3 VSPH 1894/2014-P28-21
KSPH 42 INS 23384/2012 3 VSPH 1894/2014-P28-21

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužnice Ing. Markéty anonymizovano , anonymizovano , bytem v Novém Strašecí, Na Spravedlnosti 1185, o odvolání věřitelky Mgr. Milady Jahelkové, bytem v Novém Strašecí, 1. Máje 710, zast. JUDr. Michalem Račokem, advokátem se sídlem v Praze 1, Štěpánská 49/633, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 42 INS 23384/2012-P28-14 ze dne 13. června 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 42 INS 23384/2012-P28-14 ze dne 13. června 2014 se mění tak, že přihláška pohledávky věřitelky Mgr. Milady Jahelkové bytem v Novém Strašecí, 1. Máje 710 ve výši 1.020.580,21 Kč neodmítá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Praze (insolvenční soud) vyslovil, že se k přihlášce Mgr. Milady Jahelkové (Věřitelka) nepřihlíží (bod I. výroku) a že po právní moci její účast v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že Věřitelka přihlásila do insolvenčního řízení včas přihlášku pohledávky za dlužnicí ve výši 1.020.580,21 Kč, kterou insolvenční správce při přezkumném jednání 14.6.2013 popřel co do pravosti z toho důvodu, že neexistuje. Uvedl, že Věřitelka se zúčastnila přezkumného jednání prostřednictvím svého zástupce a o popření pohledávky byla vyrozuměna 14.6.2013. Insolvenční soud konstatoval, že v zákonem stanovené lhůtě žalobu na určení pravosti popřené pohledávky nepodala. Cituje ustanovení § 198 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), dospěl k závěru, že nelze k popřené pohledávce přihlížet, a proto postupem podle § 185 InsZ přihlášku pohledávky Věřitelky odmítl.

Toto usnesení napadla Věřitelka v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se její přihláška pohledávky neodmítá, neboť lhůta k podání žaloby na určení popřené pohledávky jí dosud nezačala běžet a v rozporu s usnesením insolvenčního soudu při přezkumném jednání jí nebylo doručeno vyrozumění, o čemž svědčí i podání insolvenčního správce adresovaného soudu (dokument B-35) zveřejněné 19.3.2014, v němž insolvenční správce sdělil insolvenčnímu soudu, že Věřitelka byla poučena při přezkumném jednání podle § 192-§ 202 InsZ. Namítla, že při přezkumném jednání poté, co její přihláška pohledávky byla popřena, se jí poučení o tom, jak si má dále počínat, nedostalo.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že je opodstatněno.

Podle § 185 InsZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle § 197 InsZ ve znění účinném do 31.12.2013 výsledek přezkumného jednání zapíše insolvenční správce do seznamu přihlášených pohledávek; takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání. Věřitelům, kteří o to požádají, vydá insolvenční soud z tohoto seznamu výpis (odst. 1). Věřitele, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční soud písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek (odst. 2).

Podle § 198 odst. 1 InsZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle § 13 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona ve znění do 31.12.2013 (Vyhláška), písemné vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky obsahuje označení insolvenčního soudu včetně spisové značky, pod kterou je insolvenční řízení vedeno, označení dlužníka a označení věřitele, jemuž je toto vyrozumění určeno, údaje umožňující identifikaci popřené nevykonatelné pohledávky, informaci o tom, zda tato pohledávka byla popřena co do pravosti, výše nebo pořadí, stanovisko dlužníka, datum a podpis insolvenčního správce. U pohledávky popřené co do výše se ve vyrozumění uvede, v jaké výši byla insolvenčním správcem popřena, u pohledávky popřené co do pořadí se ve vyrozumění uvede, v jakém pořadí má být pohledávka podle insolvenčního správce uspokojena (odst. 1). Vyrozumění dále obsahuje poučení, že pokud nepodá věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, proti insolvenčnímu správci u insolvenčního soudu žalobu na určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky, nebude k pohledávce popřené co do pravosti nadále v insolvenčním řízení přihlíženo a pohledávka popřená co do výše nebo pořadí se bude pokládat za zjištěnou ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření insolvenčním správcem. Ve vyrozumění se uvede i poučení, že věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, se v podané žalobě může jako důvodu vzniku pohledávky dovolávat jen skutečností uvedených v přihlášce nebo při přezkumném jednání a dále skutečností, o kterých se věřitel dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. Vyrozumění dále obsahuje poučení o tom, že lhůta k podání žaloby činí 30 dnů od přezkumného jednání a že tato lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění (odst. 2).

K otázce obsahu poučení insolvenčního soudu, které se má dostat věřitelům, jejichž pohledávka byla popřena, kteří se účastnili přezkumného jednání, se vyjádřil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí pod sp. zn. 29 Cdo 3582/2010, uveřejněném pod číslem 97/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).Neboť právní úprava do 31.12.2013 neupravovala poučovací povinnost insolvenčního soudu ve vztahu k věřitelům, kteří se zúčastnili přezkumného jednání, při němž byla jejich nevykonatelná pohledávka popřena insolvenčním správcem, ze zásad insolvenčního řízení, jak jsou vyloženy především v § 5 InsZ, konkrétně ze zásady formulované pod písmenem b) tohoto ustanovení, podle níž věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti, dovodil, že nelze interpretovat InsZ způsobem, jenž by vedl k závěru, že věřitel, který se o chod insolvenčního řízení nezajímá a k přezkumnému jednání se nedostaví, na tom z hlediska míry informací, jež mu mají poskytnout příslušné procesní subjekty poskytnout, bude lépe, než věřitel, který se insolvenčního řízení aktivně zúčastní a k přezkumnému jednání se dostaví. Je proto namístě závěr, že poučení, jak má v insolvenčním řízení dále postupovat přihlášený věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena při přezkumném jednání účinně popřena co do pravosti, výše nebo pořadí, se takovému věřiteli v případě, že je při přezkumném jednání přítomen, se mu má dostat již při tomto jednání. Nestane-li se tak, pak písemné vyrozumění podle § 197 odst. 1 InsZ , splňující náležitosti uvedené ve Vyhlášce, musí insolvenční správce zaslat nejen těm věřitelům popřené nevykonatelné pohledávky, kteří se přezkumného jednání nezúčastnili, nýbrž i těm věřitelům popřené nevykonatelné pohledávky, který se-ač byli přítomni-náležitého poučení nedostalo.

Z insolvenčního spisu plyne, že Věřitelka se prostřednictvím svého zástupce zúčastnila přezkumného jednání konaného 14.6.2013, její pohledávku insolvenční správce popřel a závěrem insolvenčnímu správce uložil vyhotovit vyrozumění o popření pohledávek, do tří dnů od konání přezkumného jednání a zaslat věřitelům, jejichž pohledávka byla popřena a po obdržení dodejek tyto bezodkladně spolu s předmětným vyrozuměním insolvenčnímu soudu. Z protokolu o přezkumném jednání dále odvolací soud zjistil, že přítomným věřitelům bylo na samém začátku dáno poučení obecně s odkazem na ustanovení § 192-§ 202 InsZ. Podle sdělení insolvenčního správce insolvenčnímu soudu (dokument B-29) byly předloženy uvedené listiny jen v případě věřitelů č. 1-4, č. 17 a 22. Ze sdělení insolvenčního správce (dokument B-35) plyne, že v případě Věřitelky (č. 26) vyrozumění jí nezaslal s tím, že takto se postupuje jen v případě věřitelů, kteří se přezkumného jednání neúčastnili.

Odvolací soud má za to, že účinek podle § 198 odst. 1 InsZ, tj. že se k popřené pohledávce Věřitelky nepřihlíží, nenastal a že důvody pro odmítnutí její přihlášky, byť to plyne pouze z odůvodnění napadeného usnesení a nikoliv z výroku napadeného usnesení, tak také nenastaly, neboť Věřitelka při přezkumném jednání nebyla řádně poučena o tom, jak si počínat poté, co její přihláška pohledávka byla popřena, v takové míře, v jaké se dostává poučení věřitelům popřených nevykonatelných pohledávek, kteří se přezkumného jednání nezúčastnili; to ostatně plyne i z protokolu o přezkumném jednání, v němž byla uložena povinnost insolvenčnímu správci zaslat vyrozumění o popření pohledávek i věřitelům, kteří se přezkumného jednání zúčastní, což ve vztahu k Věřitelce insolvenční správce nesplnil; lhůta k podání žaloby tak Věřitelce dosud nezačala běžet.

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil a rozhodl o tom, že se přihláška pohledávky Věřitelky neodmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 30. září 2014

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková