3 VSPH 1940/2014-P24-8
KSPA 44 INS 6681/2013 3 VSPH 1940/2014-P24-8

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Michala Kubína a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka Vítězslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Svojanov-Předměstí 50, o odvolání věřitele Bronislava anonymizovano , anonymizovano , bytem 569 04 Brněnec 6, zast. Mgr. Radslavem Janečkem, advokátem se sídlem Brno, Bubeníčkova 112/44, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, č.j. KSPA 44 INS 6681/2013-P24-3 ze dne 29. srpna 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, č.j. KSPA 44 INS 6681/2013-P24-3 ze dne 29. srpna 2014 se p o t vr zu j e v části, v níž byla přihláška pohledávky věřitele Bronislava anonymizovano , anonymizovano , bytem Brněnec 6, ve výši 241.240,-Kč odmítnuta; ve zbývající části se m ě n í tak, že se přihláška tohoto věřitele ve výši 74.000,-Kč neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení se nekončí.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích (insolvenční soud), vyslovil, že se k přihlášce pohledávky Bronislava anonymizovano , anonymizovano , bytem Brněnec 6 (Věřitel) ve výši 315.240,-Kč nepřihlíží, že se tato přihláška odmítá a vyslovil, že se právní mocí tohoto usnesení účast Věřitele v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že Věřitel přihlásil do insolvenčního řízení nevykonatelnou pohledávku ve výši 315.240,-Kč, kterou při přezkumném jednání 17.10.2013 insolvenční správce popřel do výše 241.240,-Kč, ve výši 74.000,-Kč byla pohledávka zjištěna. O popření insolvenční správce Věřitele, jenž nebyl přítomen na přezkumném jednání, vyrozuměl písemně dne 4.11.2013.

Cituje ustanovení § 178, § 198 odst. 1 a § 185 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), vysvětlil, že při výkladu § 178 vycházel též z názoru Vrchního soudu v Praze vyjádřeném v usnesení sp. zn. 1 VSPH 892/2010-P14 z 15.10.2010, KSUL 69 INS 2401/2010, z něhož se podává, že citované ustanovení je třeba aplikovat jednotlivě na každou přihlášenou pohledávku a nikoli na přihlášku pohledávek jako celek.

Insolvenční soud dospěl k závěru, že byla-li Věřiteli dne 4.11.2013 doručena výzva insolvenčního správce k podání žaloby a Věřitel žalobu v zákonné lhůtě nepodal, takže lhůtu zmeškal, nelze mu ji prominout podle § 83 IZ, a proto se k takové pohledávce nepřihlíží a je ji třeba odmítnout, neboť se nebude v insolvenčním řízení uspokojovat.

Věřitelova pohledávka zůstala zjištěna v méně než 50 % výše původně přihlášené částky, k níž se nepřihlíží, proto tuto pohledávku podle shora citovaných ustanovení IZ odmítl v celé její přihlášené výši.

Toto usnesení napadl Věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil, neboť je nadále účastníkem insolvenčního řízení s pohledávkou 74.000,-Kč. Zdůraznil, že akceptoval popření pohledávky 241.240,-Kč, zbývající část 74.000,-Kč byla uznána, takže nemá logiku, aby se nepřihlíželo k přihlášce jako k celku a stejně tak i byla odmítnuta a skončena jeho účast v insolvenčním řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že je opodstatněno.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle § 178 věty první IZ (ve znění účinném do 31.12.2013) bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky, činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna.

Podle § 189 odst. 1 věta prvá a druhá IZ insolvenční správce sestaví seznam přihlášených pohledávek; u pohledávek, které popírá, to výslovně uvede. Do seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení a další pohledávky, u kterých to stanoví zákon.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Odvolací soud vyložil např. v usnesení sp. zn. KSUL 69 INS 2401/2010, 1 VSPH 892/2010-P14 ze dne 15.10.2010 (na nějž odkazuje i insolvenční soud) nebo v usnesení sp. zn. KSLB 76 INS 12489/2010, 3 VSPH 905/2011-P4 ze dne 16.1.2012, totiž že v insolvenčním řízení není předmětem přezkoumávání přihláška pohledávek jako celek, ale jednotlivé samostatné přihlášené pohledávky (vymezené důvodem a výší-§ 174 odst. 2 IZ), ohledně nichž se pak také samostatně aplikují § 188, § 198 odst. 1 nebo § 178 a § 185 IZ s rozlišením, vůči které konkrétní pohledávce s nimi spojovaný zákonný následek zcela nebo zčásti nastal. K tomu pak Vrchní soud v Praze (např. v usnesení sp. zn. KSPA 48 INS 1646/2008, 1 VSPH 275/2008-B ze dne 13.2.2009) vysvětlil, že jak jistina, tak i její příslušenství (jehož jednotlivé druhy jsou definovány taxativním výčtem v § 121 odst. 3 občanského zákoníku, zák. č. 40/1964 Sb. ve znění změn a doplňků účinný do 31.12.2013) představují samostatné (samostatně uplatnitelné) nároky specifikované jejich vlastním důvodem a výší. Tomu odpovídají povinné náležitosti přihlášky vymezené co do údaje o výši pohledávky v § 21 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 311/2007 Sb., podle nějž vedle údaje o výši jistiny je nutno zvlášť uvést údaj o celkové výši přihlašovaného příslušenství (jehož uspokojení není vyloučeno dle § 170 IZ), včetně způsobu jeho výpočtu s rozlišením jednotlivých druhů příslušenství.

Z uvedeného je zřejmé, že každou pohledávku je třeba ve formuláři přihlášky jednotlivě vymezit jejím důvodem, výší a dalšími předepsanými údaji o pohledávce, a takto pak také insolvenční správce musí přihlášené pohledávky daného věřitele jednotlivě přezkoumat dle § 188 IZ a rozepsat v seznamu přihlášených pohledávek (§ 189 odst. 1 IZ). Takovéto rozlišení jednotlivých samostatných přihlášených pohledávek musí být respektováno i v dalším procesu jejich přezkoumání. Proto dojde-li k popření pohledávky, musí být zřejmé, které jednotlivé pohledávky se popření týká, tj. zda je popírána jediná pohledávka či více přihlášených pohledávek (a v jakém rozsahu a co je důvodem jednotlivých popření). Popsané rozlišení jednotlivých přihlášených pohledávek je pak rozhodující i při posouzení důvodů pro uplatnění sankční úpravy § 178 IZ (tedy pro závěr, zda byla konkrétní věřitelova pohledávka zjištěna v rozsahu menším než 50 % její přihlášené výše).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 29.8.2013 podal Věřitel soudu na předepsaném formuláři přihlášku (evidovanou pod P24), v níž uplatnil pohledávku v celkové výši 315.240,-Kč jako nezajištěnou a nevykonatelnou. Výše jistiny činí 74.000,-Kč a jako důvod vzniku pohledávky uvedl, že dlužník má vůči němu dluh z titulu půjčky ve výši 139.000,-Kč, jenž se na základě dohody o úhradě dluhu ze dne 8.2.2011, kdy dlužník dluh uznal co do důvodu a výše, zavázal dluh uhradit do 18.10.2011 v pěti splátkách. Dlužník však v nepravidelných splátkách uhradil toliko 65.000,-Kč (24.3.2011 uhradil 20.000,-Kč, 26.7.2011, 20.10.2011 a 3.1.2012 provedl úhrady po 10.000,-Kč a dne 14.12.2012 zaplatil 15.000,-Kč), zbývající částku 74.000,-Kč neuhradil, na jeho telefonické urgence dlužník nereagoval. Jako příslušenství pak Věřitel přihlásil smluvní úrok ve výši 241.240,-Kč, jenž vypočetl jako částku 370,-Kč (0,5 % denně ze 74.000,-Kč) násobenou počtem 652 dnů (od 19.10.2011 do 31.7.2013).

Věřitelovu přihlášku insolvenční správce zařadil na přezkumné jednání dne 17.10.2013, kde ji popřel co přihlášeného příslušenství, tj. částky 241.240,-Kč s odůvodněním, že : Pohledávka není po právu. Ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,5 % denně z dlužné (částky) je neplatné pro rozpor s dobrými mravy, neboť smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká (§ 3 obč. zák.). Tato skutečnost již byla judikována v soudních rozhodnutích. Smluvní pokuta plní funkci paušalizované náhrady škody a ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR funkce kompenzační, reparační a satisfakční. Nadto v občanskoprávních vztazích nelze smluvní pokutu ani moderovat. Uznává pohledávku ve výši jistiny 74.000,-Kč; dlužník uznal veškeré přihlášené pohledávky, tedy i pohledávku Věřitele, jak se podává z obsahu protokolu o přezkumném jednání. O svém popření vyrozuměl insolvenční správce Věřitele přípisem z 24.10.2013 (doručen Věřiteli 4.11.2013) se shodným odůvodněním, jak uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek s připojením poznámky, že smluvní pokuta nebyla ze strany Věřitele ani řádně přihlášena, když nebyla přihlášena jako samostatný nárok, ale příslušenství pohledávky. Též byla v rozporu se smluvním ujednáním označena jako smluvní úrok a ne smluvní pokuta. Insolvenční správce současně Věřitele poučil o možnosti podat žalobu na určení popřené pohledávky vůči němu i o následcích, pokud tak neučiní. Věřitel žalobu na určení pravosti popřené pohledávky nepodal.

Odvolací soud konstatuje, že z obsahu Věřitelovy pohledávky lze dovodit, že přihlásil dvě pohledávky, a to dlužnou část nesplacené jistiny půjčky ve výši 74.000,-Kč a smluvní úrok ve výši 241.240,-Kč. Takto byly uvedené pohledávky přezkoumány insolvenčním správcem, jenž uznal přihlášenou pohledávku týkající se nezaplacené jistiny půjčky ve výši 74.000,-Kč a popřel smluvní úrok 241.240,-Kč, jež představuje samostatný nárok. K tomu odvolací soud poznamenává, že v případě smluvní pokuty (pokud by ji Věřitel přihlásil) se jedná výlučně o samostatný nárok, neboť nepředstavuje příslušenství pohledávky (§ 121 odst. 3 obč. zák.)

Z uvedeného vyplývá, že samostatná pohledávka ve výši 74.000,-Kč byla na přezkumném jednání zjištěna. Popřena správcem byla pohledávka z titulu smluvního úroku 241.240,-Kč, a protože Věřitel ohledně ní ve stanovené lhůtě žalobu na určení nepodal, byla (ve smyslu § 198 odst. 1 poslední věty IZ) zjištěna pohledávka jen v uznané (nepopřené) výši 74.000,-Kč. Proto pouze ohledně pohledávky 241.240,-Kč nastal následek, že se k ní nepřihlíží, a byl tak dán důvod k jejímu odmítnutí podle § 185 IZ. Důvod pro odmítnutí celé Věřitelovy přihlášky postupem podle § 178 IZ tedy nebyl dán.

Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení v části týkající se odmítnutí přihlášky pohledávky ve výši 241.240,-Kč potvrdil podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné a ohledně pohledávky 74.000,-Kč podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení s tím, že Věřitel nadále zůstává účastníkem insolvenčního řízení se zjištěnou pohledávkou 74.000,-Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 28. srpna 2015

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná