3 VSPH 1775/2016-B-46
KSPH 37 INS 7630/2012 3 VSPH 1775/2016-B-46

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. v insolvenční věci dlužníka: Ing. Libor anonymizovano , anonymizovano , bytem Slaný, Vítězná 1568, o odvolání insolvenčního správce: Ing. Vladimíra Jechová Vápeníková, se sídlem Praha 10, Révová 3, IČO: 43183522, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. září 2016, č.j. KSPH 37 INS 7630/2012-B-38,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. září 2016, č.j. KSPH 37 INS 7630/2012-B-38, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně uložil insolvenčnímu správci pořádkovou pokutu ve výši 1.000,-Kč s tím, že je povinen ji zaplatit do 7 dnů od doručení rozhodnutí na bankovní účet Krajského soudu v Praze.

V odůvodnění napadeného usnesení zejména uvedl, že usnesením ze dne 31.8.2012 (A-16) byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Insolvenčnímu správci bylo zároveň uloženo, aby vždy k poslednímu dni každého kalendářního čtvrtletí podal soudu a věřitelskému orgánu zprávu o stavu insolvenčního řízení. Usnesení se stejnou výzvou bylo vyneseno také při schůzi věřitelů dne 9.4.2013 (B-5). Přesto insolvenční správce požadované zprávy nepodával, pročež k jejich předkládání byl opakovaně vyzýván usneseními ze dne 16.7.2013 (B-10), ze dne 25.7.2014 (B-27), ze dne 20.10.2014 (B-29), ze dne 21.7.2015 (B-32) a ze dne 5.5.2016 (B-36). Ač po každé z uvedených výzev správce požadovanou zprávu podal, k podání další zprávy jej bylo třeba opět vyzývat přesto, že lhůta pro podání další zprávy byla v předchozí výzvě vždy uvedena. Přitom byl vždy soudem poučen také o tom, že nebudou-li zprávy podávány, bude mu uložena pořádková pokuta. Poslední zprávu podal správce k výzvě soudu dne 11.5.2016. Další termín pro předložení zprávy marně uplynul dne 30.6.2016 a zpráva nebyla podána ani do okamžiku vydání napadeného rozhodnutí (tedy po dobu téměř 4 měsíců).

Odkazuje na ustanovení § 36 odst. 2 věty druhé zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen InsZ) a § 81 odst. 3 InsZ dospěl soud prvního stupně na základě uvedeného k závěru, že tím, že správce přes 7 výzev soudu po dobu 3 let včas nepředložil zprávy o své činnosti a o průběhu insolvenčního řízení, hrubě ztěžuje postup řízení, v důsledku čehož insolvenční soud nemá dostatek informací pro výkon své dohlédací činnosti. V daném řízení je tento informační deficit navíc umocněn tím, že soud vykonává funkci věřitelského výboru. Činnost správce vyhodnotil jako nedbalou, výkon funkce nesvědomitý a vykazující soustavné porušování zákonných i uložených povinností. Poukázal na to, že podávání zpráv o stavu insolvenčního řízení patří ke stěžejním činnostem správce, které by měl isir.justi ce.cz vykonávat, aniž by bylo nutno jej k tomu zvlášť vyzývat. Při kvantitativní obsáhlosti insolvenční agendy je nemyslitelné, aby soud hlídal a vedl insolvenčního správce k plnění jeho základních zákonných povinností a aby jej po opakovaných kontrolách stále vyzýval k předkládání zpráv. Takový postup zvyšuje administrativní náročnost řízení a vrhá negativní obraz na celé řízení. Proto správci uložil pořádkovou pokutu prozatím na samé dolní hranici zákonného rozmezí ve výši 1.000,-Kč.

Proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty se insolvenční správce odvolal. Má za to, že důvody pro uložení pokuty nejsou dány. Nepopírá, že pochybil a zprávy předkládal až po doručení výzvy soudu. Má však za to, že není na místě hodnotit jeho práci tak razantními výrazy, jaké byly použity v napadeném rozhodnutí. Poukázal na to, že řízení je provázeno hutností provádět úkony, které nespadají pod běžnou rutinní práci správce a řízení vyžaduje jeho mimořádnou pozornost. Konkrétně se jedná o: -jednání s manželkou dlužníka užívající nemovitost sepsanou v majetkové podstatě; -uzavření dohody o výživném na zletilého nezaopatřeného potomka dlužníka včetně odstoupení od dohody z důvodu žalob podaných na správce; -marné pokusy o kontaktování dlužníka; -podání vysvětlení Policii ČR v souvislosti s podezřením z porušení povinnosti v insolvenčním řízení a v souvislosti s nehrazením výživného na nezletilé dítě ze strany dlužníka; -jednání ve věci údajného neoprávněného podnikání dlužníka; -řešení žaloby na vypořádání SJM; -řešení vylučovací žaloby podané proti správci; -vyjádření k žalobě matky dítěte dlužníka na určení výše výživného; -svědecká účast na jednání ve věci nezletilého dítěte dlužníka o uložení preventivního, výchovného a sankčního opatření; -jednání s matkou dítěte dlužníka; -doplácení dlužného výživného.

Pokud jde o období, za které správce zprávu dle pokynu soudu nepodal, v řízení nebyly zaznamenány téměř žádné změny. Probíhají 2 incidenční spory, z nichž se v jednom vyčkává výsledku druhého (který je ve fázi odvolacího řízení), tedy v zásadě na další postup soudu.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, aniž nařizoval jednání, a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

Podle § 36 InsZ insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob (odst. 1). Insolvenční správce poskytuje věřitelským orgánům součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce; zejména se na žádost věřitelského orgánu účastní jeho jednání. Neurčí-li insolvenční soud jinak, předkládá insolvenční správce věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu nejméně jednou za 3 měsíce písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení (odst. 2).

Podle § 81 odst. 2 InsZ insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, může insolvenční soud uložit pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200.000,-Kč.

Tato sankce je procesním nástrojem insolvenčního soudu sloužícím k vynucení řádného výkonu funkce insolvenčního správce ve smyslu § 36 a 37 InsZ, tj. především ke splnění jeho povinností vyplývajících ze zákona anebo uložených insolvenčním soudem při výkonu jeho dohlédací činnosti dle § 11 InsZ. Uložení pořádkové pokuty tak přichází v úvahu především v případě, kdy pochybení správce mohou ve svém důsledku ztížit další postup řízení či dosažení jeho účelu a k nápravě nevedla ani výzva soudu s pohrůžkou pořádkové pokuty, nebo kdy zjištěná závada v postupu správce již takový nežádoucí důsledek nastolila, a přitom nejde o pochybení natolik závažné či opakované, aby odůvodňovalo zproštění správce funkce dle § 32 InsZ. Výše uložené pokuty musí odpovídat rozsahu a závažnosti porušení povinností správce.

Skutečnosti, z nichž soud prvního stupně vycházel při vydání napadeného usnesení, mají oporu v obsahu insolvenčního spisu. Insolvenční správce v řízení dlouhodobě (déle než 3 roky) a opakovaně neplní povinnost podávat soudu a věřitelskému orgánu ve stanovených lhůtách zprávy o stavu insolvenčního řízení, vyplývající jednak ze zákona (§ 36 odst. 2 InsZ) a jednak z rozhodnutí soudu (A-16, B-5, B-10, B-27, B-29, B-32 a B-36). Tyto podává až k individuální výzvě soudu prvního stupně a s několikaměsíčním zpožděním.

Důvody (resp. další okolnosti), které správce ke svému postupu uvádí, přitom nejsou s to porušení dotčených povinností objektivně ospravedlnit. Důvodem k nepodání včasné zprávy nemůže být ani to, že v některých obdobích nebyly v řízení zaznamenány téměř žádné změny, ani další (výše zmíněné) okolnosti, které správce k opodstatnění svého postupu uvádí. Plnění jeho ostatních povinností v řízení, byť by vyžadovalo jeho mimořádnou pozornost a byť by se nejednalo o jeho rutinní práci nemá na závěr o neplnění vytýkaných povinností vliv. Pro účely revize napadeného rozhodnutí, které samo o sobě stojí na jiných důvodech, jsou takové okolnosti bezcenné.

K uložení pořádkové pokuty tedy došlo po právu a tato (i s ohledem na to, že se nejedná o první, resp. ojedinělé nesplnění povinnosti správce) není nepřiměřeně vysoká.

Na základě uvedeného odvolací soud napadené usnesení z důvodu jeho věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. za použití § 7 InsZ potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 24. října 2016

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Šárka Mandáková