3 VSPH 1644/2015-B-83
MSPH 96 INS 28122/2013 3 VSPH 1644/2015-B-83

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka: Ing. Jaroslav anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 5, Na Hřebenkách 1284/60, za účasti státního zastupitelství, o odvolání GESTORE v.o.s. se sídlem Litomyšl, Na Lánech 30, IČO: 28820959, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. července 2015, č.j. MSPH 96 INS 28122/2013-B-71,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. července 2015,

č.j. MSPH 96 INS 28122/2013-B-71, se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně bodem I. výroku odvolal z funkce insolvenčního správce GESTORE v.o.s., bodem II. výroku novým insolvenčním správcem ustanovil Ing. Helenu Štětinovou, LL.M. a bodem III. výroku odvolanému správci uložil, aby do 1 měsíce předložil soudu zprávu dle § 29 odst. 4 insolvenčního zákona.

V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že dlužník a věřitel č. 2 se domáhali zproštění správce funkce a posléze se připojili k podnětu věřitele Michala Krajčíroviče k jeho odvolání z funkce pro úzkou vazbu správce k právnímu zástupci některých věřitelů, konkrétně AK Indra, Šebesta, Kincl. Tvrdili, že věřitel č. 10, zastoupený advokátem z této kanceláře, vahou svých hlasů umožnil odvolání předchozího správce z funkce a ustanovení GESTORE v.o.s. do funkce správce.

Poukázali na shodu sídel a provozoven této advokátní kanceláře a insolvenčního správce a na obsáhlé zastupování insolvenčního správce touto advokátní kanceláří v jiných věcech. Návrh na zproštění správce funkce byl odůvodněn především tvrzeními o tom, že správce nekoná, nevyplácí výživné, neplatí daň z nemovitosti, nechává se zastupovat advokátní kanceláří, která nejedná profesionálně, s dlužníkem nespolupracuje a na jednání chodí nedostatečně připravena. Insolvenční správce shledal návrh nedůvodným. Ač v jiných věcech je zastoupen uvedenou advokátní kanceláří, v dané věci tomu tak není, a ke střetu zájmů nedochází.

Co do právního posouzení věci soud prvního stupně vyšel z ust. § 24 odst. 1 a § 32, 34 a 31 z.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen InsZ, a ze závěrů obsažených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.6.2014, sp. zn. 29 NSCR 107/2013, podle kterých mezi skutečnosti, které se zřetelem k charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a k jeho postavení v insolvenčním řízení zakládají důvod pochybovat, že tento vztah (ne)ovlivní celkový způsob výkonu práv a povinností insolvenčního správce (a které proto nedovolují řešit možnou podjatost insolvenčního správce pouhým ustanovením odděleného insolvenčního správce), typově patří skutečnost, že pohledávka je takového rozsahu, že věřitel má rozhodující vliv na průběh insolvenčního řízení, jakož i skutečnost, že stejný věřitel vede (byť v jiném procesním postavení) další spory, jež se významně týkají majetkové podstaty dlužníka, ať již jde o incidenční spor (např. o spor na základě vylučovací žaloby), o spor o pohledávku za majetkovou podstatou nebo o pohledávku postavenou na roveň pohledávce za majetkovou podstatou, anebo o spor, v němž vystupuje jako dlužníkův dlužník. K takovým pochybnostem může vést i souhrn více skutečností, vztahujících se k charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a k jeho postavení v insolvenčním řízení, byť by samy o sobě (při izolovaném posouzení) nebyly způsobilé ovlivnit celkový způsob výkonu práv a povinností insolvenčního správce.

Po skutkové stránce soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že insolvenční správce je v několika jiných věcech zastoupen AK Indra, Šebesta, Kincl. Sídla a provozovny obou se nacházejí na stejné adrese. Věřitel č. 10, zastoupený AK Indra, Šebesta, Kincl, který se svými hlasy zasadil o odvolání předchozího správce, který jeho pohledávky zčásti popřel, a ustanovení GESTORE v.o.s. do funkce správce, vede incidenční spor se správcem. Podstatnou část své pohledávky postoupil věřiteli č. 9, zastoupenému rovněž AK Indra, Šebesta, Kincl, který rovněž vede incidenční spor se správcem. Předmětem incidenčních sporů jsou vzájemně provázané vztahy věřitelů, dané převody nemovitostí především v k.ú. Smíchov, které původně vlastnil dlužník. Incidenční spor navázaný na nemovitosti v k.ú. Smíchov vede i Netezza, a.s., která původně s věřitelem č. 10, nyní s věřitelem č. 9 má nadpoloviční většinu věřitelských pohledávek. Další řízení jsou vedena u obvodního soudu. Tyto okolnosti vedou soud prvního stupně k závěru, že vztah insolvenčního správce k právnímu zástupci věřitelů je blízký, ne-li dokonce přátelský. Důvody pro zproštění správce funkce dány sice nejsou, nicméně jsou zde okolnosti odůvodňující pochybnosti o jeho nepodjatosti. Ty nelze vyřešit ustanovením odděleného správce, neboť pohledávky věřitelů, vázané k týmž nemovitostem, jsou takového rozsahu, že mohou ovlivnit celé řízení a k vyloučení těchto pochybností by oddělený správce musel být ustanoven pro vyřízení všech incidenčních sporů a všech pohledávek věřitelů, kteří se jich účastní. K těmto závěrům dospěl i bez potřeby slyšení správce, neboť jednání by dobu potřebnou pro vydání rozhodnutí zbytečně prodloužilo a okolnosti, z nichž při svém rozhodnutí vyšel, jsou z obsahu spisu zřejmé a nepochybné.

Proti tomuto usnesení se správce včas odvolal a navrhl, aby je odvolací soud zrušil. Připustil, že s ohledem na výši své pohledávky může mít věřitel č. 9 jistý vliv na průběh insolvenčního řízení, neboť mu věřitel č. 10 téměř celou svoji pohledávku postoupil, nicméně je přesvědčen, že taková skutečnost mnohost věřitelů zastoupených AK Indra, Šebesta, Kincl, majících vliv na řízení, nezakládá. Podotkl, že pohledávka věřitele č. 9 není pohledávkou nejvyšší. Měly-li by tyto okolnosti vést soud k závěru o pochybnostech o nepojatosti správce, bylo by na místě ustanovit odděleného insolvenčního správce a nikoliv správce GESTORE v.o.s. odvolat, navíc bez jeho slyšení a bez podrobnějšího zhodnocení šikanózních podnětů k odvolání správce ze strany některých věřitelů. Poukázal na to, že v dosavadních incidenčních sporech byl úspěšný. Počet vedených incidenčních sporů není dle něj významný. Pohledávky věřitelů č. 9 a 10 nejsou vázány k nemovitostem v k.ú. Smíchov a spory o vyloučení těchto nemovitostí z majetkové podstaty jsou vedeny pouze dva, a to osobami, které nejsou věřiteli dlužníka. Má za to, že vydané rozhodnutí popírá právo věřitele na odvolání původně ustanoveného správce a volbu nového.

Dlužník ve svém vyjádření zhodnotil napadené rozhodnutí jako správné. Nad rámec soudem prvního stupně uvedených důvodů pro odvolání správce doplnil, že je zde také naprostá personální a zájmová propojenost většiny věřitelů. Je lhostejné, zda v incidenčním sporu vedeném žalobcem proti věřitelům č. 9 a č. 10 jsou tito aktuálně zastoupeni AK Indra, Šebesta, Kincl, když podstatou sporu není nic jiného než co tvoří podstatu řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 sp.zn. 33 EXE 971/2010, kde tyto osoby touto advokátní kanceláří zastoupeni jsou, a ta je zastupovala i při podávání přihlášek svých pohledávek.

Za věcně správné má napadené rozhodnutí i Městské státní zastupitelství, které ve svém vyjádření navrhlo potvrzení napadeného rozhodnutí. Má za to, že s ohledem na složitost věci a její provázanost s jinými insolvenčními řízeními je postup, který soud prvního stupně k vypořádání se s pochybnostmi o nepodjatosti správce zvolil, adekvátní.

Věřitel Michal Krajčírovič ve svém vyjádření k odvolání správce zdůraznil, že jak pohledávka věřitele č. 9, tak i pohledávka věřitele č. 10 byly přihlášeny prostřednictvím jejich právních zástupců z AK Indra, Šebesta, Kincl. Změnil-li jeden z nich následně svého právního zástupce, jde o účelový krok, který nemůže být považován za rozhodující. Ač správce není v řízení zastoupen AK Indra, Šebesta, Kincl, nic to nemění na tom, že do své funkce byl ustanoven hlasy věřitele č. 10, kterého AK Indra, Šebesta, Kincl zastupuje. Argument, že bylo rozhodnuto bez slyšení správce, nemůže obstát, když tento měl dostatečný časový prostor ke svému vyjádření, který také využil. Sotva lze v daném kontextu hovořit o úspěchu správce v incidenčních sporech za stavu, kdy tyto nejsou skončeny pravomocně a bylo rozhodnuto na základě podkladů dodaných dlužníkem a jeho právní zástupkyní a na základě argumentace státního zastupitelství. Tvrzení správce o počtu sporů týkajících se nemovitostí v k.ú. Smíchov jsou zavádějící. Předměty všech incidenčních sporů (196 ICM 352/2014, 196 ICM 443/2014, 196 ICM 444/2014, 196 ICM 446/2014, 196 ICM 755/2014, 196 ICM 1479/2014) s těmito nemovitostmi ať už přímo či nepřímo souvisí, mimo jediného (196 ICM 1381/2014).

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání, přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

Podle § 24 odst. 1 InsZ insolvenční správce je z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v § 34. Jakmile se ustanovený insolvenční správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně insolvenčnímu soudu.

Podle § 34 InsZ je-li insolvenční správce vyloučen z některých úkonů pro svůj poměr jen k některému z dlužníkových věřitelů nebo jen k některému ze zástupců dlužníkových věřitelů a není-li se zřetelem k charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a jeho postavení v insolvenčním řízení důvod pochybovat, že tento vztah ovlivní celkový způsob výkonu práv a povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud ustanovit pro tyto úkony odděleného insolvenčního správce. Je-li insolvenční správce vyloučen z některých úkonů proto, že mohou odporovat společnému zájmu věřitelů v insolvenčním řízení, ve kterém byl rovněž ustanoven insolvenčním správcem, ustanoví insolvenční soud pro tyto úkony odděleného insolvenčního správce vždy.

Podle § 31 odst. 1, 5 InsZ z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně. Odvolá-li insolvenční soud insolvenčního správce z funkce, ustanoví současně nového insolvenčního správce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí je přípustné; proti výroku o ustanovení nového insolvenčního správce se však lze samostatně odvolat jen z důvodů uvedených v § 26.

Skutková zjištění soudu prvního stupně, na nichž tento staví svůj podrobně a přesvědčivě odůvodněný závěr o pochybnostech o nepodjatosti správce mají spolehlivou oporu v obsahu spisu a jsou náležitě právně posouzena. Protože ve stádiu odvolacího řízení nebylo zjištěno nic, co by zakládalo důvod pro změnu či zrušení napadeného rozhodnutí, na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně lze v podrobnostech odkázat.

Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že tu jsou blízké vazby mezi insolvenčním správcem a advokátní kanceláří Indra, Šebesta, Kincl, zastupující v řízení dva věřitele (č. 9 a č. 10), dané nikoliv pouze intenzivní spoluprací správce a této advokátní kanceláře v jiných věcech, shodami v jejich sídlech a provozovnách, ale především tím, že vahou hlasů věřitele č. 10, zastoupeného advokátem z této kanceláře, byl za současného odvolání z funkce dosavadního správce (který nadpoloviční část pohledávky tohoto věřitele popřel) správce GESTORE v.o.s. do funkce ustanoven a oba uvedení věřitelé (č. 9 a č. 10) vedou se správcem spory v souhrnu významně dopadající na majetkovou podstatu zejména tím, že se přímo či nepřímo (s přihlédnutím k historii jejich vzniku, jak se podává ze spisu) vážou k nemovitostem v k.ú. Smíchov, Chocerady či Vyžlovka, ohledně nichž jsou vedeny i další incidenční spory. Tyto vazby zakládají poměr správce k osobám zástupců věřitelů, který ve smyslu § 24 odst. 1 InsZ vzbuzuje pochybnosti o jeho nepodjatosti.

Správný a přesvědčivě odůvodněný je i závěr soudu prvního stupně, že tyto vazby mezi správcem a AK Indra, Šebesta, Kincl mohou ve smyslu § 34 odst. 1 InsZ s ohledem na uvedené okolnosti ustanovení GESTORE v.o.s. do funkce správce a s ohledem na předmět vedených incidenčních sporů ovlivnit celkový způsob výkonu práv a povinností insolvenčního správce a průběh insolvenčního řízení, a není tedy na místě k vyřešení těchto pochybností ustanovení odděleného správce. Za takového stavu nelze objektivitu v postupu správce v řízení zajistit jinak, než jeho odvoláním a ustanovením správce jiného.

Ostatní argumenty odvolatele odvolací soud nepovažuje za natolik významné, aby se od závěrů soudu prvního stupně ve vlastních závěrech odchýlil. Poukazuje-li odvolatel na to, že sám v incidenčních sporech žádným advokátem z AK Indra, Šebesta, Kincl zastoupen není, taková okolnost k vyloučení uvedených pochybností o jeho nepodjatosti nepostačuje. Tak intenzivní stupeň narušení objektivity v postupu správce, který by byl dán v situaci, kdy by stejný advokát měl zastupovat v incidenčním sporu správce i věřitele, který pohledávku přihlásil, zákon v ust. § 24 odst. 1 InsZ pro vyloučení správce z insolvenčního řízení nestanoví. Bez významu je i skutečnost, že pohledávka věřitele č. 9 (dříve č. 10) není absolutně nejvyšší. Rozhodující dle odvolacího soudu je to, jak již bylo vysvětleno, že pohledávka tohoto věřitele je dost vysoká na to, aby její věřitel mohl ovlivnit celkový průběh řízení. V daných souvislostech je bez významu i argumentace správce poukazující na to, že důvody pro to, aby byl zproštěn funkce, soudem prvního stupně shledány nebyly. Zákonem stanovené podmínky pro zproštění správce jeho funkce a pro jeho odvolání z funkce jsou odlišné a navzájem se zásadně nekryjí (srov. § 31 a 32 InsZ). Zcela bezcenná je v daných souvislostech i argumentace úspěchem správce v dosud pravomocně neskončených incidenčních řízeních. V zájmu zajištění zákonem stanoveného účelu insolvenčního řízení a jeho objektivity nemůže napadené rozhodnutí vést ani ke správcem namítanému porušení práva věřitele na odvolání původně ustanoveného insolvenčního správce a volbu nového. Konec konců, dovolává-li se správce ve svém odvolání těchto věřitelských práv, která jemu nesvědčí, lze takový jeho postoj chápat i tak, že nečiní v konečném důsledku nic jiného, než že potvrzuje svoji vazbu na zájmy věřitele, jehož hlasy byl do funkce ustanoven.

Skutečnost, že soud prvního stupně o odvolání správce rozhodl bez jeho slyšení (v rámci jednání nařízeného za tímto účelem) vadami předmětné rozhodnutí nezatěžuje. Soud prvního stupně svůj postup dostatečně osvětlil a jeho argumentaci zájmem na rychlosti rozhodnutí (a jeho neoddalování nařízením jednání za účelem slyšení správce) lze mít za přiléhavou. Při svém rozhodnutí vyšel z údajů obsažených v podnětech věřitelů a z okolností, jež se podávají z obsahu spisu a nejsou sporné. K věřiteli vzneseným podnětům se správce měl možnost vyjádřit v dostatečně přiměřené lhůtě, takže rozhodnutí pro něj nemohlo být překvapivé. Za spornou má odvolatel zejména samotnou úvahu soudu prvního stupně o tom, zda okolnosti plynoucí z obsahu spisu zakládají důvod k pochybnostem o nepodjatosti správce či nikoliv. Na tom by jeho slyšení mohlo sotva co změnit. Nelze ostatně přehlédnout, že zákon napadené rozhodnutí konáním soudního jednání nepodmiňuje, když umožňuje, aby bylo rozhodnuto i bez něj (§ 31 odst. 1 InsZ).

Jelikož za této situace dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání není důvodné, postupoval podle § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).

V Praze dne 25. září 2015

JUDr. Michal K u b í n , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná