3 VSPH 1665/2014-P11-7
KSPL 52 INS 21702/2012 3 VSPH 1665/2014-P11-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Michala Kubína v insolvenční věci dlužnice: Mgr. Tereza anonymizovano , anonymizovano , bytem 330 23 Přehýšov 111, o odvolání věřitele č. 11: Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, se sídlem Roškotova 1225/1, Praha 4, IČO 47114321, proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 52 INS 21702/2012-P11-2 ze dne 6. června 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 52 INS 21702/2012-P11-2 ze dne 6. června 2014 se mění tak, že přihláška pohledávky P11 věřitele

č. 11: Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví se sídlem Roškotova 1225/1, Praha 4, IČO 47114321, se n e o d m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni v insolvenčním řízení dlužnice Mgr. Terezy anonymizovano (dále jen dlužnice) usnesením č.j. KSPL 52 INS 21702/2012-P11-2 ze dne 6.6.2014 odmítl přihlášku pohledávky P11 věřitele č. 11: Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (dále jen odvolatel) ve výši 59.581,-Kč (bod I. výroku) a uvědomil ho o tom, že právní mocí tohoto usnesení jeho účast v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením č.j. KSPL 52 INS 21702/2012-A-15 ze dne 19.12.2012 rozhodl o úpadku dlužnice a současně vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě do 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení u soudu prvního stupně na předepsaném formuláři. Soud dále uvedl, že věřitelé byli poučeni

podle § 173 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), o následcích opožděného podání přihlášek pohledávek. Přihláška pohledávky odvolatele byla soudu doručena dne 28.5.2014, lhůta stanovená rozhodnutím o úpadku k řádnému přihlášení pohledávek by byla zachována, pokud by byla nejpozději 18.1.2013 doručena soudu nebo předána k přepravě. Konstatoval, že přihláška byla u soudu podána až po uplynutí stanovené lhůty, tj. opožděně. Proto soud podle § 173 odst. 1 a 4 IZ k přihlášce odvolatele nepřihlížel a dle § 185 IZ ji odmítl.

Toto usnesení napadl odvolatel včasným odvoláním s požadavkem, aby je odvolací soud změnil tak, že jeho přihláška pohledávky se neodmítá.

Namítal, že přihlášku pohledávky podal včas, neboť dlužnice dosud není v insolvenčním rejstříku označena v souladu s § 420 IZ, neboť jako podnikatelka, měla být označena též příslušným identifikačním číslem osoby (IČO), na což upozornil v přihlášce. Zákonem není předepsán způsob, jakým má uživatel provádět vyhledávání dlužníků v insolvenčním rejstříku, a použije-li některý z údajů umožňujících spolehlivou identifikaci hledané osoby, nelze mu klást za vinu, že nepoužil ještě jiné údaje. Uzavřel, že forma oddlužení skýtá určité výhody pro dlužníka, proto ho dlužnice měla jako věřitele uvést též v seznamu závazků. Z uvedených důvodů nepovažuje přihlášku své pohledávky za opožděnou.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle § 136 odst. 2 písm. d) IZ (v rozhodném znění účinném do 31.12.2013) insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle § 173 odst. 1 IZ. Podle § 136 odst. 3 a 4 IZ (v témže rozhodném znění) stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců, a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle § 420 IZ je-li dlužník fyzickou osobou, zapisuje se do seznamu dlužníků jeho jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, a nemá-li rodné číslo, datum narození; jde-li o fyzickou osobu, která má podle zvláštního právního předpisu sídlo, zapíše se do seznamu dlužníků její sídlo (odst. 1). Je-li dlužníkem fyzická osoba, který je podnikatelem, zapisuje se do seznamu dlužníků vedle údajů podle odstavce 1 i dodatek odlišující její firmu, používá-li jej při svém podnikání, dále sídlo, jestliže se liší od bydliště, a identifikační číslo (odst. 2). Tyto údaje zapíše insolvenční soud do seznamu dlužníků, jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku; není-li mu některý z těchto údajů v uvedené době znám, zapíše jej insolvenční soud do seznamu dlužníků, jakmile v insolvenčním řízení vyjde najevo (odst. 4).

Vrchní soud v Praze již v usnesení č.j. KSPH 40 INS 1751/2010, 1 VSPH 775/2010-P12-7 ze dne 5.9.2010 vyslovil, že koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku. Rejstřík je ve smyslu § 419 odst. 1 IZ informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu a díky tomu poskytuje všem osobám klíčové informace o rozhodnutích soudu i dalších písemnostech obsažených v insolvenčním spisu. Jeho správcem je ministerstvo spravedlnosti. Na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti je jako součást tohoto informačního systému veřejnosti nabízena webová služba aplikace ISIR, která poskytuje podobné informace jako webové rozhraní aplikace ISIR, přizpůsobené pro automatickou strojovou komunikaci. Podle bodu 1. podmínek této služby je určena pro subjekty, které potřebují automatické zpracování informací, zpočátku především pro banky. Současně se v podmínkách uvádí, že služba předpokládá vytvoření vlastních kopií databází na straně uživatelů. Jako příklad typické akce se v bodu 1.5.1. podmínek uvádí druhá akce, která nese informace o dlužníkovi a mezi nimi též identifikační číslo.

Podmínky služby provozované v rámci informačního systému veřejné správy tak vycházejí z údajů, které se povinně zapisují do insolvenčního rejstříku, jmenovitě do seznamu dlužníků (§ 420 IZ). Je-li dlužník fyzickou osobou, která je podnikatelem, zapisuje se do seznamu dlužníků též identifikační číslo, přičemž tento údaj-jestliže je soudu znám-zapíše insolvenční soud, jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku (§ 420 odst. 3 a 4). Proto i když insolvenční návrh neobsahuje identifikační

číslo dlužníka, je insolvenční soud povinen je sám vyhledat v příslušných informačních registrech a zveřejnit je v insolvenčním rejstříku. Jinými slovy řečeno, insolvenční soud je povinen zapsat do seznamu dlužníků veškeré údaje, jež se v něm zveřejňují podle § 420 odst. 1 až 3 IZ, jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku (§ 420 odst. 4 IZ), i když se z obsahu insolvenčního návrhu nepodávají; v takovém případě je insolvenční soud vyhledá v příslušných informačních registrech.

Z obsahu spisu plyne, že dlužnice spojila insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři (A-1), v němž v kolonce č. 1 uvedla veškeré požadované osobní údaje nezbytné pro její identifikaci, včetně data svého narození a rodného čísla; neuvedla však svoje identifikační číslo, a to ani v kolonce č. 6, jež byla vyhrazena pro insolvenční návrh. V příloze k insolvenčnímu návrhu písemně prohlásila, že přerušila podnikání na dobu od 9.7.2012 do 9.7.2018, což doložila tzv. změnovým listem ze dne 4.7.2012, jímž přerušení živnosti ohlásila Živnostenskému úřadu Magistrátu města Plzně. Údaje o přerušení živnosti jsou pak zaznamenány i v příslušném registru ekonomických subjektů, jak lze zjistit nahlédnutím do živnostenského rejstříku veřejně dostupného na webové adrese www.rzp.cz.

Odvolací soud dále zjistil, že soud prvního stupně v unesení č.j. KSPL 52 INS 21207/2012-A-15 ze dne 19.12.2012, jež bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku (a tím okamžikem nabylo dle § 89 odst. 1 IZ účinnosti) a jímž rozhodl o zjištění úpadku dlužnice a o povolení jejího oddlužení, uvedl údaj jak o rodném čísle dlužnice, tak i o jejím identifikačním čísle, a že bytem a místem podnikání je Přehýšov 111, avšak do insolvenčního rejstříku údaj o identifikačním čísle a o tom, že je fyzickou osobou zaznamenal až dne 30.7.2014, jak se podává z historie změn údajů o dlužnici v elektronickém insolvenčním spisu.

Z uvedeného postupu soudu prvního stupně je zjevné, že údaj o podnikání dlužnice měl k dispozici a měl ho též zveřejnit v insolvenčním rejstříku nejpozději do 7 dnů od zahájení insolvenčního řízení. V rozporu s tím však insolvenční soud identifikační číslo dlužnice do systému ISIR zapsal až 30.7.2014, ačkoliv lhůta pro přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí o úpadku ze dne 19.12.2012 by v daném případě ve smyslu § 89 odst. 1 IZ a § 57 odst. 1 a 2 o.s.ř. počala běžet následujícího dne po jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (tj. ode dne 20.12.2012) a její poslední den měl připadnout na 18.1.2012. Do uplynutí této lhůty však nebylo možné porovnáváním klientské databáze odvolatele s údaji v systému ISIR vyhledat dlužnici podle jejího identifikačního čísla; k tomu mohlo dojít nejdříve 30.7.2014. Přerušení živnosti dlužnicí na určitou dobu nevyvolalo účinky, v jejichž důsledku by bylo lze hledět na dlužnici jako na fyzickou osobou nepodnikající a údaje o tom nemusely být zaznamenány v insolvenčním rejstříku. Naopak, z postupu soudu prvního stupně je evidentní, že si uvedené pochybení dodatečně uvědomil a údaje o dlužnici v insolvenčním rejstříku doplnil.

Jelikož odvolatel nemá v dané věci postavení osoby, jíž se doručuje zvlášť, tak je zcela odkázán na informace zveřejněné v insolvenčním rejstříku. Pak ovšem platí, že lhůta k podání přihlášky pohledávky by odvolateli počala běžet jedině za předpokladu, že by informace o dlužníkovi byla v systému ISIR řádně zveřejněna tak, aby mohla být odvolatelem zjištěna prostřednictvím automatického vyhledávání, jež je ve smyslu ustanovení § 420 odst. 1 IZ součástí informačního systému spravovaného ministerstvem spravedlnosti. To se ovšem nestalo a lhůta stanovená k přihlašování pohledávek v rozhodnutí o úpadku v důsledku toho odvolateli počala běžet dnem následujícím po zveřejnění identifikačního číslo osoby dlužnice, tj. 31.7.2014. Doručil-li odvolatel přihlášku pohledávky dne 28.5.2014 insolvenčnímu soudu, učinil tak včas, nikoliv opožděně.

Z uvedeného je zřejmé, že závěr soudu prvního stupně o opožděnosti odvolatelovy přihlášky pohledávky není správný. Odvolací soud proto rozhodnutí soudu I. stupně změnil tak, že přihláška pohledávky odvolatele se neodmítá [§ 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř.].

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR, prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 20. července 2015

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jana Berná