3 VSPH 1808/2013-A-28
KSPH 39 INS 29189/2012 3 VSPH 1808/2013-A-28

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenčním řízení dlužnice Jitky anonymizovano , anonymizovano , IČO: 61809815, bytem Veleliby 43, 288 02 Dvory, zahájeném na návrh CITY CREDIT, SE se sídlem Praha 1, Národní 138/10, IČO: 29263751, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 39 INS 29189/2012-A-16 ze dne 21. února 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 39 INS 29189/2012-A-16 ze dne 21. února 2013 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze (dále jen soud) usnesením č.j. KSPH 39 INS 29189/2012-A-16 ze dne 21.2.2013 odmítl návrh Jitky anonymizovano (dále jen dlužnice) na povolení oddlužení pro opožděnost.

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že podáním ze dne 19.11.2012 zahájil věřitel (CITY CREDIT, SE, dále jen navrhovatel) insolvenční řízení na majetek dlužnice. Dlužnice na výzvu soudu doručenou jí 30.11.2012, v níž byla poučena o možnosti podání návrhu na povolení oddlužení a o lhůtě k jeho podání, se vyjádřila k návrhu navrhovatele podáním předaným k poštovní přepravě dne 14.12.2012, v němž avizovala podání návrhu na povolení oddlužení společně se svým manželem. Dlužnice (i její manžel) podala návrh na povolení oddlužení podáním ze dne 10.1.2013, avšak odevzdaným k poštovní přepravě až 18.2.2013.

Soud cituje § 390 odst. 1 a 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), uzavřel, že je zjevné, že návrh na povolení oddlužení podala dlužnice opožděně a rozhodnutí o jeho odmítnutí nemůže zabránit ani skutečnost, že vedle návrhu dlužnice soud eviduje též návrh na povolení oddlužení jejího manžela, jenž, bude-li shledán úplným a řádným, bude jako oddlužení řešen (míněno řešení jeho úpadku). Soud doplnil, že se jedná o dva samostatné návrhy, i když lze předpokládat společné dluhy, které budou řešeny samostatně a odděleně (u jednoho z manželů konkursem, u druhého oddlužením), což lze, jak nastiňuje rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 3 VSPH 254/2012-A-18 ze dne 23.8.2012.

Proti tomuto usnesení soudu se dlužnice včas odvolala a uvedla, že tomu nerozumí, proto si sehnala na internetu, ale nakonec zjistila, že to jsou podvodníci. Hledala dál, našla, ale, bohužel, už bylo pozdě. Uzavřela, že žádá o oddlužení s manželem, neboť mají společný majetek a podmínky oddlužení splňují.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 390 odst. 1 IZ může dlužník podat návrh na povolení oddlužení nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu podaného jinou osobou; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen. Podle § 390 odst. 3 téhož zákona odmítne insolvenční soud návrh na povolení oddlužení podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn.

Ze spisu odvolací soud ověřil, že navrhovatelův insolvenční návrh soud dlužnici doručil do vlastních rukou dne 3.12.2012, a to spolu s usnesením ze dne 26.11.2012 obsahujícím-vedle výzvy k vyjádření k připojenému návrhu, ke stanovisku dlužnice stran rozhodnutí o návrhu bez jednání a k předložení seznamů majetku, závazků a zaměstnanců-též poučení dle § 390 odst. 1 IZ o tom, že dlužník, který není podnikatelem a nemá dluhy z podnikání, může insolvenčnímu soudu do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu věřitele navrhnout insolvenčnímu soudu, aby jeho úpadek řešil oddlužením podle § 390 IZ.

Lhůta k podání tohoto návrhu dle § 57 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) počala dlužnici běžet ode dne následujícího po dni, kdy jí byl insolvenční návrh doručen (3.12.2012), tj. od 4.12.2012, a její poslední den připadl na středu 2.1.2013. Předtím dlužnice podáním ze dne 14.12.2012 soudu pouze sdělila, že v nejbližší době bude s manželem žádat o vlastní insolvenční návrh o povolení oddlužení, insolvenční návrh navrhovatele neuznává co do důvodu a výše. Návrh na povolení oddlužení ze dne 10.1.2013 doručila soudu 19.2.2012 na příslušném formuláři, k němuž připojila v kolonce 06 i insolvenční návrh a v kolonce 07 vyznačila, že návrh na povolení oddlužení je podáván po podání insolvenčního návrhu věřitele (navrhovatele). Je tedy zřejmé, že návrh na povolení oddlužení podala dlužnice opožděně, jak správně dovodil soud.

Protože prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení (i pokud by o ně účastník dle § 58 o.s.ř. včas požádal) není ve smyslu § 83 IZ přípustné, je za popsané situace nezvratný závěr, že dlužnice podala návrh na povolení oddlužení opožděně. Dlužnici nebránilo nic v tom, aby podala návrh na povolení oddlužení ve stanovené lhůtě, a jestliže by nebyla schopna jej řádně vypracovat, soud by jí ve smyslu § 393 IZ vyzval k jeho opravě či doplnění ve lhůtě, která nesmí být delší než 7 dní s poučením, jak má opravu či doplnění provést; teprve tehdy, nebyl-li by návrh na povolení oddlužení doplněn a v řízení o něm by nebylo pro tento nedostatek lze pokračovat, soud by jej odmítl. Proto odvolací soud podle § 219 o.s.ř. napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR, prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 16. října 2014

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková