3 VSPH 1693/2016-A-22
MSPH 94 INS 17476/2016 3 VSPH 1693/2016-A-22

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Michala Kubína v insolvenčním řízení dlužníka Karla anonymizovano , anonymizovano , IČO 45950733, bytem Slavíkova 1555/27, 120 00 Praha 2-Vinohrady, zahájeném na návrh a) RALT COMPANY s.r.o., IČO 02138816, sídlem Lipová 181, 251 01 Dobřejovice, a b) České spořitelny, a.s. IČO 45244782, sídlem Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha, o odvolání navrhovatelky b) České spořitelny, a.s. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. července 2016, č.j. MSPH 94 INS 17476/2016-A-12,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. července 2016, č.j. MSPH 94 INS 17476/2016-A-12, se v bodě I. výroku m ě n í tak, že se insolvenční řízení dlužníka zastavuje jen ve vztahu k navrhovatelce a) RALT COMPANY s.r.o.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 29.7.2016, č.j. MSPH 94 INS 17476/2016-A-12, zastavil insolvenční řízení dlužníka (bod I. výroku), rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku) a uložil insolvenční navrhovatelce RALT COMPANY s.r.o. (dále jen navrhovatelka a/) zaplatit soudní poplatek ve výši 2.000,-Kč (bod III. výroku).

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že insolvenční řízení dlužníka bylo zahájeno na základě insolvenčního návrhu navrhovatelky a) ze dne 25.7.2016. Jelikož navrhovatelka a) podáním doručeným soudu prvního stupně dne 28.7.2016 vzala svůj insolvenční návrh zpět, soud řízení zastavil podle § 130 odst. 1 IZ, rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení a uložil navrhovatelce a) zaplatit soudní poplatek ve výši 2.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se včas odvolala Česká spořitelna a.s. (dále jen navrhovatelka b/) a žádala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil. Uvedla, že dne 11.8.2016 doručila soudu prvního stupně svůj insolvenční návrh. Jelikož přistoupila do řízení jako další navrhovatelka, není zde důvodu, aby soud po zpětvzetí insolvenčního návrhu navrhovatelky a) zastavil celé insolvenční řízení dlužníka. Odkázala na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 201/2008-A-33 a uvedla, že již jednou vyvolané účinky zahájeného isir.justi ce.cz insolvenčního řízení, jsou-li tu další návrhy, nezanikají ani poté, co první (původní) navrhovatel vezme svůj návrh zpět.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, aniž ve smyslu ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 107 odst. 1 IZ další insolvenční návrh podaný na majetek téhož dlužníka dříve, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, se považuje za přistoupení k řízení. Od okamžiku, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, se osoba, která jej podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele.

Podle § 107 odst. 2 IZ pro dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení k řízení.

Podle § 107 odst. 3 IZ byl-li další insolvenční návrh podán v době, kdy insolvenční soud již rozhodl o původním insolvenčním návrhu jinak než rozhodnutím o úpadku, avšak toto rozhodnutí dosud nedoručil účastníkům insolvenčního řízení, insolvenční soud vydané rozhodnutí doručí i dalšímu insolvenčnímu navrhovateli. Došel-li další insolvenční návrh insolvenčnímu soudu až po doručení rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu, avšak předtím, než toto rozhodnutí nabylo právní moci, může další insolvenční navrhovatel podat proti takovému rozhodnutí odvolání ve lhůtě počítané od jeho doručení poslednímu z těch účastníků, kteří jsou oprávněni podat proti rozhodnutí odvolání; to neplatí, jestliže rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu bylo dalšímu insolvenčnímu navrhovateli již dříve doručeno.

Podle § 130 odst. 1 IZ je-li insolvenční návrh vzat zpět, insolvenční soud řízení zastaví. Je-li insolvenční návrh vzat zpět až poté, co o něm insolvenční soud rozhodl jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, insolvenční soud rozhodne též o zrušení rozhodnutí.

Podle § 130 odst. 2 IZ je-li insolvenčních navrhovatelů více a insolvenční návrh vezme zpět jen některý z nich, insolvenční soud řízení zastaví jen ve vztahu k navrhovateli, který vzal návrh zpět.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že navrhovatelka a) podáním doručeným soudu prvního stupně dne 28.7.2016 vzala svůj insolvenční návrh zpět; zpětvzetí svého insolvenčního návrhu odůvodnila tím, že odložila splatnost pohledávky za dlužníkem, nemá tak za dlužníkem splatnou pohledávku a nemá zájem pokračovat v řízení. Proto soud prvního stupně insolvenční řízení dlužníka zastavil usnesením ze dne 29.7.2016, č.j. MSPH 94 INS 17476/2016-A-12. Po vydání napadeného usnesení, avšak dříve než nabylo právní moci, podala dne 11.8.2016 insolvenční návrh směřující proti dlužníku navrhovatelka b). Podle § 107 IZ se tedy okamžikem doručení jejího insolvenčního návrhu stala účastnicí dříve zahájeného insolvenčního řízení dlužníka, pro niž podle § 107 IZ platí stav řízení v době jejího přistoupení (§ 107 odst. 2 IZ). Podle § 107 odst. 3 IZ je osobou oprávněnou padat odvolání proti rozhodnutí, jímž soud prvního stupně rozhodl o původním insolvenčním návrhu navrhovatelky a) jinak než rozhodnutím o úpadku.

Jelikož je v době rozhodování odvolacího soudu insolvenční navrhovatelkou také navrhovatelka b), která podáním svého pozdějšího insolvenčního návrhu přistoupila k řízení, odvolací soud podle § 130 odst. 2 IZ zastavil insolvenční řízení dlužníka jen ve vztahu k navrhovatelce a), jež vzala svůj insolvenční návrh zpět.

Proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. napadené usnesení změnil tak, že se insolvenční řízení zastavuje jen ve vztahu k navrhovatelce a).

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 12. září 2016

JUDr. Jaroslav B u r e š , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková