3 VSPH 1507/2013-B-27
KSHK 42 INS 31080/2012 3 VSPH 1507/2013-B-27

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovec a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Michala Kubína v insolvenční věci dlužníka: Jan anonymizovano , anonymizovano , IČO: 45590362, bytem 517 43 Záměl 4, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 31080/2012-B-10 ze dne 29. července 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 31080/2012-B-10 ze dne 29. července 2013 se zr u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové (dále jen Soud) v insolvenčním řízení dlužníka Jana anonymizovano (dále jen dlužník) usnesením č.j. KSHK 42 INS 31080/2012-B-10 ze dne 29.7.2013 rozhodl, že se návrh dlužníka na povolení oddlužení jako způsob řešení úpadku dlužníka zamítá (bod I. výroku) a vyslovil, že o způsobu řešení úpadku dlužníka bude rozhodnuto po právní moci tohoto usnesení (bod II. výroku).

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že dne 10.12.2012 bylo k návrhu věřitelky Česká spořitelna, a.s. se sídlem v Praze, zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka. Pokračoval, že usnesením č.j. KSHK 42 INS 31080/2012-A-7 ze 4.1.2013 vyzval dlužníka k podání vyjádření k návrhu na zahájení insolvenčního řízení a současně k předložení seznamu majetku včetně pohledávek s uvedením dlužníků, seznamu závazků s uvedením věřitelů a seznamu zaměstnanců. V usnesení byl dlužník též poučen ve smyslu ustanovení § 389 a násl. zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), že dlužník, který není podnikatelem a který má za to, že splňuje podmínky pro řešení svého úpadku oddlužením, může podat do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu na předepsaném formuláři, jenž je k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR, návrh na povolení oddlužení. Později podaný návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne. Uvedené usnesení bylo dlužníkovi doručeno 19.2.2013, dlužník podal návrh na povolení oddlužení až 26.4.2013, tedy po uplynutí zákonné 30 denní lhůty.

Usnesením č.j. KSHK 42 INS 31080/2012-A-14 ze dne 3.5.2013 zjistil úpadek dlužníka a insolvenčním správcem ustanovil Insolvency Project, v.o.s. se sídlem Dukelská 15, Hradec Králové.

Soud svolal přezkumné jednání a schůzi věřitelů na 29.7.2013. Z výsledku přezkumného jednání vyplynulo, že dlužník má závazky vůči nezajištěným věřitelům ve výši 3.619.889,73 Kč. K tomu, aby byl dlužník schopen splnit oddlužení v minimální 30 % výši, by byla zapotřebí měsíční splátka ve výši cca 18.500,-Kč + náklady insolvenčního správce. Dlužník prohlásil, že má zájem oddlužení plnit z pokračující podnikatelské činnosti v zemědělské výrobě a dopravě (je osobou samostatně výdělečně činnou). Dlužník k dotazu soudu, jakých dosáhl příjmů (tržeb) za měsíc červen 2013, uvedl, že autodopravu hodlá teprve obnovit a příjmy ze zemědělské činnosti očekává až v závěru kalendářního roku.

Soud cituje § 395 odst. 1 písm. b) IZ konstatoval, že věřitelé nevyslovili, že by s nižším plněním než 30 % souhlasili, a uzavřel, že v průběhu řízení vyplynulo, že dlužník má závazky vůči nezajištěným věřitelům ve výši 3.619.889,73 Kč, a aby byl schopen splnit oddlužení v min. 30 % výši, byla by zapotřebí měsíční splátka ve výši cca 18.500,-Kč + náklady insolvenčního správce. Dlužník v současné době požadované příjmy nedoložil, a proto na základě uvedených skutečností návrh na povolení oddlužení dlužníka zamítl.

Toto usnesení napadl dlužník v zákonné lhůtě odvoláním, v němž namítl, že Soud zamítl návrh s odůvodněním, že nedoložil požadované měsíční příjmy za dobu minimálně 5 let. Vzhledem k tomu, že se řídil nesprávným poučením insolvenčního správce, tak na dotaz soudkyně uvedl, že bude splátkový kalendář plnit ze své podnikatelské činnosti, což oddlužení nevylučuje, a na jeho doporučení předložil daňová přiznání za předchozí období. Skutečnost je však taková, že dlouhodobě pracuje v zemědělské výrobě, nikoliv jako osoba samostatně výdělečně činná, k čemuž nemá živnostenské oprávnění, nýbrž pouze jménem a ve prospěch své matky Ludmily anonymizovano . Od matky pobírá měsíční příjem za zemědělské práce min. ve výši 25.000,-Kč, což dokládá potvrzením vystaveným jeho matkou. Další jeho příjem tvoří výtěžek z pronájmu nemovitostí Lubník 80 ve výši 9.500,-Kč měsíčně na základě nájemní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou. Pokud uvedl, že by chtěl započít s podnikatelskou činností v autodopravě, tak to bylo míněno v souvislosti s plněním splátkového kalendáře, a nikoliv jako jeho jediná výdělečná činnost. Příjmy od matky lze reálně předpokládat po dobu minimálně pěti let, takže jsou splněny podmínky pro oddlužení. V průběhu odvolacího řízení doplnil, že jak již uvedl v odvolání, provozuje nad rámec i autodopravu, aby mohl dostát splátkovému kalendáři. Vyjádřil přesvědčení, že nezajištění věřitelé mohou mít zájem na udržování jeho provozu, aby mohly být spláceny jejich pohledávky, přestože zajištěný věřitel může mít zájem především na prodeji a zpeněžení jeho aktiv.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), v odvoláním dotčeném rozsahu přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno, byť z jiných, než odvolatelem uvedených důvodů.

Podle § 389 odst. 1 IZ (ve znění účinném do 31.12.2013, jež bude dále též citováno) jedině dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením. Jiná osoba než dlužník není oprávněna návrh na oddlužení podat.

Podle § 390 odst. 1 IZ návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen.

Podle § 390 odst. 3 IZ návrh na povolení oddlužení podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala.

Odvolací soud konstatuje, že jednou z podmínek pro rozhodnutí o povolení oddlužení je též skutečnost, že dlužník podal návrh na povolení oddlužení v soudem stanovené lhůtě. Pokud tak dlužník učinil až po uplynutí této lhůty (§ 390 odst. 1 IZ), jak Soud v napadeném usnesení dovodil, pak takový návrh nelze než dle § 390 odst. 3 IZ bez dalšího odmítnout. Soud v odůvodnění napadeného usnesení nijak nevysvětlil, proč za situace, kdy dovodil opožděnost dlužníkova návrhu na povolení oddlužení, v řízení o něm pokračoval a věcně o něm rozhodl dle § 395 odst. 1 písm. b) IZ. Z tohoto pohledu odvolací soud hodnotí napadené usnesení jako vnitřně rozporné.

Z uvedených důvodů proto odvolací soud postupoval podle § 219a odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení zrušil a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil Soudu k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR, prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

V Praze dne 5. listopadu 2014

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková