3 VSPH 1508/2011-B-27
KSLB 57 INS 14302/2010 3 VSPH 1508/2011-B-27

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Jablonné v Podještědí, Zdislavy z Lemberka 137, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 3. listopadu 2011, č.j. KSLB 57 INS 14302/2010-B-18,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 3. listopadu 2011, č.j. KSLB 57 INS 14302/2010-B-18, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci (dále též insolvenční soud) usnesením ze dne 19.1.2011, č.j. KSLB 57 INS 14302/2010-B-9, v bodě I. výroku schválil oddlužení Jaroslava anonymizovano (dále jen dlužník) plněním splátkového kalendáře. V bodě IV. výroku tohoto usnesení přikázal plátci dlužníkova invalidního důchodu a náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, jímž je Ministerstvo vnitra České republiky (dále též plátce), aby od února 2011 po celou dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře prováděl z příjmu dlužníka srážky v určeném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a nevyplácel sražené částky dlužníku, nýbrž je zasílal insolvenčnímu správci KOPPA, v.o.s.

Napadeným usnesením insolvenční soud v bodu I. rozhodl, že se mění bod IV. výroku usnesení ze dne 19.1.2011 (B-9) tak, že přikázal plátci příjmů dlužníka, aby od listopadu 2011 prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka srážky stanovené podle bodů II. usnesení č.j. KSLB 57 INS 14302/2010-B-9 ze dne 19.1.2011 v rozsahu: -z plného invalidního důchodu pro dlužníka provádět srážky ve výši 2/3 čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky stanovené podle ust. § 278 o.s.ř.; -z náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti provádět srážky ve výši 2/3 čisté mzdy bez odečítání základní částky. Částky sražené z příjmů dlužníka uložil plátci zasílat insolvenčnímu správci KOPPA, v.o.s. bez zřetele k tomu, že rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře není dosud v právní moci. V bodu II. výroku pak rozhodl, že usnesení č.j. KSLB 57 INS 14302/2010-B-9 ze dne 19.1.2011 ve výroku I.-III., V.-VII. se nemění.

Insolvenční soud v odůvodnění usnesení uvedl, že z kontroly zpráv insolvenčního správce zjistil, že Ministerstvo vnitra ČR příjmy dlužníka při provádění srážek nesčítá s odůvodněním, že je sčítat nelze, jelikož se jedná o příjmy odlišného charakteru, ač jsou vypláceny stejným plátcem. Plátce tak z každého příjmu provádí srážky způsobem dle výroku IV., tzn. že u každého příjmu zohledňuje základní částku. Uzavřel, že rozhodnutí o schválení oddlužení změnil, neboť příjmy dlužníka z invalidního důchodu a náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti posoudil jako zcela odlišné příjmy a nařídil plátci těchto příjmů provádět srážky, jak uvedeno v bodu I. výroku.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a navrhl, aby mu byly prováděny srážky z uvedených příjmů podle původního rozhodnutí ze dne 19.1.2011. Namítl, že je plně invalidní se zdravotní kvalifikací 3. stupně a zdravotním průkazem ZTP/P s tím, že od Správy sociálního zabezpečení jednou za pět let pobírá příspěvek na zakoupení motorového vozidla, jež s ohledem na jeho zdravotní stav denně používá k nákupům a návštěvám lékaře; hradí též pojištění vozidla.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání, přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

Podle § 298 odst. 1 věta prvá a druhá o.s.ř. nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část základní částky (§ 278) nemají srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části základní částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu. Soud pak znovu určí, jakou část základní částky má každý plátce mzdy srážet.

Dále nutno zdůraznit, že ve smyslu § 7 odst. 1 IZ usnesení vydaná soudem v insolvenčním řízení musí odpovídat vždy požadavkům vymezeným v příslušných ustanoveních občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a to s tím, že všechna rozhodnutí musí být vždy odůvodněna, přičemž ve smyslu § 167 odst. 2 o.s.ř. se tak musí stát způsobem uvedeným v § 157 odst. 2 téhož zákona. Proto soud v odůvodnění rozhodnutí musí kromě jiného vždy uvést, jaká pro rozhodnutí podstatná skutková zjištění učinil a na jakém podkladě, jakými úvahami se při hodnocení těchto zjištění řídil a jak je právně posoudil. Přitom dbá o to, aby odůvodnění rozhodnutí bylo přesvědčivé. Těmto požadavkům však insolvenční soud v napadeném usnesení nedostál.

Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že insolvenční soud usnesením ze dne 23.9.2011 uložil shora uvedenému insolvenčnímu správci zajistit řádné plnění oddlužení dlužníka, a to zejména plnění povinností plátce mzdy dle výroku IV. usnesení z 19.1.2011, neboť kontrolou oddlužení zjistil, že plátce dlužníkových příjmů provádí srážky tak, že u obou příjmů zohledňuje tzv. základní částku dle § 278 o.s.ř. Tento postup shledal nesprávným, neboť plátce příjmů měl provádět srážky z úhrnu všech příjmů vyplácených jedním plátcem a základní částka měla být zohledněna pouze jednou. Z úředního záznamu insolvenčního soudu z 3.11.2011 se podává, že insolvenční správce telefonicky sdělil soudu, že Ministerstvo vnitra ČR odmítá respektovat jiný způsob provádění srážek z příjmů dlužníka, tj. takový, v němž by byla zohledněna základní částka při srážkách z příjmů pouze u jednoho z příjmů dlužníka.

Odvolací soud konstatuje, že odůvodnění napadeného usnesení postrádá jakákoliv podstatná skutková zjištění, jež soud učinil, a na jakém podkladě, jakými úvahami se při hodnocení těchto zjištění řídil a jak je právně posoudil, neboť se jen omezil na konstatování, jak uvedeno shora, takže rozhodnutí soudu je nepřezkoumatelné (§ 157 odst. 2 o.s.ř.).

K tomu odvolací soud poznamenává, že je namístě insolvenčním soudem nepřímo dovozovaná úvaha (vyslovená v usnesení o uložení povinností insolvenčnímu správci z 23.9.2011), že by při provádění srážek z dlužníkových příjmů měl jejich plátce, na něhož nelze nahlížet jako na více plátců ve smyslu § 298 o.s.ř., ale toliko jako na plátce dvou příjmů, postupovat při provádění srážek z celkových dlužníkových příjmů tak, že oba příjmy sečte, z tohoto součtu zohlední základní nepostižitelnou částku, jež nemůže být dlužníku sražena (§ 278 o.s.ř.), a následně provede zákonnou srážku určenou pro oddlužení. Tomuto závěru však napadené usnesení neodpovídá. Plátce dlužníkových příjmů má jen provést srážky, jak mu bylo uloženo původním rozhodnutím z 19.1.2011 (B-9), a pokud tuto povinnost neplní, je na insolvenčním soudu, aby zjednal nápravu, např. i formou uložení pořádkové pokuty plátci.

Na základě shora uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 o.s.ř. vrátil zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 13. září 2012

JUDr. Michal Kubín, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová