3 VSPH 1721/2012-A-42
KSPH 36 INS 15023/2011 3 VSPH 1721/2012-A-42

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka: ACCOMOTEL, spol. s r.o., IČO 27146332, se sídlem v Senohrabech, Na Ježově 341, zast. JUDr. Borisem Treglerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Platnéřská 4, k návrhu: a) BORANO, spol. s r.o., IČO 27594963, se sídlem v Praze 7, Varhulíkové 16, zast. Mgr. Michalem Trkalem, advokátem se sídlem v Praze 5, Matoušova 12, b) SC Invest, a.s., IČO 28170181, se sídlem v Praze 8, Zenklova 42, o odvolání navrhovatele b) proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 36 INS 15023/2011-A-32 ze dne 25.června 2012,

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 36 INS 15023/2011-A-32 ze dne 25.června 2012 se mění v bodu I. výroku tak, že se insolvenční řízení zastavuje jen ve vztahu k navrhovateli BORANO, spol. s r.o., IČO 27594963.

II. Toto usnesení se v bodu II. výroku mění tak, že ve vztahu navrhovatele a) a dlužníka žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Praze (insolvenční soud) zastavil insolvenční řízení (bod I. výroku) a vyslovil, že žádný z účastníků [tj. navrhovatel a) a dlužník] nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění svého usnesení insolvenční soud uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno k návrhu České spořitelny, a.s., IČO 45244782, jímž se domáhala zjištění dlužníkova úpadku, a že v průběhu řízení namísto tohoto navrhovatele vstoupil do řízení navrhovatel a), který vzal insolvenční návrh zpět podáním doručeným mu 14.6.2012.

Cituje ustanovení § 129 a § 130 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) dospěl k závěru, že jsou dány procesní podmínky pro zastavení řízení. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ustanovením § 7 InsZ za přiměřeného použití ustanovení § 146 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.).

Toto usnesení napadl v zákonem stanovené lhůtě navrhovatel b) odvoláním s odůvodněním, že ve smyslu § 107 odst. 3 InsZ se proti výše uvedenému usnesení odvolává jako další insolvenční navrhovatel, jež nikterak blíže nespecifikoval ani k výzvě insolvenčního soudu.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele b) je důvodné.

Podle ust. § 7 odst. 1 InsZ se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 129 odst. 1 InsZ může insolvenční navrhovatel vzít insolvenční návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu.

Podle § 130 InsZ je-li insolvenční návrh vzat zpět, insolvenční soud řízení zastaví (odst. 1). Je-li insolvenčních navrhovatelů více a insolvenční návrh vezme zpět jen některý z nich, insolvenční soud řízení zastaví jen ve vztahu k navrhovateli, který vzal návrh zpět.(odst. 2).

Podle § 107 InsZ další insolvenční návrh podaný na majetek téhož dlužníka dříve, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, se považuje za přistoupení k řízení. Od okamžiku, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, se osoba, která jej podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele (odst. 1). Pro dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení k řízení (odst. 2). Byl-li další insolvenční návrh podán v době, kdy insolvenční soud již rozhodl o původním insolvenčním návrhu jinak než rozhodnutím o úpadku, avšak toto rozhodnutí dosud nedoručil účastníkům insolvenčního řízení, insolvenční soud vydané rozhodnutí doručí i dalšímu insolvenčnímu navrhovateli (odst. 3).

Ze spisu plyne, že napadené usnesení bylo navrhovateli a) a dlužníku doručeno 11.7.2012, zatímco navrhovatel b) doručil insolvenční návrh k insolvenčnímu soudu 4.7.2012, tj. dříve, než bylo napadené usnesení doručeno dosavadním účastníkům řízení. Insolvenční soud doručil napadené usnesení navrhovateli b) 29.7.2012.

Insolvenční soud nepochybil, když z důvodu zpětvzetí tehdy jediného insolvenčního návrhu směřujícího proti dlužníkovi insolvenční řízení zastavil.

Při rozhodování o odvolání bylo však třeba vzít v potaz, že po vydání napadeného usnesení, jímž insolvenční soud rozhodl o návrhu navrhovatele a) jinak než rozhodnutím o úpadku, podal insolvenční návrh, jenž se považuje za přistoupení k řízení, také navrhovatel b). Ten se okamžikem doručení insolvenčního návrhu insolvenčnímu soudu, jakkoli pro něho platí stav řízení daný v době jeho přistoupení k řízení (§ 107 odst. 2 InsZ), stává dalším účastníkem insolvenčního řízení se všemi procesními právy a povinnostmi příslušejícími insolvenčnímu navrhovateli, včetně práva podat proti již vydanému rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu odvolání, a jeho insolvenční návrh se stal procesním podkladem pro zkoumání podmínek pro rozhodnutí o úpadku dlužníka.

V poměrech projednávané věci s ohledem na ustanovení § 130 odst. 2 InsZ to znamená, že tu nejsou podmínky pro zastavení insolvenčního řízení vůbec, nýbrž jen ve vztahu k navrhovateli a), který insolvenční návrh vzal zpět.

Z těchto důvodů postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že insolvenční řízení se zastavuje jen ve vztahu k insolvenčnímu návrhu navrhovatele a) a že rozhodnutí o nákladech řízení se týká jen vztahu navrhovatele a), pro kterého se řízení končí, a dlužníka.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 18. prosince 2012

JUDr. Michal Kubín, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová