3 VSPH 1594/2014-B-44
KSPH 65 INS 1753/2014 3 VSPH 1594/2014-B-44

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců a JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Michala Kubína v insolvenčním řízení dlužníka Ivo anonymizovano , anonymizovano , bytem Lidická 291, 270 07 Mutějovice, zahájeném k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 65 INS 1753/2014-B-9 ze dne 16. června 2014,

t a kt o :

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 65 INS 1753/2014-B-9 ze dne 16. června 2014 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 65 INS 1753/2014-B-9 ze dne 16.6.2014 v bodě I. výroku odmítl návrh dlužníka Ivo anonymizovano (dále jen dlužník) na povolení oddlužení, v bodě II. výroku na majetek dlužníka prohlásil konkurs, v bodě III. výroku rozhodl, že konkurs bude projednáván jako nepatrný a v bodě IV. výroku konstatoval, že účinky tohoto rozhodnutí nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že na základě insolvenčního návrhu dlužníka doručeného soudu dne 24.1.2014 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci insolvenčního návrhu na povolení oddlužení .

Lustrací soud zjistil, že totožný návrh dlužník podal již dne 15.11.2012 (byl veden pod sp. zn. KSPH 35 INS 28457/2012) a jeho jedinou přílohou byla dražební vyhláška, kterou byla na den 24.10.2012 nařízena elektronická dražba. Návrh na povolení oddlužení nesplňoval podstatné náležitosti, a proto byl odmítnut. Dlužník byl poučen o tom, jakými náležitostmi a přílohami má být návrh opatřen, aby mohl být soudem projednán. K odvolání dlužníka bylo usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. 2 VSPH 1727/2012-A-12 a dne 20.3.2013 nabylo právní moci. Poté dlužník znovu podal návrh na povolení oddlužení dne 8.4.2013, který byl ze stejných důvodů odmítnut dne 9.4.2014 usnesením, které bylo rovněž po odvolání dlužníka usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. 2 VSPH 748/2013-A-12 potvrzeno. Současný insolvenční návrh dlužníka podaný dne 24.1.2014 vykazuje stejné nedostatky jako ty předešlé, když k němu opět nebyly připojeny zákonné přílohy ve smyslu § 103, § 104, § 390, § 391 a § 392 insolvenčního zákona (dále jen IZ).

Soud prvního stupně konstatoval, že nepochybuje o tom, že insolvenční návrhy jsou dlužníkem podávány účelově, a to k zabránění prodeje v elektronické dražbě, a proto usnesením č.j. KSPH 65 INS 1753/2014-A-7 ze dne 7.2.2014 zjistil dlužníkův úpadek, odmítl jeho návrh na povolení oddlužení a na jeho majetek prohlásil konkurs. I toto usnesení bylo dlužníkem napadeno odvoláním a Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 25. dubna 2014, č.j. 3 VSPH 447/2014-A-15,toto rozhodnutí ve výroku, kterým byl prohlášen konkurs na majetek dlužníka zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Na základě závěrů odvolacího soudu proto vyzval dlužníka k doplnění insolvenčního návrhu a usnesením ze dne 13. května 2014, č.j. KSPH 65 INS 1573/2014-A-18, jímž požadoval předložení přehledného a úplného seznamu závazků, prohlášení, zda některé závazky pocházejí z podnikání, předložení seznamu zaměstnanců, přehledného seznamu majetku včetně svých pohledávek, předložení pracovní smlouvy, potvrzení o existenci svých aktuálních příjmů a příjmů v období přechozích tří let a předložení dokladů, které prokazují vznik dlužníkových závazků. Současně byl dlužník poučen, že nebudou-li soudu předloženy zákonem požadované přílohy, insolvenční soud jeho návrh odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne (§ 396 IZ), a rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Dlužník k výzvě soudu návrh nedoplnil, a proto postupoval podle § 396 IZ, návrh dlužníka na povolení oddlužení odmítl a na jeho majetek prohlásil konkurs.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, jímž vyslovil nesouhlas s řešením svého úpadku konkursem.

Vrchní soud v Praze tak v rozsahu vymezeném odvoláním, aniž nařizoval jednání [§ 94 odst. 2 písm. c) a d) IZ], podle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení včetně předcházejícího řízení a došel k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 393 IZ neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti (odstavec 2). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti (odstavec 3).

Podle § 396 IZ jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Odvolací soud ve shora citovaném rozhodnutí č.j. 3 VSPH 447/2014-A-15 ze dne 25.4.2014 dospěl k závěru, že dlužníkův návrh na povolení oddlužení je podáním vadným již pro nedostatek předepsané formy; takové podání má zákonem předvídané účinky (ke dni, kdy bylo vůči soudu učiněno) jen za předpokladu, že bylo této své vadnosti zbaveno. K odstranění tohoto nedostatku, jakož i k doplnění absentujících povinných příloh, tudíž měl soud prvního stupně dlužníka vést postupem dle § 393 odst. 1 a 2 IZ, což ovšem neučinil, a to navzdory tomu, že na absenci předepsaných náležitostí obou návrhů sám v odůvodnění napadeného usnesení upozornil. Dlužníkův návrh na povolení oddlužení tak zůstal nezpůsobilý projednání. U insolvenčního návrhu obdobná závada (absence povinných seznamů) s ohledem na rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka, jež odvolacímu přezkumu otevřeno není, pozbyla procesních důsledků. Odvolací soud uzavřel, že v daném případě soud prvního stupně zamítnutím návrhu na povolení oddlužení rozhodl o věci, ač k tomu nebyly dány podmínky. Tím zatížil řízení vadou, jež ve smyslu § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. vedla ke zrušení napadeného výroku o zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, včetně akcesorických výroků o prohlášení konkursu a o tom, že bude projednáván jako konkurs nepatrný. Proto odvolací soud napadené usnesení v tomto rozsahu zrušil a dle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odvolací soud z insolvenčního rejstříku zjistil, že soud prvního stupně, po té, co mu byla věc vrácena odvolacím soudem, vyzval dlužníka usnesením ze dne 13. května 2014, č.j. KSPH 65 INS 1573/2014-A-18, k doplnění jeho návrhu ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení o úplný a přehledný seznam závazků, o prohlášení, zda některé závazky pocházejí z podnikání, a pokud ano, aby je vyznačil, o seznam zaměstnanců, či prohlášení, že žádné nemá, o seznam majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků s poučením, jaké obsahové náležitosti mají tyto seznamy obsahovat, o pracovní smlouvu se stávajícím zaměstnavatelem, příp. rozhodnutí o přiznání důchodu včetně výměru, daňového přiznání atd., o stávající výši příjmu a potvrzení o výši příjmů za roky 2011 až 2013, o doklady pokazující vznik jeho závazků (úvěrové smlouvy, půjčky apod.), to vše na platném přiloženém formuláři. Současně byl dlužník soudem poučen, že nebudou-li k jeho návrhu na oddlužení připojeny požadované listiny, návrh zamítne podle § 395 IZ a rozhodne o způsobu řešení jeho úpadku konkursem. Toto usnesení i s formulářem bylo dlužníkovi doručeno poštou dne 16.5.2014, avšak dlužník ve stanovené lhůtě, ani později požadované doplnění soudu nedodal.

Odvolací soud v již citovaném usnesení z 25.4.2014 podrobně vysvětlil, kdo je subjektivně legitimován k podání návrhu na povolení oddlužení, jaké obsahové náležitosti má mít a jaké k němu mají být připojeny listiny, proto pro stručnost na toto rozhodnutí odkazuje.

Vzhledem k tomu, že dlužník vady návrhu na povolení oddlužení ani po výzvě soudu neodstranil, správně je soud prvního stupně podle § 393 IZ odmítl a podle § 396 IZ současně rozhodl o prohlášení konkursu na dlužníkův majetek, jako způsobu řešení jeho úpadku, a to jako nepatrný konkurs (§ 314 odst. 1 a 2 IZ).

Na základě shora uvedených závěrů proto odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 23. června 2015

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná