3 VSPH 1629/2015-B-60
KSUL 79 INS 4406/2011 3 VSPH 1629/2015-B-60

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Michala Kubína a JUDr. Petera Trebatického, Ph.D., v insolvenčním řízení dlužnice: Iveta anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Litoměřice, Na Kocandě 1224/33, zast. Mgr. Ladislavem Malečkem, advokátem se sídlem Litoměřice, Nerudova 22, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 4406/2011-B-41 ze dne 20. července 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 4406/2011-B-41 ze dne 20. července 2015 se m ě n í tak, že se oddlužení dlužnice Ivety anonymizovano , povolené usnesením ze dne 7. dubna 2011, č.j. KSUL 79 INS 4406/2011-A-11 a schválené usnesením ze dne 9. června 2011, č.j. KSUL 79 INS 4406/2011-B-10, nezrušuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem (dále též insolvenční soud) usnesením č.j. KSUL 79 INS 4406/2011-B-41 ze dne 20. července 2015 v bodě I. výroku zrušil oddlužení dlužnice Ivety anonymizovano povolené usnesením ze dne 7. dubna 2011, č.j. KSUL 79 INS 4406/2011-A-11, a schválené usnesením ze dne 9. června 2011, č.j. KSUL 79 INS 4406/2011-B-10, a v bodech II. a III. výroku na majetek dlužnice prohlásil konkurs s tím, že bude projednáván jako nepatrný, v bodě IV. výroku vyslovil, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku a v bodě V. uložil insolvenčnímu správci ve lhůtě 30 dnů od účinků prohlášení konkursu předložit soudu soupis majetkové podstaty.

Konstatoval, že usnesením ze dne 7. dubna 2011, č.j. KSUL 79 INS 4406/2011-A-11, zjistil úpadek dlužnice a povolil jej řešit oddlužením, a usnesením ze dne 9. června 2011, č.j. KSUL 79 INS 4406/2011-B-10 schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. Uvedl, že ze zprávy insolvenčního správce ze dne 6.1.2015 vyplynulo, že dlužnice neplní splátkový kalendář, a proto nařídil ve věci jednání ke kontrole splátkového kalendáře, během něhož dlužnice uvedla, že své příjmy není schopna navýšit a plnit splátkový kalendář řádně. Insolvenční správce soudu sdělil, že dlužnice má ještě šanci uhradit velkou část dluhu ve splátkovém kalendáři z prodeje nemovitosti v insolvenčním řízení jiného dlužníka. Soud proto jednání odročil. Z další zprávy insolvenčního správce ze dne 1.6.2015 však zjistil, že dlužnice neplní splátkový kalendář, její mimořádný příjem z prodeje nemovitosti není reálný, a dlužnice v následujících 13 měsících, které jí zbývají do skončení oddlužení, nemůže uhradit přihlášené pohledávky v zákonné výši.

Soud cituje § 418 odst. 1 písm. a) až d) zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), uzavřel, že z uvedených důvodů schválené oddlužení zrušil a zároveň vyslovil, že na majetek dlužníka se prohlašuje konkurs, jenž bude projednáván jako nepatrný podle § 314 IZ, neboť dlužnice je fyzickou osobou-nepodnikatelem.

Toto usnesení napadla dlužnice včasným odvoláním s požadavkem, aby je odvolací soud zrušil a umožnil jí pokračovat v oddlužení plněním splátkového kalendáře. Uvedla, že insolvenční soud v rámci provedeného dokazování nedostatečně splnil svoji poučovací povinnost danou mu zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.), neboť nebylo zřejmé, do jaké doby, poté, co jednání bylo původně odročeno na neurčito, má předložit navýšení příjmu, případně jiným způsobem prostřednictvím darovací smlouvy či smlouvy o důchodu navýšit splátky pro oddlužení. Poznamenala, že jsou u ní dány důvody uvedené v § 415 IZ, neboť potenciálně nebude schopna dosahovat k uspokojení nezajištěných věřitelů příjem alespoň 30 %, když s ohledem na ztrátu zaměstnání byla v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce v Litoměřicích. Po konzultaci se svým právním zástupcem byla schopna navýšit svůj příjem na základě darovací smlouvy, podle níž by mělo dojít k uspokojení věřitelů v míře přesahující 35 %.

Vrchní soud v Praze z podnětu podaného odvolání i řízení jeho vydání předcházející, nařídil ve věci jednání, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Dle § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat: a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Dle § 418 odst. 1 IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže: a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník.

Takové rozhodnutí může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (§ 418 odst. 4 IZ).

Nutno zdůraznit, že oddlužení je způsobem řešení dlužníkova úpadku, který za zákonem stanovených podmínek vede k osvobození dlužníka od placení zbytku jeho dluhů dle § 414 a násl. IZ. K tomu však může dojít, jen pokud dlužník všechny své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení řádně a včas splnil. Při oddlužení formou splátkového kalendáře je přitom soud již v jeho průběhu povinen zohlednit zjištění, že dlužník s ním spojené povinnosti v podstatné míře neplní, a že z tohoto důvodu nelze očekávat završení oddlužení osvobozením dlužníka od placení zbytku jeho dluhů. Pak není důvodu vyčkávat splnění celého splátkového kalendáře a naopak je třeba proces oddlužení za podmínek stanovených v § 418 IZ ukončit. K takovému rozhodnutí, učiněnému ve prospěch všech věřitelů, nepotřebuje insolvenční soud, jako strážce jejich společného zájmu, ani návrh některého z věřitelů.

V daném případě soud prvního stupně povolil řešit úpadek dlužnice oddlužením usnesením ze 7.4.2011 a následně schválil její oddlužení splátkovým kalendářem usnesením z 9.6.2011 (bod I. výroku), v bodě II. výroku dlužnici uložil, aby po dobu následujících pěti let od zaplacení první splátky nebo do úplného uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů platila označeným nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy ke každému poslednímu dni v měsíci z příjmů, které získá po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a to po odečtení odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 900,-Kč měsíčně včetně DPH, je-li plátcem, ve stanoveném poměru označeným věřitelům s tím, že věřitel č. 1 jako zajištěný věřitel bude uspokojen z výtěžku zpeněžení nemovitostí ve vlastnictví dlužnice, jež zajišťují jeho pohledávku. Dále v něm v bodě III. výroku určil, že první splátka bude zaplacena do 31.7.2011 z příjmů dlužníka u zaměstnavatele Opavia-Lu, s.r.o. se sídlem Praha 8, a z platby vyplývající ze smlouvy o důchodu provedené v měsíci červenci 2011 Martinem Krškem, případně jinými plátci. V bodě V. výroku pak přikázal shora označenému zaměstnavateli dlužnice, aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužnice zákonné srážky ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky a nevyplácel dlužnici, ale poukazoval insolvenčnímu správci. V bodě VIII. a IX. výroku pak uložil dlužnici, aby vždy k 15. lednu a k 15. červenci kalendářního roku předložila insolvenčnímu soudu, správci a věřitelskému orgánu přehled o svých příjmech za uplynulých 6 kalendářních měsíců a v případě změny plátce mzdy nebo jiného příjmu, tuto skutečnost neprodleně oznámila insolvenčnímu soudu. Současně soud poučil dlužnici o jejích povinnostech za trvání účinků schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře stanovených § 412 IZ. Insolvenční soud v odůvodnění tohoto usnesení vyšel ze zjištění, že celková výše nezajištěných závazků dlužnice činí 571.724,25 Kč, pobírá čistou mzdu v průměrné výši cca 12.000,-Kč, z níž lze dlužnici zabavit částku 2.674,-Kč a s plněním 2.500,-Kč měsíčně poskytnutým M.Krškou coby plátcem důchodu dle smlouvy uzavřené s dlužnicí 8.6.2011 došlo k uspokojení nezajištěných věřitelů při oddlužení plněním splátkového kalendáře v rozsahu vyšším, jak 30 % a též k uspokojení nároků insolvenčního správce. Ze zprávy insolvenčního správce zveřejněné 6.1.2015 (B-35) se podává, že dlužnice neplní splátkový kalendář a její plnění za stávající situace po uplynutí 60 měsíců splátkového kalendáře předpokládá uspokojení nezajištěných věřitelů v rozsahu 9,81 %. Při jednání dne 24.2.2015 nařízené insolvenčním soudem ke zrušení oddlužení dlužnice uvedla, že není schopna platit splátkový kalendář, je zaměstnána u firmy OBI v Litoměřicích a její příjem v silnějších měsících přes léto se pohybuje okolo 15 tis. Kč, přes zimu je to méně, má v péči dceru Nikolu, jež studuje a její otec jí dluží na výživném za rok, proto na něj podala trestní oznámení. Nemovitost, jež měli v okrese Mělník je prodána. Insolvenční správce při tomto jednání sdělil, že dlužnice vstoupila do řízení dlužníka Pechara vedeného před insolvenčním soudem pod sp.zn. 43 INS 21191/2011 a lze předpokládat, že by v jeho rámci mohla získat nějaký mimořádný příjem, který by dlužnici mohl zachovat v oddlužení, a proto navrhl vyčkat ještě s rozhodnutím o zrušení oddlužení dlužnice. Z další zprávy insolvenčního správce z 1.6.2015 (B-40) se podává, že v řízení dlužníka Pechara dlužnice nezískala mimořádný příjem, jak předpokládal, a dlužnice dále neplní splátkový kalendář, resp. její příjem je pro jeho splnění nedostatečný, neboť za stávající situace po uplynutí 60 měsíců splátkového kalendáře předpokládá uspokojení nezajištěných věřitelů v rozsahu 11,27 %.

Právní zástupce dlužnice při jednání před odvolacím soudem (jehož se dlužnice nezúčastnila) zopakoval tvrzení prezentovaná v odvolání s důrazem na předloženou darovací smlouvu, podle níž by mělo dojít ke splnění oddlužení dlužnicí, resp. již na ní bylo insolvenčnímu správci plněno. Insolvenční správce v podání z 19.1.2016 (B-54) sdělil, že od dlužnice docházejí srážky z platu v průměru 4.500,-Kč měsíčně a že v období od 20.9.2015 obdržel celkem 58.882,-Kč, z čehož 12.912,-Kč představuje srážku ze mzdy dlužnice, 40.000,-Kč je dar od M. Jambora, s nímž uzavřela dlužnice darovací smlouvu, a dále obdržel neidentifikovatelnou platbu 5.970,-Kč. S ohledem na skutečnost, že by dlužnice měla do konce splátkového kalendáře uhradit 108.394,-Kč, což je v jejích silách, neboť má získat na základě darovací smlouvy s označeným dárcem 100.000,-Kč, poté, co již daroval 40 tis. Kč.

Odvolací soud uložil zástupci dlužnice, aby předložil darovací smlouvu s ověřenými podpisy (§ 392 odst. 3 IZ) a současně předložil mzdové lístky prokazující výši čistého příjmu dlužnice a provedených srážek. Dlužnice ve stanovené lhůtě tuto povinnost splnila.

Odvolací soud z důkazů předložených dlužnicí zjistil: -z darovací smlouvy, že se dárce M. Jambor zavázal poskytnout dlužnici peněžitý dar 100.000,-Kč pro insolvenční řízení a dlužnice dar přijala; -z pracovní smlouvy uzavřené mezi OBI Česká republika, s.r.o. se sídlem v Praze 4 jako zaměstnavatelem a dlužnicí jako zaměstnancem dne 27.3.2014, že dlužnice vykonává pro zaměstnavatele práci ve funkci prodavačka se dnem nástupu 1.4.2014 a s místem výkonu práce v Litoměřicích, přičemž pracovní poměr se sjednává na dobu určitou do 31.3.2015, z dohody o změně této pracovní smlouvy z 27.2.2015, že se pracovní poměr dlužnice sjednává na dobu určitou do 31.3.2016, jinak původní pracovní smlouva zůstává v platnosti; -z výplatních lístků dlužnice o mzdě u shora označeného zaměstnavatele dlužnice, že za období červenec 2015 až prosinec 2015 byly dlužnici prováděny srážky ze mzdy ve prospěch její majetkové podstaty v průměrné výši 4.706,-Kč měsíčně.

Odvolací soud dospěl k závěru, že dlužnice není osobou, jež by se vyhýbala výdělečné činnosti, má trvalé zaměstnání a pravidelně měsíčně zaměstnavatel provádí srážky z jejího příjmu a zasílá je insolvenčnímu správci. Z aktivního přístupu dlužnice k plnění splátkového kalendáře a doplnění její nabídky o přislíbený finanční dar 100.000,-Kč, z něhož bylo již splněno 40.000,-Kč, lze mít za to, že je nejen ochotna, ale zejména schopna nepříznivý vývoj procesu oddlužení zvrátit. Pro zbývající období 6 měsíců splátkového kalendáře (oddlužení běží od 31.7.2011) by měla dlužnice zaplatit cca 49.000,-Kč s ohledem na splátky, jež byly v mezidobí insolvenčnímu správci zaslány, tj. 58.882,-Kč (částka zahrnuje minimální úhradu 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů a nároky insolvenčního správce), což odpovídá měsíční srážce ve výši cca 8.100,-Kč. Činí-li průměrná měsíční srážka z platu dlužnice cca 4.700,-Kč a přislíbený dar ve zbývající výši 60.000,-Kč, jeví se odvolacímu soudu jako reálné, že v horizontu zbývajících 6 měsíců do konce splátkového kalendáře dlužnice dostojí svým závazkům a věřitelům uhradí jejich zjištěné pohledávky a odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce, jak jí bylo uloženo.

Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. změnil, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené; rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu, prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 8. února 2016

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková