3 VSPH 1394/2012-P5-10
KSCB 26 INS 22796/2011 3 VSPH 1394/2012-P5-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka: BARX ENERGY CENTRE, s.r.o. se sídlem České Budějovice, Senovážné nám. 248/2, IČO: 28107128, o odvolání věřitelky: PaedDr. Eva Holá, bytem Židlochovice, Sídliště Družba 698, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 INS 22796/2011-P5-5 ze dne 20. září 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 INS 22796/2011-P5-5 ze dne 20. září 2012 se v bodu I. výroku v části odmítnutí pohledávky věřitelky PaedDr. Evy Holé, bytem Židlochovice, Sídliště Družba 698, do výše 791.139,-Kč potvrzuje; v části týkající se odmítnutí pohledávky do výše 78.585,-Kč se mění tak, že se přihláška neodmítá. V bodu II. výroku se mění tak, že se účast této věřitelky v insolvenčním řízení nekončí.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích (insolvenční soud) v insolvenčním řízení dlužníka BARX ENERGY CENTRE, s.r.o. (dále jen dlužník) usnesením č.j. KSCB 26 INS 22796/2011-P5-5 ze dne 20.9.2012 v bodě I. výroku vyslovil, že se přihláška P5 věřitelky PaedDr. Evy Holé (dále též jen věřitelka) odmítá, a v bodě II. výroku konstatoval, že se účast věřitelky v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že věřitelka přihlásila do insolvenčního řízení vedeného na dlužníkův majetek svou pohledávku v celkové výši 869.724,-Kč, kterou insolvenční správce na zvláštním přezkumném jednání dne 20.7.2012 popřel co do výše 777.743,-Kč, ve zbývající výši 91.981,-Kč pohledávku uznal. O popření přihlášky byla věřitelka, jež se nezúčastnila přezkumného jednání, vyrozuměna (správcem) písemně 15.8.2012 (den doručení vyrozumění ze dne 3.8.2012) s poučením podle § 197 odst. 2 zák. č. 186/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ).

Cituje § 83, § 178, § 185 a § 198 odst. 1 IZ dospěl k závěru, že v daném případě 30denní lhůta pro podání incidenční žaloby uplynula dne 20.8.2012, lhůta 15 dnů od doručení řádného vyrozumění o popření pohledávky uplynula dne 30.8.2012, věřitelka žalobu na určení popřené pohledávky 777.743,-Kč nepodala, a tudíž pohledávka zůstala nezvratně popřená. Uzavřel, že pohledávka byla popřena ve výši vyšší než 50 % přihlášené pohledávky, proto se ani nepřihlíží ke zjištěné pohledávce ve výši 91.981,-Kč, a z uvedených důvodů podle § 185 IZ pohledávku v celkové výši 869.724,-Kč odmítl.

Proti tomuto usnesení se věřitelka včas odvolala a požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že bude nadále účastníkem insolvenčního řízení s pohledávkou 91.981,-Kč jako vykonatelnou, jak uvedeno v seznamu závazků ze 7.4.2011 zpracovaného dlužníkem. Uvedla, že k přihlášení pohledávky byla vyzvána v době před rozhodnutím soudu, a že soudu předložila všechny doklady a předpokládala, že rozhodne spravedlivě o celé částce, a že přihlásila částku, o kterou se soudila. Soud proběhl a bohužel se soudci zdála úroková částka vysoká, tak musela vzít tyto úroky zpět, aby bylo možné vysoudit základní částku a náhradu nákladů. Její nárok nebyl zpochybněn, co do doložení dokladů, rozsudek zaslala insolvenčnímu správci a ostatní doklady zůstaly v soudním spise. Pokračovala, že jí chybí v dokladech kopie smlouvy s firmou (dlužníkem), v níž požadovala ukončení prací do konce srpna 2010 a další smluvní úrok 0,5 %, pokud jí nebude vrácena záloha nebo dodána zakázka; originál smlouvy byl odcizen dne 14.9.2010 z její kanceláře zástupkyní firmy, což bylo šetřeno Policií ČR v Příbrami. K té podala trestní oznámení, jež skončilo zjištěním, že dlužník nespáchal trestný čin, že ještě v prosinci 2011 měl její peníze na svém účtu a měly jí být vyplaceny, což se nestalo. Dále uvedla, že je těžce nemocná starobní důchodkyně (v posledních dvou letech prodělala čtyři operace srdce), vzhledem k nemoci došlo k tomu, že musí řešit nároky Finančního úřadu v Příbrami ve výši 100 tis. Kč, že vlastní rodině dluží přes 300 tis. Kč, přesto podle dokladů dlužníka má nárok na celou částku. Uzavřela, že ust. § 178 IZ není v běžné znalosti obyčejných důchodců, ani některých právníků, a proto doložila v insolvenčním řízení pouze částku 91.981,-Kč a jako neprávník nabyla, bohužel, nesprávného dojmu, že tím, že nebude požadovat celé úroky, řízení urychlí.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání [ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ], přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle § 192 odst. 1 a 2 IZ pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou (v režimu vymezeném v § 193 až 196 IZ) popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět. Insolvenční správce může při přezkumném jednání změnit stanovisko, které zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 197 odst. 2 IZ věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle § 199 odst. 1 IZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu.

Ve vztahu k uvedené právní úpravě považoval odvolací soud-s ohledem na věřitelovu odvolací argumentaci-za nutné poukázat na svoji ustálenou judikaturu, kterou pro poměry insolvenčního řízení vyjádřil např. v usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. MSPH 78 INS 3637/2008, 2 VSPH 552/2009-P4 ze dne 20.10.2009 a která vychází ze závěrů přijatých pro obdobnou právní úpravu obsaženou v zákoně o konkursu a vyrovnání v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.10.2005, sp.zn. 29 Odo 327/2004, uveřejněném pod číslem 45/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Podle těchto judikatorních závěrů prvotní (předběžné) posouzení, zda nárok přihlášený věřitelem je vykonatelný či nikoli, tj. zda s ním pro účely jeho přezkoumání má být zacházeno jako s pohledávkou vykonatelnou (podléhající v případě jejího popření režimu § 199 IZ) nebo jako s pohledávkou nevykonatelnou (podléhající v případě jejího popření režimu § 198 ve spojení s § 197 odst. 2 IZ) přísluší insolvenčnímu správci. Ten svůj názor vyjádří tím, že v seznamu přihlášených pohledávek dle ustanovení § 189 odst. 1 IZ vyznačí, zda považuje pohledávku za vykonatelnou či nevykonatelnou, a v souladu s tímto stanoviskem buď věřitele nevykonatelné pohledávky popřené při přezkumném jednání, kterého se nezúčastnil, o tom písemně vyrozumí s poučením o jeho právu uplatnit své právo u insolvenčního soudu určovací žalobou dle § 198 odst. 1 a 2 IZ, nebo sám uplatní své popření ve smyslu ustanovení § 199 odst. 1 IZ. Jestliže insolvenční správce, maje-byť nesprávně-zato, že přihlášená pohledávka není vykonatelná, vyrozumí věřitele postupem dle § 197 odst. 2 IZ o popření jeho pohledávky a o jeho právu podat určovací žalobu dle § 198 odst. 1 IZ, je tím dána i aktivní legitimace vyrozuměného věřitele k podání této žaloby. Případný nesprávný úsudek insolvenčního správce o tom, že popřená pohledávka je nevykonatelná, pak podle § 198 odst. 3 IZ má v řízení o žalobě pouze ten důsledek, že důkazní břemeno o tom, že uplatněná pohledávka není pravá nebo že v konkrétním rozsahu není důvodná co do výše, tíží správce (ačkoli v řízení vystupuje jako žalovaný), který je navíc ve smyslu § 199 odst. 3 IZ-obdobně jako kdyby popřel vykonatelnou pohledávku-vázán důvody, pro něž pravost nebo výši pohledávky popřel, a které ovšem podléhají limitům popěrných námitek stanoveným v § 199 odst. 2 IZ.

Uvedené ale nic nemění na tom, že z hlediska legitimace k podání incidenční žaloby na určení pravosti či výše popřené pohledávky je rozhodné jen to, v jaké kvalitě (jako vykonatelná či jako nevykonatelná) byla nakonec tato pohledávka přezkoumána. Proto popře-li insolvenční správce přihlášenou pohledávku, jež byla přezkoumána jako nevykonatelná, a věřitele o tom vyrozumí podle § 197 odst. 2 IZ (s poučením dle § 198 IZ), může věřitel zákonný následek poslední věty § 198 odst. 1 IZ odvrátit jedině tím, že řádně a včas podá u insolvenčního soudu určovací žalobu.

V této souvislosti odvolací soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované pod číslem 76/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které jsou využitelné i v insolvenčním řízení. Z nich plyne, že zjistí-li soud, který rozhoduje o pravosti, výši nebo pořadí nevykonatelné pohledávky, že přihláška pohledávky měla v části, o které má v incidenčním sporu rozhodnout, vady bránící přezkumu přihlášené pohledávky, musí žalobu pro předčasnost zamítnout a na základě takového rozsudku je třeba v konkursním řízení přistoupit zákonem stanoveným způsobem k odstraňování vad přihlášky a poté k novému přezkumu přihlášené pohledávky. Pro poměry insolvenčního řízení lze výklad podaný v tomto rozhodnutí přizpůsobit a formulovat tak, že pokud insolvenční soud (chybně) připustil, aby při přezkumném jednání byla přezkoumána i nevykonatelná pohledávka, jejíž přihláška vykazuje vady bránící jejímu přezkumu, pak se v případě, že k popření této pohledávky nedojde, pokládá pohledávka za zjištěnou podle § 201 odst. 1 písm.a) IZ, a v případě, že byla účinně popřena insolvenčním správcem nebo dlužníkem a věřitel popřené pohledávky nepodal v určené lhůtě žalobu na příslušné určení, dle § 198 odst. 1 poslední věty IZ, nastal v případě popření pravosti pohledávky zákonný následek, že se k pohledávce nepřihlíží. Prostor ke zkoumání vad bránících přezkumu takto popřené nevykonatelné pohledávky je otevřen jedině v případě, že věřitel ve stanovené lhůtě žalobu na určení popřeného práva podá. Pak soud, který o incidenční žalobě rozhoduje, v případě zjištění nedostatků, pro něž přihláška pohledávky nebyla způsobilá k přezkoumání, žalobu pro předčasnost zamítne (pro tentokrát).

Dále však nutno zdůraznit, co odvolací soud vyložil např. v usnesení sp. zn. KSUL 69 INS 2401/2010, 1 VSPH 892/2010-P14 ze dne 15.10.2010 nebo v usnesení sp.zn. KSLB 76 INS 12489/2010, 3 VSPH 905/2011-P4 ze dne 16.1.2012, totiž že v insolvenčním řízení není předmětem přezkoumávání přihláška pohledávek jako celek, ale jednotlivé samostatné přihlášené pohledávky (vymezené důvodem a výší-§ 174 odst. 2 IZ), ohledně nichž se pak také samostatně aplikují § 188, § 198 odst. 1 nebo § 178 a § 185 IZ s rozlišením, vůči které konkrétní pohledávce s nimi spojovaný zákonný následek zcela nebo zčásti nastal. K tomu pak Vrchní soud v Praze (např. v usnesení sp.zn. KSPA 48 INS 1646/2008, 1 VSPH 275/2008-B ze dne 13.2.2009) vysvětlil, že jak jistina, tak i její příslušenství (jehož jednotlivé druhy jsou definovány taxativním výčtem v § 121 odst. 3 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013) představují samostatné (samostatně uplatnitelné) nároky specifikované jejich vlastním důvodem a výší. Tomu odpovídají povinné náležitosti přihlášky vymezené co do údaje o výši pohledávky v § 21 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 311/2007 Sb., podle nějž vedle údaje o výši jistiny je nutno zvlášť uvést údaj o celkové výši přihlašovaného příslušenství (jehož uspokojení není vyloučeno dle § 170 IZ), včetně způsobu jeho výpočtu s rozlišením jednotlivých druhů příslušenství.

Z uvedeného je zřejmé, že každou pohledávku je třeba ve formuláři přihlášky jednotlivě vymezit jejím důvodem, výší a dalšími předepsanými údaji o pohledávce, a takto pak také insolvenční správce musí přihlášené pohledávky daného věřitele jednotlivě přezkoumat dle § 188 IZ a rozepsat v seznamu přihlášených pohledávek (§ 189 odst. 1 IZ). Takovéto rozlišení jednotlivých samostatných přihlášených pohledávek musí být respektováno i v dalším procesu jejich přezkoumání. Proto dojde-li k popření pohledávky, musí být zřejmé, které jednotlivé pohledávky se popření týká, tj. zda je popírána jediná pohledávka či více přihlášených pohledávek (a v jakém rozsahu a co je důvodem jednotlivých popření). Popsané rozlišení jednotlivých přihlášených pohledávek je pak rozhodující i při posouzení důvodů pro uplatnění sankční úpravy § 178 IZ (tedy pro závěr, zda byla konkrétní věřitelova pohledávka zjištěna v rozsahu menším než 50 % její přihlášené výše).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 26.1.2012 podala věřitelka soudu na předepsaném formuláři přihlášku (evidovanou pod P5), jíž přihlásila pohledávku ve výši 869.724,-Kč sestávající z jistiny 78.585,-Kč a příslušenství úrok (poplatek) z prodlení ve výši 0,5 % denně, jeho způsob výpočtu stanovila tímto vzorcem: Kt=Ko.(1+i)t=78585.(1+0,005)412. Jako důvod vzniku pohledávky uvedla, že se jedná o zálohu na materiál, který firma nedodala, zrušila smlouvu a zálohu si ponechala bez vysvětlení a bez platného smluvního vztahu. Pohledávku označila jako vykonatelnou pro částku 78.585,-Kč dle rozhodnutí 30 C 365/2011. K doložení pohledávky předložila jako důkazy žádost o vrácení zálohy-odstoupení od smlouvy adresované dlužníku, předvolání z 2.1.2012 k jednání u Okresního soudu v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 30 C 365/2011 na den 1.2.2012 ve věci žalobce, jímž je věřitelka, proti žalovanému, jímž je dlužník, o zaplacení částky 78.585,-Kč s přísl. a uznání dluhu dlužníkem z 5.1.2012. Insolvenční správce přípisem ze dne 21.5.2012 (doručen věřitelce 24.5.2012) podle § 188 odst. 2 IZ věřitelku upozornil, že pohledávku přihlásila jako vykonatelnou, avšak nepředložila pravomocný rozsudek, pouze předvolání k soudnímu jednání, a vyzval věřitelku, aby doplnila přihlášku pohledávky jednak přesným výpočtem úroků z prodlení-z jaké částky byl počítán, výši v % a přesnou dobu odkdy, dokdy je počítán, aby doložila smlouvu na montáž solárních panelů a dohodu s dlužníkem, pokud není součástí požadované smlouvy, o výši úroků z prodlení 0,5 % denně z dlužné částky, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení této výzvy insolvenčnímu soudu. Na tuto výzvu věřitelka nereagovala, ani nedoložila vykonatelnost pohledávky příslušným rozhodnutím. Z protokolu z přezkumného jednání ze dne 21.5.2012 soud konstatoval, že dle sdělení správce byla věřitelka vyzvána k opravě a doplnění přihlášky, a proto bude přezkoumána na zvláštním přezkumném jednání. Správce předmětnou pohledávku zařadil do seznamu přihlášených pohledávek jako pohledávku P5 nevykonatelnou v celkové výši 869.724,-Kč, z toho příslušenství 791.139,-Kč, z právního důvodu zálohy na neprovedené práce ze smlouvy o dílo s tím, že uznává pohledávku zčásti 91.981,-Kč a popírá co do částky 777.743,-Kč s odůvodněním, že nebyla doložena smlouva, která by prokazovala nárok věřitelky na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně, a proto byl vypočítán v zákonné výši. Takto pak pohledávku přezkoumal na přezkumném jednání dne 20.7.2012 se stanoviskem dlužníka, že souhlasí. Následně správce vyrozuměním z 3.8.2012 a doručeným věřitelce 15.8.2012, že její přihlášená pohledávka ve výši 869.724,-Kč byla na přezkumném jednání 20.7.2012, jehož se nezúčastnila, popřena co do částky 777.743,-Kč z důvodu chybně vypočteného úroku z prodlení s tím, že na shora uvedenou výzvu k odstranění vad přihlášky nereagovala, a protože v účetnictví dlužníka je vedena její pohledávka pouze v částce 78.585,-Kč, připočetla k této částce ještě zákonný úrok z prodlení od 1.10.2010 do 7.3.2010, a věřitelku poučil, že nepodá-li ve lhůtě 30 dnů od druhého přezkumného jednání (tato lhůta však neskončí dříve než po uplynutí 15 dnů od doručení tohoto vyrozumění) žalobu u insolvenčního soudu proti ní na určení pravosti a výše pohledávky v částce 777.743,-Kč, nebude k pohledávce popřené v této výši přihlíženo (§ 198 odst. 1 IZ).

Odvolací soud dospěl k závěru, že z uvedeného postupu insolvenčního správce je zřejmé, že uznal přihlášenou pohledávku z jistiny celou, tj. 78.585,-Kč a uznal část úroku z prodlení ve výši 13.396,-Kč (rozdíl zjištěné pohledávky 91.981,-Kč a jistiny 78.585,-Kč) z přihlášeného úroku z prodlení 791.139,-Kč (rozdíl celkové pohledávky 869.724,-Kč a jistiny 78.585,-Kč), takže byla popřena část úroku z prodlení ve výši 777.743,-Kč (jako rozdíl částky 791.139,-Kč a 13.396,-Kč).

Z uvedeného vyplývá, že samostatná pohledávka z jistiny ve výši 78.585,-Kč byla na přezkumném jednání zjištěna, popřena správcem byla jen část samostatné pohledávky úroku z prodlení ve výši 777.743,-Kč, a protože věřitelka ohledně ní ve stanovené lhůtě žalobu na určení nepodala, byla (ve smyslu § 198 odst. 1 poslední věty IZ) zjištěna jen v uznané (nepopřené) výši 13.396,-Kč, což je méně než 50 % její přihlášené výše. Proto pouze ohledně této pohledávky úroku z prodlení nastal dle § 178 věty prvé IZ následek, že se k ní nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna, a byl tak dán důvod k jejímu odmítnutí podle § 185 IZ v celé přihlášené výši 791.139,-Kč.

Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení v části týkající se odmítnutí přihlášky pohledávky ve výši 791.139,-Kč potvrdil podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné a ohledně pohledávky 78.585,-Kč podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení s tím, že věřitelka nadále zůstává účastníkem insolvenčního řízení se zjištěnou pohledávkou 78.585,-Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 27. ledna 2014

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová