3 VSPH 1568/2012-A-10
KSCB 26 INS 26314/2012 3 VSPH 1568/2012-A-10

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka: Petr anonymizovano , anonymizovano , bytem Nebahovy 41, zahájené k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 INS 26314/2012-A-5 ze dne 25. října 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 INS 26314/2012-A-5 ze dne 25. října 2012 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích (insolvenční soud) odmítl insolvenční návrh dlužníka.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že návrh na povolení oddlužení dlužník podal na formuláři ve smyslu § 391 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), avšak nenavrhl způsob oddlužení a v kolonce č. 6 formuláře vůbec nepopsal skutečnosti z nichž by se mohlo podávat, že má více věřitelů s pohledávkami déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, jež není schopen uspokojit (§ 3 InsZ). Zdůraznil, že povinností dlužníka, který není podnikatelem, je vylíčit konkrétní okolnosti, z nichž insolvenční soud bude moci uzavřít, že dlužník se nachází v úpadku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sen.zn. 1/2008 z 27.1.2010 publikované pod číslem 88/2010 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Cituje ustanovení § 3, § 103, § 104 a § 106 InsZ soud prvního stupně dospěl k závěru, že dlužníkův insolvenční návrh není projednatelný, a proto jej podle § 128 odst. 1 InsZ odmítl.

Toto usnesení napadl dlužník v zákonem stanovené lhůtě odvoláním, v němž odmítl závěr insolvenčního soudu o tom, že jeho insolvenční návrh byl neurčitý a nesrozumitelný. Podle odvolatele návrh obsahoval zřetelně označené závazky, které jsou uspokojovány v rámci výkonu rozhodnutí a byly v něm též uvedeny skutečnosti osvědčující, že je v pracovním poměru.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Z § 97 odst. 1 a 3 InsZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 InsZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem), a dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 InsZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 InsZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 5 InsZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 InsZ.

Podle § 3 odst. 1 InsZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 InsZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 InsZ).

Podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen podle § 104 odst. 1 InsZ k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (seznam majetku), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (seznam závazků), seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 InsZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o který je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva nebo které vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, odděleně uvést věřitelem, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu (§ 104 odst. 3 InsZ). Všechny osoby uvedené v seznamech musí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 InsZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 InsZ).

V této souvislosti odvolací soud poukazuje na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu, jenž v rozhodnutí ze dne 1. března 2012, sp. zn. MSPH 88 INS 7327/2009, 29 NSČR 38/2010-A-62, dospěl k závěru, že seznam závazků dlužníka ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 písm. b) InsZ musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených. K tomu Nejvyšší soud vysvětlil, že i když povinnost dlužníka uvést v seznamu svých závazků výši každého konkrétního závazku a jeho splatnost není ve výše citovaných ustanoveních insolvenčního zákona formulována výslovně, z formulace seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů i z legislativní zkratky seznam závazků je patrné, že jde v prvé řadě o seznam závazků . Prioritu v daném ohledu zcela zjevně hrají právě závazky (jejich specifikace), což vyplývá nejen z jazykového výkladu předmětných ustanovení, ale též z výkladu teleologického a logického; pak je nepochybné, že nezbytnou obsahovou náležitostí takového seznamu musí být uvedení výše závazku i jeho splatnosti, neboť bez těchto údajů takový seznam není schopen plnit svou základní funkci-osvědčit úpadek dlužníka. Z insolvenčního zákona přitom nevyplývá, že by zákonodárce kladl na seznam závazků podle § 104 odst. 1 InsZ jiné požadavky podle toho, jde-li o přílohu dlužnického insolvenčního návrhu nebo o seznam, k jehož předložení vyzval insolvenční soud dlužníka v řízení o věřitelském insolvenčním návrhu postupem podle § 128 odst. 3 InsZ.

Chce-li dlužník navrhnout, aby jeho úpadek, popř. hrozící úpadek, byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 InsZ). Návrh na povolení oddlužení lze podle § 391 odst. 3 InsZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz. Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 InsZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 6, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 InsZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.

Z uvedeného plyne, že dlužník, který hodlá podat insolvenční návrh a současně navrhnout povolení oddlužení, může insolvenční návrh podat buď s využitím formuláře, anebo tak může učinit samostatným podáním, přičemž v obou případech se tak musí stát předepsaným způsobem, jenž popsán shora. Nutno zdůraznit, že zákonné náležitosti insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat se zákonnými náležitostmi návrhu na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny. Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 InsZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 InsZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 InsZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že dlužník je v úpadku , nebo mu úpadek hrozí , případně, že dlužník je insolventní , nebo že je v platební neschopnosti anebo že je předlužen , není ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 InsZ uvedením okolností, které úpadek osvědčují. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka.

Povinnost vylíčit skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka proto nelze mít za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu (viz citované R 91/2009), ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ až c/ InsZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 InsZ, přičemž podle § 104 odst. 4 InsZ pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 InsZ upravující náležitosti označení právnické osoby obdobně, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet. Údaje o majetku a závazcích dlužníka obsažené v kolonkách č. 16-17 a č. 18-21 formuláře návrhu na povolení oddlužení neslouží ani ke splnění jeho povinnosti předložit povinné seznamy. Vyplněním uvedených částí návrhu na povolení oddlužení dlužník naplňuje jen obsahové požadavky tohoto návrhu. Seznamy majetku a závazků formulář výslovně avizuje jako jednu z povinných příloh návrhu, a proto formulář v kolonkách č. 16-21 splnění speciálních náležitostí, jež příslušejí těmto seznamům, ani nepředepisuje.

Podle § 128 odst. 1 InsZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Z insolvenčního spisu plyne, že dlužník doručil insolvenčnímu soudu vyplněný formulář 25.10.2012, v jehož kolonce č. 6 neuvedl nic. V kolonce č. 9 uvedl své majetkové poměry a že jeho čistá měsíční mzda činí 7.120,--Kč, z níž je schopen hradit své závazky. V kolonce č. 18 uvedl své jednotlivé závazky s označením exekučního řízení v němž jsou vymáhány pohledávky jeho věřiteli, které však označil pouze jejich obchodním názvem. Seznamy podle § 104 InsZ dlužník nepřiložil. Je tak zjevné, že dlužník fakticky podal pouze návrh na povolení oddlužení, avšak nepodal řádný insolvenční návrh, neboť neuvedl žádné rozhodné skutečnosti, z nichž by vyplýval závěr, že má více věřitelů s pohledávkami déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, jež není schopen plnit.

Za uvedené situace insolvenční soud správně dovodil, že dlužníkův insolvenční návrh je neprojednatelný, neboť postrádá náležitosti uvedené v § 103 odst. 1 a 2 InsZ, a podle § 128 odst. 1 InsZ jej odmítl.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil; po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí bude dlužník moci podat nový řádný insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 28. února 2013

JUDr. Michal K u b í n, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva