3 VSPH 1445/2011-A-21
MSPH 95 INS 16484/2011 3 VSPH 1445/2011-A-21

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužnice: Ludmila anonymizovano , anonymizovano , bytem v Praze 10, Veronské nám. 589, zahájené k insolvenčnímu návrhu dlužníka s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2011, č.j. MSPH 95 INS 16484/2011-A-16,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2011, č.j. MSPH 95 INS 16484/2011-A-16, se mění tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze (insolvenční soud) odmítl insolvenční návrh dlužnice z 13.9.2011 a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění uvedl, že se dlužnice domáhala zjištění svého úpadku a navrhla jeho řešení povolením oddlužení plněním splátkového kalendáře. Insolvenční soud vyšel ze zjištění, podle něhož dlužnice k insolvenčnímu návrhu nepřipojila řádný seznam majetku a seznam závazků s uvedením důvodů, dat splatnosti jednotlivých závazků a splatností sjednaných splátek (jako okolností osvědčujících úpadek), a proto dlužnici vyzval svým usnesením č.j. MSPH 95 INS 16484/2011-A-13 z 27.10.2011, aby ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení požadované náležitosti uvedeným způsobem doplnila, a současně ji vyzval ke sdělení a doložení okolností a důvodů vzniku jednotlivých závazků a konkrétních okolností ohledně účelu jednotlivých půjček a úvěru poskytnutých jí věřiteli tak, aby bylo zřejmé, na co konkrétně byly poskytnuté finanční prostředky vynaloženy. Zároveň dlužnici poučil podle § 128 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), o tom, že nebude-li insolvenční návrh řádně doplněn, bude odmítnut a že bude povinen její návrh na povolení oddlužení podle § 395 odst. 1 písm. a) InsZ zamítnout v případě, že se zřetelem ke všem okolnostem bude namístě předpokládat, že je návrhem na povolení oddlužení sledován nepoctivý záměr. Konstatoval, že dlužnice na výzvu reagovala podáním doručeným mu 9.11.2011. Cituje zejména ustanovení § 7, § 103, § 104, § 128 InsZ dospěl k závěru, že k jeho výzvě dlužnice insolvenční návrh řádně nedoplnila, neboť k němu nepřipojila řádný seznam majetku a seznam závazků s dostatečnými údaji o splatnosti svých závazků a splatnosti sjednaných splátek (jako okolnostmi osvědčujícími dlužníkův úpadek) a neuvedla u každého poskytnutého úvěru zvlášť dobu, dokdy má být splacen a termín splatnosti jednotlivých splátek. Dále dlužnici vytkl, že neuvedla podrobný popis své závazkové minulosti, tj. nespecifikovala dobu, okolnosti a důvody vzniku jednotlivých závazků, jejich účel čerpání a na co prostředky skutečně vynaložila, že u poskytnutých darů neuvedla jejich příjemce, tj. konkrétní fyzickou osobu, ani jejich výši a že nespecifikovala rozsah společného jmění manželů (SJM). Po právní stránce zhodnotil insolvenční návrh tak, že nadále trpí vážným procesním nedostatkem, pro který není možné v insolvenčním řízení pokračovat, neboť k němu dosud nejsou připojeny řádné seznamy závazků a majetku. Proto postupem podle § 128 odst. 2 InsZ insolvenční návrh dlužnice odmítl. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ustanovením § 146 odst. 3 občanského soudního řádu (o.s.ř.). Nad rámec uvedeného vysvětlil otázky související s povolením oddlužení.

Toto usnesení napadla dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhla, aby je odvolací soud změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá, a aby ho spojil ke společnému projednání s insolvenčním návrhem jejího manžela Miroslava Faltyna (insolvenční řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. MSPH 95 INS 16435/2011-A). Uvedla, že insolvenční návrh podala společně s manželem na předepsaném formuláři, k němuž připojila předepsané přílohy, z nichž vyplývá její úpadek. Akcentovala, že své věřitele řádně označila a svůj návrh zhodnotila v porovnání s jinými insolvenčními návrhy uveřejněnými v insolvenčním rejstříku jako velmi podrobný a odpovídající zákonným požadavkům. Doplnila, že její finanční situace je neúnosná, neboť pod tlakem věřitelů se stále více zadlužuje.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 97 odst. 1 a 3 InsZ insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 InsZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) a označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka způsobem uvedeným v odstavci 1, musí být v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že dlužník je v úpadku , nebo mu úpadek hrozí , případně, že dlužník je insolventní , nebo že je v platební neschopnosti , anebo že je předlužen , není ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 InsZ uvedením okolností, které úpadek osvědčují. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 InsZ).

Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 InsZ je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 InsZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, odděleně uvést věřitele, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu (§ 104 odst. 3 InsZ). Všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 InsZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 InsZ). Soudní praxe pak dovodila, že z ustanovení § 104 odst. 3 InsZ nevyplývá povinnost uvést v seznamu závazků i negativní vymezení skutečnosti, že žádný věřitel není osobou dlužníkovi blízkou, dlužník nepopírá žádnou z evidovaných pohledávek a nemá žádného odděleného věřitele (blíže usnesení VS ze dne 30.6.2009 sp. zn. KSOS 33 INS 1974/2009, 2 VSOL 146/2009-A).

Podle § 3 odst. 1 InsZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 InsZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Chce-li dlužník navrhnout, aby jeho úpadek, popř. hrozící úpadek, byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 InsZ). Návrh na povolení oddlužení lze podle § 390 odst. 2 InsZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz. Formulář návrhu na povolení oddlužení (formulář) ve smyslu § 390 odst. 1 InsZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 6, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 InsZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují. V tom případě slouží připojené seznamy dle § 104 InsZ nejen jako povinná příloha insolvenčního návrhu, ale současně i jako příloha vyžadovaná v § 392 odst. 1 InsZ pro návrh na povolení oddlužení (pro potřeby rozhodnutí o tomto návrhu musí dlužník dle § 392 odst. 2 InsZ opatřit seznam majetku i údaji o jeho pořizovací ceně a aktuální obvyklé ceně ke dni pořízení seznamu, podložené u nemovitostí a u každého majetku sloužícího k zajištění vždy znaleckým oceněním).

Z uvedeného plyne, že dlužník, který hodlá podat insolvenční návrh a současně navrhnout povolení oddlužení, může insolvenční návrh podat buď s využitím formuláře, anebo tak může učinit samostatným podáním, přičemž v obou případech se tak musí stát předepsaným způsobem, jenž popsán shora. Nutno zdůraznit, že zákonné náležitosti insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat se zákonnými náležitostmi návrhu na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 InsZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 InsZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 InsZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a) až c) InsZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 InsZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet. K tomu nutno zdůraznit, že ke splnění povinnosti předložit předmětné seznamy neslouží údaje o majetku a závazcích obsažené v kolonkách 16-21 formuláře návrhu na povolení oddlužení (či v jiných částech formuláře)-jejich vyplněním dlužník naplňuje jen obsahové požadavky tohoto návrhu. Seznamy majetku a závazků formulář výslovně avizuje jako jednu z povinných příloh insolvenčního návrhu. Proto formulář v kolonkách 16-21 (ani v jiné své části) splnění speciálních náležitostí, jež příslušejí těmto seznamům, nepředepisuje.

Ustanovení § 128 odst. 1 InsZ stanoví, že insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se nepoužije. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, jež nesmí být delší než 7 dnů s tím, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu plyne, že dlužnice využila k podání insolvenčního návrhu formulář k návrhu na povolení oddlužení a že v jeho kolonce č. 6 uvedla tvrzení, podle nichž má celkem 4 věřitele a peněžité závazky déle než 30 dnů po lhůtě jejich splatnosti, a že je není schopna plnit, uvedla své věřitele s uvedením výše jejich pohledávek a vysvětlila důvody, pro něž se do finančních potíží dostala, návrh postrádal údaje o splatnosti pohledávek jednotlivých věřitelů; seznamy závazků a majetku k insolvenčnímu návrhu nepřipojila.

Insolvenční soud usnesením pod č.j. MSPH 95 INS 16484/2011-A-13 z 27.10.2011 vyzval dlužnici k doplnění insolvenčního návrhu s poučením, že nebude-li výzvě vyhověno, insolvenční návrh odmítne, zároveň dlužnici poučil o tom, že nebude-li návrh na povolení oddlužení v stanovené lhůtě řádně opraven a doplněn, a soud nebude moci pro tento nedostatek pokračovat v řízení, bude návrh odmítnut podle § 393 odst. 1 InsZ a soud prohlásí konkurs. Vyzval dlužnici k řádnému vylíčení rozhodujících skutečností osvědčující její úpadek k uvedení jednotlivých závazků s dobou, po kterou jsou po lhůtě splatnosti, kdy má být každý z nich splacen a termíny splatnosti jednotlivých splátek u každého závazku, k podrobnému popisu závazkové minulosti s uvedením okolností a důvodů vzniku jednotlivých závazků, účelu jednotlivých půjček a na co byly tyto půjčky použity, k doložení rozhodných údajů o vzniku a trvání jejího manželství, specifikaci veškerých okolností týkajících se vzniku společného jmění manželů (SJM) a uvedení společných závazků a společného majetku, jež SJM tvoří. Dále vyzval dlužnici k předložení řádného seznamu majetku a seznamu závazků a poučil o jejich náležitostech s tím, aby výslovně uvedla, zda jsou jejími věřiteli osoby blízké, uvedla u vykonatelných pohledávek, že jsou vykonatelné a přiložila příslušná rozhodnutí a exekutorské zápisy, u jednotlivých závazků vyčíslila příslušenství, a uvedla, zda je popírá, k uvedení svých příjmů za poslední tři roky s doložením příslušných listin, k uvedení přesné výše čistého příjmu a doby, v níž příjem dlužnice obdrží, včetně označení plátce příjmu s doložením těchto skutečností listinami, k uvedení souhrnu měsíčních plateb ke splácení všech dluhů a k rozsahu všech vyživovacích povinností se specifikací jejich důvodu a výše.

K výzvě insolvenčního soudu dlužnice jednak založila seznam závazků, v němž jsou jednotliví věřitelé řádně označeni s uvedením výše jejich pohledávek, právního důvodu vzniku, termínu splatnosti a případné vykonatelnosti, a v němž také uvedla, že žádný ze svých závazků nepopírá, že nejsou zajištěny, žádný z věřitelů není osobou jí blízkou a že celková výše měsíčních splátek činí 10.428,85 Kč, jednak podrobný popis své závazkové minulosti obsahující důvody, pro které jednotlivé pohledávky vznikly, přičemž v obou případech dlužnice připojila prohlášení, že údaje v nich obsažené jsou úplné a správné. Dlužnice zároveň založila seznam majetku s uvedením doby pořízení a pořizovací ceny, označila svůj běžný účet u banky a připojila k němu prohlášení, že údaje v seznamu obsažené jsou úplné a správné. Dlužnice k výzvě insolvenčního soudu připojila i rozhodné údaje o vzniku a trvání manželství a výši příjmů za poslední 3 roky.

Nutno konstatovat, že usnesením ze dne 27.10.2011 soud sice dlužnici vyzval k doplnění jejího insolvenčního návrhu dle § 128 odst. 2 InsZ, současně však po ní požadoval (vedle uvedení tvrzení o úpadku, jejichž absence se-na rozdíl od absence povinných příloh insolvenčního návrhu-tímto postupem neodstraňuje) také doplnění náležitostí návrhu na povolení oddlužení dle § 393 odst. 3 InsZ, aniž zřetelně vymezil, která požadovaná doplnění se týkají insolvenčního návrhu a která se týkají návrhu na povolení oddlužení. Z toho pohledu byla výzva soudu nesrozumitelná.

V každém případě je však z výše uvedených zjištění zřejmé, že dlužnice soudu předložila seznam svých závazků, který žádnou ze stanovených náležitostí nepostrádá. Uvedla v něm dokonce i údaje o splatnosti svých závazků, ačkoli tyto údaje povinnou náležitostí seznamu závazků nejsou. Výtka takového nedostatku dlužníkova seznamu, na níž insolvenční soud důvod pro odmítnutí insolvenčního návrhu založil, byla tedy zjevně neopodstatněná.

Protože dlužnice v insolvenčním návrhu ve spojení s připojenými řádnými seznamy nabídla dostatečná skutková tvrzení svědčící o jejím úpadku ve formě insolvence dle § 3 odst. 1 InsZ, je zřejmé, že její návrh v době vydání napadeného usnesení nevykazoval ani obsahové nedostatky, jež by měly vést k jeho odmítnutí v režimu § 128 odst. 1 InsZ. Podmínky pro odmítnutí dlužničina insolvenčního návrhu tudíž dány nebyly. Na základě uvedeného odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 o.s.ř. za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení dovolání není přípustné.

V Praze dne 9. března 2012

JUDr.Michal K u b í n , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová