3 VSPH 157/2016-P38-7
KSHK 42 INS 28360/2014 3 VSPH 157/2016-P38-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M., v insolvenční věci dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem U Jordánu 281, 503 03 Holohlavy, o odvolání věřitelky MUDr. Marie anonymizovano , anonymizovano , bytem Kostelecká 1130, 547 01 Náchod, adresa pro doručování: Raisova 1554, 547 01 Náchod, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 28360/2014-P38-2 ze dne 22. prosince 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 28360/2014-P38-2 ze dne 22. prosince 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové odmítl přihlášku pohledávky P38 věřitelky MUDr. Marie anonymizovano (dále jen Věřitelka ) ve výši 119.000,-Kč a vyslovil, že právní mocí usnesení účast Věřitelky v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že usnesením č.j. KSHK 42 INS 28360/2014-A-9 ze dne 31. 10. 2014 rozhodl o zjištění úpadku dlužníka, ustanovil insolvenčním správcem Mgr. Markétu Míkovou a vyzval věřitele dlužníka, kteří dosud své pohledávky nepřihlásili, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců ode dne rozhodnutí o úpadku na předepsaném formuláři s poučením podle § 173 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon-IZ ). Rozhodnutí o úpadku bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 31. 10. 2014, lhůta k podání přihlášek tak uplynula dne 31. 12. 2014. Protože Věřitelka uplatnila svůj nárok dne 18. 12. 2015, insolvenční soud, cituje § 185 IZ, dospěl k závěru, že Věřitelka podala přihlášku své pohledávky opožděně a postupem dle § 173 odst. 1 IZ ve spojení s § 185 IZ ji odmítl.

Toto usnesení napadla Věřitelka v zákonem stanovené lhůtě odvoláním, v němž navrhla jeho zrušení. Uvedla, že dlužník závazek vůči její osobě zřejmě nepřiznal. O insolvenčním řízení dlužníka nebyla soudem ani dlužníkem vyrozuměna. Má pohledávku za dlužníkem z titulu odsuzujícího rozsudku ze dne 16. 7. 2015, jenž se stal pravomocným dne 8. 8. 2015. Namítá, že ke dni 31. 12. 2014 nebylo trestní řízení ještě skončeno.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

V rozhodnutí o úpadku vyzve insolvenční soud dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek podle § 136 odst. 3 IZ 30 dnů.

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku (věta první). K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují (věta druhá). Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá (věta třetí).

Podle § 173 odst. 4 IZ má přihláška pohledávky pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba či jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

Podle § 83 IZ prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu spisu plyne, že usnesením č.j. KSHK 42 INS 28360/2014-A-9 ze dne 31. 10. 2014 byl zjištěn úpadek dlužníka a usnesením č.j. KSHK 42 INS 28360/2014-B-8 ze dne 2. 2. 2015 insolvenční soud povolil jeho řešení oddlužením a usnesením č.j. KSHK 42 INS 28360/2014-B-9 ze dne 25. 5. 2015 schválil oddlužení dlužníka plněním splátkové kalendáře, které zrušil usnesením č.j. KSHK 42 INS 28360/2014-B-16 ze dne 21. 10. 2015 a na majetek dlužníka prohlásil konkurs. V usnesení o úpadku byli věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců ode dne rozhodnutí o úpadku s poučením o formálních náležitostech přihlášky a následcích, nebude-li přihláška podána ve stanovené lhůtě; rozhodnutí bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 31. 10. 2014, lhůta 2 měsíců počala běžet dnem následujícím, tj. dne 1. 11. 2014 a uplynula dne 31. 12. 2014.

Protože přihláška pohledávky Věřitelky ve výši 119.000,-Kč s datem

16. 12. 2015, byla insolvenčnímu soudu doručena poštou dne 18. 12. 2015, insolvenční soud nepochybil, když jí podle § 185 IZ jako opožděnou odmítl, neboť Věřitelka zaslala přihlášku do insolvenčního řízení po uplynutí lhůty stanovené k uplatnění pohledávek. Insolvenční soud proto správně dospěl k závěru, že k přihlášce pohledávky Věřitelky nelze přihlížet a správně vyslovil, že právní mocí usnesení účast Věřitelky v řízení končí.

V případě pohledávky Věřitelky se jedná o finanční prostředky, které Věřitelka dlužníkovi vyplatila v roce 2013. O této pohledávce bylo vedeno trestní řízení zahájené dne 26. 6. 2015 a skončené vydáním trestního příkazu Okresním soudem v Náchodě sp. zn. 11 T 150/2015 ze dne 16. 7. 2015, jímž byl dlužník uznán vinným. Z obsahu trestního příkazu se nepodává, že by v trestním řízení dlužníka byl zajištěn majetek v jeho majetkové podstatě tak, aby Věřitelka mohla svou pohledávku přihlásit kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení. Přestože pravomocně bylo o pohledávce Věřitelky rozhodnuto až v průběhu insolvenčního řízení (trestní příkaz nabyl právní moci dne 8. 8. 2015), Věřitelce nic nebránilo v tom, aby svou pohledávku v insolvenčním řízení dlužníka přihlásila, aniž by musela vyčkat rozhodnutí o ní v trestním řízení.

Protože nejde o žádnou z pohledávek, které se v insolvenčním řízení považují za přihlášené ze zákona, jde o pohledávku, která v tomto řízení může být uspokojena pouze, pokud ji Věřitelka řádně a včas-postupem dle § 173 a násl. IZ-přihlásila. To však Věřitelka-vedena zřejmě nesprávným názorem o tom, že ji může přihlásit toliko jako vykonatelnou pohledávku-neučinila.

Koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku. Rejstřík je informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu a díky tomu poskytuje všem osobám klíčové informace o rozhodnutích soudu i dalších písemnostech obsažených v insolvenčním spisu. Se zřetelem k tomu zákon též stanoví jako zásadu doručování soudních rozhodnutí (předvolání, vyrozumění či jiných písemností) zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Tyto písemnosti se zásadně doručují pouze vyhláškou dle § 71 odst. 1 IZ, přičemž účinky doručení nastávají vždy zveřejněním písemnosti v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ). Uvedené platí, i když písemnost byla doručována zvlášť ve smyslu § 75 IZ (proto, že tak stanoví zákon anebo proto, že tak rozhodl insolvenční soud). Rozhodnutí vydaná insolvenčním soudem v insolvenčním řízení ovšem-jak již výše řečeno-nabývají účinnosti již okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 89 odst. 1 IZ).

Věřitelé jsou oprávněni přihlašovat své pohledávky za dlužníkem nikoli až v průběhu lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku, která představuje konečnou (propadnou) lhůtu k podání přihlášek, nýbrž již od zahájení insolvenčního řízení, a to i kdyby insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek (§ 110 odst. 1, § 173 odst. 1 IZ). Zahájení insolvenčního řízení insolvenční soud oznamuje dle § 101 IZ zveřejněním vyhlášky. V daném případě byla vyhláška oznamující zahájení insolvenčního řízení (A-2), již soud dle § 110 odst. 2 IZ spojil s výzvou k podávání přihlášek věřitelů, zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 20. 10. 2014. Zvlášť insolvenční soud vyhlášku doručuje jen stávajícím účastníkům řízení, známým věřitelům s obvyklým místem pobytu, bydlištěm nebo sídlem v některém z členských států Evropské unie (s výjimkou Dánska) dle § 430 IZ, a vyrozumí o ní orgány a instituce uvedené v § 102 IZ. Obdobně i rozhodnutí o úpadku soud doručuje pouze vyhláškou postupem dle § 71 odst. 1 IZ; zvlášť je dle § 138 IZ doručuje pouze dlužníku, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení (podle úvahy soudu i věřitelům, kteří již své pohledávky přihlásili, a jsou tedy již účastníky řízení) a zahraničním věřitelům dle § 430 IZ, a vyrozumí o něm orgány a instituce uvedené v § 139 IZ. Mezi tyto osoby však Věřitelka nepatří, a proto jí rozhodnutí o úpadku, stejně jako vyhláška oznamující zahájení insolvenčního řízení, nebyly zvlášť doručovány.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání Věřitelky důvodným, a napadené usnesení proto podle § 219 o.s.ř. z důvodu jeho věcné správnosti potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 13. května 2016

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková