3 VSPH 1442/2015-B-12
KSPL 65 INS 5439/2015 3 VSPH 1442/2015-B-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužnice Ingrid anonymizovano , anonymizovano , bytem v Habartově, Č. Armády 6, o odvolání insolvenčního správce Insolvency Project, v.o.s. IČO: 28860993 se sídlem v Hradci Králové, Dukelská 15 proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 65 INS 5439/2015-B-5 ze dne 25. května 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 65 INS 5439/2015-B-5 ze dne 25. května 2015 se z r u š u j e a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Plzni (insolvenční soud) schválil oddlužení dlužnice (bod I. výroku), deklaroval, že insolvenčním správcem ustanovil Insolvency Project, v.o.s., IČO: 28860993, se sídlem v Hradci Králové, Dukelská tř. 15/16 (bod II. výroku-Správce) a do dalších bodů výroku III-VIII promítl svůj další procesní postup a náležitosti usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře podle § 406 odst. 3 InsZ.

V bodu VI. výroku zvlášť plátcům příjmů dlužnice České správě sociálního zabezpečení Praha se sídlem v Praze 5, Křížová 25 a společnosti Fuhrmann Medical, spol. s r.o., IČO: 00872504 se sídlem v Habartově, Komenského 404, případě dalším jejím plátcům příjmu, aby po doručení usnesení bez ohledu na jeho právní moci zasílali celý příjem náležející dlužnici k rukám Správce na účet majetkové podstaty a uložil Správci, aby z příjmů dlužnice vypočetl jeho nezabavitelnou částku, tuto ji neprodleně vyplatil a ze zbylé částky si ponechal zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů, uhradil pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou a zbývající částku vyplatil nezajištěným věřitelům.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční uvedl, že usnesením č.j. KSPL 65 INS 5439/2015-A-9 z 25.5.2015 zjistil dlužničin úpadek, povolil jeho řešené oddlužením a ustanovil jí insolvenčního správce. Vyšel ze zjištění, že se do insolvenčního řízení včas přihlásili 4 věřitelé s nezajištěnými pohledávkami ve výši 693.922,24 Kč, že Správce ani žádný z věřitelů pohledávky nepopřeli, dlužnice nemá žádnou vyživovací povinnost a její současné příjmy tvoří mzda ve výši 17.249,-Kč měsíčně a vdovský důchod ve výši 2.699,-Kč měsíčně a dále příjem na základě pomoci třetí osoby ze smlouvy o důchodu ve výši 500,-Kč měsíčně a že dlužnice nevlastní zpeněžitelný majetek vyšší hodnoty. Při svém rozhodování vyšel z předložených listinných důkazů, zprávy Správce o jeho dosavadní činnosti, průběhu přezkumného jednání a schůze věřitelů. Vzhledem k tomu, že nebyly naplněny zákonné podmínky pro odmítnutí či zamítnutí návrhu na povolení oddlužen podle § 406 odst. 1 InsZ schválil. O způsobu oddlužení rozhodl v souladu s ustanovením § 402 odst. 5 InsZ vzhledem k tomu, že se žádný z nezajištěných věřitelů na první schůzi věřitelů nedostavil a ani jinak o způsobu oddlužení nehlasoval. Při rozhodování o způsobu oddlužení vzal v potaz výši nezajištěných pohledávek dlužničiných věřitelů její majetkové poměry poskytující odůvodněný předpoklad, že za dobu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře uspokojí pohledávky svých nezajištěných věřitelů v rozsahu 32%, zatímco způsob oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je s ohledem na rozsah majetkové podstaty dlužnice vyloučeno. Uložení povinnosti Správci v bodu VI. výroku insolvenční soud nikterak neodůvodnil.

Toto usnesení napadl Správce v zákonem stanovené lhůtě odvoláním proti jeho bodu VI. výroku s odůvodněním, podle něhož insolvenční soud v rozporu se zákonem přenesl povinnost plynoucí z ustanovení § 398 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) ve spojení s ustanovením § 298 občanského soudního řádu (o.s.ř.), tj. povinnost určit při souběhu příjmů od několika plátců každému z nich jednotlivě určit, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet, kterou však zákon ukládá soudu, který nařídil výkon rozhodnutí srážek ze mzdy, insolvenčnímu soudu, který schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře. Navrhl proto, aby je odvolací soud změnil tak, že jednotlivým plátcům příjmu dlužnice určí výši, v níž nemají srážet nezabavitelnou srážku.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.

K subjektivní legitimaci Správce k podání odvolání: Podle § 14 odst. 1 InsZ účastníky insolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku.

Podle § 15 InsZ nejde-li o přihlášené věřitele, jsou jiné osoby uplatňující své právo v insolvenčním řízení účastníky tohoto řízení jen po dobu, po kterou insolvenční soud o tomto právu jedná a rozhoduje. Za jiné osoby než přihlášené věřitele, kteří uplatňují svá práva v insolvenčním řízení lze uvést např. věřitele s pohledávkou za majetkovou podstatu nebo osoby, které se domáhají vydání majetku prostřednictvím žaloby na vyloučení majetku z majetkové podstaty, a také insolvenční správce po dobu, kdy se rozhoduje o jeho odměně a také po dobu, kdy mu insolvenční soud ukládá určitou povinnost nemající oporu v zákoně, jako je to v projednávané věci. Správci pak nelze v takovém případě upřít právo se uložené povinnosti bránit odvoláním a nepřiznat mu postavení účastníka insolvenčního řízení ohledně rozhodnutí o uložení této povinnosti.

Odvolací soud tak dovodil, že vzhledem k uložení povinností podle bodu VI. výroku, správci svědčí subjektivní legitimace k podání odvolání proti rozhodnutí soudu.

K věci samé: Podle § 7 InsZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení o.s.ř. týkající se sporného řízení, a není-li to možné ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních.

Podle § 398 odst. 3 InsZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.

Podle § 406 odst. 3 InsZ v rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud mimo jiné přikáže plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy dlužníka (povinného), aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácet sražené částky dlužníku.

Podle § 297 odst. 1 o.s.ř. pobírá-li povinný mzdu od několika plátců mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí na všechny jeho mzdy.

Podle § 298 o.s.ř. nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet. Když příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu. Soud pak znovu určí, jakou část nezabavitelné částky má každý plátce mzdy srážet (odst. 1). Provádí-li srážky několik plátců mzdy zároveň zašlou srážky vždy soudu. Soud prověří, zda celkově sražená částka nepřevyšuje pohledávku oprávněného. Nepřevyšuje-li ji, vyplatí celou sráženou částku oprávněnému. Převyšuje-li ji, vyplatí ze sražené částky oprávněnému jen tolik, kolik odpovídá jeho pohledávce, a zbytek vrátí povinnému (odst. 2).

Odvolací soud považuje v bodu VI. výroku napadené usnesení za nepřezkoumatelné, neboť insolvenční soud neodůvodnil, z jakého důvodu uložil jednak plátcům dlužničiných příjmů v celém rozsahu je zasílat na účet majetkové podstaty, jednak Správci povinnost ze zaslaných příjmů vypočítat nezabavitelnou částku a tu vyplatit dlužnici.

Při souběhu postižitelných příjmů dlužníka od všech plátců se tyto příjmy (jak pro účely výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy či jiných příjmů a shodně i pro plnění splátkového kalendáře) při provádění zákonných srážek sčítají. Tím pádem základní částka, která nesmí být sražena, může být dlužníku ponechána jen jednou, i když pobírá mzdu (jiný postižitelný příjem) od více plátců; všechny mzdy (příjmy) dlužníka musí tvořit jeden celek.

Z postupu insolvenčního soudu je zřejmé, že se zbavil povinnosti, jež mu ukládá § 298 odst. 1 InsZ, neboť je na soudu, aby určil, jakou část nezabavitelné částky má každý plátce příjmu srážet a určení nezabavitelné částky, kterou nelze dlužnici srážet uložit Správci. Bude tedy na insolvenčním soudu, aby své rozhodnutí pod bodem VI. výroku přehodnotil způsobem odpovídajícím zákonným požadavkům na provádění srážek při souběhu příjmů dvou a více plátců.

Na základě výše uvedeného odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm.a) a b) o.s.ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm.a) o.s.ř. věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení, v němž soud znovu rozhodne o schválení oddlužení dlužnice a rámci usnesení určí výši nezabavitelné částky jednotlivým dlužničiným plátců příjmu, jež by dlužnici měla být těmito plátci vyplacena.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 10. prosince 2015

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková