3 VSPH 1504/2012-A-13
KSUL 71 INS 23570/2012 3 VSPH 1504/2012-A-13

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužnice: Ing. Halyna Miroslavivna anonymizovano , anonymizovano , IČO 74861514, bytem v Levíně 115, zahájené k návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 71 INS 23570/2012-A-6 ze dne 1. října 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 71 INS 23570/2012-A-6 ze dne 1. října 2012 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem (insolvenční soud) odmítl insolvenční návrh dlužnice.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že dlužnice mu doručila insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení 26.9.2012. V insolvenčním návrhu neuvedla své jednotlivé věřitele, takže nelze osvědčit jejich četnost, a své závazky označila pouze jejich počtem, avšak již neuvedla jejich výši a lhůtu splatnosti, ani jak dlouho je v prodlení s jednotlivými splátkami, a omezila se jen na tvrzení, že má čtyři dluhy více jak 30 dnů po splatnosti. Cituje ustanovení § 3 a § 103 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) a s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sen.zn. 29 NSČR 1/2008 publikované pod číslem 88/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek soud dospěl k závěru, že dlužnice v insolvenčním návrhu neuvedla rozhodující skutečnosti, z nichž by závěr o jejím úpadku vyplýval, že tento závěr nelze učinit ani při posouzení celého návrhu na povolení oddlužení , byť v něm jsou uvedeni věřitelé dlužnice a výše jejich pohledávek; proto insolvenční návrh odmítl postupem podle § 128 odst. 1 InsZ. Zároveň poučil dlužnici o tom, že po právní moci usnesení může podat nový insolvenční návrh odpovídající zákonným požadavkům, případně s ním zároveň podat návrh na povolení oddlužení. Doplnil, že dlužnice nepředložila znalecký posudek k ocenění svých nemovitostí, jak vyžaduje zákon.

Toto usnesení napadla dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhla, aby je odvolací soud změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá a řádně ho projednal, neboť obsahuje všechny náležitosti vyžadované zákonem, je určitý, srozumitelný a způsobilý k projednání.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ InsZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející podle § 212a a § 212 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno. Z § 97 odst. 1 a 3 InsZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 InsZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) a označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka způsobem uvedeným v odstavci 1, musí být v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 InsZ).

Podle § 3 odst. 1 InsZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 InsZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 InsZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 InsZ).

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 InsZ a zákonem požadovanými přílohami, jimiž jsou v případě insolvenčního návrhu dlužníka zejména seznamy uvedené v § 104 odst. 1 InsZ. Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 InsZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že dlužník je v úpadku , nebo mu úpadek hrozí , případně, že dlužník je insolventní , nebo že je v platební neschopnosti , anebo že je předlužen , není ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 InsZ uvedením okolností, které úpadek osvědčují. Insolvenční návrh musí obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o jejich splatnosti, které v případě, že budou shledány pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, se rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. K tomu viz judikaturu Nejvyššího soudu-usnesení sen.zn. 29 NSČR 7/2008 z 26.2.2009, uveřejněné pod č. 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení sen.zn. 29 NSČR 1/2008 z 27.1.2010, uveřejněné pod č. 88/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení sen.zn. 29 NSČR 22/2009 z 20.5.2010, uveřejněné pod č. 26/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a usnesení sen.zn. 29 NSČR 14/2011 z 21.12.2011, uveřejněné pod č. 44/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Povinnost vylíčit skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka proto nelze mít za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu (viz citované R 91/2009), ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ až c/ InsZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 InsZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet. K tomu nutno zdůraznit, že zákonné náležitosti insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat se zákonnými náležitostmi návrhu na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny. Údaje o majetku a závazcích dlužníka obsažené v kolonkách č. 16-17 a č. 18-21 formuláře návrhu na povolení oddlužení tak neslouží ani ke splnění jeho povinnosti předložit povinné seznamy. Vyplněním uvedených částí návrhu na povolení oddlužení dlužník naplňuje jen obsahové požadavky tohoto návrhu. Seznamy majetku a závazků formulář výslovně avizuje jako jednu z povinných příloh návrhu. Proto formulář v kolonkách č. 16-21 splnění speciálních náležitostí, jež příslušejí těmto seznamům, ani nepředepisuje.

Podle § 104 odst. 1 InsZ je dlužník povinen k insolvenčnímu návrhu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 InsZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, odděleně uvést věřitele, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu (§ 104 odst. 3 InsZ). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 InsZ). V této souvislosti odvolací soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. MSPH 88 INS 7327/2009, 29 NSČR 38/2010-A-62, uveřejněné pod číslem 83/2012 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž soud dospěl k závěru, že seznam závazků dlužníka ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 písm. b) InsZ musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených. K tomu Nejvyšší soud vysvětlil, že i kdy povinnost dlužníka uvést v seznamu svých závazků výši každého konkrétního závazku a jeho splatnost není ve výši citovaných ustanoveních insolvenčního zákona formulována výslovně, z formulace seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů i z legislativní zkratky seznam závazků je patrné, že jde v prvé řadě o seznam závazků . Prioritu v daném ohledu zcela zjevně hrají právě závazky (jejich specifikace), což vyplývá nejen z jazykového výkladu předmětných ustanovení, ale též z výkladu teleologického a logického; pak je nepochybné, že nezbytnou obsahovou náležitostí takového seznamu musí být uvedení výše závazků i jeho splatnosti, neboť bez těchto údajů takový seznam není schopen plnit svou základní funkci-osvědčit úpadek dlužníka. Z insolvenčního zákona přitom nevyplývá, že zákonodárce kladl na seznam závazků podle § 104 odst. 1 InsZ jiné požadavky podle toho, jde-li o přílohu dlužnického insolvenčního návrhu nebo o seznam, k jehož předložení vyzval insolvenční soud dlužníka v řízení o věřitelském i insolvenčním návrhu postupem podle § 128 odst. 3 InsZ.

Ustanovení § 128 odst. 1 InsZ stanoví, že insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se nepoužije.

Z obsahu spisu plyne, že dlužnice podala insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře s využití formuláře návrh na povolení oddlužení (Formulář). V kolonce č. 6 Formuláře uvedla, že má celkem 4 dluhy, že tuto skutečnost dokládají důkazy o každém jednotlivém dluhu a že všechny jsou déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, mnohé exekučně vymáhané. K insolvenčnímu návrhu připojila seznam závazků, v němž uvedla, že má závazky cca 95.791,--Kč, označila obchodním názvem, sídlem a identifikačním číslem své tři věřitele se třemi pohledávkami. Tyto pohledávky identifikovala výší a právním důvodem vzniku, avšak bez uvedení lhůty jejich splatnosti. Soudu doručila seznam majetku, z něhož plyne, že je vlastnicí budovy č.p. 115 postavené na pozemku parc. č. 35 a dále pozemků parc. č. 35, 576/5, 577/3, 577/5 zapsaných pro kat. území Dolní Vysoká II, okres Litoměřice; seznamy jsou opatřeny jejím podpisem a prohlášením jsou úplné a správné.

V kolonce č. 19 dlužnice uvedla, že má ještě závazek neuvedený v seznamu závazků ve výši 350.000,--Kč z právního důvodu hypotečního úvěru poskytnutého Hypoteční bankou a.s., jenž je zajištěn zřízením zástavního práva k nemovitostem ve vlastnictví dlužnice.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužnice v insolvenčním návrhu samotném (prostřednictvím kolonky č. 6 formuláře) neuvedla žádné konkrétní skutečnosti, jež by její úpadek podle § 3 odst. 1 InsZ osvědčovaly, a přestože jde o obligatorní náležitosti insolvenčního návrhu, neuvedla žádná tvrzení o konkrétní lhůtě splatnosti jednotlivých závazků (úpadek podle § 3 odst. 3 InsZ nepřichází v úvahu). Povinná tvrzení o úpadku, jejichž součástí je v každém případě i úplné označení věřitelů dlužníka a jejich pohledávek (při tvrzeném úpadku dle § 3 odst. 1 InsZ i s údajem o jejich splatnosti) nenabídla dlužnice ani prostřednictvím seznamů předepsaných v § 104 InsZ, neboť jí předložené seznamy nemají zákonné náležitosti, a proto k nim nelze přihlížet; nadto seznam závazků není úplný, jak v něm dlužnice prohlásila, neboť má ještě závazek z hypotečního úvěru (viz její návrh na povolení oddlužení). Údaje uvedené ve Formuláři mimo kolonku č. 6, jak vysvětleno výše, se týkají návrhu na povolení oddlužení, a proto je nelze vzít při hodnocení úplnosti insolvenčního návrhu v potaz.

Za této situace dospěl odvolací soud shodně jako insolvenční soud k závěru, že insolvenční návrh dlužnice vykazuje nedostatky, pro něž nelze v řízení pokračovat, a protože § 128 odst. 1 InsZ pro ten případ vylučuje užití § 43 o.s.ř., insolvenční soud postupoval správně, když dlužnici neurčil lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu a napadeným usnesením ho bez dalšího odmítl. Návrh totiž postrádá uvedení skutečností, jež by svědčily o tom, že dlužnice má závazky vůči více věřitelům déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, k nimž teprve lze připínat závěr o neschopnosti je plnit ve smyslu § 3 odst. 1 písm. c) InsZ. Vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit, jen dokud insolvenční soud nevydá usnesení o odmítnutí návrhu podle § 128 odst. 1 InsZ, a proto i když dlužnice k odvolání připojila nový insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení, nemá to z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení žádný význam.

Z těchto důvodů odvolací soud postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil. Pro úplnost považuje odvolací soud za vhodné uvést, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby dlužnice insolvenční návrh (opatřený předepsanými obsahovými náležitostmi, včetně jeho povinných příloh) znovu podala a aby se spolu s ním domáhala řešení svého úpadku oddlužením (obsahové náležitosti návrhu na povolení oddlužení upravuje § 392 a § 393 InsZ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 27. února 2013

JUDr. Michal K u b í n, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva