3 VSPH 1371/2013-B-13
KSPL 27 INS 9121/2013 3 VSPH 1371/2013-B-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenčním řízení dlužníka: Milan anonymizovano , anonymizovano , bytem Strážov 111, 340 21 Janovice nad Úhlavou, o odvolání insolvenčního správce JUDr. Miloslava Havleny se sídlem Blatná, J.P. Koubka 81, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. července 2013, č.j. KSPL 27 INS 9121/2013-B-6,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. července 2013, č.j. KSPL 27 INS 9121/2013-B-6, se v bodě II. výroku zr u š u j e a věc se v tomto rozsahu v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni (Soud) usnesením ze dne 25.7.2013, č.j. KSPL 27 INS 9121/2013-B-6, pod bodem II. výroku přiznal insolvenčnímu správci (JUDr. Miloslav Havlena, dále jen správce) náhradu odměny a hotových výdajů ve výši 2.178,-Kč včetně DPH.

V odůvodnění usnesení Soud uvedl, že usnesením z 26.4.2013 (č.j. KSPL 27 INS 9121/2013-A-8) zjistil úpadek dlužníka a ustanovil shora uvedeného insolvenčního správce. Výrok bodu II. odůvodnil § 168 odst. 2 písm. a) a odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), s tím, že (s odkazem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010-B-19 ze dne 25.8.2010) je třeba správci přiznat odměnu a náhradu hotových výdajů v době nastalých účinků schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře za období dvou měsíců ve výši 2.178,-Kč včetně DPH.

Proti bodu II. výroku usnesení se správce včas odvolal a požadoval, aby mu odvolací soud přiznal odměnu a hotové výdaje za tři měsíce ve výši 3.707,20 Kč. Namítal, že ve smyslu Soudem citovaného rozhodnutí odvolacího soudu má za svou činnost nárok na tyto náhrady za období od rozhodnutí o úpadku dlužníka, tj. od 26.4.2013, do doby účinků oddlužení schválením splátkového kalendáře, jež nastaly zveřejněním v insolvenčním rejstříku dne 25.7.2013, tedy za tři měsíce, což činí 2.722,50 Kč s DPH a dále požadoval cestovné osobním vozidlem ve výši 984,70 Kč včetně DPH, jež mu soudem nebylo přiznáno.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že je opodstatněné.

Podle § 38 odst. 1 IZ (ve znění účinném do 31.12.2013, jež bude citováno i v následujícím textu) insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odst. 4). Způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis (odst. 5).

Podle § 168 odst. 2 písm. a) IZ ve spojení s odstavcem 3 téhož ustanovení se hotové výdaje a odměna insolvenčního správce uspokojují jako pohledávky za majetkovou podstatou kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

Podle § 3 písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (ve znění do 31.12.2013), činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Z výše uvedené úpravy jednoznačně vyplývá, že pro případ schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (§ 406 odst. 3 IZ) prováděcí vyhláška stanoví výši odměny insolvenčního správce (v § 3 písm. b/) a výši náhrady jeho hotových výdajů (v § 7 odst. 4) jen ve vztahu k jeho činnosti, již v rámci svých zákonných povinností, v souladu s usnesením soudu o schválení oddlužení splátkovým kalendářem, jež se k realizaci této formy oddlužení provádí. To je z konstrukce těchto správcových nároků jednoznačně patrné, když jsou prováděcí vyhláškou vázány jen na dobu trvání splátkového kalendáře, a to paušální měsíční částkou, jež odpovídá měsíčnímu plnění splátkového kalendáře. Soud ve vztahu k činnosti správce před rozhodnutím o schválení oddlužení splátkovým kalendářem zcela správně dovodil, že na náhradu odměny a hotových výdajů s tím spojených má nárok, neboť tyto výdaje nejsou kryty následnou měsíční paušální náhradou stanovenou pro dobu trvání splátkového kalendáře v § 7 odst. 4 téže vyhlášky.

K otázce nároků insolvenčního správce za činnost vykonávanou před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře se Vrchní soud v Praze vyslovil ve shora citovaném usnesení, a poté opakovaně v řadě dalších svých rozhodnutí (viz např. usnesení sp. zn. MSPH 79 INS 14408/2010, 3 VSPH 161/2011-B ze dne 11.3.2011). V těchto rozhodnutích odvolací soud konstantně dovozoval, že insolvenční správce má právo na odměnu a na náhradu svých hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a že tyto správcovy nároky nejsou kryty paušálními částkami stanovenými v § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 prováděcí vyhlášky.

Na tomto závěru odvolací soud setrvává s tím, že o odměně insolvenčního správce za jeho činnost, jež nepředstavuje realizaci splátkového kalendáře, tj. za jeho činnost vykonanou v období předcházejícím schválení oddlužení splátkovým kalendářem (popř. i za následnou takovou činnost, typicky při pozdějším přezkumu pohledávek uskutečněném při dalším přezkumném jednání), soud rozhoduje dle § 5 prováděcí vyhlášky, tj. určuje tuto odměnu s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti správcem vykonané činnosti. Vyúčtovanou náhradu hotových výdajů spojených s touto činností soud insolvenčnímu správci přiznává v prokázané (důvodně vynaložené) výši, s limity dle § 7 odst. 1 až 3 téže vyhlášky.

Takto přiznané nároky odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce za předchozí období-stejně jako nároky téže povahy náležející správci paušální částkou až za provádění oddlužení splátkovým kalendářem-jsou dle § 168 odst. 2 písm. a) IZ pohledávkami za majetkovou podstatou. Jako takové jsou při splátkovém kalendáři hrazeny v měsíčních splátkách (musí být do něj jako přednostní nároky pojaty), anebo mohou být uspokojeny ve smyslu § 38 odst. 2 IZ a § 8 prováděcí vyhlášky ze složené zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením Soudu z 26.4.2013, č.j. KSPL 27 INS 9121/2013-A-8, jež nabylo právní moci 30.4.2013, byl zjištěn úpadek dlužníka a současně mu bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Usnesením z 25.7.2013 č.j. KSPL 27 INS 9121/2013-B-6 bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře a zároveň mu bylo uloženo hradit od srpna 2013 věřitelům měsíční splátky prostřednictvím správce po úhradě jeho odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 900,-Kč (750,-Kč odměna, 150,-Kč hotové výdaje) navýšenou o DPH a odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 2.178,-Kč včetně DPH přiznané správci v bodě II. výroku.

Ve zprávě ze dne 26.6.2013 o své činnosti správce požadoval náhradu odměny 750,-Kč a hotových výdajů 150,-Kč, to vše včetně DPH za každý započatý měsíc od rozhodnutí o úpadku do dne nabytí účinků rozhodnutí o oddlužení, a podáním ze dne 4.7.2013 (událost B-5) předloženém při přezkumném jednání, jež se konalo ve stejný den, požadoval správce náhradu cestovného osobním vozidlem k tomuto jednání ve výši 984,70 Kč. Soud prvního stupně vyhověl správcovu požadavku jen ohledně náhrady odměny a hotových výdajů za dva měsíce. Z odůvodnění rozhodnutí napadeného usnesení se pak nepodává, proč o dalších správcem požadovaných nárocích nerozhodl.

Soud nikterak nezkoumal, zda uplatněná odměna je činnosti správce vykonané v předmětném předcházejícím období dle § 5 vyhlášky přiměřená, a zda jsou odůvodněné i jeho hotové výdaje, jež jako svůj náklad vynaložený v souvislosti s touto činností vyúčtoval, přičemž nelze ani seznat, za jaké období 2 měsíců byla správci přiznána odměna a hotové výdaje.

Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle § 219a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, napadené usnesení v odvoláním dotčeném bodu II. výroku zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud-v intencích vysloveného právního názoru odvolacího soudu-o požadavku insolvenčního správce na rozhodnutí o jeho odměně a hotových výdajů za činnost vykonávanou před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře znovu rozhodne.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).

V Praze dne 20. října 2014

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná