3 VSPH 1746/2016-B-22
KSCB 41 INS 29345/2014 3 VSPH 1746/2016-B-22

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. v insolvenční věci dlužníka Václava anonymizovano , anonymizovano , bytem Pod Hradbami 54, 383 01 Prachatice, o odvolání První konkursní v.o.s., IČO: 26424568, se sídlem Severozápadní II. 32/306, 141 00 Praha 4, insolvenčního správce dlužníka, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 41 INS 29345/2014-B-17 ze dne 24. června 2016

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 41 INS 29345/2014-B-17 ze dne 24. června 2016 se m ě n í tak, že se insolvenčnímu správci První Konkursní v.o.s. pořádková pokuta neukládá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen insolvenční soud ) uložil insolvenčnímu správci dlužníka První konkursní v.o.s. (dále jen správce ) pořádkovou pokutu ve výši 5.000,-Kč s povinností ji zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozhodnutí na uvedený účet soudu k označenému variabilnímu symbolu nebo do pokladny insolvenčního soudu.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud shrnul, že usnesením č.j. KSCB 41 INS 29345/2014-A-7 ze dne 12. 11. 2014 zjistil úpadek dlužníka, povolil jeho řešení oddlužením a insolvenčním správcem ustanovil správce. Usnesením č.j. KSCB 41 INS 29345/2014-B-6 ze dne 24. 2. 2015 schválil dlužníkovo oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Pokračoval, že dne 10. 12. 2015 mu byl správcem doručen návrh na vydání souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení předmětu zajištění pohledávky věřitele Autoleasing, a.s. (dále jen věřitel ), a to automobilu Volkswagen Multivan T5 Diesel (dále jen automobil ). V tomto návrhu Správce uvedl, že automobil zpeněžil dle pokynu věřitele ve veřejné dražbě za částku 210.000,-Kč a k návrhu přiložil technický průkaz vozidla, osvědčení o registraci plátce DPH a pokyn věřitele ze dne 9. 11. 2015. Protože správce k podanému návrhu nedoložil znalecký posudek, insolvenční soud ho přípisem ze dne 5. 1. 2016 vyzval k jeho doložení. Správce reagoval podáním ze dne 7. 1. 2016, v němž s odkazem na ustanovení § 219 odst. 3 a 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen InsZ ) uvedl, že věřitel ve svém pokynu určil cenu pro obě kola dražby a i osobu dražebníka, proto vyhotovení znaleckého posudku nezadával. isir.justi ce.cz

Insolvenční soud, cituje ustanovení § 219 odst. 3 a 4 InsZ, dospěl k závěru, že za situace, kdy jde o ocenění majetku, k němuž se vztahuje právo zajištěného věřitele, je insolvenční správce povinen vždy zadat znalecký posudek ke zjištění hodnoty takového předmětu zajištění. Výjimku představuje pouze případ, kdy lze předpokládat, že náklady na ocenění majetku znalcem budou vyšší než přínos do majetkové podstaty získaný tímto způsobem ocenění, což dle insolvenčního soudu není daný případ. Institut ocenění zajištěného majetku dle názoru insolvenčního soudu slouží k objektivnímu zjištění jeho obvyklé ceny a je podkladem pro posouzení insolvenčního správce, zda zajištěný majetek nelze zpeněžit výhodněji než dle pokynu zajištěného věřitele. Insolvenční soud proto považuje postup správce za neodborný a s odkazem na ustanovení § 81 odst. 2 InsZ uložil správci pořádkovou pokutu ve stanovené výši.

Toto usnesení napadl správce v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

Namítl, že insolvenční soud neakceptoval jeho vysvětlení v podání ze dne 7. 1. 2016. Má za to, že zadání znaleckého posudku by nebylo pro majetkovou podstatu dlužníka žádným přínosem, neboť zajištěný věřitel ve svém pokynu určil zpeněžení ve formě veřejné dražby, určil vyvolávací cenu pro první i druhé kolo dražby, a to vše za situace, kdy tento věřitel s dražebníkem konzultoval a prověřoval technický stav automobilu, jakož i jeho předpokládanou cenu. Postup správce by proto ze strany insolvenčního soudu měl být považován za odborný. Dále konstatuje, že v pořadí již není žádný jiný zajištěný věřitel, proto správce nemůže tímto postupem nikoho znevýhodnit. Navíc jeho odborné znalosti a více jak 15-ti letá praxe insolvenčního správce postačuje k posouzení toho, zda hodnota 14-ti letého automobilu je vyšší nebo nižší než je hodnota přihlášené pohledávky zajištěného věřitele. Má tedy za to, že insolvenční soud nesprávně aplikoval ustanovení InsZ a jeho rozhodnutí je v rozporu se zákonem. Poukázal také rozpornou judikaturu v této věci a na pokyn zajištěného věřitele, v němž věřitel specifikoval, o jaké náklady na správu a zpeněžení je možno výtěžek zpeněžení snížit. Závěrem poukazuje na možnost zrušení povolení k výkonu funkce insolvenčního správce Ministerstvem spravedlnosti z důvodu uložení dvou pořádkových pokut, a proto postup insolvenčního soudu shledává necitlivým; v jeho postupu k žádnému porušení povinností nedošlo.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení a řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že je opodstatněno.

Podle § 81 odst. 2 InsZ může insolvenční soud uložit insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200.000,-Kč. Obecně vzato spočívá smysl uložení pořádkové pokuty ve výchovném působení na toho, komu je ukládána s cílem, aby se činnost, jednání nebo opomenutí, která jí byla sankcionována, v budoucnu neopakovala. Ve vztahu k insolvenčnímu správci je pořádková pokuta procesním nástrojem insolvenčního soudu sloužícím k vynucení řádného výkonu funkce insolvenčního správce ve smyslu § 36 a § 37 InsZ, tj. především ke splnění jeho povinností vyplývajících ze zákona anebo uložených insolvenčním soudem při výkonu dohlédací činnosti dle § 11 InsZ. Uložení pořádkové pokuty tak přichází v úvahu především v případě, kdy pochybení správce mohou ve svém důsledku ztížit další postup insolvenčního řízení či dosažení jeho účelu a k nápravě nevedla ani výzva soudu s pohrůžkou pořádkové pokuty nebo kdy zjištěná závada v postupu správce již takový nežádoucí důsledek nastolila, a přitom nejde o pochybení natolik závažné či opakované, aby odůvodňovalo zproštění funkce podle § 32 InsZ. Výše uložené pokuty přitom musí odpovídat rozsahu a závažnosti porušení povinností správce.

Podle § 219 InsZ součástí soupisu je i ocenění provedené insolvenčním správcem, který přitom vychází z údajů v účetnictví dlužníka nebo v evidenci vedené podle zvláštního právního předpisu a z dalších dostupných informací. Ocenění se nepromítá do účetnictví dlužníka (odst. 1). Požaduje-li to věřitelský výbor, provede se ocenění znalcem, za předpokladu, že to věřitelský výbor finančně zajistí (odst. 2). Ocenění obtížně ocenitelného majetku může insolvenční správce zadat znalci i bez žádosti věřitelského výboru; to neplatí, lze-li důvodně předpokládat, že náklady na ocenění majetku znalcem budou vyšší než přínos pro majetkovou podstatu získaný tímto způsobem jeho ocenění (odst. 3). Je-li uplatněno právo na uspokojení přihlášené pohledávky ze zajištění nebo má-li být majetková podstata zpeněžena podle § 290 nebo § 292, insolvenční správce zadá znalci ocenění hodnoty zajištění a v případě podle § 290 nebo § 292 ocenění hodnoty zpeněžovaného majetku vždy; odstavec 3 se použije přiměřeně (odst. 4). Při ocenění podle odstavců 1 až 4 se majetek oceňuje obvyklou cenou. Postup podle odstavců 1 až 4 se neuplatní, byl-li ustanoven znalec podle § 153 odst. 1 (odst. 5).

Insolvenční soud uložil pořádkovou pokutu správci za neodborný postup při zpeněžení zajištění ve veřejné dražbě, neboť neměl k dispozici znalecký posudek oceňující předmětu zajištění zpeněžení. S názorem insolvenčního soudu, že správce nedoložením znaleckého posudku, a to ani na výzvu insolvenčního soudu, neplní řádně své povinnosti, se odvolací soud neztotožňuje.

Z insolvenčního spisu plyne, že se do insolvenčního řízení dlužníka přihlásilo celkem 17 věřitelů, z toho 16 věřitelů jako nezajištěných a věřitel Autoleasing, a.s. jako jediný zajištěný věřitel s pohledávkou ve výši 268.945,-Kč. Žádostí ze dne 10. 12. 2015 (dok. č. B-9) se správce domáhal vydání souhlasu insolvenčního soudu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli dle § 298 odst. 2 InsZ s tím, že výtěžek ze zpeněžení činil 210.000,-Kč, náklady spojené se zpeněžením činily 13.500,-Kč, náklady spojené se správou činily 2.394,66 Kč a odměna insolvenčního správce činila 21.138,07 Kč, zajištěnému věřiteli tak celkem náleží částka ve výši 172.967,27 Kč. K této žádosti správce připojil pokyn zajištěného věřitele ze dne 9. 11. 2015 (dok. č. B-9), z něhož se podává, že předmět zajištění má být prodán ve veřejné dražbě pořádané společností KLÁN, s.r.o. za minimální cenu pro první kolo ve výši 190.000,-Kč a pro druhé kolo ve výši 170.000,-Kč. Zajištěný věřitel v tomto pokynu udělil souhlas s odměnou dražebníka ve výši 5 %, nejvíce však 15.000,-Kč, dále udělil souhlas s odměnou dražebníka za odtah předmětu zajištění na místo konání dražby ve výši 3.000,-Kč a taktéž souhlasil s případným překročením nákladů spojených se zpeněžením a správou předmětu zajištění a jejich následným odečtením.

Odvolací soud z ustanovení § 219 odst. 3 InsZ nedovozuje povinnost správce zadat zpracování znaleckého posudku za účelem ocenění předmětu zajištění za situace, neboť předmět zajištění-automobil tovární značky Volkswagen Multivan T5 Diesel-nepředstavuje majetek, k jehož ocenění je potřeba odborného posouzení jako je tomu například v případě prodeje nemovitostí či umělecký děl. Ocenění majetku znalcem by přicházelo v úvahu za situace, kdy správce není schopen zjistit jaká je skutečná hodnota předmětu zajištění (majetku) dlužníka a jeho případným prodejem za nižší než obvyklou cenu by mohla být způsobena ztráta na majetkové podstatě dlužníka. To však není daný případ, kdy správce jednal na základě pokynu zajištěného věřitele, který byl se stavem automobilu obeznámen, sám navrhl jeho dražební cenu a insolvenční soud v postavení věřitelského výboru (§ 66 InsZ) nepostupoval podle § 219 odst. 2 InsZ a vyhotovení znaleckého posudku si nevymínil.

Odvolací soud má za to, že správce neporušil zákonnou povinnost při zpeněžení zajištění podle pokynu zajištěného věřitele a za porušení povinnosti uložené soudem nelze považovat nepředložení znaleckého posudku poté, co již předmět zajištění byl zpeněžen (jiná situace, by byla v případě, že by ke zpeněžení zajištění správce přistoupil bez znaleckého posudku přesto, že mu jeho zadání insolvenční soud uložil).

Odvolací soud za této situace nedovodil, že se správce uvedeným jednáním dopustil porušení povinnosti, jež je třeba sankcionovat pořádkovou pokutou, a proto napadené usnesení podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že se správci pořádková pokuta neukládá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).

V Praze dne 29. září 2016

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková