3 VSPH 1531/2016-B-25
KSCB 25 INS 17990/2015 3 VSPH 1531/2016-B-25

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka Václava anonymizovano , anonymizovano , bytem v Třeboni, Palackého nám. 46, o odvolání: Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., IČO 29414873, se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b (Správce) proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 25 INS 17990/2015-B-19 ze dne 15. července 2016

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, č.j. KSCB 25 INS 17990/2015-B-19 ze dne 15. července 2016 se v bodu I. výroku m ě n í tak, že se určuje odměna Správce ve výši 54.450,-Kč včetně DPH a v bodu III. výroku tak, že odměna Správce v částce 52.759,- Kč bude uspokojena z rozpočtových prostředků České republiky prostřednictví Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích (insolvenční soud) schválil končenou zprávu Správce z 18.5.2016, podle níž celkové příjmy ze zpeněžení majetkové podstaty dlužníka činí 2.180,-Kč, celkové výdaje z majetkové podstaty (bez odměny insolvenčního správce a náhrady jeho hotových výdajů) nejsou, hotové výdaje Správce činí 489,-Kč, plnění zajištěným věřitelům činí 0,-Kč a k vyplacení nezajištěným věřitelů nezbývá ničeho (bod I. výroku), určil odměnu Správce ve výši 27.225,-Kč včetně DPH (bod II. výroku) a určil, že Správcova odměna do částky 25.534,-Kč bude hrazena z rozpočtových prostředků České republiky prostřednictvím insolvenčního soudu (bod III. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že podáním z 18.5.2016 Správce mu předložil konečnou zprávu o zpeněžování majetkové podstaty a vyúčtování své odměny a výdajů. Konečnou zprávu zveřejnil v insolvenčním rejstříku včetně poučení o možnosti podání námitek proti ní podle § 304 odst. 2 zák. isir.justi ce.cz

č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), přezkoumal konečnou zprávu bez nařízení jednání podle § 304 odst. 5 InsZ, neboť proti ní nebyly podány námitky a protože neshledal důvody, pro které by ji neměl schválit, rozhodl, jak uvedeno shora. K bodu II. výroku napadeného usnesení týkající se odměny Správce a náhrady jeho hotových výdajů, uvedl, že postupoval podle vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (Vyhláška). Cituje § 2a Vyhlášky dospěl k závěru, že Správci náleží nejméně 45.000,-Kč za přezkum přihlášek pohledávek, po připočtení DPH 54.450,-Kč. Podle § 38 odst. 3 InsZ však tuto odměnu přiměřeně snížil o jednu polovinu vzhledem k rozsahu činností vykonaných Správcem spočívající v přezkumu 19 přihlášek pohledávek, účasti při dvou jednáních u soudu a zpracování krátké konečné zprávy. Určil tak Správcovu odměnu ve výši jedné poloviny, tj. 27.225,-Kč DPH s tím, hotové výdaje ve výši 489,-Kč budou hrazeny zcela z příjmů majetkové podstaty a odměna bude hrazena ze zbytku ve výši 1.691,-Kč (2.180-489) do částky 27.225,-Kč, tj. ve výši 25.534,-Kč z rozpočtových prostředků státu prostřednictvím insolvenčního soudu.

Toto usnesení napadl Správce v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že určí jeho odměnu ve výši 54.450,-Kč včetně DPH, resp. je zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení, dospěje-li k závěru, že je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, pro které odměnu snížil. Uvedl, že v průběhu insolvenčního řízení nebyl zpeněžován dlužníkův majetek a jediným příjmem majetkové podstaty dlužníka byly srážky z jeho příjmu. Má tak podle § 2a Vyhlášky právo na odměnu ve výši 1.000,-Kč za každou přezkoumanou přihlášku, nejméně 45.000,-Kč s připočtením DPH. Potud vyjádřil souhlas s postupem insolvenčního soudu při výpočtu jeho odměny. Vyjádřil však nesouhlas s jeho postupem podle § 38 odst. 3 InsZ, neboť ke snížení odměny insolvenčního správce, byť v tomto ustanovení je uveden pouze demonstrativní výčet důvodů, lze přistoupit jen v případě, že insolvenční správce nepostupuje v rámci insolvenčního řízení v souladu s InsZ, nepostupuje s náležitou péčí nebo porušuje své povinnosti, zatímco rozsah jeho činnosti v insolvenčním řízení v tomto ohledu na určení odměny vliv nemá; odkázal přitom na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sen. zn. 3 VSPH 554/2015 z 12.2.2016, sen. zn. 3 VSPH 1076/2015 ze 16.6.2015 nebo sen. zn. 1 VSPH 758/2014 z 28.4.2014. Uzavřel, že insolvenční soud neměl důvod snížit jeho odměnu ve vztahu ke skutečnostem, jež právní úprava neshledává za právně významné a ani nevedl právně významné skutečností příkladmo uvedené v ustanovení § 38 odst. 3 InsZ, jež by vést ke snížení odměny mohly.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 InsZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 38 InsZ insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani (odst. 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000,-Kč na odměně a 50.000,-Kč na náhradě hotových výdajů (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu pro projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3). K limitu 50.000,-Kč, jež stát hradí z rozpočtu insolvenčnímu správci v případě odměny nebo náhrady hotových výdajů, jež nelze uspokojit z jiných prostředků získaných v průběhu insolvenčního řízení, třeba uvést, že se jedná o částku nezahrnující DPH (nyní ve výši 21%) a že opačný výklad by vedl ke znevýhodnění insolvenčních správců, kteří jsou plátci DPH oproti těm, kteří takovými plátci nejsou.

Podle § 1 Vyhlášky pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměnu insolvenčního správce součet odměny určené podle odstavce 2 a 3. Pro účely výpočtu odměny podle věty první zahrnuje výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům i částku připadající na odměnu insolvenčního správce (odst. 1). Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000,-Kč (odst. 5).

Podle § 2a Vyhlášky pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs nebo reorganizace, náleží insolvenčnímu správci dále odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů, která činí za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele částku 1.000,-Kč, nejvýše 1.000.000,-Kč celkem za přezkoumané přihlášky pohledávek. Za přezkoumanou přihlášku pohledávku věřitele se považuje taková přihláška pohledávky věřitele, kterou insolvenční správce zařadil do seznamu přihlášených pohledávek podle insolvenčního zákona. Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs a nedošlo-li ke zpeněžení, náleží insolvenčnímu správci odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů nejméně 45.000,-Kč.

Z insolvenčního spisu plyne, že Správce byl řádně ustanoven do funkce insolvenčního správce a v průběhu insolvenčního řízení nebyly proti němu vznášeny žádné výhrady stran jejího výkonu. Ke zpeněžení majetku dlužníka v insolvenčním řízení nedošlo, bylo podáno 19 přihlášek pohledávek, jejichž seznam předložil Správce insolvenčnímu soudu včetně svého stanoviska (dok. B-8). Záloha dlužníkovi uložena nebyla.

Odvolací soud shodně s insolvenčním soudem má za to, že Správci náleží odměna jen podle § 2a Vyhlášky v minimální výši 45.000,-Kč, k jejímuž snížení však mohl přistoupit jen na základě zjištění, že v průběhu insolvenčního řízení neplnil Správce své povinnosti plynoucí pro něj z funkce insolvenčního správce za podmínek § 38 odst. 3 InsZ. Za situace, kdy k činnosti Správce v průběhu insolvenčního řízení žádné výhrady vzneseny nebyly, insolvenční soud neměl důvod přikročit ke snížení odměny.

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení v bodech II. a III. výroku změnil podle § 220 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř., že určil jeho odměnu ve výši 54.450,-Kč včetně DPH ve výši 21%, jež nad částku

1.691,-Kč bude hradit stát z rozpočtových prostředků insolvenčního soudu při vědomí toho, že limit, do něhož vyplácí stát odměnu insolvenčním správcům ve výši 50.000,-Kč za podmínek § 38 odst. 2 InsZ představuje částku nezahrnující DPH (výplatu DPH 21% ve výši 9.450,-Kč je Správce povinen odvést do rozpočtu státu).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 16. září 2016

JUDr. Michal K u b í n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková