3 VSPH 1573/2015-A-19
KSPH 66 INS 16508/2015 3 VSPH 1573/2015-A-19

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D. v insolvenční věci dlužníků Ivety anonymizovano , anonymizovano , bytem v Horkách 59, 286 01 Horky a Karla anonymizovano , nar. 16.8.1955, bytem tamtéž, o odvolání věřitele Hypoteční banky, a.s., IČO 13584324, se sídlem v Praze 5, Radlická 333, zast. JUDr. Jaroslavem Hrouzkem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 1, Panská 6 (Věřitel) proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 66 INS 16508/2015-A-10 ze dne 29. června 2015 ve znění opravného usnesení č.j. KSPH 66 INS 16508/2015-A-14 ze dne 6. srpna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 66 INS 16508/2015-A-10 ze dne 29. června 2015 ve znění opravného usnesení č.j. KSPH 66 INS 16508/2015-A-14 ze dne 6. srpna 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením ve znění jeho opravného usnesení Krajský soud v Praze (insolvenční soud) zamítl výše uvedené Věřitelem navrhované předběžné opatření (bod I. výroku) a uložil mu povinnost k náhradě soudního poplatku ve výši 1.000,-Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení na uvedený účet soudu k označenému variabilnímu symbolu.

V odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že dlužníci podali k němu insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení a že 24.6.2015 byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna vyhláška o zahájení insolvenčního řízení, jehož účinem mimo jiné je podle § 109 odst. 1 písm. c) InsZ podle kterého výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168 InsZ) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169 InsZ) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 InsZ a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje proti povinnému.

Věřitel se návrhem doručeným insolvenčnímu soudu 26.6.2015 domáhal vydání předběžného opatření podle § 82 odst. 2 písm. b) InsZ, kterým by omezil účinky zahájení insolvenčního řízení tak, aby soudní exekutor JUDr. Miloslav Hauerland, z Exekutorského úřadu Praha 5 mohl provést nařízenou exekuci vedenou pod sp. zn. 027 EX 1233/07 (dále také EX 1) a umožnil provedení dražby, jež naposledy nařízená na 24.6.2015, avšak zmařena pro podání předmětného insolvenčního návrhu (23.6.2015).

Věřitel v postavení zástavního věřitele uvedl, že vůči dlužníkům probíhá exekuční řízení pod sp. zn. 046 EX 624/2011 (dále EX 2) na základě jeho exekučního titulu a že provedením exekuce byla pověřena JUDr. Dagmar Kuželová, z Exekutorského úřadu se sídlem v Praze 4, Šátalská 469. Konstatoval, že k vymožení pohledávky jiného věřitele (exekuční řízení pod sp. zn. 027 EX 1233/2007 vedené exekutorem Exekutorského úřadu v Praze 5 JUDr. Miloslavem Hauerlandem) byla nařízena dražba na 22.10.2014, avšak ta byla zmařena, neboť 17.10.2014 dlužníci podali insolvenční návrh a účinky zahájeného insolvenčního řízení nastaly téhož dne. Protože insolvenční návrh nebyl dokonalý byli dlužníci vyzváni k jeho doplnění a nakonec byl insolvenční návrh odmítnut pro jeho vady (č.j. KSPH 66 INS 28202/2014-A-8 z 20.11.2014). Poté byla nařízena dražba na 25.2.2015, avšak 20.2.2015 byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna vyhláška o zahájení insolvenčního řízení k návrhu dlužníků a dražba byla znovu zmařena, přičemž tento další insolvenční návrh dlužníků byl opět odmítnut (č.j. KSPH 66 INS 4758/2015-A-7 ze 3.3.2015) podle § 128 odst. 1 InsZ, neboť insolvenční návrh nesplňoval zákonem požadované náležitosti. Věřitel výše uvedené insolvenční návrhy zhodnotil jako účelové, neboť to byli samotní dlužníci, kteří byli důvodem pro jejich odmítnutí insolvenčním soudem.

Insolvenční soud cituje § 82 odst. 2 písm. b) a § 109 odst. 1 písm. c) a § 3 odst. 1 InsZ dospěl k závěru, že není důvod pro nařízení předběžného opatření, neboť neshledal, že by dlužníci podali insolvenční návrh za účelem zmaření nařízené dražby. Konstatoval, že jejich insolvenční návrh má všechny zákonem požadované náležitosti a že k němu dlužníci připojili i zákonem požadované přílohy, přičemž z předložených listin plyne, že budou schopni uspokojit pohledávky nezajištěných věřitelů až do výše 100 % tj. do celkové částky 301.212,-Kč (výše zajištěných pohledávek činí 242.517,-Kč); není důvod pro odmítnutí insolvenčního návrhu. Dovozoval, že dlužníci si uvědomili, že se nachází v insolvenci a že zároveň dostatečně projevili snahu řešit svou složitou finanční situaci. Podle insolvenčního návrhu mají dlužníci věřitele s pohledávkami déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, jež nejsou schopni uspokojovat. Insolvenční soud dále zdůraznil, že by insolvenční řízení nemělo být zatěžováno dalšími, zřejmě nepatřičnými náklady, když majetek dlužníků bude zpeněžen plně v režimu InsZ podle pokynů zajištěných věřitelů v insolvenčním řízení ustanovenými insolvenčním správcem. Uzavřel, že podaný insolvenční návrh je projednatelný a že příjmové poměry dlužníků opravňují předpoklad, že jejich úpadek bude možné řešit formou oddlužení. Z uvedených důvodů návrh na vydání předběžného opatření zamítl s tím, že rozhodnutí je účinné okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Zároveň uložil Věřiteli, který návrh na předběžné opatření podal, povinnost k úhradě soudního poplatku ve výši 1.000,-Kč podle položky 5 Sazebníku soudních poplatků, přílohy k zák. č. 54/1991 Sb., o soudních poplatcích a § 4 odst. 1 písm. h) tohoto zákona.

Toto usnesení napadl Věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že nařídí předběžné opatření, jímž omezí účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v § 109 odst. 1 písm. c) InsZ ve vztahu k realizaci exekuce prováděné exekutorem JUDr. Miloslavem Hauerlandem z Exekutorského úřadu v Praze 5 pod sp. zn. 027 EX 1233/07. Předně namítl, že insolvenční soud rozhodoval o omezení účinků zahájení insolvenčního řízení ve vztahu k EX 2 a nikoliv EX 1, neboť soudní exekutor JUDr. Miloslav Hauerland je exekutorem prvním v pořadí co do vzniku exekutorského zástavního práva, resp. exekučního příkazu k prodeji nemovitosti a jen on může exekuci prodejem nemovitosti ve vlastnictví dlužníků provést. K závěru insolvenčního soudu, že insolvenční návrh dlužníků je bezvadný namítl, že výzvou z 2.7.2015 (dok. A-11) byli dlužníci vyzváni k doplnění insolvenčního návrhu a že závěr o bezvadnosti insolvenčního návrhu tak nemá oporu v jeho postupu stejně tak jako závěr, že dlužníci budou s to uspokojit pohledávky svých věřitelů v rozsahu 100%, neboť ve výzvě insolvenční soud také vyzval dlužníky k doplnění jejich příjmů za poslední tři roky. Akcentoval časovou souvislost mezi daty nařízených dražeb a výše uvedených insolvenčních návrhů podávaných opakovaně dlužníky.

Vrchní soud přezkoumal napadené usnesení a řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 82 odst. 1 InsZ předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

Podle § 82 odst. 2 InsZ předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodu hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních národcích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.

Podle § 109 odst. 1 písm. c) InsZ jsou se zahájením insolvenčního řízení spojen účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky ji na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.

K tomu třeba uvést, že smyslem ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) InsZ je jednak eliminovat účinky vyvolané nepoctivými insolvenčními návrhy, tedy omezit účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené v § 109 odst. 1 písm. b) a písm. c) InsZ a zabránit tak zneužití insolvenčního řízení a účinků spojených s podáním insolvenčního návrhu k tíži třetích osob a blokovat tak exekuční řízení, jednak tam, kde exekuce byla ke dni podání insolvenčního řízení prakticky ukončena a bylo by v rozporu s hospodárností řízení, aby nebyla dokončena, budou-li na základě proběhlé exekuce vymožená plnění k dispozici k uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení.

Z insolvenčního spisu plyne, že dlužníci podali insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení s využitím formuláře návrhu na povolení oddlužení. Věřitel uvedl, že je věřitelem pohledávky vymáhané v řízení EX 2 a dále že jiný věřitel vymáhá svou pohledávku za týmiž dlužníky v řízení EX 1 a že jeho dokončení maří dlužníci opakovanými insolvenčními návrhy, které jsou následně insolvenčním soudem odmítány. Pohledávku vymáhanou v EX 2 Věřitel dosud do insolvenčnímu řízení nepřihlásil.

Odvolací soud nemá pochyb o tom, že oprávněným k podání návrhu na předběžné opatření je soudní exekutor, který hodlá dokončit exekuční řízení k vymožení pohledávky k dosažení výše uvedeného účelu předběžného opatření a dovozuje, že věcně legitimován k podání takového návrhu je i věřitel vymáhané pohledávky. Má však naopak za to, že věcná legitimace nemůže svědčit osobě, která navrhuje uložit předběžné opatření k omezení účinků podání insolvenčního návrhu ve smyslu § 109 odst. 1 písm. c) InsZ ve prospěch vymáhání pohledávky v exekučním řízení věřitele jiného, jak uvádí v návrhu na uložení předběžného opatření, což přehlédl i insolvenční soud, když vydal napadené usnesení, v němž zamítl návrh na předběžné opatření ve prospěch provedení EX 2, tj. exekučního řízení k vymožení pohledávky Věřitele a toto nedopatření opravil opravným usnesením. Je tak třeba považovat návrh Věřitele jen jako podnět insolvenčnímu soudu k uložení předběžného opatření. Odvolací soud však neshledává důvody ani pro nařízení předběžného opatření ex officio k omezení účinků zahájeného insolvenčního řízení ve prospěch řízení EX 1, neboť důvody pro takový postup zatím oporu v insolvenčním spisu nenachází (chybí označení tohoto dalšího věřitele a výše jeho pohledávky) a neshledává je ani pro omezení těchto účinků ve prospěch vymáhání pohledávky Věřitele, neboť ten jako zajištěný věřitel nemůže v insolvenčním řízení utrpět újmu oproti uspokojení své pohledávky v EX 2.

Nad rámec uvedeného odvolací soud upozorňuje na rozpor ve Věřitelově argumentaci v návrhu na uložení předběžného opatření, kdy označuje sebe za zajištěného věřitele v prvním pořadí, jehož pohledávka bude vzhledem k její výši uspokojena z majetku dlužníků jako jediná, zatímco v odvolání uvádí, že tímto zajištěným věřitelem v prvním pořadí je věřitel s pohledávkou vymáhanou v EX 1.

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud dospěl k závěru, že byť z jiných důvodů, tj. pro nedostatek Věřitelovy věcné legitimace, napadené usnesení věcně obstojí, a proto je podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 27. srpna 2015

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková