3 VSPH 189/2013-A-22
KSUL 71 INS 25230/2012 3 VSPH 189/2013-A-22

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudc JUDr. Jind icha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenním ízení dlužníka Josefa anonymizovano , anonymizovano , bytem Dolní Podluží 184, 407 55 Dolní Podluží, IýO 15668835, zahájeném na návrh vČ itele Františka anonymizovano , anonymizovano , Leopoldova 6, 407 78 Velký Šenov, o odvolání vČ itele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem .j. KSUL 71 INS 25230/2012-A-16 ze dne 3. ledna 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem .j. KSUL 71 INS 25230/2012-A-16 ze dne 3. ledna 2013 se mČní tak, že insolvenní ízení se nezastavuje.

Od vodnČní:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením .j. KSUL 71 INS 25230/2012-A-16 ze dne 3.1.2013 v bodČ I. výroku zastavil ízení o insolvenním návrhu navrhovatele Františka anonymizovano (dále jen navrhovatel) a bodČ II. výroku rozhodl, že žádný z úastník nemá nárok na náhradu náklad insolvenního ízení.

V od vodnČní svého rozhodnutí soud prvního stupnČ uvedl, že dne 16.10.2012 mu byl doruen návrh navrhovatele na zahájení insolvenního ízení v i dlužníku Josefu Krupkovi (dále jen dlužník). Z návrhu, jenž obsahoval všechny náležitosti dle § 103 insolvenního zákona (dále jen IZ), plyne, že navrhovatel má za dlužníkem pohledávku ve výši 460.000,-K více než 30 dn po splatnosti, kterou doložil listinnými d kazy a p ihláškou pohledávky.

V dané vČci úpadek dlužníka-podnikatele není možno ešit jinak než konkursem, p iemž ovšem není z ejmé, zda by pro ten p ípad dlužník v majetek postaoval k úhradČ celkových náklad insolvenního ízení, které by inily minimálnČ 45.000,-K, jakož i náklad správce v poátením stadiu ízení (d íve, než by došlo k p ípadnému zpenČžení majetku). K tomu soud citoval § 108 IZ s tím, že v insolvenním ízení je nutné zajistit prost edky na odmČnu a hotové výdaje insolvenního správce a tČmito výdaji není možné zatížit pouze státní rozpoet. Proto usnesením .j. KSUL 71 INS 25230/2012-A-13 ze dne 5.11.2012 navrhovateli uložil, aby do 3 dn od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenního ízení ve výši 50.000,-K. Usnesení bylo navrhovateli dorueno dne 16.11.2012 a dne 4.12.2012 nabylo právní moci. V dané lh tČ do 7.12.2012 však navrhovatel-jak soud ovČ il ke dni 13.12.2012-zálohu nezaplatil. Proto insolvenní ízení zastavil a dle § 146 odst. 1 písm. c) obanského soudního ádu (dále jen o.s. .) nep iznal úastník m právo na náhradu náklad ízení. Proti tomuto usnesení se navrhovatel vas odvolal a požadoval, aby mu bylo umožnČno zaplatit zálohu na náklady insolvenního ízení v pČti splátkách.

Vrchní soud v Praze p ezkoumal napadené usnesení i ízení jeho vydání p edcházející a dospČl k závČru, že odvolání je opodstatnČno.

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenního ízení vyplývá z § 108 odst. 1 a 3 IZ, podle nČjž insolvenní soud m že p ed rozhodnutím o insolvenním návrhu uložit insolvennímu navrhovateli, aby ve stanovené lh tČ zaplatil zálohu na náklady insolvenního ízení až do ástky 50.000,-K, je-li to nutné ke krytí náklad ízení a prost edky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvennímu navrhovateli, který je zamČstnancem dlužníka a jehož pohledávka spoívá pouze v pracovnČprávních nárocích. Nebude-li záloha na náklady insolvenního ízení ve stanovené lh tČ zaplacena, m že insolvenní soud p ed rozhodnutím o insolvenním návrhu insolvenní ízení zastavit, a neuiní-li tak, m že p ikroit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenního navrhovatele pouit.

Dále nutno uvést, že ve smyslu ustanovení § 71 odst. 1 IZ se usnesení soudu vydaná v insolvenním ízení doruují vyvČšením na ú ední desce insolvenního soudu a jejich souasným zve ejnČním v insolvenním rejst íku, ledaže zákon stanoví pro urité p ípady nebo pro urité osoby i zvláštní zp sob doruení. O zvláštní zp sob doruení jde podle § 75 odst. 1 IZ tehdy, jestliže zákon ukládá (pop . p edseda senátu stanoví-§ 75 odst. 3 IZ), aby písemnost byla doruena zvláš nebo do vlastních rukou adresáta. Význam zvláštního zp sobu doruení spoívá v tom, že je s ním pro adresáta spojen poátek bČhu lh ty k podání opravného prost edku nebo k jinému procesnímu úkonu (§ 74 odst. 2 IZ), akoliv jinak (podle § 71 odst. 2 a § 74 odst. 1 IZ) platí, že usnesení mu bylo dorueno dnem, pop ípadČ okamžikem jeho zve ejnČní v insolvenním rejst íku.

Podle § 75 odst. 2 IZ nestanoví-li tento zákon jinak, doruuje se písemnost v insolvenním ízení zvláš dlužníku, insolvennímu správci a vČ itelskému výboru; soudní rozhodnutí se doruuje zvláš také osobám, o jejichž podání insolvenní soud rozhoduje, a dále také osobám, které mají v insolvenním ízení nČco osobnČ vykonat, a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenního ízení.

Doruuje-li insolvenní soud usnesení (i jinou písemnost) zvláš , postupuje-ve smyslu § 7 odst. 1 IZ-podle právní úpravy doruování písemností obsažené v p íslušných ustanoveních o.s. . Podle § 45 o.s. . nebyla-li písemnost doruena p i jednání nebo jiném soudním úkonu (odstavec 1), doruuje se podle odstavce 2 prost ednictvím ve ejné datové sítČ do datové schránky; není-li možné doruit písemnost tímto zp sobem, doruí ji soud na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu. Nelze-li písemnost doruit ani podle odstavce 2, p edseda senátu na ídí její doruení prost ednictvím doruujícího orgánu nebo úastníka ízení i jeho zástupce (odstavec 3).

V posuzovaném p ípadČ soud prvního stupnČ navrhovateli usnesením .j. KSUL 71 INS 25230/2012-A-13 ze dne 5.11.2012 uložil, aby do 3 dn od právní moci usnesení na úet soudu nebo do jeho pokladny zaplatil zálohu na náklady insolvenního ízení ve výši 50.000,-K. Toto usnesení soud doruoval navrhovateli zvláš (§ 75 odst. 2 IZ) prostou zásilkou, a to-jelikož nebyla zjištČna jeho z ízená datová schránka-prost ednictvím ýeské pošty, s.p. (v režimu § 50 o.s. .) na adresu Leopoldova 6, 407 78 Velký Šenov, kterou navrhovatel uvedl v insolvenním návrhu i v p ihlášce pohledávky; jinou svoji adresu navrhovatel ani pozdČji nezadal. Z údaj na doruence se ale podává, že na zadané adrese ve Velkém ŠenovČ k doruování v bec nedošlo, když byla doruujícím orgánem bez dalšího (dne 7.11.2012) provedena dosílka usnesení na adresu Dolní Podluží 184 (která je shodná s adresou dlužníka). Tam k p edání zásilky navrhovateli nedošlo a doruující orgán ji dne 9.12.2012 vrátil soudu (zásilka došla soudu zpČt 12.11.2012) s tím, že zásilku nebylo možné vložit do schránky adresáta a bylo mu o tom zanecháno oznámení.

Z § 50 odst. 2 o.s. . plyne, že pokud zásilku postupem podle odstavce 1 tohoto ustanovení (p edáním adresátu nebo vhozením do jeho poštovní schránky) doruit nelze, pak bez ohledu na to, zda bylo o tom doruujícím orgánem v místČ doruování zanecháno písemné oznámení i nikoli, doruí písemnost soud, a to jejím vyvČšením na ú ední desce soudu s tím, že desátým dnem po vyvČšení se zásilka považuje za doruenou. Tento úinek náhradního doruení nastane za p edpokladu, že p edchozí nezda ené doruování doruujícím orgánem bylo provedeno v místČ, které je úastníkovou adresou pro doruování. Tou je u písemnosti doruovaných dle § 45 odst. 3 o.s. . prost ednictvím doruujícího orgánu v prvé adČ adresa, kterou úastník ve svém podání (úkonu) sám uvedl (§ 46a o.s. .). Teprve pokud adresa pro doruování není urena samotným adresátem, stanoví ji soud podle hledisek uvedených dle § 46b písm. a) až n) o.s. .

V daném p ípadČ soud prvního stupnČ správnČ (v souladu s § 46a o.s. .) doruoval p edmČtné usnesení A-13 navrhovateli na jím zadanou adresu ve Velkém ŠenovČ. Jelikož-jak plyne z výše uvedených doklad o doruování-doruující orgán respektoval dispozici navrhovatele-adresáta, který si u nČj z ídil službu dosílky-zmČny místa dodání (§ 19 vyhlášky . 464/2012 Sb.) tak, že poštovní zásilky mu mají být dodány v jiném místČ než uvedeném v poštovní adrese, a to na adrese Dolní Podluží 184, doruování v tomto místČ bylo možno pokládat za uskutenČné na navrhovatelovČ adrese pro doruování. NicménČ za situace, kdy se zde usnesení A-13 navrhovateli dle § 50 odst. 1 o.s. . doruit nepoda ilo, bylo povinností soudu prvního stupnČ doruit je shora popsaným postupem dle § 50 odst. 2 o.s. .-jeho vyvČšením na ú ední desce soudu s p íslušným oznámením o tomto úkonu. To však-jak odvolací soud ovČ il-soud prvního stupnČ neuinil a k doruení usnesení (ani náhradním zp sobem) tudíž nedošlo.

Z uvedeného plyne, že akoli soud prvního stupnČ v napadeném usnesení uvedl, že usnesení A-13 ukládající navrhovateli povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenního ízení mu bylo dorueno dne 16.11.2012 (a právní moci nabylo dne 4.12.2012), ve skutenosti navrhovateli nedorueno nebylo. Proto dosud toto usnesení nenabylo právní moci a navrhovateli tudíž zatím nemohla uplynout lh ta k zaplacení požadovaní zálohy. Nebyly tak dány podmínky k tomu, aby soud pro nezaplacení této zálohy dle § 108 odst. 3 IZ insolvenní ízení zastavil.

Se z etelem k uvedenému odvolací soud postupoval dle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s. . a napadené usnesení zmČnil tak, že insolvenní ízení se nezastavuje. V dalším ízení bude vhodné, aby soud prvního stupnČ požadoval po navrhovateli výslovné oznaení adresy, na kterou mu lze soudní písemnosti bez problém doruovat. Pro pot eby dalšího ízení považoval odvolací soud za vhodné navrhovatele upozornit, že vzhledem k úelu zálohy na náklady insolvenního ízení je v zásadČ vyloueno uvažovat o jejím postupném zaplacení ve splátkách, jak požaduje. Tato garance úhrady (celkových i pr bČžných) náklad insolvenního ízení-pokud je jí zapot ebí-musí být poskytnuta d íve, než soud rozhodnutí o úpadku dlužníka vydá, a musí se tak stát v soudem stanovené lh tČ, jež odpovídá zákonným požadavk m na bezodkladné rozhodování o insolvenním návrhu (§ 134 IZ).

Pouení: Proti tomuto usnesení je dovolání p ípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ýR do dvou mČsíc od doruení rozhodnutí odvolacího soudu prost ednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 22. srpna 2013

JUDr. Jaroslav B u r e š, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva