3 VSPH 1583/2014-B-84
KSPH 55 INS 7718/2010 3 VSPH 1583/2014-B-84

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem v Dobříši, Dukelské nám. 989, zast. JUDr. Janem Tuláčkem, advokátem se sídlem v Praze 6, Hošťálkova 29, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 55 INS 7718/2010-B-78 ze dne 16.července 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 55 INS 7718/2010-B-78 ze dne 16.července 2014 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Praze (insolvenční soud) oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře schválené usnesením č.j. KSPH 55 INS 7718/2010-B-11 ze dne 27.září 2010 (Usnesení B-11) zrušil (bod I. výroku), prohlásil na majetek dlužnice konkurs, který projedná jako konkurs nepatrný (body II. a III. výroku) a vyslovil, že účinky rozhodnutí nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku, tj. 16.7.2014 (bod IV. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že usnesením č.j. KSPH 55 INS 7718/2010-A-9 ze dne 3.8.2010 (Usnesení A-9) byl zjištěn dlužničin úpadek a zároveň povoleno jeho řešení oddlužením, usnesením č.j. KSPH 55 INS 7718/2010-B-11 z 27.9.2010 bylo povolené oddlužení schváleno plněním splátkového kalendáře. Insolvenční soud vyšel z jednotlivých zpráv podávaných insolvenčním správcem o průběhu oddlužení, z nichž vyplynulo, že dlužnice často měnila zaměstnání nebo byla často v pracovní neschopnosti a její příjmy nedosahovaly výše, z níž by mohly být prováděny srážky uspokojující jak pohledávky insolvenčního správce z odměny a náhrady hotových výdajů, tak pohledávky jejích nezajištěných věřitelů. Konstatoval, že při jednání konaném 6.3.2014 byla dlužnice poučena o tom, že nezajistí-li dostatečnou nabídku k uspokojení svých věřitelů, bude schválené oddlužení zrušeno. Přestože dlužnice přislíbila opatřit si dostačující příjem z uzavřených darovacích smluv se třetími osobami, z následných zpráv insolvenční soud zjistil, že příjem dlužnice z pracovního poměru je tak nízký, že z něho nelze srážet žádné částky a že za 48 měsíců trvání splátkového kalendáře dlužnice uhradila pouze 3,11% pohledávek nezajištěných věřitelů, přičemž jí vznikl i závazek vůči insolvenčnímu správci z titulu jeho odměny a náhrady hotových výdajů. Cituje ustanovení § 418 odst. 1 písm.a) a b) zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) insolvenční soud dospěl k závěru, že dlužnice nebude moci splnit podstatnou část splátkového kalendáře a že neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení. Zároveň prohlásil na dlužničin majetek konkurs, který bude řešit jako konkurs nepatrný za podmínek ustanovení § 314 InsZ.

Toto usnesení napadla dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhla, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. Uvedla, že se jí nedařilo získat zaměstnání, v němž by dosahovala slušnou mzdu a pracovní poměr by byl uzavřen na dobu neurčitou. Důvodem neplnění splátkového kalendáře byla také okolnost, že Jan Hotový, který s ní uzavřel smlouvu o důchodu, také pozbyl zaměstnání. Akcentovala, že od srpna 2014 nastupuje do pracovního poměru uzavřeného na dobu neurčitou a stejně tak i Jan Hotový, který bude moci dále poskytovat příjmy dlužnici na základě dohody o poskytování důchodu, přičemž upozornila na to, že uspokojení jejích nezajištěných věřitelů při plnění splátkového kalendáře bude pro ně výhodnější než v případě řešení jejího úpadku konkursem, a uzavřela s odkazem na závěry Vrchního soudu v Praze pod sen.zn. 3 VSPH 463/2010, podle nichž důvodem zrušení oddlužení nemůže být momentální zhoršení příjmové situace dlužníka, nýbrž situace, v níž již není naděje v časovém prostoru splátkového kalendáře splátkový kalendář splnit, že je tu reálná šance nepříznivý vývoj oddlužení zvrátit.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. d/ InsZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro potvrzení či změnu tohoto usnesení a že odvolání, byť z jiných než dlužníkem uváděných důvodů, je opodstatněno. K přezkoumání napadeného usnesení odvolací soud přistoupil, přestože k výzvě insolvenčního soudu na jeho doplnění dlužník nereagoval, neboť z odvolání je zřejmý odvolací důvod i odvolací návrh.

Dle § 395 odst. 1 InsZ insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že a) jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle § 418 InsZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníkovi po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník (odst. 1). Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm.c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníkovi nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejich základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr (odst. 3). Rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm.a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (odst. 4). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 4 (odst. 5).

Smyslem řešení dlužníkova úpadku oddlužením je, aby za zákonem stanovených podmínek po jeho splnění mohl být osvobozen od placení zbytku svých dluhů podle § 414 a násl. InsZ. V případě oddlužení plněním splátkového kalendáře při jeho délce trvání 5 let, tj. doby, kterou nelze prodloužit, může často docházet ke změnám v příjmových poměrech dlužníka, jež si v průběhu trvání splátkového kalendáře vynutí projednávání nastalých změn, jež mohou nakonec vyústit v závěr, že byly naplněny některé z podmínek jeho zrušení uvedených v ustanovení § 418 InsZ. Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce, zda v situaci, kdy v dlužníkových příjmových poměrech dojde k zásadnímu výpadku, např. pro ztrátu zaměstnání, je namístě závěr, že dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení (§ 418 odst. 1 písm.a/ InsZ) a ve svém rozhodnutí pod sen.zn. 29 NSČR 12/2013, publikovaném pod číslem 77/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že v takovém případě ke zrušení oddlužení podle ustanovení § 418 odst. 1 písm.a) InsZ důvod není, čímž však není vyloučen postup podle § 418 odst. 1 písm.b) InsZ. Tyto závěry insolvenční soud může učinit jen po řádném projednání plnění splátkového kalendáře ve smyslu § 418 odst. 4 InsZ při jednání podle § 7 InsZ za přiměřeného použití § 115 občanského soudního řádu (o.s.ř.) a postrádá smyslu o zrušení oddlužení nerozhodnout přímo při tomto jednání, nebo bezprostředně po něm, neboť poměry dlužníka se v průběhu doby mění a usnesení o zrušení oddlužení může obstát jedině tehdy, vychází-li z aktuálních zjištění, k nimž třeba poskytnout dlužníkovi při jednání se vyjádřit stejně jako zástupci věřitelů, nebo věřitelskému výboru, byl-li ustanoven. Pokud vydá insolvenční soud rozhodnutí o zrušení oddlužení podle § 418 InsZ bez nařízení jednání, resp. bez souvislosti s jednáním, jež proběhlo, zatíží tak insolvenční řízení vadou, jež by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí o věci.

Z insolvenčního spisu plyne, že Usnesením A-9 byl zjištěn úpadek dlužnice a bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Usnesením B-11 insolvenční soud schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. Usneseními č.j. KSPH 55 INS 7718/2010-B-13 ze 30.9.2010, č.j. KSPH 55 INS 7718/2010-B-24 ze 7.6.2011, č.j. KSPH 55 INS 7718/2010-B-33 z 25.10.2011, č.j. KSPH 55 INS 7718/2010-B-40 ze 3.7.2012, č.j. KSPH 55 INS 7718/2010-B-45 ze 7.11.2012, č.j. KSPH 55 INS 7718/2010-B-51 z 26.2.2013, č.j. KSPH 55 INS 7718/2010-B-58 z 19.9.2013 a naposledy pod č.j. KSPH 55 INS 7718/2010-B-69 z 18.3.2014 insolvenční soud Usnesení B-11 měnil v souvislosti s tím, jak se měnili dlužničini zaměstnavatelé. Usnesením č.j. KSPH 55 INS 7718/2010-B-62 z 7.1.2014 insolvenční soud nařídil jednání na 27.2.2014, jež bylo odročeno, podle protokolu o jednání ze 6.3.2014 za přítomnosti insolvenčního správce a právního zástupce dlužnice, zástupce dlužnice konstatoval, že den před jednáním předložil do podatelny soudu darovací smlouvu, avšak bez ověřených podpisů a insolvenční správce uvedl, že dlužnice zaplatila dosud 8.000,--Kč a že dluh na odměně insolvenčního správce činí 2.500,--Kč; jednání bylo odročeno za účelem předložení darovací smlouvy s tím, že nebude-li do 14 dnů předložena, rozhodne bez dalšího o zrušení schváleného oddlužení. Napadené usnesení insolvenční soud vydal až v červenci 2014.

Odvolací soud dospěl k závěru, že za uvedené situace řízení před insolvenčním soudem bylo zatíženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť insolvenční soud rozhodl o zrušení schváleného splátkového kalendáře, aniž by vydání napadeného usnesení předcházelo bezprostředně řádné projednání věci, v němž by dlužnice mohla reagovat na změny, k nimž došlo v mezidobí, resp. poskytl dlužnici možnost se k aktuální situaci vyjádřit, resp. nevyjádřit, ve smyslu § 418 odst. 4 InsZ.

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm.a) o.s.ř. zrušil a věc podle § 221 odst. 1 písm.a) o.s.ř. vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení a ke zrušení Usnesení B-11 přikročil v souvislosti s řádným projednáním podle § 418 odst. 4 InsZ.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 3. října 2014

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová