3 VSPH 1466/2014-B-39
KSPH 60 INS 18689/2013 3 VSPH 1466/2014-B-39

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové ve věci dlužníka Vladana Ninkoviče, bytem Skřivany 97, pošta Přišimasy, o odvolání insolvenčního správce JUDr. Petra Bohatého, sídlem Loděnice u Moravského Krumlova 177, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 60 INS 18689/2013-B-19 ze dne 23. června 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 60 INS 18689/2013-B-19 ze dne 23. června 2014 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 60 INS 18689/2013-B-19 ze dne 23.6.2014 zamítl návrh, jímž se JUDr. Petr Bohatý (dále též jen správce), insolvenčního správce Vladana Ninkoviče (dále jen dlužník), domáhal nařízení předběžného opatření, jímž by soud uložil dlužníkovi a Haně Ninkovičové, aby do 15 dnů od zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku vyklidili rodinný dům-budovu č.p. 97 na stavební parcele č. 369, pozemek parc. č. 232/6 o výměře 854 m2, pozemek parc. č. 232/7 o výměře 1000 m2 a pozemek parc. č. 232/8 o výměře 1000 m2, vše zapsáno na listu vlastnictví číslo 782 vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, pro obec a k.ú. Přišimasy (dále jen nemovitosti).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že podáním ze dne 18.6.2014 navrhl správce nařízení shora popsaného předběžného opatření. Návrh odůvodnil tím, že dlužník a jeho rodina dosud nemovitosti tvořící součást majetkové podstaty dlužníka užívají a přítomnost těchto osob vylučuje, aby došlo k rychlému, hospodárnému a pokud možno nejvýhodnějšímu zpeněžení nemovitostí v souladu s pokynem zajištěného věřitele prodejem mimo dražbu. Dlužník vzhledem k pobytu v zahraničí není flexibilní při zpřístupňování nemovitostí zájemcům a vyžaduje informování o prohlídce minimálně 7 dní předem. Lze proto předpokládat, že nebude spolupracovat, prodej nemovitostí bude ztěžovat a dobrovolně je nevyklidí. Na návrh správce pronajmout nemovitosti dlužník nepřistoupil.

Soud s poukazem na ust. § 7 odst. 1, § 82 a § 91 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a ust. § 75c a § 102 odst. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) vysvětlil, že mu IZ umožňuje nařídit předběžné opatření i jako úkon dohlédací činnosti i ve vztahu k úkonům směřujícím k zajištění a zpeněžení majetkové podstaty . Nicméně i v insolvenčním řízení musí být prokázána nutnost mezitímní úpravy poměrů účastníků řízení nebo ohrožení zpeněžení majetkové podstaty, a to zvláště tehdy, má-li být nařízeno předběžné opatření i vůči osobě, jež není účastníkem insolvenčního řízení (v daném případě vůči manželce dlužníka jako společné vlastnici nemovitostí), ve smyslu ust. § 76 odst. 2 o.s.ř. Tvrzení správce však nutnost mezitímní úpravy poměrů dlužníka navrženým způsobem ani ohrožení zpeněžení majetkové podstaty nezakládají. Sama skutečnost, že dlužník a jeho rodina užívá nemovitosti tvořící součást majetkové podstaty, není situací nikterak výjimečnou a insolvenční zákon s ní výslovně počítá, když dlužníkovi ukládá vyklidit obývanou nemovitost až po jejím zpeněžení (viz ust. § 285 odst. 2 IZ), samotný přechod dispozičního oprávnění s věcí náležející do majetkové podstaty na insolvenčního správce nezakazuje bez dalšího možnost jejího užívání vlastníkem (není-li zde kupříkladu obava ze zničení či znehodnocení věci), když ostatně ke zpeněžení věci nemusí nakonec z různých důvodů ani dojít (např. při vynětí majetku pro neprodejnost vzhledem ke stavu věci apod.). Sama skutečnost, že dlužník není flexibilní dle představ správce, není dostatečně významnou skutečností, jež by zakládala nutnost takto razantní mezitímní úpravy poměrů. Kromě toho lze nezbytnou součinnost při zajištění majetkové podstaty vynutit či nahradit i jinými procesními instituty. Tvrzení, že dlužník odmítne vyklidit obydlí po jeho zpeněžení, se zatím nejeví jako opodstatněné. Jelikož tedy správce neprokázal potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků navrženým způsobem a z obsahu spisu se nepodává nezbytnost nařízení jiného předběžného opatření soudem bez návrhu, soud jeho návrh na nařízení předběžného opatření zamítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se správce včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil a návrhu na předběžné opatření vyhověl. V odvolání uvedl, že nemovitosti zapsal do majetkové podstaty s ohledem na nemožnost vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manželky z důvodů uvedených v ust. § 274 IZ, účinky tedy dopadnou i na majetek manželky dlužníka, která bude muset strpět jeho zpeněžení, byť není účastníkem insolvenčního řízení. Smyslem navrženého předběžného opatření je mezitímní úprava účastníků (i když vyloučení nebo vynětí majetku nelze v daném případě spíše předpokládat) tak, aby majetek mohl být zpeněžen co nejrychleji, hospodárně a za co nejvýhodnějších podmínek. Ochrana dlužníka a jeho manželky nemůže dosáhnout takové intenzity, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných zájmů věřitelů. Soudem nařízené předběžné opatření může být časově omezeno nebo i následně zrušeno. Úprava postupu při nařízení předběžných opatření vyžaduje, aby navrhovatel osvědčil základní skutečnosti a také nárok sám, přeneseno do roviny insolvenčního řízení pravděpodobnost ohrožení řádné správy majetkové podstaty, zachování její hodnoty, rychlé, hospodárné a výhodné zpeněžení a co možná nejvyšší uspokojení věřitelů. Dlužník a jeho rodinní příslušníci nemovitosti řádně neudržují, užívají je způsobem, jenž snižuje jejich hodnotu, a nevytvářejí podmínky pro jejich výhodné zpeněžení ve prospěch zajištěného věřitele. Správce si je vědom toho, že by se mohl domáhat součinnosti dlužníka mírnějšími prostředky, např. uložením povinnosti strpět prohlídky nemovitostí, taková opatření jsou však podle jeho názoru v praxi nevynutitelná a ani hrozba trestněprávního postihu nezajišťuje lepší podmínky pro zpeněžení. Současné podmínky realitního trhu vyžadují flexibilitu prodávajících, pokud se prohlídky neuskuteční do dvou dnů, ztrácí obvykle potenciální kupující zájem. Dlužník pobývá často v zahraničí nebo to alespoň tvrdí, kontaktovat ho je obtížné. Realizace prohlídky nemovitostí s odstupem 5 až 10 dnů od žádosti zájemce o koupi nebo provádění opakovaných prohlídek z důvodu nepřítomnosti dlužníka či jinou překážku na jeho straně prakticky maří zvolený způsob zpeněžení. Současný stav brání správci zhodnotit majetkovou podstatu alespoň krátkodobým pronájmem, dlužník na podmínky pronájmu nepřistoupil a s ohledem na jeho fyzickou přítomnost nelze pronájem s jiným subjektem sjednat. Správce v souladu s pokynem zajištěného věřitele nabízí nemovitý majetek dlužníka formou elektronické inzerce na realitních serverech. Od 16.6.2014 do 7.10.2014 se mu podařilo nalézt dva zájemce o koupi nemovitého majetku dlužníka, kteří však podmiňují uskutečnění transakce vyklizením nemovitostí před uzavřením kupní smlouvy. K dotazu správce, naposled položenému při jednání před insolvenčním soudem dne 29.9.2014, dlužník sdělil, že nemovitosti není ochoten vyklidit, a to ani po jejich zpeněžení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

V případech zvlášť neupravených insolvenčním zákonem, tedy i při nařízení předběžného opatření podle ust. § 91 IZ, je insolvenční soud při rozhodování o tom, zda nařídit předběžné opatření, povinen přiměřeně použít příslušná ustanovení o.s.ř., tj. ust. § 74 a násl., resp. ust. § 102, podle nichž lze nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.

Z obsahu spisu Vrchní soud v Praze zjistil, že usnesením ze dne 30.1.2014 byl zjištěn úpadek dlužníka a bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Dne 10.4.2014 potvrdil soud usnesení schůze věřitelů, jež z funkce odvolala dosavadního insolvenčního správce, novým insolvenčním správcem byl ustanoven JUDr. Petr Bohatý. Usnesením ze dne 25.4.2014 (č.d. B-10) neschválil soud oddlužení dlužníka a prohlásil na jeho majetek konkurs s tím, že bude projednáván jako nepatrný. Návrhem doručeným soudu dne 19.6.2014 se správce domáhal nařízení předběžného opatření. Z obsahu spisu plyne, že správce soud dosud nepožádal o udělení souhlasu s prodejem nemovitostí mimo dražbu.

Stejně jako soud prvního stupně dospěl i odvolací soud k závěru, že návrhu na nařízení předběžného opatření vyhovět nelze, neboť podmínky pro jeho nařízení splněny nejsou, a to z důvodů, jež odvolací soud v podstatné části reprodukoval shora a na něž pro stručnost odkazuje. Odvolací soud si je vědom toho, že užívání nemovitostí dlužníkem a jeho rodinou poněkud ztěžuje realizaci a potencionálně snižuje možný výtěžek z jejich přímého prodeje, nicméně je třeba akcentovat, že je dlužník spolu se svou manželkou stále jejich vlastníkem, má právo užívat nemovitosti k bydlení svému a své rodiny a povinnost k vyklizení nemovitostí váže ust. § 285 odst. 2 IZ na jejich zpeněžení, přičemž současně výslovně upravuje postup pro případ, že dlužník a jeho rodina zpeněžené nemovitosti nevyklidí (žaloba na vyklizení) s tím, že mu dle ust. § 285 odst. 3 IZ náleží stejná bytová náhrada jako při výpovědi nájmu bytu dané nájemci pro hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání správce nedůvodným a podle ust. § 219 o.s.ř. napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 29. října 2014

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková