti porušení povinností správce.

Podle § 32 odst. 1 IZ, insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit.

Za relevantní důvody, pro něž může insolvenční soud zprostit správce funkce, považuje odvolací soud zejména skutečnost, že při výkonu své funkce řádně neplní povinnosti vyplývající pro něj z § 36 insolvenčního zákona, liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek podstaty v rozporu s § 225 odst. 4, § 226 odst. 5, § 286 odst. 2, § 289 odst. 1 nebo § 293 insolvenčního zákona, nesplní povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, nebo ve věci postupuje nekvalifikovaně. Důležitým důvodem pro zproštění funkce správce může být také skutečnost, že bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele anebo vykonatelný rozsudek týkající se vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení správce může vést soud ke zproštění správce funkce i zjištění ojedinělého, leč závažného porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem; jedná-li se však o pochybení méně závažné, omezuje se soud na to, že ke zjednání nápravy využije svého oprávnění uložit insolvenčnímu správci dle § 81 odst. 2 IZ pořádkovou pokutu.

Z insolvenčního spisu plyne, že dlužnice ve svém podání ze dne 4.8.2015 (dok. č. B-218) doplněném dne 8.8.2015 (dok. č. B-222) a dne 1. 9. 2015 (dok. č. B-232) navrhla uložení pořádkové pokuty insolvenčnímu správci, případně též zproštění jeho funkce, neboť ten neplní své povinnosti, nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí a závažně porušuje povinnosti uložené mu soudem, a to i opakovaně. Svá tvrzení opřela zejména o skutečnost, že správce neoprávněně zpeněžil nemovitosti v jejím vlastnictví. Odvolací soud ověřil podle insolvenčního rejstříku správnost skutkových zjištění insolvenčního soudu, z nichž plyne, že věřitel č. 6 Equa Bank a.s. (dále jen věřitel ) přihlásil dne 26.4.2012 svou pohledávku ve výši 716.226,88 Kč zajištěnou majetkem dlužnice, jež byla na přezkumném jednání konaném dne 31. 5. 2012 zjištěna. Věřitel pokynem doručeným insolvenčnímu soudu dne 20.3.2013 (dok. č. B-55) udělil souhlas se zpeněžením předmětu zajištění prodejem mimo dražbu prostřednictvím realitní kanceláře za cenu 960.000,-Kč, k čemuž insolvenční soud udělil souhlas usnesením č.j. KSHK 42 INS 097/2012-B-96 ze dne 25.6.2013. Usnesením insolvenčního soudu č.j. KSHK 42 INS 3097/2012-P6-3 ze dne 9.12.2013 došlo ke změně v osobě zajištěného věřitele na BONUS PRAHA Investments a.s. Sdělením ze dne 4.8.2015 (dok. č. B-219) insolvenční správce informoval soud o uzavření kupní smlouvy k prodeji předmětu zajištění, k němuž došlo vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 26.8.2015. Návrhem na udělení souhlasu insolvenčního soudu s vydáním výtěžku zpeněžená zajištěnému věřiteli ze dne 14.9.2015 (dok. č. 245) požádal správce o udělení souhlasu s vydáním částky ve výši 716.226,88 Kč. Žaloba na vyloučení dotčeného majetku z majetkové podstaty ve smyslu § 225 IZ, ve které by bylo namítáno, že majetek neměl být do soupisu zahrnut, podána nebyla.

Odvolací soud přezkoumal z obsahu spisu dosavadní činnost insolvenčního správce a dospěl k závěru, že není naplněn žádný z naznačených důvodů pro zproštění správce jeho funkce. Je zřejmé, že správce plnil řádně své povinnosti, které mu ukládá insolvenční zákon. Nebyla zjištěna ani jiná méně závažná pochybení při výkonu funkce insolvenčního správce opravňující soud k uložení pořádkové pokuty.

Soud prvního stupně tedy rozhodl správně, jestliže návrhy dlužnice na uložení pořádkové pokuty správci a na zproštění jej jeho funkce zamítl. Odvolací soud proto jeho rozhodnutí podle § 219 o.s.ř. za použití § 7 IZ potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).

V Praze dne 4. února 2016

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková