3 VSPH 1500/2014-B-40
KSPA 48 INS 4257/2008 3 VSPH 1500/2014-B-40

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové ve věci dlužníka Martina Hejzlara, bytem T.G. Masaryka 36, Slatiňany (dříve Palackého 339, Slatiňany), o odvolání insolvenční správkyně JUDr. Dobromily Markové, sídlem ul. Bratranců Veverkových 2675, Pardubice, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 48 INS 4257/2008-B-32 ze dne 17. června 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 48 INS 4257/2008-B-32 ze dne 17. června 2014 se m ě n í jen tak, že výše pořádkové pokuty činí 10.000,-Kč.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích v insolvenčním řízení vedeném na majetek Martina Hejzlara (dále jen dlužník) usnesením č.j. KSPA 48 INS 4257/2008-B-32 ze dne 17.6.2014 uložil insolvenční správkyni JUDr. Dobromile Markové (dále jen správkyně), aby do 3 dnů od právní moci usnesení zaplatila pořádkovou pokutu ve výši 20.000,-Kč (body I. a II. výroku), a současně jí opětovně uložil, aby mu do 15 dnů ode dne doručení usnesení předložila písemnou zprávu o dosavadním průběhu insolvenčního řízení, včetně zprávy o tom, co bylo z majetkové podstaty zpeněženo a jaké byly dosavadní výdaje, včetně jejich specifikace (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že poslední průběžnou zprávu o stavu insolvenčního řízení mu správkyně předložila podáním ze dne 10.12.2012, soud ji proto opakovaně vyzýval k předložení zprávy o dosavadním průběhu insolvenčního řízení, včetně sdělení, co a za kolik bylo zpeněženo a jaké jsou výdaje z podstaty a za co, usneseními ze dne 24.2.2014 (č.d. B-30) a ze dne 3.4.2014 (č.d. B-31). Současně ji poučil o možnosti uložení pořádkové pokuty. Cituje ust. § 81 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) soud dovodil, že správkyně přes opakované výzvy neplnila jednu ze svých základních povinností, proto jí uložil pořádkovou pokutu ve shora uvedené výši.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích se správkyně včas odvolala a požadovala, aby odvolací soud uloženou pokutu zrušil. V odvolání tvrdila, že se jednalo toliko o administrativní pochybení, do majetkové podstaty zapsala mimo jiné pohledávku ve výši 1.682.625,-Kč za společností s ručením omezeným N.A.D.E.R.A., jejíž vymáhání ve Slovenské republice je pro nedostatek podkladů velmi složité, až do května 2014 se jí navíc nedařilo kontaktovat dlužníka, jenž změnil své trvalé bydliště na adresu Obecního úřadu Slatiňany. Jednání s dlužníkem se uskutečnilo dne 11.6.2014. Následně připravila průběžnou zprávu, již připojila k žádosti o prominutí pořádkové pokuty, když jí v mezidobí bylo doručeno napadené usnesení. Dále uvedla, že v průběhu roku 2014 osobně i telefonicky komunikovala se zaměstnanci soudu a informovala je o situaci, proto soud nežádala o prodloužení lhůty k podání průběžné zprávy. Za pochybení se omluvila, přičemž tvrdila, že nemělo vliv na průběh insolvenčního řízení, a vyjádřila proto nesouhlas, i pokud jde o výši uložené pokuty.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 81 odst. 2 IZ může insolvenční soud uložit insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200.000,-Kč. Obecně vzato je smyslem uložení pořádkové pokuty výchovně působit na toho, komu je ukládána s cílem, aby se činnost, jednání nebo opomenutí, která jí byla sankcionována, v budoucnu neopakovala. Ve vztahu k insolvenčnímu správci je pořádková pokuta procesním nástrojem insolvenčního soudu sloužícím k vynucení řádného výkonu funkce insolvenčního správce ve smyslu ust. § 36 a 37 IZ, tj. především ke splnění jeho povinností vyplývajících ze zákona anebo uložených insolvenčním soudem při výkonu jeho dohlédací činnosti dle ust. § 11 IZ. Uložení pořádkové pokuty tak přichází v úvahu především v případě, kdy pochybení insolvenčního správce mohou ve svém důsledku ztížit další postup insolvenčního řízení či dosažení jeho účelu a k nápravě nevedla ani výzva soudu s pohrůžkou pořádkové pokuty, nebo kdy zjištěná závada v postupu insolvenčního správce již takový nežádoucí důsledek nastolila, a přitom nejde o pochybení natolik závažné či opakované, aby odůvodňovalo zproštění insolvenčního správce funkce dle ust. § 32 IZ. Výše uložené pokuty musí odpovídat rozsahu a závažnosti porušení povinností insolvenčního správce.

Odvolací soud ze spisu ověřil správnost skutkových zjištění soudu prvního stupně spočívajících v tom, že správkyně opakovaně neplnila povinnost, již jí ukládá ust. § 36 odst. 2 IZ, totiž předkládat nejméně jednou za 3 měsíce věřitelskému orgánu a soudu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení.

Odvolací soud zjistil, že v době od 12.1.2009 (od zjištění úpadku dlužníka a ustanovení správkyně do funkce) do října 2014 (do doby rozhodování odvolacího soudu) měla správkyně podat nejméně 23 pravidelných zpráv o stavu insolvenčního řízení, aniž by ji k tomu bylo potřeba pobízet opakovanými výzvami, jak při výkonu dohlédací činnosti správně činil soud prvního stupně. Správkyně však předložila-a to až po výzvách-jen 9 takových zpráv, od zprávy doručené soudu 17.12.2012 (č.d. B-29) na výzvy soudu nereagovala a až po vydání napadeného usnesení požádala o prominutí uložené pořádkové pokuty podáním ze dne 23.6.2014, v němž vylíčila genezi vymáhání pohledávky dlužníka a sdělila, že k tomuto dni činí výše majetkové podstaty 87.877,-Kč (odprodej drobného majetku a srážky ze mzdy dlužníka) a 11.000,-Kč (odprodej majetku z konkurzní podstaty -pokladní doklad) bez bližší specifikace a bez uvedení výdajů dosud z majetkové podstaty vynaložených.

Z uvedeného je zřejmé, že po celou dobu insolvenčního řízení neplní správkyně své základní povinnosti. Na tomto stavu nemění nic její odvolací argumentace postavená na tvrzení, že v řízení nebyla nečinná a že vyčkávala, až se jí podaří shromáždit dostatek relevantních informací o pohledávce dlužníka. Dlužno poznamenat, že předkládáním dílčích zpráv správkyně neinformuje o své činnosti toliko soud, resp. jeho zaměstnance, ale tyto zprávy slouží v neposlední řadě k informování věřitelů, nakolik probíhá insolvenční řízení řádně při respektování zásad insolvenčního řízení vymezených v ust. § 5 IZ. Odvolací soud je přesvědčen o tom, že stav, kdy správkyně namísto pravidelných čtvrtletních zpráv předkládá zprávy se značným prodlením a až po opakovaných výzvách soudu, nelze tolerovat. Pokud jde o správkyní předložené zprávy, považoval odvolací soud za nutné zmínit, že jsou po obsahové stránce zpracovány nedostatečně, neboť neposkytují uspokojivý obraz o stavu věci.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora dospěl odvolací soud k závěru, že podmínky pro uložení pořádkové pokuty správkyni dány byly; přihlédl však k tomu, že jde o první pořádkovou pokutu, jež byla správkyni v řízení uložena, a že opožděné podávání zpráv nemělo na průběh insolvenčního řízení zásadní vliv. Napadené usnesení proto podle ust. § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil jen co do výše uložené pořádkové pokuty, již snížil na 10.000,-Kč.

Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 30. října 2014

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná