3 VSPH 1423/2011-A-12
MSPH 95 INS 20704/2011 3 VSPH 1423/2011-A-12

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka: Tomáš anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 3, Květinková 370, zahájené k insolvenčnímu návrhu dlužníka s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2011, č.j. MSPH 95 INS 20704/2011-A-7,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2011, č.j. MSPH 95 INS 120704/2011-A-7, se mění tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze (insolvenční soud) odmítl insolvenční návrh dlužníka z 10.11.2011 (bod I. výroku) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku). V odůvodnění uvedl, že se dlužník domáhal zjištění svého úpadku a navrhl jeho řešení povolením oddlužení plněním splátkového kalendáře. Insolvenční soud vyšel ze zjištění, podle něhož dlužník v kolonce č. 6 formuláře učené k vylíčení skutečností osvědčujících jeho úpadek uvedl, že má závazky u více věřitelů déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, některé neplatí déle než 3 měsíce s tím, že se konkrétně jedná např. o závazek vůči věřiteli CETELEM ČR, a.s., IČO 25085689, jenž byl splatný ke dni 31.1.2009, dluh po splatnosti 56.548,-Kč (dne 19.10.2009 nařízena exekuce) nebo o závazek vůči věřiteli Český inkasní kapitál, a.s., IČO 27646751, který byl splatný ke dni 29.9.2010, dluh po splatnosti 62.003,12 Kč (dne 21.7.2011 nařízena exekuce), a že dále dlužník odkázal na položky 18 a 20 svého návrhu a na jeho přílohu.

Cituje zejména ustanovení § 7 odst. 1, § 97 odst. 3, § 103, § 104, § 128 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), dospěl k závěru, že dlužník nevylíčil rozhodující skutečnosti týkající se jeho úpadku dostatečně, neboť neuvedl konkrétní údaje o svých majetkových poměrech, neoznačil řádně své víceré věřitele a neuvedl konkrétní tvrzení týkající se důvodu, výše a zejména splatnosti jednotlivých závazků (jako okolnosti osvědčující dlužníkův úpadek). Pokračoval, že vylíčení rozhodujících skutečností nemá zprostředkovaně původ ani v listinách, které dlužník připojil k insolvenčnímu návrhu, neboť v seznamu závazků dlužníka nejsou uvedeny okolnosti o splatnostech, důvodech a aktuální výši jednotlivých závazků a další náležitosti stanovené v § 104 IZ, ačkoliv na webové stránce www.insolvencnizakon.cz je zveřejněn návod k vyplnění příslušné položky. Po právní stránce zhodnotil insolvenční návrh tak, že nadále trpí vážným procesním nedostatkem, pro který není možné v insolvenčním řízení pokračovat, neboť vykazuje vady spočívající v absenci konkrétních okolností o existenci dlužníkova úpadku, když tato chybějící skutková tvrzení jsou přitom povinnými náležitostmi iniciace insolvenčního řízení a jejich nepřítomnost brání věcnému posouzení návrhu. Proto postupem podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh dlužníka odmítl. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ustanovením § 146 odst. 3 občanského soudního řádu (o.s.ř.) s tím, že dlužníku žádné nevznikly. Nad rámec uvedeného uvedl, že po právní moci tohoto usnesení může dlužník podat opětovně svůj návrh na řádně vyplněném formuláři s poučením, jak vyplnit jeho kolonku č. 6.

Toto usnesení napadl dlužník v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud zrušil. Namítl, že považuje jím podaný insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení za řádně vyplněný, zejména v kolonce č. 6 formuláře splnil povinnost osvědčit pluralitu věřitelů tím, že konkrétně označil dva různé věřitele s uvedením jejich výše a splatnosti osvědčující jeho úpadek.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je důvodné:

Podle § 97 odst. 1 a 3 IZ insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) a označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka způsobem uvedeným v odstavci 1, musí být v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že dlužník je v úpadku , nebo mu úpadek hrozí , případně, že dlužník je insolventní , nebo že je v platební neschopnosti , anebo že je předlužen , není ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ uvedením okolností, které úpadek osvědčují. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ).

Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 IZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, odděleně uvést věřitele, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu (§ 104 odst. 3 IZ). Všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 IZ). Soudní praxe pak dovodila, že z ustanovení § 104 odst. 3 IZ nevyplývá povinnost uvést v seznamu závazků i negativní vymezení skutečnosti, že žádný věřitel není osobou dlužníkovi blízkou, dlužník nepopírá žádnou z evidovaných pohledávek a nemá žádného odděleného věřitele (blíže usnesení VS v Olomouci ze dne 30.6.2009 sp.zn. KSOS 33 INS 1974/2009, 2 VSOL 146/2009-A).

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Chce-li dlužník navrhnout, aby jeho úpadek, popř. hrozící úpadek, byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ). Návrh na povolení oddlužení lze podle § 391 odst. 3 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti ČR na adrese www.insolvencnizakon.cz. Formulář návrhu na povolení oddlužení (formulář) ve smyslu § 390 odst. 1 IZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 6, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují. V tom případě slouží připojené seznamy dle § 104 IZ nejen jako povinná příloha insolvenčního návrhu, ale současně i jako příloha vyžadovaná v § 392 odst. 1 IZ pro návrh na povolení oddlužení (pro potřeby rozhodnutí o tomto návrhu musí dlužník dle § 392 odst. 2 IZ opatřit seznam majetku i údaji o jeho pořizovací ceně a aktuální obvyklé ceně ke dni pořízení seznamu, podložené u nemovitostí a u každého majetku sloužícího k zajištění vždy znaleckým oceněním).

Z uvedeného plyne, že dlužník, který hodlá podat insolvenční návrh a současně navrhnout povolení oddlužení, může insolvenční návrh podat buď s využitím formuláře, anebo tak může učinit samostatným podáním, přičemž v obou případech se tak musí stát předepsaným způsobem, jenž popsán shora. Nutno zdůraznit, že zákonné náležitosti insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat se zákonnými náležitostmi návrhu na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny. Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a) až c) IZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet. K tomu nutno zdůraznit, že ke splnění povinnosti předložit předmětné seznamy neslouží údaje o majetku a závazcích obsažené v kolonkách č. 16-21 formuláře návrhu na povolení oddlužení (či v jiných částech formuláře)-jejich vyplněním dlužník naplňuje jen obsahové požadavky tohoto návrhu. Seznamy majetku a závazků formulář výslovně avizuje jako jednu z povinných příloh insolvenčního návrhu. Proto formulář v kolonkách č. 16-21 (ani v jiné své části) splnění speciálních náležitostí, jež příslušejí těmto seznamům, nepředepisuje.

Ustanovení § 128 odst. 1 IZ stanoví, že insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se nepoužije. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, jež nesmí být delší než 7 dnů s tím, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne. Z obsahu spisu plyne, že dlužník využil k podání insolvenčního návrhu formulář k návrhu na povolení oddlužení a že v jeho kolonce č. 6 uvedl tvrzení, podle nichž má závazky vůči více věřitelům déle než 30 dnů po lhůtě jejich splatnosti, a že je není schopen plnit, neboť některé neplatí déle než 3 měsíce, a pro příklad označil dva věřitele, jak uvedeno shora s výší jejich pohledávek a datem splatnosti s tím, že ohledně nich byla již nařízena exekuce s uvedením data jejího nařízení. Dále pak odkázal na kolonky č. 18 a 20 tohoto formuláře, jež mají být prokázány listinami dle přílohy. Dlužník připojil k insolvenčnímu návrhu seznamy závazků a majetku; ze seznamu majetku se podává, že je vlastníkem označených devíti movitých věcí s tím, že se jedná o běžné vybavení domácnosti bezvýznamné hodnoty, jedinou hodnotnější věc představuje osobní vůz Audi A3 pořízený v roce 2007 za 120 tis. Kč a dlužníkem ohodnocený na 10 tis. Kč, jiné movité, nemovité věci, pohledávky ze závazkových vztahů ani jiná majetková práva a jiné penězi ocenitelné hodnoty nevlastní-tento seznam obsahuje náležitosti požadované § 104 odst. 1 písm. a) a odst. 2 IZ; seznam závazků dlužníka postrádá pouze uvedení splatnosti jednotlivých závazků (v této souvislosti upozorňuje odvolací soud na rozhodnutí Nejvyššího soud ČR sen. zn. 29 NSČR 38/2010 z 1.3.2012, v nichž vyslovil závěr, že seznam závazků dlužníka ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených).

V přiloženém seznamu závazků sice dlužník údaje o jejich splatnosti neuvedl ničeho, avšak tyto údaje uvedl v samotném insolvenčním návrhu-v kolonce č. 6 formuláře u dvou shora označených věřitelů, jež tak podporují jeho tvrzení, že má více věřitelů s peněžitými závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a déle než 3 měsíce po lhůtě splatnosti, čímž je naplněna domněnka jeho platební neschopnosti dle § 3 odst. 2 písm. b) IZ, a jelikož tuto domněnku nic nevyvrací, pokud dlužník tvrdí, že úhrady všech svých závazků není schopen a potřebný disponibilní finanční majetek podle připojeného seznamu majetku vskutku nevlastní, pak dlužník ve svém insolvenčním návrhu nabídl dostatečná skutková tvrzení pro závěr, že se nachází v úpadku ve formě insolvence dle § 3 odst. 1 IZ a je zřejmé, že jeho návrh v době vydání napadeného usnesení nevykazoval obsahové nedostatky, jež by měly vést k jeho odmítnutí v režimu § 128 odst. 1 IZ.

Na základě uvedeného odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 o.s.ř. za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá. Pokud pak přiložené seznamy závazků, jakožto povinné přílohy insolvenčního návrhu, neobsahují úplné údaje (o splatnosti), bude na soudu prvního stupně, aby postupem podle § 128 odst. 2 IZ vyzval dlužníka k jejich doplnění.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení dovolání n e n í přípustné.

V Praze dne 23. října 2012

JUDr. Michal K u b í n, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva