3 VSPH 186/2016-A-16
KSPH 66 INS 27837/2015 3 VSPH 186/2016-A-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníků Miroslava anonymizovano , anonymizovano a Evy anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Václavské náměstí 37, 280 02 Nová Ves I, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 66 INS 27837/2015-A-9 ze dne 23. prosince 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 66 INS 27837/2015-A-9 ze dne 23. prosince 2015 se m ě n í tak, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení se dlužníkům neukládá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením uložil Krajský soud v Praze (dále jen insolvenční soud ) dlužníkům-manželům Miroslavu anonymizovano a Evě anonymizovano (dále jen společně dlužníci ), aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatili společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že dlužníci podali dne 6.11.2015 insolvenční návrh, kterým se domáhali zjištění svého úpadku a povolení oddlužení. Insolvenční soud vyzval usnesením č.j. KSPH 66 INS 27837/2015-A-8 ze dne 12.11.2015 dlužníky k doplnění insolvenčního návrhu o listiny dokládající příjmy dlužníka za poslední 3 roky a dokladu o dalším příjmu, popř. darovací smlouvě v minimální výši 4.200,-Kč. Dlužníci však svůj návrh nedoplnili. Z obsahu spisu vyplývá, že dlužníci nesplňují podmínky pro povolení oddlužení, neboť doložili pouze příjem dlužnice ve výši 8.000,-Kč, který je při vyživovací povinnosti mezi manželi navzájem a k jejich dvěma dětem zcela nedostatečný. Ze seznamu majetku se podává, že dlužníci mají nemovitý majetek (rodinný dům a pozemek) s odhadní cenou 220.000,-Kč, který však je dle názoru insolvenčního soudu obtížně prodejný. S ohledem na majetkové poměry dlužníků a očekávaný rozsah činnosti insolvenčního správce postupoval insolvenční soud dle § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen InsZ ), a uložil dlužníkům zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužníci řádně a včas odvolali a domáhali se jeho zrušení. Uvedli, že insolvenční návrh doplnili o prohlášení příjmů dlužníka za poslední tři roky (A-10) a současně předložili smlouvu o důchodu na částku 4.200,-Kč měsíčně.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno, byť z jiných než v něm uvedených důvodů.

Podle § 108 odst. 1 InsZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 108 odst. 2 InsZ výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze insolvenční návrh opatřený obsahovými náležitostmi dle § 103 odst. 1 a 2 InsZ (jež zahrnují též požadavek navrhovatelova vylíčení konkrétních rozhodujících skutečností, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek dle odstavce 2 a zákonem požadovanými přílohami, kterými jsou v případě insolvenčního návrhu dlužníka podle § 104 InsZ zejména seznam majetku dlužníka včetně jeho pohledávek s uvedením jeho dlužníků (seznam majetku), seznam jeho závazků s uvedením jeho věřitelů (seznam závazků) a seznam jeho zaměstnanců, které musejí mít náležitosti stanovené v § 104 odst. 2 až 4 InsZ. Jedině za předpokladu, že insolvenční návrh má všechny zákonem předepsané náležitosti (co do jeho obsahu a příloh), a je tak zajištěn řádný podklad pro další průběh insolvenčního řízení, může soud zvážit splnění zákonných podmínek pro uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení a posoudit přiměřenost její výše.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že se dlužníci svým insolvenčním návrhem podaným dne 6.11.2015 domáhali zjištění úpadku a povolení oddlužení. Uvedli, že mají 14 nezajištěných závazků o celkové výši 507.627,20 Kč, jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, nejsou je schopni plnit a v roce 2013 zastavili splátky všech svých peněžitých závazků.

K insolvenčnímu návrhu dlužníci připojili povinné přílohy-seznamy dle § 104 IZ. V seznamu majetku uvedli mimo běžného vybavení domácnosti a věcí osobní potřeby, mobilní telefony, a dále nemovitosti par. č. 18/2 a par. č. 19/2, se stavbou č.p. 37 (rodinný dům), zapsané na listu vlastnictví č. 60 pro kat. úz. Nová

Ves I. Z přiloženého seznamu majetku, kolonky 16 insolvenčního návrhu a výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že uvedené nemovitosti jsou předmětem zajišťovacích práv, neboť jsou zatíženy zástavním právem exekutorským. V seznamu závazků však dlužníci označili veškeré své závazky jako závazky, z kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění. Z výpisu z katastru nemovitostí se dále podává, že zástavní právo exekutorské uplatňují i někteří věřitelé, které dlužníci v seznamu závazků neuvedli (např. RWE Energie, s.r.o., Raiffeisenbank a.s. a další).

Z těchto důvodů nebylo možno považovat seznamy za správné a úplné, jak o nich dlužníci prohlásili, neboť v nich je třeba uvést všechny osoby, o kterých je dlužníkům známo, že vůči nim mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči nim pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují a dále odděleně uvést pohledávky věřitelů, jež vůči nim uplatňují právo ze zajištění a současně označit věci (práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty), u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění s označením druhu zajištění a důvodu jeho vzniku, a zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (§ 104 odst. 3 IZ).

Usnesením č.j. KSPH 66 INS 27837/2015-A-8 ze dne 12.11.2015 insolvenční soud dlužníky vyzval k doplnění insolvenčního návrhu o listiny dokládající příjmy dlužníka za poslední 3 roky a doklad o dalším příjmu, popř. smlouvy o daru v minimální výši 4.200,-Kč. Opomněl jim však vytknout ostatní nedostatky insolvenčního návrhu (seznamu závazků) a nepožadoval jejich odstranění. Podáním ze dne 28.12.2015 (A-10) dlužník předložil prohlášení, že za poslední tři roky neměl žádný příjem a podáním ze dne 14.1.2016 (A-11) doložil smlouvu o důchodu. Seznam závazků zůstal beze změny.

K odstranění těchto vad v seznamu závazků, jež činí insolvenční návrh pro absenci náležitostí jeho povinné přílohy nezpůsobilým projednání, však již soud prvního stupně dlužníky postupem dle § 128 odst. 2 InsZ nevedl, ani se tímto nedostatkem v odůvodnění napadeného usnesení nezabýval.

Předpokladem uložení povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenční řízení je bezvadný insolvenční návrh, jehož součástí jsou i povinností seznamy podle § 104 InsZ. Lze tedy uzavřít, že v řízení dosud nebyly splněny zákonné podmínky k tomu, aby bylo po dlužnících zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení požadováno, neboť jeho insolvenční návrh pro popsaný nedostatek (absenci řádného seznamu závazků) není způsobilý projednání.

Proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu napadené usnesení změnil tak, že povinnost zaplatit zálohu se jim neukládá.

Pro úplnost budiž řečeno, že takového rozhodnutí odvolacího soudu (jak je z výše uvedeného zcela zřejmé) představuje procesní rozhodnutí vydávané pro tentokrát , které nijak nebrání tomu, aby soud prvního stupně v dalším průběhu řízení dlužníku povinnost k zaplacení zálohy uložil, pokud budou odstraněny popsané vady insolvenčního návrhu, které zatím brání pokračovat v řízení, a pokud k tomu budou splněny podmínky stanovené v § 108 odst. 1 IZ.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 2. února 2016

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková