3 VSPH 1695/2016-B-16
MSPH 89 INS 3738/2016 3 VSPH 1695/2016-B-16

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Michala Kubína v insolvenčním řízení dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem U Libeňského pivovaru 1333/3, 180 00 Praha 8-Libeň, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. července 2016, č.j. MSPH 89 INS 3738/2016-B-10,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. července 2016, č.j. MSPH 89 INS 3738/2016-B-10, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 26.7.2016, č.j. MSPH 89 INS 3738/2016-B-10, v bodě I. výroku neschválil oddlužení dlužníka Jana anonymizovano (dále jen dlužník ), na jeho majetek prohlásil konkurs (bod II. výroku) a vyslovil, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (bod III. výroku).

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že se dlužník insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhá zjištění svého úpadku. Usnesením ze dne 12.5.2016, č.j. MSPH 89 INS 3738/2016-A-11, soud zjistil úpadek dlužníka, povolil jeho řešení oddlužením, ustanovil insolvenční správkyní TRUST IN, v.o.s. (dále jen insolvenční správkyně ), současně uložil dlužníku povinnost hradit insolvenční správkyni měsíční zálohy na její odměnu a hotové výdaje ve výši 1.089,-Kč (včetně DPH) a rovněž povinnost zúčastnit se přezkumného jednání a schůze věřitelů. Dlužník byl v usnesení poučen, že nesplnění uvedených povinností dlužníka může být posouzeno jako lehkomyslný nebo nedbalý přístup k plnění povinností v insolvenčním řízení a může vést k neschválení oddlužení a rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem.

Ze zprávy insolvenční správkyně ze dne 4.7.2016 soud prvního stupně zjistil, že dlužník, i přes opakované výzvy, nehradí insolvenční správkyni měsíční zálohy na její isir.justi ce.cz odměnu a hotové výdaje, dlužník je nekontaktní a neposkytuje správkyni součinnost. Proto insolvenční správkyně navrhla neschválení oddlužení a rozhodnutí o řešení dlužníkova úpadku konkursem. Na nařízené přezkumné jednání a schůzi věřitelů konané 21.7.2016 se dlužník bez omluvy nedostavil, ačkoliv usnesení ze dne 12.5.2016, č.j. MSPH 89 INS 3738/2016-A-11, převzal do vlastních rukou dne 25. 5. 2016 a ačkoli mu v něm bylo uloženo, aby se osobně zúčastnil schůze věřitelů.

Cituje § 395 a § 405 IZ soud prvního stupně dospěl k závěru, že dlužník k plnění svých povinností přistupuje nedbale a lehkomyslně, neboť dlužník nekomunikuje s insolvenční správkyní, nehradí jí zálohy na její odměnu a hotové výdaje, bez řádné omluvy se nedostavil k přezkumnému jednání a na schůzi věřitelů. Jelikož vyšly najevo skutečnosti, jež by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení podle § 395 odst. 2 IZ, soud prvního stupně neschválil oddlužení dlužníka a rozhodl podle § 405 odst. 2 IZ o řešení jeho úpadku konkursem.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a žádal, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Domnívá se, že závěry soudu prvního stupně o nedbalém a lehkomyslném přístupu jsou předčasné. Dlužník dále vedl, že se nemohl k přezkumnému jednání a na schůzi věřitelů dostavit, jelikož byl do 1.8.2016 na nemocenské; na podporu svého tvrzení doložil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Z důvodu nemoci a následné pracovní vytíženosti na jednání zapomněl. Dále uvedl, že veškeré zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenční správkyně již správkyni zaslal.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, aniž ve smyslu ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 395 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí (odst. 1). Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení (odst. 2).

Podle § 405 IZ insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (odst. 1). Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (odst. 2).

Podle § 406 odst. 1 IZ neshledá-li důvody k vydání rozhodnutí podle § 405, insolvenční soud oddlužení schválí. Schválením oddlužení jsou vázáni jak dlužník, tak věřitelé, včetně věřitelů, kteří s oddlužením nesouhlasili nebo o něm nehlasovali.

Z obsahu spisu plyne, že usnesením ze dne 12.5.2016, č.j. MSPH 89 INS 3738/2016-A-11, soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka, povolil jeho řešení oddlužením, ustanovil dlužníku insolvenční správkyni, nařídil přezkumné jednání na 21.7.2016, svolal na ně navazující schůzi věřitelů s uvedením jejího programu a mimo jiného také uložil dlužníku, aby platil insolvenční správkyni zálohu na její odměnu výši 750,-Kč a zálohu na náhradu hotových výdajů v řízení ve výši 150,-Kč, (včetně DPH). Dlužník byl v usnesení řádně poučen o nezbytnosti se jednání účastnit, dále byl poučen o následcích neplnění uložených povinností, s tím, že jeho jednání může být posouzeno jako lehkomyslný nebo nedbalý přístup k plnění povinností v insolvenčním řízení, který může vést k neschválení dlužníkova oddlužení a k prohlášení konkursu na jeho majetek (§ 405 odst. 1 a 2 IZ). Dlužník usnesení převzal do vlastních rukou dne 25.5.2016,

Z vyjádření insolvenční správkyně na schůzi věřitelů konané dne 21.7.2016 vyplynulo, že dlužník neplnil povinnost vyplývající z ustanovení § 136 odst. 4, věty druhé IZ, která mu byla uložena usnesením soudu prvního stupně ze dne 12.5.2016, č.j. MSPH 89 INS 3738/2016-A-11, tj. platit od účinnosti rozhodnutí insolvenční správkyni zálohu na odměnu ve výši 750,-Kč měsíčně a hotové výdaje ve výši 150,-Kč měsíčně.

Dlužník ve svém odvolání uvedl, že doplatil insolvenční správkyni zálohy na její odměnu a hotové výdaje, toto tvrzení ovšem nijak nedoložil. Z obsahu podaného odvolaní a ani z obsahu spisu se nepodává, proč tuto svou povinnost neplnil a zda skutečně-jak tvrdí ve svém odvolání-ji již splnil. Kromě neplnění uložené povinnosti se dlužník také bez omluvy nedostavil na přezkumné jednání a na schůzi věřitelů, které se konaly dne 21.7.2016, ač mu soud prvního stupně tuto povinnost osobně se účastnit schůze věřitelů a zodpovědět dotazy přítomných věřitelů uložil usnesením ze dne 12.5.2016, č.j. MSPH 89 INS 3738/2016-A-11, a pro dlužníka taktéž vyplývá z ustanovení § 190 odst. 2 IZ. V odvolání dlužník uvedl, že se nezúčastnil jednání, jelikož byl na nemocenské až do 1.8.2016; soudu doložil rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti. Odvolací soud takovouto omluvu nepovažuje za včasnou ani důvodnou. Potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti považuje odvolací soud za nevěrohodné, jelikož z potvrzení je zřejmé přepisování data ukončení pracovní neschopnosti.

Z výše uvedeného je zjevné, že dlužník přistupuje k plnění povinností v insolvenčním řízení nedbale, resp. lehkomyslně, což se projevilo tím, že neposkytl přiměřenou součinnost insolvenční správkyni, neplatil jí zálohy na odměnu a náhrady jejích hotových výdajů a bez omluvy se nezúčastnil přezkumného jednání a následné schůze věřitelů, přestože mu bylo usnesení ze dne 12.5.2016, č.j. MSPH 89 INS 3738/2016-A-11, řádně doručeno. Povolení způsobu řešení úpadku oddlužením je postaveno na požadavku aktivní spolupráce dlužníka na řešení jeho úpadku. Povolení řešení úpadku oddlužením by mělo být přístupné pouze osobám, které k řešení své nepříznivé majetkové situace přistupují odpovědně. Neplnění povinnosti platit insolvenční správkyni zálohu na její odměnu a hotové výdaje, jež byla dlužníku uložena pravomocným usnesením soudu, neposkytování součinnosti insolvenční správkyni v průběhu insolvenčního řízení, jakož i jeho neomluvená nepřítomnost na přezkumném jednání a schůzi věřitelů, představují nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení (§ 395 odst. 2 IZ).

Proto odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 26. září 2016

JUDr. Jaroslav B u r e š, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková