3 VSPH 1381/2013-B-46
KSUL 43 INS 8161/2011 3 VSPH 1381/2013-B-46

US NESE N Í

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužnice Blanky anonymizovano , anonymizovano , bytem Horní vodní brána 296, 411 55 Terezín, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 43 INS 8161/2011-B-34 ze dne 10. července 2013,

tak to:

Odvolání se odmítá.

Odův odně ní:

Krajský soud v Ústí nad Labem, na základě žádosti insolvenční správkyně JUDr. Dagmar Mixové o souhlas se zpeněžením majetku podstaty sloužícího k zajištění dle pokynu zajištěného věřitele, podle § 289 insolvenčního zákona (dále jen IZ) usnesením č.j. KSUL 43 INS 8161/2011-B-34 ze dne 10.7.2013 vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správkyně prodala mimo dražbu 1/2 podílu na bytové jednotce č. 296/4 v budově č.p. 296, par.č. 193, se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku (1306/20000), zapsané na LV č. 748 pro k.ú. a obec Terezín (bod I. výroku), stanovil podmínky tohoto prodeje (bod II. výroku) a konstatoval, že platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení majetku mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do skončení insolvenčního řízení (bod III. výroku). V písemném vyhotovení usnesení soud účastníky poučil, že proti němu není odvolání přípustné.

Toto usnesení napadla dlužnice Blanka anonymizovano podáním označeným jako stížnost, jež i odvolací soud podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 občanského soudního řádu) posoudil jako odvolání. Dlužnice namítala, že soud schválil její insolvenci v roce 2011, od té doby platí splátky a podává soudu zprávy o stavu svých příjmů. Věřitelský výbor nebyl ustanoven, a proto dlužnice neví, kdy a kdo dal ke zpeněžení souhlas. V předmětném bytu, kterého je spoluvlastnicí, s ní žije nezletilá dcera, která by se v případě zpeněžení stala bezdomovcem, což odporuje mezinárodním úmluvám o lidských právech. Proto požadovala, aby napadené usnesení bylo zrušeno a aby jí bylo umožněno dluh splácet podle rozhodnutí insolvenčního soudu.

Odvolání není přípustné.

Podle § 286 odst. 1 IZ lze majetkovou podstatu zpeněžit veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu, prodejem movitých věcí a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí a prodejem majetku mimo dražbu.

Podle § 289 odst. 1 IZ může insolvenční správce uskutečnit prodej mimo dražbu se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může insolvenční soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas insolvenčním soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva o prodeji mimo dražbu účinnosti. Souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova podniku.

Podle § 293 IZ (ve znění do 31.12.2013) jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li těchto zajištěných věřitelů více, mohou tyto pokyny udělit insolvenčnímu správci pouze společně. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti.

Podle § 409 odst. 3 IZ majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nejdříve však po zjištění pravosti, výše a pořadí zajištěné pohledávky, požádá-li o to zajištěný věřitel. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli; přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu (viz výše citovaná ustanovení).

Podle § 11 odst. 1 IZ rozhoduje insolvenční soud při výkonu dohlédací činnosti o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení. Podle § 91 IZ není proti rozhodnutím, která insolvenční soud učinil při výkonu dohlédací činnosti včetně předběžných opatření, odvolání přípustné, pokud zákon nestanoví jinak.

Jak Vrchní soud v Praze uvedl v řadě svých rozhodnutí (viz např. usnesení č.j. MSPH 78 INS 3734/2008, 2 VSPH 479/2009-B-211 ze dne 14.12.2009, usnesení č.j. KSHK 42 INS 1655/2008, 3 VSPH 327/2010-B-54 ze dne 17.5.2010 nebo usnesení č.j. KSPA 44 INS 23022/2011, 2 VSPH 1141/2013-B-15 ze dne 1.8.2013), rozhodnutí insolvenčního soudu, jímž podle § 289 IZ insolvenčnímu správci uděluje souhlas se zpeněžením majetku podstaty prodejem mimo dražbu, má povahu rozhodnutí vydaného dle § 11 odst. 1 IZ při výkonu dohlédací činnosti, proti němuž dle § 91 téhož zákona není odvolání přípustné.

Uvedené platí i v případě, že soud v rámci schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře na základě žádosti zajištěného věřitele dle § 409 odst. 3 IZ (ve smyslu jeho pokynů-§ 293) udělil insolvenčnímu správci dle § 289 IZ souhlas s tím, aby mimo dražbu prodal majetek podstaty sloužící k zajištění pohledávky zajištěného věřitele, jež byla s právem na takové uspokojení v insolvenčním řízení zjištěna. Tak je tomu i v dané věci. Usnesením ze dne 5.10.2011 (B-4; správně B-6) bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře (k uspokojení do něj pojatých pohledávek nezajištěných věřitelů-§ 398 odst. 3 a § 406 odst. 3 IZ), přičemž zajištěný věřitel Hypoteční banka, a.s., jehož pohledávka ve výši 1.231.390,49 Kč byla zjištěna s právem na uspokojení ze zajištění nemovitostmi uvedenými ve výroku napadeného usnesení (náležejícími do majetkové podstaty dlužnice), podáním ze dne 17.6.2013 (založeným na B-32) požádal správkyni o zpeněžení předmětného majetku s tím, že preferuje jeho prodej mimo dražbu, a to za podmínek, které stanovil.

Soud prvního stupně tedy dlužnici v napadeném usnesení správně poučil, že toto usnesení odvoláním napadnout nelze.

Proto odvolací soud podle § 218 písm. c) občanského soudního řádu nepřípustné odvolání dlužnice odmítl.

Poučen í: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 24. ledna 2014

JUDr. Jaroslav Bureš, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová