3 VSPH 1574/2015-P4-8
KSPH 36 INS 27786/2012 3 VSPH 1574/2015-P4-8

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka CFI Rezidence Rokytnice, spol. s r.o., IČO 27435041 se sídlem v Průhonicích, Tulipánová 508, odvolání věřitele GLOBAL CELARING, SE, IČO 44426461 se sídlem v Košicích, Mlynská 28, Slovenská republika (Věřitel), proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 36 INS 27786/2012-P4-2 ze dne 9. června 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 36 INS 27786/2012-P4-2 ze dne 9. června 2015 se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Praze (insolvenční soud) odmítl pohledávku Věřitele ve výši 11.767.235,-Kč a s tím, že se k ní nepřihlíží (bod I. výroku) a vyslovil, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast věřitele v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že usnesením č.j. KSPH 36 INS 27786/2012-34 z 2.7.2014 byl zjištěn dlužníkův úpadek a na jeho majetek byl prohlášen konkurs s tím, že účinky rozhodnutí nastávají 2.7.2014 a lhůta k podání přihlášek do insolvenčního řízení končí 3.9.2014. Konstatoval, že Věřitel přihlásil pohledávku do insolvenčního řízení 19.3.2015.

Insolvenční soud vyšel z obsahu přihlášky pohledávky a připojených listin, z nichž nemohl dovodit, než že uplatněná pohledávka svědčí osobě odlišné od Věřitele, tj. společnosti Development, a.s., se sídlem v Praze 4, Jaromírova 16. Uvedl, že výzvou ze 7.5.2015 doručenou 13.5.2015 insolvenční správce vyzval Věřitele k založení listin prokazujících, že je nabyvatelem přihlášené pohledávky za účelem zjištění, zda se jedná o známého zahraničního věřitele, kterému dosud neuběhla lhůta k podání přihlášky pohledávky. Ve stanovené lhůtě ani poté Věřitel na výzvu nereagoval.

Cituje § 173 a § 185 a § 188 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), dospěl k nevyslovenému právnímu závěru o opožděnosti přihlášky (neprojednatelnosti přihlášky), neboť Věřitel výzvě nevyhověl a nebylo lze posoudit, zda se na něho vztahuje postup podle § 430 InsZ vůči známým věřitelům dlužníka.

Toto usnesení napadla společnost Extra Credit Management Agency, SE, IČO 280 80 041 se sídlem v Praze 10, Tiskařská 257 (také Společnost ECMA) s tím, že Věřitel zanikl po fúzi s ním, bez odůvodnění.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Projednání odvolání přitom nebránilo to, že bylo podáno jako odvolání blanketní, neboť napadené usnesení není rozhodnutím ve věci a bylo tak namístě je přezkoumat ze všech v úvahu přicházejících odvolacích důvodů.

Z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddílu H, vložky 1580 odvolací soud zjistil, že Společnost ECMA byla původně zapsána v obchodním rejstříku Krajského soudu v Českých Budějovicích (od 3.3.2008 do 30.7.2008) a později od 30.7.2008 u Městského soudu v Praze pod firmou DEVELOPMENT, a.s. (od 3.3.2008 do 28.87.2013), později Extra Credit Management Agency, a.s. (28.8.2013-1.5.2015) a od 1.5.2015 pod firmou Extra Credit Management Agency, SE s tím, že společnost Extra Credit Management Agency, a.s. jako nástupnická společnost se přeshraniční fůzhí sloučením sloužila se společností GLOBAL CLEARING, a.s., IČO 44426461 se sídlem v Košicích, Mlynská 28, Slovenská republika jako zanikající společností s tím, že nástupnická společnost ke dni účinnosti fúze změnila svoji právní formu na evropskou akciovou společnost s obchodní firmou Extra Credit Management Agency, a.s. SE, a převzala jmění zanikající společnosti GLOBAL CLEARING, a.s.

Podle § 7 InsZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákon o zvláštních řízeních soudních.

Podle § 103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Podle § 104 o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví (odst. 1). Jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví (odst. 2).

Podle § 107 odst. 3 o.s.ř. ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejich práv a povinností, popřípadě, ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde.

Odvolací soud má za to, že insolvenční soud vydal napadené usnesení v době, kdy Věřitel neměl způsobilost být účastníkem insolvenčního řízení, tj. rozhodoval za situace, kdy neměl naplněny všechny procesní podmínky, čímž řízení zatížil vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava.

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. napadené usnesení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení insolvenčnímu soudu, který nejdříve učiní opatření k odstranění výše uvedeného nedostatku podmínek řízení a teprve poté znovu posoudí na základě svého šetření, zda-li byl Věřitel známým věřitelem a zda-li nebylo namístě postupovat podle § 430 InsZ (blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sen. zn. 29 NSČR 13/2010 publikované pod číslem 138/2012 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 24. srpna 2015

JUDr. Michal K u b í n , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná