3 VSPH 1653/2013-B-2551
MSPH 96 INS 714/2009 3 VSPH 1653/2013-B-2551

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudc JUDr. Jind icha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenní vČci dlužníka Pražského stavebního bytového družstva, sídlem Na Hutmance 300/7, Praha 5-Jinonice, IýO 00033243, do nČhož vstoupilo státní zastupitelství, o odvolání Thomase anonymizovano , anonymizovano a Jind išky anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Zimmernerstr. 32, D-78658 Horgen, Spolková republika NČmecko, proti usnesení MČstského soudu v Praze .j. MSPH 96 INS 714/2009-B-2124 ze dne 8. srpna 2013,

takto:

Usnesení MČstského soudu v Praze .j. MSPH 96 INS 714/2009-B-2124 ze dne 8. srpna 2013 se mČní tak, že se uruje odmČna insolvenního správce JUDr. Tomáše Pelikána ve výši 5.082,-K v. DPH za bezplatný p evod bytové a nebytové jednotky uvedené v jeho návrhu ze dne 21. listopadu 2011 (B-1521) do vlastnictví oprávnČným osobám Thomase anonymizovano a Jind išky anonymizovano a náhrada náklad nezbytnČ vynaložených na provedení všech pot ebných úkon s tím spojených ve výši 1.000,-K.

Od vodnČní:

MČstský soud v Praze v insolvenním ízení vedeném na majetek Pražského stavebního bytového družstva (dále jen dlužník i družstvo) usnesením .j. MSPH 96 INS 714/2009-B-2124 ze dne 8.8.2013 v bodČ I. výroku rozhodl, že odmČna insolvenního správce JUDr. Tomáše Pelikána (dále jen správce) za postup dle § 285 odst. 4 insolvenního zákona (dále jen IZ) p i p evodu nemovitosti popsané v jeho návrhu zve ejnČném v insolvenním rejst íku jako dokument B-1521 iní 14.582,-K plus DPH a v bodČ II. výroku uložil správci, aby vyíslil náhradu náklad nezbytnČ vynaložených na provedení všech pot ebných úkon k postupu dle § 285 odst. 4 IZ do 14 dn ode dne doruení písemného vyhotovení tohoto usnesení, pokud je bude požadovat.

V od vodnČní usnesení soud prvního stupnČ p edevším uvedl, že se správce domáhal urení své odmČny podle § 285 odst. 4 IZ za p evod v návrhu oznaené bytové jednotky a p íslušného spoluvlastnického podílu (dále jen jednotka) do vlastnictví oprávnČných osob Thomase a Jind išky anonymizovano (dále jen odvolatelé) ve výši 39.600,-K a na nákladech s tím spojených útoval 500,-K. Odvolatelé však návrh výše odmČny neakceptovali. Správce v návrhu rozepsal své jednotlivé úkony, jež musel provést za úelem p evodu jednotky, což si celkem vyžádalo 17,5 hodiny.

Odvolatelé nesouhlasili se správcem vykázaným potem hodin, nebo mČli za to, že jsou nadsazeny, že ada úkon byla provádČna nadbytenČ i duplicitnČ, že šlo o standardizované úkony stejné u všech oprávnČných osob a že správci má náležet odmČna pouze za p evzetí a seznámení se s lenskými složkami oprávnČných osob a za vypracování smlouvy o bezúplatném p evodu a zahájení ízení o vkladu vetnČ náhrady hotových výdaj .

Dle stanoviska Vrchního státního zastupitelství v Praze by mČlo být mČ ítkem pro stanovení výše odmČny insolvenního správce množství úelnČ vynaložené námahy, tedy jak kvantitativní složka odvedené práce, tj. poet úkon a jejich asová náronost, tak i kvalitativní složka, tj. sazba, jakou by mČla být hodinová práce odmČnČna.

Soud si opat il adu podklad formou dotaz adresovaných r zným subjekt m (bytová družstva, realitní kancelá e, advokáti), z nichž ást uvedla, že pro urení odmČny za bezplatné p evody jednotek nejsou kompetentní, a ostatní uvedli r znou výši odmČn, která se pohybovala v ástkách 5.000,-K, 13.000,-K, 5.000,-K, 4.500,-K, 100.000,-K, 15.000,-K, 20.000,-K nebo 30.000,-K. Za úelem urení odmČny správce ustanovil soud znalce, avšak k jím vypracovanému posudku (B-2028) nep ihlédl, nebo dle jeho názoru nebyl použitelný.

Soud podrobnČ rozebíral § 5 vyhlášky . 313/2007 Sb., o odmČnČ insolvenního správce, o náhradách jeho hotových výdaj , o odmČnČ len a náhradník vČ itelského výboru a o náhradách jejich nutných výdaj (dále jen vyhláška), se závČrem, že p i urení odmČny insolvenního správce je t eba p ihlédnout zejména k délce doby, rozsahu a náronosti vykonávané innosti.

OhlednČ délky doby soud konstatoval, že úpadek dlužníka byl zjištČn dne 17.4.2009, že první žádost o urení odmČny správce obdržel 15.4.2010 (B-549), že první nesouhlas se správcem navrženou odmČnou obdržel dne 30.12.2010 (B-769) a že poslední nesouhlas obdržel v ervenci 2012 (B-1850), tedy že proces p evodu jednotek trvá od prohlášení úpadku do ervence 2012. Proto uzav el, že správcem kalkulovaných 17,5 hodiny práce u oprávnČných osob považuje za reálný.

P i posuzování rozsahu a náronosti úkon správce rozlenil soud úkony správce podle stadií procesu p evodu (shromažćování podklad , posouzení obsahu dokument a vlastní p evod) se závČrem, že jednotlivé vČci oprávnČných osob jsou v obdobném stadiu rozpracovanosti a že daná vČc není žádnou výjimkou.

Dále vyjád il insolvenní soud názor, že se odvolatelé mýlí, pokud mČli za to, že správce nadbytenČ kontroloval a ovČ oval nČkteré listiny. Dle soudu nelze totiž klást správci k tíži jeho pelivost, když ovČ oval, studoval a provČ oval doklady a listiny týkající se jednotlivých oprávnČných osob, nebo v minulosti byly zaznamenány p ípady, kdy se nČkteré osoby vydávaly za oprávnČné osoby, akoli jimi nebyly nebo anuita jednotky nebyla ádnČ splacena anebo nebyly vypo ádány vzájemné závazky apod. P ipomnČl, že správce u dlužníka postrádal výhodu spoívající ve vedení ádných záznam a složek len družstva. Proto byla na místČ pelivost správce, jak ve vztahu k jeho odpovČdnosti, tak ve vztahu k vČ itel m.

Soud vyšel z internetových nabídek právních služeb, jež se pohybují v rozmezí od 1.000,-K do 7.000,-K za hodinu práce, protože analogie profese insolvenního správce a advokáta je v projednávané vČci srovnatelnČ nejbližší, když se hodinová sazba práce nejastČji pohybuje mezi 2.000,-K a 3.000,-K. V dané vČci nemČl d vod pochybovat o tom, že správce vynaložil na p ípad odvolatel 17,5 hodin práce. Odhadl, že 2/3 z vykázaných hodin byla odborná práce, která vyžadovala specifické znalosti, zkušenosti, praxi a vzdČlání, a že 1/3 z vykázaných hodin tvo ila jen práce administrativního charakteru. Odbornou práci ocenil ástkou 1.500,-K za hodinu. Ovšem s p ihlédnutím k tomu, že správce musel evidentnČ d kladnČ nastudovat specifika dané problematiky vetnČ p iléhající judikatury, avšak takové nastudování je použitelné pro všechny obdobné kauzy (s výjimkou na každý p ípad naléhajících rozdílností) , a s p ihlédnutím k opakujícím se faktor m, ji snížil na ástku 1.000,-K za hodinu odborné práce. Jako p imČ enou odmČnu za práce administrativního charakteru stanovil ástku 500,-K za hodinu s rovnČž p ihlédnutím k tomu, že i tyto práce podléhají urité shodnosti ve více projednávaných kauzách. P i úvaze o výši odmČny správce vzal soud úvahu i odpovČdi vyzvaných respondent , by pouze z orientaního hlediska. ZávČrem shrnuto: soud vzal v úvahu poet pracovních hodin vykázaných správcem, stadium rozpracovanosti p evodu v p ípadČ odvolatel a rozsah a náronost provádČných úkon v návaznosti na odborné, informaní p edpoklady a znalosti. Tak dospČl k závČru, že jako p imČ enou odmČnu lze správci p iznat odmČnu ve výši 14.582,-K sestávajících z 2/3 odborných hodin po 1.000,-K/hod. (11.666,-K) a z 1/3 administrativních hodin po 500,-K/hod. (tj. 2.916,-K).

Protože má správce vedle odmČny též právo na náhradu náklad nezbytnČ vynaložených na provedení všech pot ebných úkon , vyzval ho soud k jejich uplatnČní a doložení.

Proti tomuto usnesení se odvolatelé vas odvolali a požadovali, aby je odvolací soud zrušil a vČc vrátil soudu prvního stupnČ k dalšímu ízení. V tomto odvolání se dovolávali stenografických záznam ze sch zí Poslanecké snČmovny a po ad ýeské televize, z nichž shodnČ vyplývá, že insolvenní správce dČlá normální advokátní úkon, který spoívá v jednoduchých kancelá ských pracích p i p evodu jednotky, za což mu od oprávnČných osob náleží náhrada náklad nezbytnČ vynaložených na provedení všech úkon a odmČna v obvyklé výši, která dosahuje ádovČ nČkolik tisíc K. MČli za to, že jejich nárok na bezúplatný p evod jednotky byl dostatenČ osvČden listinami p edloženými správci dlužníkem (šlo o seznam len družstev, seznam jednotek dlužníka, úvČrové smlouvy k investiním úvČr m anuitám, knihy len ) a že správce jen p edstírá, že mu dlužník neposkytl souinnost, což považovali za úelové s cílem navýšit jeho odmČnu za údajnČ ztíženou administrativu p evod jednotek. Polemizovali s vykázaným potem hodin, jež správce vynaložil na jejich vČc, p edkládali svoji p edstavu o potu hodin na jednotlivé úkony a na jednotlivých p íkladech demonstrovali nadsazenost a nereálnost správcových tvrzení o asovém rozsahu úkon , nebo v adČ p ípad šlo o rutinní úkony, které šlo zvládnout bČhem nČkolika minut (zasílání všeobecných výzev) a nikoliv hodin. K analýze jednotlivých úkon správce uvádČli konkrétní okolnosti a dokumenty, které mČl správce k dispozici a nemusel si je duplicitnČ obstarávat nebo provádČt složité analýzy. Za absurdní považovali, že správce strávil 7 hodin studiem 5 doklad , na což mu mohla stait-p i jeho odborné erudici-nejvýše 1 hodina. Poukazovali na to, že správce mČl vše pot ebné k p evod m k dispozici již ke dni 1.11.2010 a že jím údajnČ spot ebovaný as (p i potu 369 oprávnČných osob) p esahuje fond možné pracovní doby, p iemž správce se nezabývá pouze tímto (jedním) dlužníkem, ale také dalšími asovČ náronými insolvenními vČcmi.

Podle názoru odvolatel by mČl správce dostat odmČnu za administrativní zpracování p evodu . P ipomnČli, že dle zpráv blíže neurených bytových družstev se pohybuje odmČna za bezúplatný p evod jednotky ve výši 4.500,-K až 6.000,-K vetnČ DPH s tím, že pokud by do náklad mČly být zahrnuty všechny nejnutnČjší innosti, které by bylo t eba uinit, nemČla by cena p esáhnout ástku 5 až 7 tisíc K. Na základČ soudem objednaného posudku by p itom cena za p evod jednotek do vlastnictví manžel ýechových a Ing. Kolody inila jen 6.000,-K, což však soud neakceptoval a posudek oznail za nevČrohodný. Vyjád ili názor, že výsledek práce znalce z ejmČ neodpovídal p edstavČ soudu; to však nem že být záminkou pro jeho odmítnutí. Vytýkali soudu prvního stupnČ, že nekriticky p ijal správcem vykázaný poet hodin. Dále uvedli, že dlužník nebyl nikdy vyzván k doplnČní údajnČ neúplných a nekompletních doklad týkajících se osobních složek len družstva. Nesouhlasili s tím, že soud nerozhodl o výši náklad na provedení krok pot ebných k p evodu, akoli je správce specifikoval v ástce 500,-K, ímž je uvrhl do stavu nejistoty, jaká bude jejich konená výše, když v 260 jiných p ípadech, o nichž soud prvního stupnČ již rozhodoval, jejich výše inila právČ 500,-K. ZávČrem shrnuli, že za administrativní úkon bezúplatného p evodu by mČla být stanovena odmČna obvyklá, a to ve výši zjištČné soudem prvního stupnČ ze zpráv bytových družstev a advokáta i znalce, což soud ignoroval.

Vrchní státní zastupitelství v Praze ve vyjád ení k odvolání ze dne 10.10.2013 (B-2361) navrhlo, aby odvolací soud napadené usnesení zmČnil tak, že správci urí odmČnu za p evod jednotky ve výši, kterou považovalo za p imČ enou v rozmezí 7 až 8 tisíc K s akceptací p vodního požadavku správce na náhradu náklad ve výši 500,-K. P ipomnČlo sv j d ívČjší názor, podle nČhož má být mČ ítkem odmČny správce za innost spojenou s p evodem bytu nikoli hodnota bytu, nýbrž množství jím úelnČ vynaložené námahy s ohledem na kvantitu jeho práce (t.j. nap . kolik hodin se jednotlivým p ípadem zabýval) a její kvalitu (tedy, kolik penČz m že nap . za 1 hodinu práce požadovat). Vodítkem v tomto smČru by nemČl být ani (modifikovaný) advokátní tarif nebo odhadem stanovený hodinový výtČžek práce správce p i samotném spravování podstaty, ale skutenost, že bezplatné vydání bytu bytového družstva jeho lenovi p edstavuje nejen urité množství práce, ale je též uritým produktem majícím na tuzemském trhu relativnČ ustálenou cenu, jež je v ýR dosti frekventovaná. Akoli si soud prvního stupnČ v souladu s pokyny odvolacího soudu obstaral pot ebné podklady pro své rozhodnutí, na výpoet odmČny správce podle nich prakticky rezignoval a odmČnu vypoetl vynásobením nekriticky p evzatého údaje správce o potu nutných hodin práce a sazby stanovené volnou úvahou s použitím snížených cen advokátních služeb. Dále zopakovalo, že honorována má být úelnČ vynaložená námaha a koneným a rozhodujícím kritériem by mČla z stat cena obvyklá, nebo není ospravedlnitelné, aby za tutéž práci (resp. za týž výsledek) mČl jeden družstevník platit správci diametrálnČ více než jiný u normálního družstva. Z odvolání podaných v obdobných p ípadech poukazovalo na výstižné a rozsahem p imČ ené odvolání na dokumentu B-2074. Správce ve svém vyjád ení k odvolání ze dne 14.10.2013 (B-2397) navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil. Uvedl, že akoli považuje jím vyíslenou odmČnu za bezúplatný p evod jednotky ve výši 39.600,-K za zcela odpovídající asové i odborné náronosti úkon provedených v souvislosti s realizací p evodu, proti napadenému usnesení, jímž mu byla p iznána ástka podstatnČ menší, se p esto neodvolal. Deklaruje tím nejen ochotu ke kompromisu, ale i snahu p evody jednotek do vlastnictví oprávnČných osob co nejvíc urychlit a ukonit. To i za situace, kdy znalecký posudek na urení odmČny správce za realizaci právních úkon uinČných v souvislosti s p evodem jednotek do vlastnictví oprávnČných osob (pro vzorový p ípad ), který si nechal na své náklady zpracovat u soudního znalce Ing. Pavla Nádvorníka (a který k odvolání p ipojil), došel k jiným závČr m, než znalecký posudek, který si nechal vypracovat soud prvního stupnČ. Ing. Nádvorník ve svém posudku konstatoval, že vzhledem k absenci p edpisu pro stanovení zp sobu vyíslení p edmČtné odmČny, považuje za vhodné vyíslit ji za innosti vykonané dle § 285 odst. 4 IZ v analogii s výší odmČny za innost advokáta a k vyíslení použít Sazebník odmČny advokáta. Správce se dále ztotožnil s výhradami soudu prvního stupnČ v i znaleckému posudku vypracovanému soudem ustanoveným znalcem s tím, že ten ho nijak nekontaktoval, ani nezjiš oval odbornou náronost a rozsah provedené práce. K výhradČ stran spot ebovaného asu konstatoval, že pot ebné práce spolu s ním vykonávali i další osoby, jejichž odmČnu hradil výlunČ ze svých osobních prost edk . Tato innost p itom byla asovČ i odbornČ náronČjší než úkony realizované standardnČ p i zpenČžení zajištČného nemovitého majetku ve ve ejné dražbČ, kdy je odmČna správce podstatnČ vyšší. Soud blíže nevysvČtlil, pro jeho odmČnu za postup dle § 285 odst. 4 IZ nelze stanovit analogicky za použití pravidel pro urení odmČny p i zpenČžení jednotek a nakolik byla jeho innost p i jejich bezplatném p evodu ménČ nároná.

Odvolací soud se v prvé adČ zabýval tím, zda jsou odvolatelé subjektivnČ legitimováni k podání odvolání proti napadenému usnesení, a dospČl k závČru, že tomu tak je, nebo urení odmČny insolvenního správce a náhrady jeho náklad podle § 285 odst. 4 IZ se dotýká jejich práv i povinností (§ 15 IZ) a napadeným usnesením by jim mohla být zp sobena újma na jejich majetkových právech.

Vrchní soud v Praze, aniž dle § 94 odst. 2 písm. c) IZ na izoval jednání, p ezkoumal napadené usnesení i ízení jeho vydání p edcházející a dospČl k závČru, že odvolání je opodstatnČno.

Podle § 285 odst. 4 IZ je insolvenní správce p i zpenČžování podstaty vázán zákonným p edkupním právem a právy nájemc podle zvláštního právního p edpisu. Nakládání s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví bytového družstva je omezeno právem fyzických osob-len družstva, již jsou nájemci byt i nebytových prostor, na výluné nabytí vlastnictví tČchto byt i nebytových prostor podle § 23 odst. 1 a 3 a § 24 zákona . 72/1994 Sb., o vlastnictví byt , ve znČní pozdČjších p edpis , a insolvenní správce je proto musí nejprve nabídnout k bezplatnému p evodu osobám oprávnČným k výlunému nabytí vlastnictví za podmínek stanovených zvláštním právním p edpisem. Insolvenní správce je povinen provést všechny úkony, které jsou k p evodu tČchto byt a nebytových prostor pot ebné. Za to mu od osob oprávnČných k výlunému nabytí vlastnictví náleží náhrada náklad nezbytnČ vynaložených na provedení všech pot ebných úkon a odmČna stanovená podle zvláštního právního p edpisu. Nep ijme-li osoba oprávnČná k výlunému nabytí vlastnictví takovou nabídku do t í mČsíc od jejího doruení, p ikroí insolvenní správce ke zpenČžení, p iemž ustanovení zvláštního zákona o ochranČ práv nájemc se v tČchto p ípadech již nepoužijí.

Odvolací soud již ve své rozhodovací praxi, nap . v usnesení .j. MSPH 96 INS 714/2009, 3 VSPH 1068/2010-B-874 ze dne 31.1.2011, opakovanČ vyložil, že nárok oprávnČné osoby na bezplatný p evod bytu i nebytového prostoru do jejího vlastnictví dle výše citovaného ustanovení je zvláštním druhem zákonného p edkupního práva. Okolnost, že jde o p evod bezplatný, v pomČrech insolvenního práva znamená, že akoli se tak dČje v rámci zpenČžování majetkové podstaty, není tu výtČžek použitelný pro uspokojení pohledávek vČ itel . Zákon souasnČ podmi uje nárok na p evod tím, že oprávnČná osoba je povinna zaplatit jak náklady, jež si vyžádají všechny k tomu pot ebné úkony insolvenního správce, tak odmČnu insolvenního správce za toto zpenČžení majetkové podstaty.

Insolvenní správce p itom není oprávnČn (a to ani zálohovČ) hradit náklady spojené s p evodem z majetkové podstaty, proto je nezbytné, aby je oprávnČná osoba uhradila p edem. Rozsah a výše tČchto náklad bude záviset na tom, v jakém stadiu se proces uspokojování nárok oprávnČných osob v insolvenním ízení nalézá, nap . zda byl zapoat proces vyle ování bytových jednotek nebo prostor i zda byly p ipraveny návrhy smluv o p evodu.

Ze shora uvedeného lze dovodit, že p evod bytu nebo nebytového prostoru do vlastnictví oprávnČné osoby je inností správce p i zpenČžování majetkové podstaty. Tomuto závČru odpovídá i to, že § 285 IZ je souástí dílu pátého, jenž upravuje právČ zpenČžování majetkové podstaty. OdmČnu správce za zpenČžování majetkové podstaty upravuje vyhláška, která je tím zvláštním právním p edpisem, jenž zmi uje § 285 odst. 4 IZ.

S p ihlédnutím k tomu, že-jak zd raznČno výše-zde není výtČžku zpenČžení, je odvolací soud p esvČden o tom, že se odmČna správce za provedení úkon pot ebných k bezplatnému p evodu byt a nebytových prostor do vlastnictví oprávnČných osob podle § 285 odst. 4 IZ-v p ípadech, kdy se na ní oprávnČná osoba se správcem nedohodla-urí podle § 5 vyhlášky.

Právo na výplatu této odmČny vzniká rozhodnutím insolvenního soudu, jenž jí urí podle kritérií stanovených právČ v § 5 vyhlášky, není-li o její výši uzav ena dohoda mezi správcem a oprávnČnou osobou. P i úvaze o výši odmČny soud p ihlédne zejména k rozsahu a náronosti úkon správce pot ebných k p evodu bytu i nebytového prostoru do vlastnictví každé z oprávnČných osob. Její výše bude (logicky) záviset i na tom, v jakém stadiu se bude proces uspokojování nároku konkrétní oprávnČné osoby v insolvenním ízení nalézat.

V dané vČci soud prvního stupnČ uril správci jeho odmČnu za úkony k jednotky do vlastnictví odvolatel vycházeje z toho, že správcem vykázaná skladba jeho úkon i jejich asová náronost (17,5 hodin práce) je vČci odpovídající, p iemž 2/3 hodin vykázané práce honoroval správci hodinovou sazbou 1.000,-K a zbývající 1/3 hodinovou sazbou 500,-K.

Tuto soudem zvolenou metodu jakéhosi normování úkon správce hodinovou sazbou ale nepovažuje odvolací soud za odpovídající (použitelný) zp sob urení jeho odmČny za úkony pot ebné k p evodu bytové i nebytové jednotky do vlastnictví oprávnČné osoby. V tom smČru je-jak plyne z povahy vČci-rozhodné p edevším to, jaké konkrétní úkony daná správcova innost objektivnČ vyžádala a jaká byla (s p ihlédnutím ke všem okolnostem vČci) jejich faktická a odborná náronost.

Odvolací soud-ve shodČ se soudem prvního stupnČ-nemá d vod pochybovat o vČcné správnosti (opodstatnČnosti) jednotlivých inností správce (doložených p íslušnými listinami) popsaných v jeho návrhu ze dne 21.11.2009 (B-1521), dle nČhož správce: -sepsal a odeslal výzvu odvolatel m k p edložení doklad , -p evzal složku odvolatel od dlužníka, -p evzal a zaevidoval podklady p edložené odvolateli, -analyzoval podklady p evzaté od odvolatel a od dlužníka a zjiš oval, zda odvolatel m svČdí právo na p evod (tj. zda odvolatelé jsou leny družstva k okamžiku vzniku nájemního vztahu, zda splatili lenský podíl, zda uinili výzvu k p evodu jednotky ve lh tČ do 30.6.1995, zda jsou leny družstva i nadále a zda trvá jejich nájemní vztah), -sepsal a odeslal nabídku k bezúplatnému p evodu, -sepsal výzvu k doplnČní, -sepsal a odeslal návrh na rozhodnutí soudu o odmČnČ, -vyhotovil smlouvu o p evodu vlastnictví jednotky, -vyhotovil výzvu k uzav ení smlouvy o p evodu vlastnictví jednotky, -vyhotovil návrh na zápis vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, -sepsal prohlášení o zániku zajiš ovacích práv, a souasnČ vedl celkovou evidenci oprávnČných osob.

Odvolací soud proto neshledal d vodnou tu ást odvolací argumentace, jíž odvolatelé zpochyb ují vČcný rozsah innosti správce, nebo také odvolací soud shledal shora popsané úkony nezbytnými k p evodu jednotky podle § 285 odst. 4 IZ.

SouasnČ však z výše uvedených d vod nepovažoval za zásadnČ významné ešit, zda správce vskutku strávil provedením tČchto úkon 17,5 hodin, jak tvrdí, i zda to byla ve skutenosti doba kratší, pop . jak dlouho by taková innost mČla tomuto (i jinému) správci p i jeho odbornosti a maximální efektivitČ práce trvat. Urování zcela konkrétního asového rozsahu p edmČtných úkon správce je kriteriem v zásadČ spekulativním a povaha vČci ani nevyžaduje, aby bylo vymezeno; takovým zp sobem se v praxi p i úvaze o p imČ ené odmČnČ insolvenního správce dle § 5 vyhlášky nepostupuje ani p i urování odmČny za celkovou správcovu innost v insolvenním ízení (tedy z hlediska zde sledovaného kriteria délky doby trvání správcem vykonávané innosti).

P i shora vymezené vČcné skladbČ úkon správce pot ebných k p evodu jednotky do vlastnictví odvolatel tak zbývá urit, jaká odmČna je komplexu tČchto úkon s ohledem na jejich rozsah a náronost (danou povahou vČci a jejími okolnostmi) odpovídající.

V tom smČru odvolací soud-obdobnČ jako Vrchní státní zastupitelství v Praze (B-2361)-považuje za rozhodující východisko obvyklou cenu spojenou s p evodem jednotek do vlastnictví oprávnČných osob s event. p ihlédnutím k ponČkud vČtší pracnosti, jde-li o družstvo, jehož majetek byl prohlášen konkurs. Akoliv v dané vČci innost správce spoívala na individuálním posouzení podklad vztahujících se k právnímu postavení odvolatel , v další fázi ízení se již vesmČs jednalo o typizovanou innost, p i které správce vycházel ze šablonovitých formulá vetnČ znČní výzev, nabídek k p evodu, znČní smluv nebo návrh soudu na urení své odmČny, které používal univerzálnČ v i všem oprávnČným osobám podle jednotnČ vytvo eného vzoru. Z uvedeného je z ejmé, že nikoliv veškerá innost správce byla inností istČ odbornou, ale v podstatném rozsahu šlo o innost administrativní, jejíž hodnota práce je výraznČ nižší, a o innost typizovanou a rutinní, vzhledem ke znanému potu opakujících se p ípad (družstvo má 369 len ). OstatnČ odvolatelé (stejnČ jako nČkte í další lenové družstva) správci iniciativnČ dodávali pot ebné podklady, ímž mu jeho innost do urité míry usnadnili.

Kompletní cena za zpracování bezúplatného p evodu vlastnictví bytové jednotky ze strany bytového družstva (i jiného vlastníka) se pohybuje v rozmezí 4.000,-K až 6.000,-K (bez DPH) na území hl.m. Prahy (B-2074), jak lze zjistit p edevším z relevantních odpovČdí soudem prvního stupnČ dotázaných bytových družstev. Tak nap . SBD POKROK dle svého sdČlení ze dne 2.11.2012 (B-1931) útuje oprávnČným osobám za takový p evod poplatek ve výši 5.000,-K vetnČ DPH a Stavební bytové družstvo Praha dle svého sdČlení ze dne 12.11.2012 (B-1963) útuje svým len m 4.500,-K. Ze sdČlení Svazu eských a moravských bytových družstev ze dne 12.11.2012 (B-1965) odvolací soud zjistil, že se dle jeho neoficiálních informací pohybuje cena p evodu jednoho bytu zhruba mezi 3.500,-K až 5.000,-K. K obdobným závČr m dospČla též Ing. Irena Votavová ve znaleckého posudku ze dne 25.5.2013, . 190/04/2013, jejž si soud prvního stupnČ za tím úelem objednal (a k nČmuž následnČ nep ihlédl) a dle nČhož hodnota práce správce za úkony pot ebné k bezúplatnému p evodu byt a nebytových prostor do vlastnictví oprávnČných osob Jaroslava ýecha, Magdaleny ýechové a Ing. Pavla Kolody iní maximálnČ 6.000,-K vetnČ DPH a vetnČ dostatené rezervy. D vody pro zadání takového znaleckého posudku ovšem zjevnČ nebyly dány. Odborného znaleckého posudku podle § 127 o.s. . lze užít jen k posouzení pro vČc rozhodných skuteností, k nČmuž je t eba odborných znalostí, tedy k posouzení skutkového stavu, k nČmuž soudce sám není odbornČ zp sobilý. O nic takového se ale nejedná p i úvaze o p imČ ené výši odmČny insolvenního správce dle § 5 vyhlášky. Proto nemá v této vČci žádného významu ani správcem dodatenČ nabídnutý znalecký posudek Ing. Pavla Nádvorníka.

Pokud jde o soudem prvního stupnČ dotazované realitní i advokátní kancelá e, jež se bezúplatnými p evody bytových jednotek do vlastnictví oprávnČných osob podle zvláštního zákona standardnČ nezabývají a které se výlunČ vyjad ovaly ke komerním-úplatným p evod m, nepovažoval odvolací soud jejich sdČlení za rozhodující. OstatnČ, již ve svých d ívČjších kasaních rozhodnutích (nap . v usnesení .j. MSPH 96 INS 714/2009, 1 VSPH 88/2011-B-1005 ze dne 3.5.2011) odvolací soud vyložil, pro pro výpoet odmČny nelze použít zp sob výpotu odmČny podle advokátního tarifu (z tarifní hodnoty vycházející z tržní ceny p evádČné jednotky), nebo takový postup zjevnČ neodpovídá zákonné konstrukci tohoto nároku správce, jenž je honorován p edevším za administrativní zpracování p evodu. RovnČž z tohoto hlediska je pro rozhodnutí ve vČci, a opakovanČ to budiž eeno, nevýznamný znalecký posudek Ing. Pavla Nádvorníka ze dne 16.8.2013, jenž dospČl k závČru, že by odmČna správce za bezplatný p evod jednotky mČla být honorována ástkou odpovídající 2 advokátním úkon m z hodnoty p evádČné jednotky. S p ihlédnutím ke všem shora uvedeným okolnostem vČci tak odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupnČ dospČl k závČru, že p imČ ená odmČna správce za bezúplatný p evod jednotky do vlastnictví odvolatel iní dle § 5 vyhlášky ástku 4.200,-K, což s p ipotením 21 % DPH iní 5.082,-K. Pokud jde o náklady nezbytnČ vynaložené na provedení všech pot ebných úkon (jedná se toliko o hotové výdaje správce spojené s vkladovým ízením, jiné správce neútoval), došlo ode dne 1.1.2012 ke zvýšení správního poplatku za p ijetí návrhu na zahájení ízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí z ástky 500,-K (jak správce p vodnČ požadoval) na ástku 1.000,-K (položka 120 zákona . 634/2004 Sb., o správních poplatcích). Proto odvolací soud rozhodl též o jejich náhradČ v p edepsané výši tak, aby i v této otázce byla nastolena pot ebná jistota.

P o u e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání p ípustné.

V Praze dne 30. íjna 2013

JUDr. Jaroslav B u r e š, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva