3 VSPH 1627/2012-A-19
KSCB 28 INS 15264/2012 3 VSPH 1627/2012-A-19

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužnice: Jana Havlová, bytem v Humpolci, Komenského 1353, zahájené k návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 15264/2012-A-14 ze dne 14. listopadu 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 15264/2012-A-14 ze dne 14. listopadu 2012 se p o t v r z u j e .

Od ůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích (insolvenční soud) zastavil insolvenční řízení zahájené k návrhu dlužnice.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno 22.6.2012, že usnesením č.j. KSCB 28 INS 15264/2012-A-7 z 9.8.2012 byla dlužnici uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,--Kč ve lhůtě 7 dnů od právní moci rozhodnutí, že dlužnice toto rozhodnutí napadla včas podaným odvoláním, o němž rozhodl Vrchní soud v Praze tak, že rozhodnutí insolvenčního soudu změnil a uložil dlužnici zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000,--Kč ve lhůtě deseti dnů od právní moci rozhodnutí do pokladny nebo na účet insolvenčního soudu (usnesení č.j. KSCB 28 INS 15264/2012, 2 VSPH 1174/2012-A-12). Konstatoval, že rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci 26.9.2012 a lhůta 10 dnů pro zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení začala běžet 27.9.2012 a skončila 8.10.2012. Protože dlužnice uloženou povinnost nesplnila ani ke dni vydání napadeného usnesení, tj. 14.11.2012, postupoval podle § 108 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) a insolvenční řízení zastavil.

Toto usnesení napadla dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvoláním s odůvodněním, podle něhož nesplnila uloženou povinnost ve stanovené lhůtě, neboť byla v nemocnici, a proto zálohu nemohla zaplatit a prohlásila, že ji zaplatí v co nejkratším termínu. Požádala o znovu projednání svého insolvenčního návrhu.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 InsZ, podle kterého insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,--Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Podle § 83 InsZ prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné; totéž platí, jde-li o zmeškání soudního jednání, včetně zmeškání schůze věřitelů nebo přezkumného jednání.

Ze spisu plyne, že Vrchní soud v Praze svým usnesením č.j. KSCB 28 INS 15264/2012, 2 VSPH 1174/2012-A-12 z 26.9.2012 změnil usnesení insolvenčního soudu č.j. KSCB 28 INSA 15264/2012-A-7 z 9.8.2012, jímž bylo dlužnici uloženo zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,--Kč sníženo na částku 3.000,--Kč, již uložil insolvenčnímu soudu zaplatit ve lhůtě 10 dnů od právní moci rozhodnutí. Dále odvolací soud zjistil, že výše uvedené rozhodnutí Vrchního soudu nabylo právní moci dnem jeho doručení dlužnici, tj. 10.10.2012 (§ 159 o.s.ř.).

Insolvenční soud se mýlí, pokud považuje za rozhodné datum pro počátek běhu lhůty 10 dnů 27.9.2012, tj. den, kdy Vrchní soud své rozhodnutí vydal, neboť lhůta 10 dnů začala běžet ve čtvrtek 11.10.2012, tj. dnem následujícím po dni doručení rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, a její poslední den připadl na pondělí 22.10.2012. Ve stanovené lhůtě, dlužnice svou povinnost nesplnila, a protože jak uvedeno výše, prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení je vyloučeno, insolvenční soud správně postupoval podle § 108 odst. 3 InsZ.

Jestliže není ve stanovené lhůtě splněna povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, je na úvaze soudu, zda před rozhodnutím o insolvenčním návrhu řízení zastaví, anebo přikročí k jejímu vymáhání. Vymáhání nezaplacené zálohy zásadně přichází v úvahu tam, kde je insolvenčním navrhovatelem věřitel, tedy osoba od dlužníka odlišná, vůči níž, obecně vzato, může soud být s vymáháním takové pohledávky úspěšný. Je-li však insolvenční návrh podán dlužníkem, pak pro případ zjištění jeho úpadku, ať již lze očekávat jeho řešení oddlužením (jehož se v daném případě dlužnice domáhá), anebo konkursem, nepřichází v úvahu zajištění úhrady nákladů tohoto řízení prostřednictvím vymáhání dlužníku uložené zálohy v průběhu řízení. Trvá totiž účinek spojený ze zahájením insolvenčního řízení, jenž spočívá v zákazu provedení výkonu rozhodnutí či exekuce postihující majetek dlužníka, či jiný majetek náležející do majetkové podstaty (§ 109 odst. 1 písm. c/ InsZ). Za trvání konkursu dlužníka je podle § 267 InsZ provedení výkonu rozhodnutí a exekuce postihující majetek náležející do jeho majetkové podstaty umožněno toliko ve vztahu k pohledávkám, u nichž to zákon výslovně stanoví-to ovšem není případ nároku z titulu zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Za této situace insolvenční soud postupoval správně, když řízení o insolvenčním návrhu dlužnice zastavil. K rozhodné změně situace nedošlo ani v průběhu odvolacího řízení, kdy dlužnice zálohu nezaplatila, přestože v odvolání uvedla, že zálohu uhradí v co nejkratším termínu.

Proto odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 30. listopadu 2012

JUDr. Michal K u b í n, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva