3 VSPH 1691/2012-A-61
KSPL 56 INS 16356/2012 3 VSPH 1691/2012-A-61

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka: Pavel anonymizovano , anonymizovano , bytem v Zahořanech 39, zahájené k návrhu: Československá obchodní banka, a.s., IČO 00001350, se sídlem v Praze 5, Radlická 150, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 16356/2012-A-29 ze dne 30.října 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 16356/2012-A-29 ze dne 30.října 2012 se pod body I., III. a IV. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Plzni (insolvenční soud) zjistil úpadek dlužníka (bod I. výroku), insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Miloslava Havlenu, bytem v Horažďovicích, Mírové nám. 1 (bod II. výroku), prohlásil na dlužníkův majetek konkurs, který bude řešen jako konkurs nepatrný (body III. a IV. výroku), v dalších bodech výroku uvedl, že účinky rozhodnutí nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku, vyzval věřitele, kteří tak dosud neučinili, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku přihlásili své pohledávky, vyzval osoby mající závazky vůči dlužníkovi, aby napříště plnění z nich poskytovaly insolvenčnímu správci, věřitele vyzval, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, nařídil přezkumné jednání, svolal schůzi věřitelů s uvedeným programem, dlužníkovi uložil odevzdat insolvenčnímu správci ve stanovené lhůtě seznamy svého majetku a závazků, insolvenčnímu správci uložil, aby nejpozději 4 dny před termínem přezkumného jednání a schůze věřitelů předložil zpracovaný seznam přihlášených pohledávek a zprávu o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu, vyslovil, že svá rozhodnutí bude zveřejňovat v insolvenčním rejstříku a na úřední desce insolvenčního soudu, a navrhovateli uložil zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 2.000,--Kč na označený účet soudu.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že se navrhovatel domáhal insolvenčním návrhem doručeným 4.7.2012 zjištění dlužníkova úpadku, který bude řešen konkursem. Navrhovatel v něm uvedl, že s dlužníkem uzavřel dne 7.9.2005 úvěrovou smlouvu č. 2144/05/5066, na jejímž základě se zavázal dlužníkovi poskytnout peněžní prostředky do výše 500.000,--Kč a na základě jejího dodatku do výše 1.800.000,--Kč. Dlužník se zavázal tento úvěr, který čerpal v době od 23.9.2005 do 20.12.2011, splácet pravidelnými splátkami, avšak nečinil tak, a proto byl úvěr k 5.4.2012 zesplatněn. K 20.6.2012 tak činí jeho pohledávka za dlužníkem 1.997.477,83 Kč, z toho jistina po splatnosti 1.800.000,--Kč, úrok 119.621,15 Kč, úrok z prodlení 77.056,68 Kč a poplatky 800,--Kč. Za další dlužníkovy věřitele označil GE Money Bank, a.s., IČO 25672720 (věřitel č. 2), Komerční banku, a.s., IČO 45317054 (věřitel č. 3), Hypoteční banku, a.s., IČO 13584324 (věřitel č. 4) a Finanční úřad v Domažlicích (věřitel č. 5), a dovozoval, že je dlužník v úpadku, neboť má více věřitelů s pohledávkami déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Doplnil, že věřitelé uplatňují za dlužníkem pohledávky ve výši celkem 6.500.000,--Kč a že s ohledem na daňové přiznání za předchozí rok se ztrátou více než 1.000.000,--Kč restrukturalizace dlužníka nepřipadá v úvahu.

Dlužník k insolvenčnímu návrhu uvedl, že se nenachází v úpadku, neboť je v jeho silách postupně uspokojit pohledávky svých věřitelů. Má pohledávku vůči třetí osobě ve výši cca 2,65 mil. Kč a z ní přisouzenou částku ve výši 604.822,--Kč a byl okraden o dalších 1,5 mil. Kč. Zdůraznil, že s navrhovatelem vedl jednání, jehož cílem bylo sjednat změnu splátkového kalendáře na splácení jeho úvěrové pohledávky, neboť od 14.11.2011 do 28.6.2012 byl nepřetržitě v pracovní neschopnosti, nyní však je již schopen svůj závazek vůči navrhovateli plnit, tak jak bez problémů činil do roku 2011. Konstatoval, že ani další věřitelé s úvěrovými pohledávkami nereagovali na jeho návrhy ke sjednáním nových splátkových kalendářů. K pohledávkám věřitelů č. 2, č. 3 a č. 4 se nevyjádřil, k pohledávce věřitele č. 5 uvedl, že se musí poradit s účetním, neboť pohledávka představující daňový nedoplatek je výsledkem jeho účetní chyby. K pohledávkám přihlášených věřitelů BioEnergo Product, spol. s r.o., IČO 28126718 (věřitel č. 6) a Ing. Jana anonymizovano , anonymizovano (věřitel č. 7) uvedl, že byly sice přisouzeny rozhodnutími soudů, jež však dosud nenabyla právní moci, neboť je napadl odvoláními, k přihlášeným pohledávkám věřitelů České spořitelny, a.s., IČO 45244782 (věřitel č. 8) a Diners Club CS, spol. s r.o., IČO 35757086 (věřitel č. 9) se nevyjádřil.

K aktivní legitimaci navrhovatele insolvenční soud vyšel ze zjištění, podle něhož navrhovatel má za dlužníkem splatnou pohledávku (od 5.4.2012 ve výši 1.873.893,95 Kč) na základě úvěrové smlouvy č. 2144/05/5066 ze 7.9.2005, která k 20.6.2012 činí 1.997.477,83 Kč včetně příslušenství. K pohledávkám dalších věřitelů zjistil, že věřitel č. 2 má za dlužníkem pohledávku ve výši 1.046.642,18 Kč ze smlouvy o kontokorentním úvěru se splatností k 6.3.2012, že věřitel č. 3 má za dlužníkem pohledávku ve výši celkem 1.547.631,70 Kč po splatnosti k 13.8.2012, věřitel č. 4 má za dlužníkem pohledávku na základě hypotečního úvěru ve výši 1.100.000,--Kč, k 8.8.2012 po lhůtě splatnosti v rozsahu 91.052,43 Kč, věřitel č. 5 má pohledávku 223.895,--Kč po lhůtě splatnosti a věřitel č. 8 úvěrovou pohledávku ve výši 3.744.325,43 po lhůtě splatnosti. Insolvenční soud dále zjistil, že do insolvenčního řízení se přihlásili další věřitelé, a to věřitel č. 6 s pohledávkou ve výši 38.160,60 Kč na základě rozhodnutí Okresního soudu v Domažlicích, věřitel č. 7 s pohledávkou ve výši 412.100,--Kč, přiznanou rozhodnutím soudu, z právního důvodu smlouvy o půjčce se splatností 30.4.2011, věřitel č. 9 s pohledávkou ve výši 42.126,58 Kč a dále věřitel Lesní společnost Bečov, spol. s r.o., IČO 45356165 s pohledávkou 31.568,--Kč z titulu nedoplatku kupní ceny za prodej dříví splatnou 9.1.2012 a věřitel AUTOCENTRUM-WEST, spol. s r.o., IČO 25226282 s pohledávkou ve výši 181.676,61 Kč. Konstatoval, že dlužník k výzvě soudu nezaložil do spisu seznamy podle § 104 odst. 1 InsZ.

Cituje ustanovení § 3, § 97 odst. 3, § 105 a § 136 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), dospěl k následujícím právním závěrům. Zhodnotil navrhovatelovu pohledávku jako doloženou ve smyslu ustanovení § 105 InsZ, a proto shledal, že navrhovatelovi svědčí věcná legitimace k podání insolvenčního návrhu. Konstatoval, že při posuzování pohledávek dlužníkových věřitelů není podstatná výše těchto pohledávek, nýbrž jejich existence, a dovodil, že dlužník má více věřitelů s pohledávkami po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen platit, tj. zjistil dlužníkův úpadek ve formě insolvence. Při stanovení způsobu řešení dlužníkova úpadku uvedl, že přichází v úvahu pouze povolení oddlužení nebo konkurs. K návrhu na povolení oddlužení, který podal dlužník po poučení insolvenčním soudem podle § 390 InsZ, uvedl, že k němu nemohl přihlížet ve smyslu ustanovení § 97 odst. 2 InsZ, neboť nebyl opatřen dlužníkovým ověřeným podpisem. Podle § 148 odst. 1 InsZ proto prohlásil na dlužníkův majetek konkurs, který bude řešen jako konkurs nepatrný při splnění podmínek ustanovení § 314 odst. 1 písm.b) InsZ. Výrok o zaplacení soudního poplatku odůvodnil ustanovením § 4 odst. 1 písm.e) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položkou 4 písm.c) jeho přílohy, tj. sazebníku soudních poplatků. Zbylé body výroku neodůvodňoval s ohledem na to, že se jimi vede řízení nebo realizuje soudní dohled.

Toto usnesení napadl dlužník v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že se návrh na zjištění jeho úpadku zamítá. Zdůraznil, že smluvní podmínky podle úvěrové smlouvy uzavřené s navrhovatelem řádně plnil, pak však byl do června 2012 nemocný. Problémy se splácením své úvěrové pohledávky se snažil řešit změnou splátkového kalendáře, na níž se ale s navrhovatelem nedohodl; navrhovateli vytkl, že nevyužil běžné postupy s cílem smírného vyřešení úvěrového vztahu. K pohledávkám ostatních věřitelů uvedl, že některé z nich jsou vyčíslené v nesprávné výši, jiné jsou předmětem soudního nebo správního řízení. K pohledávce věřitele č. 5 doplnil, že rozhodnutím o daňovém nedoplatku přišel o nemalé prostředky, byl mu zablokován účet a nemovitosti, bylo mu tak zabráněno v konsolidaci jeho společnosti Spelling, spol. s r.o. V roce 2012 jako osoba samostatně výdělečně činná nepodnikal a neměl žádný obrat, závazky vůči jeho věřitelům mají svůj původ v podnikání.

Navrhovatel navrhl potvrzení napadeného usnesení z důvodu jeho věcné správnosti, neboť v dlužníkově případu jsou naplněny všechny předpoklady úpadku ve formě insolvence podle § 3 odst. 1 InsZ. Odmítl, že by věřitelé měli zájem dlužníka jakkoliv poškodit a dlužníkova očekávání uspokojení jejich pohledávek prostřednictvím právnických osob zhodnotil jako nerozhodná. Uzavřel, že podle seznamu přihlášených pohledávek činí závazky dlužníka cca 15 mil. Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející podle § 212 a § 212a občanského soudního řádu (také o.s.ř.) a po doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 97 odst. 3 InsZ je insolvenční návrh oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Věřitelem dlužníka je ve smyslu § 105 InsZ osoba, která má za dlužníkem splatnou pohledávku.

Podle § 136 odst. 1 InsZ insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Podle § 3 odst. 1 InsZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 InsZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 3 odst. 3 InsZ dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Z dikce výše citovaných ustanovení vyplývá, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem, a to jako úpadek projevující se insolvencí dlužníka (nedostatkem platební schopnosti) nebo předlužením, jež přichází v úvahu jen u dlužníka, který je podnikatelem. Není však nezbytné, aby situace dlužníka-podnikatele naplňovala obě formy úpadku, a k tomu, aby mohlo být rozhodnuto o jeho úpadku, postačuje zjištění, že dlužník je buď insolventní, nebo že je předlužen.

V případě, kdy je insolvenční řízení zahájeno dle § 97 odst. 1 a 3 InsZ na návrh věřitele, je tento navrhovatel ve smyslu § 103 odst. 2 InsZ povinen v insolvenčním návrhu mimo jiné uvést rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka, skutečnosti, ze kterých vyplývá jeho oprávnění podat návrh, a označit důkazy, kterých se dovolává, přičemž dle § 105 InsZ je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku. Doložením splatné pohledávky vůči dlužníku navrhující věřitel jednak prokazuje své oprávnění podat insolvenční návrh (aktivní legitimaci), jednak zčásti poskytuje skutkový podklad pro zkoumání tvrzeného dlužníkova úpadku, jehož zjištění je základním předpokladem podmiňující rozhodnutí o úpadku.

Podle § 141 odst. 1 a 2 InsZ se proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží. Je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel ztratil v průběhu odvolacího řízení způsobilost být účastníkem řízení. Nejvyšší soud pak ve svém rozhodnutí pod č.j. MSPH 88 INS 7327/2009, 29 NSČR 38/2010-A-62, publikovaném pod číslem 83/2012 ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek dovodil, že pro výsledek řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku dlužníka není významné ani to, že insolvenční soud osvědčil úpadek dlužníka, ačkoliv věřitelský insolvenční návrh měl vady, pro které mohl být odmítnut podle § 128 odst. 1 InsZ.

Podle § 148 InsZ insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením (odstavec 1). Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem, ve kterém jako způsob řešení úpadku navrhuje reorganizaci, předloží reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů, počítanou podle výše jejich pohledávek, a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů, počítanou podle výše pohledávek, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku (odstavec 2).

Z § 149 InsZ vyplývá, že nejde-li o případ podle § 148, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím; v případě, kdy dlužník podal návrh na povolení oddlužení v insolvenčním řízení zahájeném na základě insolvenčního návrhu jiné osoby, tak soud učiní rozhodnutím vydaným do 30 dnů po rozhodnutí o úpadku (odstavec 2), a v ostatních případech tak učiní rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku s tím, že nesmí rozhodnout dříve než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku (odstavec 1).

Podle § 316 InsZ reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem; reorganizace se týká jeho podniku (odst. 3). Reorganizace je přípustná, jestliže celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částku 100 mil. Kč, nebo zaměstnává-li dlužník nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru (odst. 4). Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předložil insolvenčnímu soudu reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše pohledávek, omezení podle odstavce 4 se nepoužije (odst. 4).

Podle § 314 odst. 1 InsZ o nepatrný konkurs jde, jestliže a) dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem, nebo b) celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesahuje 2 mil. Kč a dlužník nemá více než 50 věřitelů.

Odvolací soud posoudil pohledávku navrhovatele a jím označených věřitelů, na jejichž základě insolvenční soud učinil závěr o osvědčení dlužníkova úpadku, a dovodil, že v případě samotného navrhovatele lze mít jeho splatnou (k 5.4.2012) pohledávku za dlužníkem za osvědčenou. Shodně pak bylo osvědčeno, že má za dlužníkem pohledávku věřitel č. 2, jež nabyla splatnosti 6.3.2012.

Z insolvenčního spisu plyne, že insolvenční návrh podal navrhovatel k insolvenčnímu soudu 4.7.2012, že usnesením č.j. KSPL 56 INS 16356/2012-A-6 z 10.7.2012 byl dlužník podle § 128 odst. 3 InsZ vyzván k předložení seznamů uvedených v ustanovení § 104 odst. 1 InsZ s poučením, jaké náležitosti mají mít, ve lhůtě 7 dnů ode dne jeho doručení, k němuž došlo 3.8.2012, a že tyto seznamy dlužník insolvenčnímu soudu nepředložil. Dlužník byl dále poučen usnesením č.j. KSPL 56 INS 16356/2012-A-21 z 5.9.2012 podle § 390 InsZ o právu podat návrh na povolení oddlužení s poučením o náležitostech takového návrhu a o tom, že nebude-li podán ve lhůtě v zákonem stanovené lhůtě, nebo osobou, která takový návrh není oprávněna podat, návrh na povolení oddlužení odmítne. Dlužník takový návrh podal, avšak při jednání konaném 18.10.2012 uvedl po poučení, že na něm netrvá. Pohledávka navrhovatele je splatná k 5.4.2012 a pohledávka věřitele č. 2 je splatná k 6.3.2012. Podle seznamu přihlášených pohledávek má dlužník 22 věřitelů.

Z uvedeného vyplývá, že dlužník měl ke dni napadeného usnesení více věřitelů s pohledávkami déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, tj. navrhovatele ve výši 1.873.893,95 Kč splatné 5.4.2012 a věřitele č. 2 ve výši 1.046.642,18 Kč se lhůtou splatnosti od 6.3.2012 a že není schopen tyto pohledávky uspokojit. Není pak sporu o existenci splatných pohledávek věřitelů č. 3, 4 a 8. K otázce platební neschopnosti uvedl dlužník pouze to, že má přisouzenou část pohledávky za svým dlužníkem ve výši 604.822,--Kč a že vůči němu uplatňuje pohledávku v celkové výši 2,65 mil. Kč, avšak nedoložil, že by byl schopen tuto pohledávku k úhradě svých splatných závazků jakkoliv využít, a proto tato tvrzení nebyla způsobilá vyvrátit domněnky jeho platební neschopnosti uvedené v § 3 odst. 2 InsZ. Dlužník v odvolacím řízení neuvedl ani žádná další tvrzení, jimiž by vyvracel domněnky existence platební neschopnosti podle § 3 odst. 2 písm.b a d) InsZ. Neuvedl tedy žádné skutečnosti ani důkazy k nim, jež by měly prokazovat, že jeho úpadek není osvědčen.

Při úvaze o způsobu řešení dlužníkova úpadku odvolací soud vycházel z toho, dlužník nijak nezpochybňoval, že jiný způsob řešení jeho úpadku než konkurs je vyloučen (§ 148 odst. 1 InsZ), když věcně napadal pouze zjištění svého úpadku. Dlužník v průběhu odvolacího řízení potvrdil, že již delší dobu podnikatelskou činnost sám nevykonává, takže na něj nelze pohlížet dle § 2 odst. 2 písm.b) ObchZ a řešení úpadku reorganizací u něj je podle § 316 odst. 2 InsZ vyloučeno. Řešení dlužníkova úpadku oddlužením (i kdyby řádný a včasný návrh na povolení oddlužení podal) nepřichází v úvahu ve smyslu § 391 odst. 1 InsZ s ohledem na rozsah dlužníkových závazků pocházejících z jeho předchozí podnikatelské činnosti.

Přestože insolvenční soud v napadeném usnesení neodůvodnil, proč pro řešení dlužníkova úpadku přichází v úvahu pouze povolení oddlužení nebo konkurs a nikoliv reorganizace, jeho závěr o tom, že dlužníkův úpadek lze řešit jen konkursem, a to za zákonných podmínek jako konkurs nepatrný, je proto správný.

Nad rámec uvedeného považuje odvolací soud za vhodné upozornit na to, že závěr insolvenčního soudu o tom, že jednou z náležitostí návrhu na povolení oddlužení je ověřený podpis navrhovatele, nemá zákonnou oporu (§ 391 InsZ).

Na základě výše uvedeného odvolací soud napadené usnesení z důvodu jeho věcné správnosti v bodech I., III. a IV. výroku podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 6. března 2013

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová