3 VSPH 1859/2014-B-33
KSPH 40 INS 11820/2012 3 VSPH 1859/2014-B-33

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem v Perunově 3549, 276 01 Mělník, o odvolání Mgr. Šárky Mixové, se sídlem v Praze 1, Štěpánská 39, insolvenční správkyně (Správkyně) proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 40 INS 11820/2012-B-15 ze dne 11. srpna 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 40 INS 11820/2012-B-15 ze dne 11. srpna 2014 se v bodu I. výroku m ě n í jen tak, že částka na vydání zajištěnému věřiteli Stavební spořitelně České spořitelny, a.s., IČO 60197609 činí 1.069.003,-Kč.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Praze (insolvenční soud) dal souhlas Správkyni, aby vydala Stavební spořitelně České spořitelny, a.s. (Věřitel) částku 1.074.099,58 Kč, tj. výtěžek zpeněžení z pozemků č. parc. 5915/45 a jeho součásti budovy č.p. 4549 a parc.č. 5916/180 (Nemovitosti) zapsaných pro kat. území vedených u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mělník (bod I. výroku), deklaroval, že zajišťovací práva věřitelů váznoucí na majetku, jehož zpeněžením byl získán výtěžek uvedený v bodu I. výroku, zanikají zpeněžením věci práva nebo jiné majetkové hodnoty v insolvenčním řízení (bod I. výroku) a uložil Správkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od právní moci usnesení částku uvedenou v bodu I. výroku vydala Věřiteli a bezodkladně o tom informovala insolvenční soud a splnila svou povinnost podle § 167 odst. 5 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ-bod III. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že Správkyně jej požádala o souhlas k vydání výtěžku zpeněžení Nemovitostí 18.7.2014, že její návrh byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku 22.7.2014 a že v zákonem stanovené lhůtě (7 dnů) žádný účastník insolvenčního řízení proti němu nevznesl námitky. Správkyně uvedl, že výtěžek zpeněžení Nemovitostí činí 1.250.000,-Kč, náklady spojené se zpeněžením (NZ) 61.132,-Kč a náklady spojené s jejich správou (NS) 2.282,-Kč (celkem 63.414,-Kč). Po odečtení NZ a NS ve výši 63.414,-Kč zbývá částka ve výši 1.186.586,-Kč představující základ pro výpočet její odměny, která činí 90.000,-Kč a 4% z částky přesahující 1 mil. Kč, tj. 186.586,-Kč, tj. 7.463,44 Kč, celkem

97.436,44 Kč a po připočtení DPH ve výši 21% ve výši 20.467,32 Kč-celkem 117.930,76 Kč po zaokrouhlení 117.931,-Kč. Po odečtení odměny, NZ a NS tak zbývá pro Věřitele k vydání výtěžek 1.068.655,-Kč.

Insolvenční soud cituje ustanovení § 298, § 293, § 167 a § 38 InsZ uvedl, že při stanovení odměny Správkyně podle vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (Vyhláška), je třeba 4% počítat z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli, přičemž akcentoval, že je třeba postupovat podle právní úpravy Vyhlášky účinné do 31.12.2013, nikoliv účinné od 1.1.2014, podle které ustanovení 1 odst. 2 Vyhlášky bylo doplněno o formulaci, podle které se pro účely výpočtu odměny podle věty první zahrnuje výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům i částku připadající na odměnu insolvenčního správce. Vyslovil závěr, podle kterého 4% se mají počítat z rozdílu hrubého výtěžku zpeněžení, NS, NZ, 90.000,-Kč navýšeného o DPH 21% a částku 1 mil. Kč lomeného koeficientem 1,0484, tedy 1.250.000,-Kč-63.414,-Kč-108.000,-Kč (90.000+18.900)-1 mil. Kč, tj. z částky 77.686,-Kč, z níž 4% činí podíl 3.107,44 Kč a 1,0484 (2.963,98) takže odměna činí součet částky 90.000,-Kč a 92.963,98 Kč, celkem 92.963,98, a po připočtení DPH 21% z této částky ve výši 19.522,44 Kč činí odměna 112.486,42 Kč, po jejímž odečtení, a odečtení NS a NZ ve výši 63.414,-Kč od 1.250.000,-Kč zbývá k vydání Věřiteli čistý výtěžek zpeněžení ve výši 1.074.099,58 Kč.

Toto usnesení napadla Správkyně v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhla, aby je odvolací soud změnil tak, že částka k vydání Věřiteli činí 1.068.655,24 Kč. Trval na svém návrhu, podle něhož činí jeho odměna částku 117.930,76 Kč, neboť základem pro její výpočet je rozdíl výtěžku zpeněžení, NS a NZ, tj. 1.186.586,-Kč. Po odečtení odměny včetně DPH ve výši 117.930,76 Kč a NS a NZ 63.414,--Kč (181.344,76) činí čistý výtěžek zpeněžení k vydání Věřiteli 1.068.655,24 Kč. Doplnila, že uvedený výpočet odpovídá znění InsZ, zvláště když v novelizovaném znění Vyhlášky byl doplněn § 1 odst. 1 o formulace: Pro účely výpočtu odměny podle věty první zahrnuje výtěžek určení k vydání věřitelům i částku připadající na odměnu insolvenčního správce.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je opodstatněno, byť z jiných než v odvolání uváděných důvodů.

Podle § 167 odst. 1 InsZ se zajištění věřitelé v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna, nestanoví-li tento zákon jinak. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo doba vzniku zajištění, nedohodnou-li se zajištění věřitelé písemně jinak.

V části upravující řešení dlužníkova úpadku konkursem insolvenční zákon v § 298 InsZ shodně stanoví, že zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odst. 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli

(odst. 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odst. 3). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odst. 4). V následujících odstavcích řeší toto ustanovení nesplnění povinnosti zajištěného věřitele dle § 157 odst. 1 InsZ uhradit polovinu odměny a hotových výdajů uhrazených znalci odpočtem této částky od výtěžku zpeněžení (odst. 5) a vylučuje aplikaci odstavce 2 v případě, že zajištěný věřitel splnil povinnost dle § 230 odst. 3 InsZ nést ze svého náklady spojené s provedením pokynů směřujících k řádné správě věci, práva, pohledávky nebo majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky (odst. 6).

Podle § 38 odst. 1 InsZ ve znění do 31.12.2013 insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátce DPH, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního předpisu.

Vzhledem k tomu, že úpadek dlužníka byl zjištěn do 31.12.2013 je třeba aplikovat ustanovení Vyhlášky ve znění do tohoto data (čl. II bod 1 novely-vyhlášky č. 398/2013). Odměnu insolvenčního správce při konkursu upravuje § 1 Vyhlášky, podle jehož odstavce 2 odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činí Kč 9% z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli, je-li menší než 1 mil. Kč, a je-li od 1 mil. Kč do 10 mil. Kč součet 90.000,-Kč 4% z částky přesahující 1 mil. Kč.

InsZ a Vyhláška zjevně vychází z toho, že odměna insolvenčního správce by měla být vypočítávána ze základu tvořeného čistým výtěžkem zpeněžení, tj. po odečtení nejen NS a NZ, pokud nepřesahují 4% resp. 5% výtěžku, jak tomu je i v projednávané věci), nýbrž také odměny insolvenčního správce (včetně DPH), tedy aby součet těchto částek nepřesahoval výtěžek zpeněžení a nebyla tak zatížena majetková podstata na úkor nezajištěných věřitelů (srov. blíže rozhodnutí Vrchního soudu pod sen. zn. 3 VSPH 834/2010 z 20.10.2010), což je zcela v souladu se zásadami insolvenčního řízení upravenými v ustanovení § 5 InsZ, jejichž naplnění je v insolvenčním řízení prioritou oproti výhradě Správce, že doplácí na to, že je plátcem DPH, o níž se snižuje čistý základ pro výpočet jeho odměny.

V insolvenčním řízení nebylo sporu o výši NS a NZ, nýbrž jen o způsobu, jakým se určí odměna správci a jaká částka v důsledku toho připadne zajištěnému věřiteli.

Odvolací soud dospěl k závěru, že insolvenční soud při výpočtu čistého výtěžku neodůvodněně připočetl DPH 21% nejen k vypočítané odměně, ale již předtím, kdy odečítal pro zjištění částky, kterou třeba připočíst k 90.000,-Kč, částku 90.000,-Kč navýšenou o DPH 21%; jeho výpočet však nemá oporu v právní úpravě, neboť sice vychází ze základu, tj. čistého výtěžku zpeněžení, v němž však není kalkulována odměna insolvenčního správce. Základ pro výpočet odměny činil vždy rozdíl výtěžku zpeněžení, NS, NZ a odměny insolvenčního správce po připočtení DPH, jediným rozdílem v právní úpravě Vyhlášky je, že dikce ustanovení § 38 odst. 1 InsZ byla výslovně promítnuta do ustanovení § 1 odst. 1 Vyhlášky, jak citováno výše.

Odvolací soud tak dospěl k závěru, že základem pro výpočet odměny insolvenčního správce je výtěžek zpeněžení, který bude vydán zajištěnému věřiteli (tedy včetně odečtení odměny insolvenčního správce navýšené od DPH 21%). Má za to, že hrubý základ, tj. výtěžek zpeněžení-NS-NZ přesahující 1 mil. Kč, tj. 186.586,-Kč třeba násobit 4%, avšak lomit nikoliv koeficientem 1,0484, nýbrž 1,04, takže odměna z částky přesahující 1 mil. Kč činí 7.176,38 Kč po připočtení 90.000,--Kč tak činí odměna celkem 97.176,38 Kč a po připočtení DPH ve výši 20.407,-Kč činí 117.583,38 Kč po zaokrouhlení 117.583,-Kč po jejím odečtení a dále NS a NZ (63.414,-Kč) od 1.250.000,-Kč, zůstává k vydání Věřiteli výtěžek zpeněžení ve výši 1.069.003,-Kč.

Na základě výše uvedeného odvolací soud proto napadené usnesení v bodu I. výroku podle § 220 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že výtěžek zpeněžení k vydání Věřiteli činí 1.069.003,-Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 27. srpna 2015

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková