3 VSPH 1588/2016-A-20
KSPH 65 INS 8285/2016 3 VSPH 1588/2016-A-20

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Michala Kubína a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. v insolvenční věci dlužnice PETROV-PRAHA s.r.o., IČO: 28066278, bytem Lomená 265, Zbuzany, zastoupená JUDr. Františkem Kosíkem, advokátem, se sídlem Vodičkova 30, Praha 1, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 65 INS 8285/2016-A-14, ze dne 14. července 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 65 INS 8285/2016- A-14, ze dne 14. července 2016, se m ě n í tak, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení se dlužnici neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 65 INS 8285/2016-A-14 ze dne 14.7.2016 uložil dlužnici PETROV-PRAHA s.r.o. (dále jen dlužnice ), aby ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že dne 8.4.2016 mu byl doručen insolvenční návrh dlužnice, kterým se domáhala rozhodnutí o svém úpadku s tím, že má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, tyto závazky není schopna plnit a nevykonává žádnou ekonomickou činnost. Navrhla, aby její úpadek byl řešen konkursem.

Cituje § 108 a § 38 odst. 2 IZ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), soud prvního stupně uvedl, že z obsahu insolvenčního návrhu je zjevné, že úpadek dlužnice nebude možné řešit jiným způsobem než konkursem. Ze seznamu majetku a závazků plyne, že dlužnice má závazky cca ve výši 57.026.572,-Kč a 942.402,80 EUR, eviduje pohledávky v celkové výši 7.419.693,-Kč a její majetek tvoří nákladní automobil s přívěsem, který je v držbě bývalé jednatelky společnosti Žanety Veličkové, která jej po skončení výkonu své funkce nevrátila, a nemovitý majetek zapsaný na LV 7047 a LV 7048 v katastrálním území Karlovy Vary. Dlužnice nemá žádné zaměstnance a eviduje finanční prostředky ve výši 13.932,92 Kč.

S ohledem na to, že mezi náklady insolvenčního řízení náleží mimo jiné vždy i odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, kdy odměna v případě isir.justi ce.cz konkursu činí dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. minimálně 45.000,-Kč, uložil soud prvního stupně dlužnici zálohu ve výši 50.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužnice řádně a včas odvolala a žádala, aby je odvolací soud zrušil, neboť uloženou zálohu na náklady insolvenčního řízení považuje za nepřiměřeně vysokou. Poukázala na nedostatečné odůvodnění napadeného usnesení, ze kterého nevyplývá, proč by měl mít insolvenční správce k dispozici finanční prostředky ihned v době zahájení svých úkonů.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno, byť z jiných než v něm uvedených důvodů.

Podle § 108 odst. 1 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 108 odst. 2 IZ výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ, jež zahrnují též požadavek navrhovatelova vylíčení konkrétních rozhodujících skutečností, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek dle odstavce 2 a zákonem požadovanými přílohami, kterými jsou v případě insolvenčního návrhu dlužníka podle § 104 IZ zejména seznam majetku dlužníka včetně jeho pohledávek s uvedením jeho dlužníků (seznam majetku), seznam jeho závazků s uvedením jeho věřitelů (seznam závazků), seznam jeho zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 IZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (§ 104 odst. 3 IZ). Všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 IZ).

Jedině za předpokladu, že insolvenční návrh má všechny zákonem předepsané náležitosti (co do jeho obsahu a příloh), a je tak zajištěn řádný podklad pro další průběh insolvenčního řízení, může soud zvážit splnění zákonných podmínek pro uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení a posoudit přiměřenost její výše.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu (o.s.ř.) se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z insolvenční spisu plyne, že dlužnice podala dne 8.4.2016 návrh na zahájení insolvenčního řízení. V tomto návrhu dlužnice uvedla, že má za to, že se nachází v úpadku, neboť má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a současně není tyto závazky schopna plnit. Současně je předlužena, neboť má více věřitelů a souhrn jejích závazků převyšuje hodnotu jejího majetku. Uvedla své pohledávky, závazky a majetek a odkázala na přiložené seznamy.

V přílohách dlužnice připojila seznam majetku, závazků a seznam zaměstnanců, ve shodném znění jako v insolvenčním návrhu, pouze doplněné o právní důvod vzniku svých závazků a pohledávek. Listiny, které dokládají úpadek doložila na výzvu soudu č.j. KSPH 65 INS 8285/2016-A-7 ze dne 20.4.2016. V seznamu majetku uvedla, že má finanční prostředky na účtech v celkové výši 13.932,92 Kč, dále vlastní nemovitosti na LV č. 7047 a č. 7048 v k.ú. Karlovy Vary a nákladní automobil s přívěsem, který je však v držení bývalé jednatelky Žanety Veličkové, která jej po skončení výkonu funkce jednatelky společnosti nevrátila. Neuvedla však přibližnou odhadní cenu svého majetku. Dále dlužnice označila své pohledávky v celkové výši 7.419.693,-Kč, aniž by řádně označila všechny své dlužníky ve smyslu § 103 odst. 1 IZ. Ze seznamu pohledávek také není patrná jejich dobytnost, ani zda o pohledávkách probíhá soudní nebo jiné řízení. V seznamu závazků dlužnice řádně neoznačila své věřitele (resp. pouze věřitelku DELAR, spol. s.r.o., u které uvedla i její sídlo), neuvedla údaj o splatnosti jednotlivých závazků (resp. pouze u dvou závazků s nejasným doplněním dle tvrzení věřitele ), ani nerozlišila, zda se jedná o zajištěné či nezajištěné závazky.

Předpokladem uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení je řádný a projednatelný insolvenční návrh. Z uvedeného je zřejmé, že dlužnice v insolvenčním návrhu neuvedla rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek, neboť v podaném návrhu řádně označila (ve smyslu § 103 odst. 1 IZ) pouze jediného věřitele. Požadované údaje nemohl soud vyčíst ani ze zákonem požadovaných seznamů, neboť k nim lze přihlížet pouze za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené veškerými náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, což v daném případě nebyly.

Odvolací soud tak dospěl k závěru, že insolvenční návrh dlužnice nebyl způsobilý projednání, neboť v něm chybí zákonem požadované náležitosti ve smyslu § 103 odst. 1, 2, 3 IZ a § 104 IZ, pro něž nelze v insolvenčním řízení pokračovat, tj. že soud prvního stupně nemohl ani přikročit k uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, a jediným zákonným postupem bylo odmítnout insolvenční návrh podle § 128 odst. 1 IZ.

Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení se neukládá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 8. září 2016

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková