3 VSPH 15/2015-B-43
MSPH 79 INS 13253/2014 3 VSPH 15/2015-B-43

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka: Trexon Investments, a.s., IČO 24658006, se sídlem v Praze 3, Roháčova 37 o odvolání věřitelky Romany anonymizovano , anonymizovano bytem ve Vizovicích, Masarykovo nám. 1128, zast. JUDr. Martinem Uzsákem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 2, Václavská 12, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 79 INS 13253/2014-B-20 ze dne 2. prosince 2014

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 79 INS 13253/2014-

B-20 ze dne 2. prosince 2014 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze (insolvenční soud) zamítl návrh věřitelky Romany anonymizovano (Věřitel 2) z 9.10.2014 na odvolání zástupce věřitelů GRIFFONEX,LTD (Věřitel 3) zvoleného do funkce 9.9.2014 s odůvodněním, že je podjatý a nedůvěryhodný. Namítla:

-že existuje propojení mezi předsedou představenstva dlužníka JUDr. Michalem Pončíkem a Věřitelem 3, neboť JUDr. Pončík mu postoupil svou pohledávku za dlužníkem (P-4), jež byla na přezkumném jednání zjištěna a že JUDr. Pončík přímo Věřitele 3 ovládá anebo s ním spolupracuje tak, aby mohl jeho prostřednictvím ovlivňovat ve svůj prospěch průběh insolvenčního řízení, -že JUDr. Pončík je předsedou představenstva dlužníka od poloviny roku 2012, kdy se stal jediným jeho vlastníkem a členem statutárního orgánu a neprůhledně prodával dlužníkův majetek pod cenou společnostem, v nichž má dominantní majetkovou účast a že konečným vlastníkem vyváděného majetku se stala finanční a investiční skupina NATLAND Group (Skupina NG); Věřitel 3 plní roli anonymního korporátního nástroje jak této skupiny, tak dlužníka, -že Věřitel 3 je offshorovou společností se sídlem na Britských Panenských ostrovech s nejasnou vlastnickou a majetkovou strukturou, jejíž obchodní a podnikatelské aktivity nelze zjistit, není zřejmé, kdo fakticky tuto společnost řídí, přičemž nelze

vyloučit, že právě Skupina NG fakticky řídí Věřitele 3, neboť formální vlastník není podstatný a má vliv na něho jako na zástupce věřitelů. Dlužník by tak mohl být osobou JUDr. Pončíka propojen s Věřitelem 3 prostřednictvím Skupiny NG.

K výzvě insolvenčního soudu Věřitel 3 uvedl, že v podání z 22.10.2014 (dok. B-15), že návrh Věřitelky 2 je nepodložený a účelový, neboť s JUDr.Pončíkem vyjma postoupení pohledávky, nemá žádný obchodní vztah a má-li Věřitelka 2 pochyby o tom, jak v minulosti nakládal se svým majetkem, bylo by namístě dát podnět insolvenčnímu správci, aby tuto otázku prošetřil z pohledu neúčinnosti, k čemu je připraven poskytnout součinnost. Ke své akcionářské struktuře uvedl, že si ji mohla Věřitelka 2, zjistit z listiny založených v insolvenčním spisu. Uzavřel, že důvody pro jeho odvolání z funkce zástupce věřitelů dán není.

Insolvenční správce v podání ze 3.11.2014 ( dok. B-17) uvedl, že dlužníkovy obchody, o nichž se Věřitelka 2 zmínila, že jsou předmětem vyšetřování orgány Policie ČR.

Insolvenční soud vyšel ze zjištění:

-z protokolu o přezkumném jednání, že se konalo 9.9.2014, do insolvenčního řízení se přihlásilo 6 věřitelů s pohledávkami o celkové výši 34.796.087,44 s tím, že byly přezkoumány pohledávky věřitelů 1 až 3 a popřena byla pouze pohledávka věřitele 1 EXPECTA, spol. s r.o. ve výši 4.858.337,17 Kč s tím, že ostatní přihlášky pohledávek budou přezkoumány na zvláštním přezkumném jednání, neboť dosud neuběhla lhůta k odstranění vad přihlášek dalších věřitelů (celkem pohledávky ve výši 18.075.508,86 Kč), -z protokolu schůze věřitelů z 9.9.2014, konané bezprostředně po přezkumném jednání, na němž byly zjištěny jak pohledávky Věřitelky 2 (ve výši 2.212.185,-Kč), tak pohledávka Věřitele 3 (ve výši 9.750.056,41 Kč), na níž byl přítomen pouze Věřitel 3 insolvenční soud schválil volbu věřitelského orgánu, Věřitele 3 jako zástupce věřitelů poté, co tento věřitel a dlužník shodně uvedli, že jim nejsou známy žádné skutečnosti osobní či majetkové povahy bránící potvrzení Věřitele 3 v této funkci, -z osvědčení o právním stavu Věřitele 3 z 27.6.2013,vysvataveného obchodním rejstříkem se sídlem v Tortole, Britské Panenské ostrovy, že se jedná o společnost v dobrém právním vztahu, v níž jediným akcionářem je Oleksandr Nod, bytem v Mladé Boleslavi, U Cukrovaru 287, přičemž korporace udělila generální plnou moc k zastupování Mgr. Petře Šimkové, která udělila plnou moc k zastupování Věřitele 3 v insolvenčním řízení JUDr. Michalu Žižlavskému, -že dle dostupných údajů Oleksandr Nod je společníkem a členem statutárních orgánů ve společnostech BEER INVEST, spol. s r.o. v likvidaci, DE FACTO Group, spol. s r.o., ETRASTAV, spol. s r.o., NEW GREC-KO, spol. s r.o.

a TABORT STAV, spol. s r.o., přičemž z nich neplyne, že by společníkem členem statutárních orgánů některé z nich byl buď dlužník, nebo zajištěný Věřitel 2.

Na základě svých skutkových zjištění insolvenční soud cituje ustanovení § 58, § 59, § 63 a § 68 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) uvedl, že z citovaných ustanovení vyplývá, že k odvolání zástupce věřitelů může dojít z důvodů, jež mají původ v porušování nebo zanedbávání povinností. Za takové důležité důvody lze povařovat zejména zdravotní či jiné důvody, které věřiteli trvale anebo alespoň dlouhodobě znemožňují výkon jeho funkce, ale též důvody uvedené v § 59 odst. 2 a 3 InsZ, pro něž by ho nebylo možné potvrdit do funkce přesto, že by takové důvody vyšly najevo až po skončení schůze věřitelů, při níž došlo k potvrzení jeho volby. Zjistí-li insolvenční soud, že v důsledku nově zjištěných skutečností nemůže dřívější rozhodnutí vydané v rámci dohlédací činnosti obstát, změní je nebo přijme nové, event. jiné rozhodnutí. Insolvenční soud akcentovat, že v dané věci nemá k dispozici žádná zjištění ze skutečností, na jejichž základě by mohl pochybovat o nepodjatosti Věřitele 3 nebo že by prosazoval své vlastní zájmy či zájmy třetích osob na úkor ostatních insolvenčních věřitelů, resp. že by byl ovlivňován ve své funkci Skupinou NG. Z obsahu spisu se nepodávají žádné skutečnosti, z nichž by bylo lze dovodit podjatost Věřitele 3 nebo jeho jediného akcionáře jak má na zřeteli ustanovení § 59 odst. 2 a 3 InsZ. V průběhu insolvenčního řízení Věřitel 3 neučinil žádný úkon, jímž by prosazoval specifické zájmy na úkor ostatních věřitelů. Uvedl zároveň, že v rámci dohledu nad průběhem insolvenčního řízení ve smyslu § 36 odst. 1 InsZ nemá co by Věřiteli 3 vytkl. Pochybnosti Věřitele 2 za uvedené situace označil pouze jako nepodložené představy, jež jsou vedeny v rovině hypotéz, nemajících reálný základ. Doplnil, že Věřitel 2 není uvedeným usnesením zbaven práva obrátit se za podmínek § 47 odst. 1 InsZ z předmětným návrhem na schůzi věřitelů.

Toto usnesení napadl Věřitel 2 včas podaným odvoláním, v němž navrhl, aby je změnil tak, že Věřitel 3 se odvolává z funkce zástupce věřitelů, neshledá-li důvody pro zrušení napadeného usnesení a vrácení věci insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. Vyjádřil nesouhlas s právními závěry insolvenčního soudu a zejména s jeho nesprávným závěrem, že z obsahu spisu se podjatost Věřitele 3 nijak nenabízí. Upozornil na své podání z 9.10.2014, v němž uvedl, že není třeba, aby podjatost věřitele byla najisto dána, nýbrž že postačí pouhé pochyby o tom, že nepodjatosti Věřitele 3, přičemž odkázal na závěry Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 3251/2010. Uvedl, že naopak pochyby o nepodjatosti Věřitele 3 ze spisu plynou a nelze je překonat tím, že fakticky neučinil Věřitel 3 žádný úkon, z něhož by tyto pochybnosti mohly pramenit (faktický projev podjatosti zákon nepožaduje).

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 59 InsZ členy ani náhradníky věřitelského výboru nemohou být osoby, u kterých je vzhledem k jejich vztahu k dlužníkovi důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Takto lze usuzovat zejména, jde-li o osoby dlužníkovi blízké, vedoucí zaměstnance dlužníka, společníky dlužníka, s výjimkou akcionářů, pokud nepůsobí v orgánech dlužníka nebo nevlastní dlužníkovy akcie anebo jiné jím vydané účastníkovi cenné papíry v souhrnné hodnotě více než desetiny základní kapitálu dlužníka, a osoby tvořící s dlužníkem koncern (odst. 2). Insolvenční soud nepotvrdí volbu člena nebo náhradníka věřitelského výboru, je-li tu důvod pochybovat o jejich důvěryhodnosti nebo o tom, že budou k výkonu funkce způsobilí. Toto rozhodnutí musí insolvenční soud vyhlásit do skončení schůze věřitelů, na které k volbě došlo (odst. 3). Po vyhlášení rozhodnutí podle odstavce 3 insolvenční soud vyzve každého z přítomných věřitelů, kteří hlasovali pro zvolení, aby uvedl, zda se vzdává odvolání, současně je poučí, že odvolání, které nebude podáno do skončení schůze věřitelů, již nelze podat (odst. 4).

Podle § 63 odst. 3 InsZ z důležitých důvodů, zejména při porušování nebo zanedbávání povinností, může insolvenční soud odvolat věřitelský výbor nebo některého z jeho členů a náhradníků. Může tak učinit i bez návrhu.

Z uvedené právní úpravy plyne, že poté, co insolvenční soud potvrdí volbu věřitelského orgánu, lze jej odvolat za podmínek ustanovených v § 63 odst. 3 InsZ, a to nejen z důvodů majících původ v porušování nebo zanedbávání povinnosti. Jak uvedl Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí pod sen. zn. 1 VSPH 239/2010 důvodem odvolání člena věřitelského orgánu (zástupce věřitelů) mohou být i důvody uvedené v § 59 odst. 2 a 3 InsZ, přestože vyjdou najevo v průběhu insolvenčního řízení. Nelze totiž přehlédnout, že zatímco proti rozhodnutí insolvenčního soudu, jímž není potvrzena volba člena věřitelského výboru (zástupce věřitelů) je odvolání přípustné, proti rozhodnutí naopak volba potvrzena je rozhodnutí při výkonu dohlédací činnosti a odvolání proti takovému rozhodnutí přípustné není. Pokud v průběhu insolvenčního řízení vyjdou najevo další skutečnost, pro něž nemůže rozhodnutí vydané v rámci dohlédací činnosti obstát, změní je nebo přijme nové insolvenční soud nové, resp. jiné rozhodnutí, přičemž tak učiní postupem podle § 63 odst. 3 InsZ.

Z insolvenčního spisu plyne, že Věřitel 3 byl zvolen na první schůzi věřitelů konané 9.9.2014 zvolen zástupcem věřitelů, a že podáním z 9.10.2014 Věřitelka 2 podala návrh na odvolání Věřitele 3 z funkce zástupce věřitelů. Ve svém podání zrekapitulovala relevantní právní úpravu a poté uvedla, že je zřejmá propojenost JUDr. Pončíka, předsedy představenstva dlužníka a Věřitelem 3 a pro tento vztah je důvod pochybovat o nepodjatosti Věřitele 3 při výkonu funkce zástupce věřitelů. Tento vztah je dokládán postoupením pohledávky JUDr. Pončíka za dlužníkem na Věřitele 3 (v mezidobí byla Věřitelem 3 postoupena na společnost NATLAND

GROUP LIMITED 31.12.2012 a 27.2.2014 byla postoupena zpět Věřiteli 3) s tím, že tak bude dosaženo, že Věřitel 3 bude z pozice největšího dlužníkova věřitele ovlivňovat insolvenční řízení, což by JUDr. Pončík jako statutární orgán dlužníka jinak vykonávat nemohl. Poté, co se JUDr. Pončík stal v polovině roku 2012 prakticky stal jediným vlastníkem dlužníka a jediným členem jeho statutárního orgánu, začalo docházet k netransparentnímu nakládání s majetkem dlužník, ačkoliv původně jako velmi bonitní společnost s hodnotnými dceřiným společnostmi skončil prakticky bez majetku, avšak se závazky. Konečným vlastníkem vyvedeného majetku dlužníka se stala Společnost NG, přičemž Věřitel 3 v postavení zástupce věřitelů má plnit roli anonymního nástroje k zajištění kontroly nad insolvenčním řízení ve prospěch obou. Vyjmenoval obchodní případy, na jejichž základě byla znehodnocena jeho majetková účast ve společnostech Omnirent, spol. s r.o. (namísto dlužníka jediným společníkem se stala společnost EC Financial Services, a.s., jejímž jediným akcionářem společnost ze Skupiny NG), Garigo Holding, spol. s.r.o. (dlužníkův podíl ve výši 100 % zastaven ve prospěch zástavního věřitele ze Skupiny NG) a Express Cash, a.s. (prodej části podniku pod cenou ve prospěch TREVAN GROUP, .a.s., nyní společnost EC Financial Services, a.s., jejímž jediným akcionářem je společnost ze Skupiny NG). Upozornil zároveň na to, JUDr. Pončík byl s výše uvedenými obchody byl vyšetřován Policií ČR pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Pohledávka, kterou Věřitel 3 přihlásil do insolvenčního řízení mu byla postoupena 27.2.2014 společností NATLAND LIMITED GROUP, která tuto pohledávku nabyla 31.12.2012 (od Věřitele 3). V mezidobí tato společnost podala 29.8.2013 insolvenční návrh proti dlužníkovi, který odmítnut. Věřitel 2 uzavřel, že v případě JUDr. Pončíka a Skupiny NG šlo a nadále jde o promyšlený, koordinovaný postup, jak získat z dlužníka co nejvíce jeho majetku ještě před zahájením insolvenčního řízení. Vyslovil pak otázku, zda má nabyvatel majetku dlužníka zájem na prověření výše uvedených obchodů a hájit tak zájmy dalších insolvenčních věřitelů.

Věřitel 2 vyjádřil nesouhlas s insolvenčním soudem, který dovozoval, že Věřitel 3 nezavdal svým chováním v průběhu insolvenčního řízení důvod, který by zpochybnil jeho nepodjatost, neboť pochybnosti plynou ze samotných listin a z veřejných rejstříků. Odvolateli lze přitakat, že v případě, že by byl prokázán některý ze vztahů demonstrativně vyjmenovaných v ustanovení § 59 odst. 3 InsZ, jejich existence by sama o sobě byla objektivním důvodem pochybností od nepodjatosti Věřitele 3 a bylo by lze z nich dovozovat i jeho nedůvěryhodnost. Takový vztah však Věřitel 3 k dlužníkovi Věřitel 2 neprokazuje a dovozuje jej z toho, že vlastník dlužníka JUDr. Pončík se podílel na netransparentních obchodech, jejichž důsledkem je, že majetek dlužníka a byl vyveden z jeho majetkové podstaty a nachází se v dispozici Skupiny NG a z toho, že postoupil na Věřitele 3 svou pohledávku za dlužníkem s cílem, aby Věřitel 3 mohl ovládnout insolvenční řízení jako věřitel nevyšší pohledávky. Takový závěr však odvolací soud nesdílí, neboť Věřitel 2 ve svých tvrzeních vyjadřuje pouze své představy a hypotézy nemající základ v realitě. Okolnost, že člen statutárního orgánu dlužníka postoupil svou pohledávku Věřiteli 3, tvrzenou podjatost neprokazuje a stejně tak jako ji neprokazuje existence výše uvedených obchodů, v nichž Věřitel 3 nefiguruje. Důvodem pochybností o jeho nepodjatosti nemůže být ani to, že je cizí právnickou osobou se sídlem na Britských Panenských ostrovech. Za uvedené situace tak insolvenční soud správně konstatoval, že důvody pro odvolání Věřitele 3 ve smyslu § 63 ost. 3 InsZ neshledal, neboť pochybnosti o jeho nepodjatosti mohou být nastoleny zejména jeho chováním v rámci výkonu funkce zástupce věřitelů, v níž by upřednostňoval zájmy své, resp. třetích osob, na úkor ostatních insolvenčních věřitelů, které však nezjistil. Tvrzení k takovému chování Věřitele 3 Věřitel 2 ani netvrdí a výše tvrzených obchodů, na jejichž základě dlužník pozbyl svůj majetek, se Věřitel 3 nezúčastnil. Nelze také přehlédnout, pokud dlužník fakticky žádný majetek nemá, že postrádá smysl tvrzený zájem Věřitele 3, resp. Skupiny NG prostřednictvím Věřitele 3 o ovládnutí insolvenčního řízení; v postupu insolvenčního správce spočívajícím v podání žalob na určení neúčinnosti úkonů dlužníka, na jejichž základě byl vyveden dlužníkův majetek, pak bránit nemůže.

Věřitel 2 v návrhu na odvolání Věřitele 3 z funkce zástupce věřitelů uvádí řadu domněnek a hypotéz, jež však na základě svých tvrzení nedokládá, a závěr o podjatosti Věřitele 3, z nich neplyne.

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení z důvodu jeho věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 30. listopadu 2015

JUDr. Michal K u b í n , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jana Berná