3 VSPH 1704/2015-P8-7
KSUL 85 INS 11793/2015 3 VSPH 1704/2015-P8-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Michala Kubína v insolvenční věci dlužnice Magdaleny anonymizovano , anonymizovano , bytem Buzulucká 167, 403 40 Ústí nad Labem, o odvolání věřitelky Jarmily Vaňkové, IČO: 42202876, bytem Psinice 8, 507 23 Libáň, zastoupené Martinem Vaňkem, bytem Petra Bezruče 362, 288 42 Nymburk, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. srpna 2015, č.j. KSUL 85 INS 11793/2015-P8-2,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. srpna 2015,

č.j. KSUL 85 INS 11793/2015-P8-2, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 18. srpna 2015, č.j. KSUL 85 INS 11793/2015-P8-2, rozhodl, že k přihlášce pohledávky věřitelky č. 7 Jarmily Vaňkové (dále jen věřitelka ) se nepřihlíží (bod I. výroku), odmítl přihlášku pohledávky věřitelky (bod II. výroku) a konstatoval, že právní mocí tohoto usnesení účast věřitelky v insolvenčním řízení končí (bod III. výroku).

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že mu dne 18.6.2015 byla doručena přihláška pohledávky věřitelky, jíž do insolvenčního řízení přihlásila pohledávku v celkové výši 13.000,-Kč. Na přezkumném jednání konaném dne 10.7.2015 insolvenční správce zcela popřel přihlášku pohledávky věřitelky co do pravosti a výše. O tomto popření insolvenční správce vyrozuměl věřitelku dne 23.7.2015 a poučil ji o jejím právu podat v zákonné žaloby.

Věřitelka v zákonné lhůtě žalobu na určení pravosti popřené nevykonatelné pohledávky nepodala. Cituje § 198 IZ, soud prvního stupně dospěl k závěru, že nelze k popřené pohledávce přihlížet, a proto postupem podle § 185 IZ přihlášku pohledávky věřitelky odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužnice odvolala a žádala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil. Namítala, že žalobu podala a přiložila doklad o doporučené poště.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, aniž ve smyslu ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 79 odst. 1 o.s.ř. se řízení zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.

Podle § 42 odst. 1 o.s.ř. podání je možno učinit písemně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem.

Podle § 42 odst. 4 o.s.ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu. Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě. aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

Podle § 43 odst. 2 o.s.ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 18.6.2015 doručila věřitelka soudu prvního stupně přihlášku pohledávky z titulu neuhrazené ceny za poskytnutí služeb a zpracování insolvenčního návrhu . Insolvenční správce přihlášenou pohledávku popřel co do pravosti a výše, o čemž věřitelku vyrozuměl dne 23.7.2015 a poučil ji o možnosti podání žaloby ve lhůtě 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání, respektive ve lhůtě 15 dnů od doručení vyrozumění o popření. Věřitelka v odvolání uvedla, že dne 29.7.2015 podala žalobu na určení pravosti popřené pohledávky. Podle závěru soudu prvního stupně jde o nesouhlas s popřením pohledávky věřitelky a nejedná se o žalobu na určení pravosti a výše její pohledávky.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 29.7.2015 doručila věřitelka soudu podání, z něhož není jednoznačně patrno, čeho se jím domáhá. Jelikož podání nemá náležitosti požadované v § 42 odst. 4 o.s.ř., bylo proto třeba tento nedostatek odstranit postupem podle § 43 o.s.ř. Jestliže není z podání jednoznačně patrno, čeho se jím věřitelka domáhá, je soud povinen ji vyzvat k upřesnění toho, co podáním sledovala. Povinností soudu prvního stupně proto bylo ji podle § 43 odst. 1 o.s.ř. vyzvat k odstranění vad podání. Napadenému usnesení tento postup soudu prvního stupně nepředcházel, čímž řízení před ním bylo zatíženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí. Jelikož soud prvního stupně věřitelku nevyzval podle § 43 odst. 1 o.s.ř. k opravě vad podání ze dne 29.7.2015, je předčasné odmítnout její přihlášku pohledávky pro nepodání žaloby na určení pravosti popřené pohledávky. a zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž soud přistoupí k odmítnutí přihlášky věřitelky pro nepodání žaloby na určení pravosti popřené pohledávky včas jen poté, co vady podání nebudou k výzvě s potřebným poučením ve stanovené lhůtě odstraněny.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 3. listopadu 2015

JUDr. Jaroslav B u r e š , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková