3 VSPH 1479/2014-A-17
KSUL 71 INS 31/2014 3 VSPH 1479/2014-A-17

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Milana Bořka a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka: René anonymizovano , anonymizovano , bytem v Chomutově, Skalková 5216, adresa pro doručení: LIROM, spol. s r.o., Praha 8, Čimická 809/53, zahájené k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, č.j. KSUL 71 INS 31/2014-A-12 ze dne 26. června 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 71 INS 31/2014-A-12 ze dne 26. června 2014 se m ě n í tak, že se insolvenční řízení nezastavuje.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem (insolvenční soud) zastavil insolvenční řízení pro nesplnění povinnosti dlužníka zaplatit zálohu na náklady insolvenční ve výši 30.000,--Kč uložené mu usnesením č.j. KSUL 71 INS 31/2014-A-10 z 12.5.2014 ve stanovené lhůtě 7 dnů od jeho doručení.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že výše uvedené usnesení bylo dlužníkovi doručeno 16.5.2014 a nabylo právní moci 3.6.2014; záloha na náklady insolvenčního řízení měla být zaplacena do 9.6.2014, avšak dlužník tak dosud neučinil (k 26.6.2014).

Cituje ustanovení § 108 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) z uvedených důvodů insolvenční řízení zastavil.

Toto usnesení napadl dlužník v zákonem stanovené lhůtě odvoláním. Souhlasil s tím, že mu byla uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,--Kč. Proti uložení povinnosti se odvolal s tím, že jeho příjmy se zvýší, avšak finanční prostředky na úhradu zálohy nemá. Žádal proto o posečkání se splněním uložené povinnosti. Závěrem uvedl, za předpokladu, že z jeho příjmu bude možné uspokojit jeho věřitele v rozsahu alespoň 30 % jejich pohledávek, že soud zaplacení zálohy požadovat nebude.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je opodstatněno.

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 a 2 InsZ, podle kterého (ve znění účinném do 31.12.2013) insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,--Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí (ve znění § 108 odst. 1 InsZ účinného od 1.1.2014) i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Podle § 108 odst. 3 InsZ nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Podle § 7 InsZ ve znění účinném od 1.1.2014 nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákon o zvláštních řízeních soudních.

Podle § 41 odst. 2 o.s.ř. každý úkon účastníka řízení se posuzuje podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.

Podle § 43 o.s.ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odst. 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení odmítne; k ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odst. 2).

Podle § 206 odst. 1 o.s.ř. podá-li ten, kdo je k tomu oprávněn, včas přípustné odvolání, nenabývá rozhodnutí právní moci, dokud o odvolání pravomocně nerozhodne odvolací soud.

Podle § 374 odst. 3 o.s.ř. je-li podáno odvolání proti rozhodnutí, které vydal soudní komisař, justiční čekatel, asistent soudce nebo pověřený administrativní zaměstnanec, může mu zcela vyhovět předseda senátu (samosoudce). Jeho rozhodnutí se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním.

Z insolvenčního spisu plyne, že usnesením č.j. KSUL 71 INS 31/2014-A-10 z 12.5.2014 (Usnesení) byla dlužníkovi uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,--Kč ve lhůtě 7 dnů od jeho právní moci bezhotovostně na označený bankovní účet nebo hotově v pokladně v sídle soudu. Usnesení doručené dlužníkovi 16.5.2014 bylo vydáno vyšší soudní úřednicí. Podáním doručeným insolvenčnímu soudu 23.5.2014 z 22.5.2014 (dokument A-11) dlužník požádal o posečkání se zaplacením zálohy s odůvodněním, že nemá pohotově dostatek finančních prostředků, aby uloženou povinnost ve stanovené lhůtě splnil, avšak očekává zvýšení svého příjmu, z něhož by mohl zaplatit zálohu, nebo dokonce uspokojit pohledávky svých věřitelů.

Odvolací soud konstatuje, že dlužník byl povinen zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve lhůtě 7 dnů od právní moci Usnesení a že tato lhůta dlužníkovi dosud nemohla uplynout. Podáním označeným žádost o sečkání vyjádřil nesouhlas s Usnesením, a proto Usnesení nemohlo nabýt právní moci dříve, než insolvenční soud postavil najisto smysl a cíl dlužníkova podání. Protože lze důvodně usuzovat na to, že podle obsahu má toto podání povahu odvolání proti Usnesení (proti lhůtě k plnění), bylo namístě vyzvat dlužníka k opravě, resp. doplnění tohoto podání a v případě nevyhovění výzvě je odmítnout, neboť odvoláním se zahajuje odvolací řízení.

Insolvenční soud rozhodl o zastavení řízení pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení za situace, kdy Usnesení dosud nenabylo právní moci, a proto dlužníkovi ani nemohla začít běžet lhůta ke splnění uložené povinnosti a napadené usnesení tak vydal insolvenční soud předčasně v době, kdy neměl splněny předpoklady pro postup podle § 108 odst. 3 InsZ.

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. V dalším řízení insolvenční soud poté, co postaví najisto obsah podání dlužníka, buď podání dlužníka odmítne, nebudou-li jeho vady odstraněny, resp. věc předloží odvolacímu soudu k rozhodnutí, shledá-li, že dlužníkovo podání je odvoláním; takto však bude postupovat jen v případě, že nezvolí postup podle § 374 odst. 3 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu, prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 19. srpna 2014

JUDr. Michal K u b í n, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová