3 VSPH 1362/2014-B-31
KSHK 40 INS 8744/2012 3 VSPH 1362/2014-B-31

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ivany Mlejnkové a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenčním řízení dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , 503 15 Sadová 51, zast. opatrovnicí JUDr. Janou Jasnou, advokátkou se sídlem Buzulucká 431, 500 03 Hradec Králové, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 40 INS 8744/2012-B-20 ze dne 28. března 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 40 INS 8744/2012-B-20 ze dne 28. března 2014 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. KSHK 40 INS 8744/2012-B-20 ze dne 28.3.2014 v bodě I. výroku zrušil oddlužení dlužníka Pavla anonymizovano (dále jen dlužník) schválené usnesením č.j. KSHK 40 INS 8744/2012-B-8 ze dne 31.1.2013, v bodech II. a III. výroku prohlásil na majetek dlužníka konkurs a rozhodl, že bude projednáván jako nepatrný, a v bodě IV. výroku konstatoval, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku.

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 23.7.2012 zjistil úpadek dlužníka a insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Ing. Tomáše Matouška (dále též jen insolvenční správce nebo správce). Usnesením č.j. KSHK 40 INS 8744/2012-B-8 ze dne 31.1.2013 pak soud povolil řešení úpadku oddlužením a současně schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podáním doručeným soudu dne 10.2.2014 insolvenční správce oznámil, že dlužník neplní podmínky oddlužení, když po 11. splátkách je uspokojení nezajištěných věřitelů nulové. Příjem dlužníka z invalidního důchodu je tak malý, že z něho nelze srážet, a není plněno ani ze smlouvy o důchodu. I po několikerých výzvách k nápravě dlužník své sliby, že začne splácet, nesplnil.

Jednání o zrušení schváleného oddlužení se konalo dne 28.3.2014, dlužník se z něj omluvil ze zdravotních důvodů. Přítomný insolvenční správce uvedl, že zaslal dlužníku dopis s vyčíslením měsíční splátky ve výši 2.300,-Kč, která by postačovala k minimální míře uspokojení. V současné době by dlužník musel měsíčně platit

částku 2.750,-Kč. Z jeho invalidního důchodu ve výši 5.875,-Kč nelze nic srážet a ze smlouvy o důchodu částka 1.100,-Kč není plněna. Za období červen a červenec 2013 bylo poskytnuto pouze 2.400,-Kč. Smluvní důchod ve výši 1.100,-Kč by pokryl pouze odměnu a náklady správce.

Za této situace, kdy dlužník dosud nedoložil další příjmy, ze kterých by bylo možno plnit schválené oddlužení, soud prvního stupně podle § 418 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona (dále jen IZ) schválené oddlužení zrušil a rozhodl o řešení úpadku dlužníka konkursem, který vzhledem ke splnění podmínek stanovených v § 314 odst. 1 IZ bude projednáván jako nepatrný.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání. Uvedl, že toto své (jím podepsané) odvolání nemohl napsat vlastní rukou, ale musel je nadiktovat, neboť má poškozený zrak. Vysvětloval, že jeho momentální zlá situace mu nedovolila pravidelné splácení, k němuž se zavázal. Je invalidní důchodce, má problémy se zrakem a těžkou cukrovku a musela mu být amputována část nohy. Přitom se stará o svého otce stiženého těžkou demencí a také o svého 17letého syna. Nevlastní žádný majetek, jen věci každodenní potřeby.

V reakci na toto odvolání-na popsanou situaci dlužníka-soud prvního stupně usnesením č.j. KSHK 40 INS 8744/2012-B-22 ze dne 7.5.2014 podle § 29 a § 30 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ustanovil dlužníku opatrovnici pro insolvenční řízení, a to advokátku JUDr. Janu Jasnou (dále jen opatrovnice).

Tato opatrovnice pak k doplnění dlužníkova odvolání v podání ze dne 12.6.2014 uvedla, že se dlužník z osobních důvodů (zejména pro nemoc otce) dostal do situace, kdy nebyl schopen splátkový kalendář dodržet, a že nicméně se zrušením oddlužení není srozuměn a požaduje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a ponechal dlužníku možnost pokračovat v oddlužení s tím, že splátkový režim bude nadále plnit.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. d/ IZ), a po tomto přezkoumání dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Dle § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Dle § 418 odst. 1 IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník.

Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (§ 418 odst. 2).

Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr (§ 418 odst. 3 IZ).

Ustanovení § 418 odst. 4 IZ pak určuje, že rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu.

Nutno zdůraznit, že oddlužení je způsobem řešení dlužníkova úpadku, který za zákonem stanovených podmínek vede k osvobození dlužníka od placení zbytku jeho dluhů dle § 414 a násl. IZ. K tomu však může dojít, jen pokud dlužník všechny své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení řádně a včas splnil. Jestliže v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře bude-po náležitém projednání věci postupem dle § 418 odst. 4 IZ-zjevné, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit (a z toho důvodu nelze očekávat završení oddlužení osvobozením dlužníka od placení zbytku jeho dluhů), insolvenční soud schválené oddlužení-i bez návrhu-podle § 418 odst. 1 písm. b) IZ zruší. Okolnost, že dlužník není schopen hradit měsíční splátky předpokládané podle schváleného oddlužení, ačkoli řádně plní povinnosti uvedené v § 412 odst. 1 a 3 IZ, tak není-jak vysvětlil Nejvyšší soud v usnesení sen. zn. 29 NSČR 12/2013 ze dne 28.2.2013, uveřejněném pod č. 77/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek-důvodem k postupu podle § 418 odst. 1 písm. a) IZ; postup podle § 418 odst. 1 písm. b) IZ tím však není vyloučen. Lhůta 5 let stanovená insolvenčním zákonem dlužníku ke splácení pohledávek věřitelů při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře přitom je lhůtou konečnou (nejzazší) a její počátek určuje pro danou insolvenční věc vždy termín první splátky určený rozhodnutím o schválení oddlužení.

V dané věci soud prvního stupně usnesením č.j. KSHK 40 INS 8744/2012-A-10 ze dne 23.7.2012 zjistil úpadek dlužníka a insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Ing. Tomáše Matouška. Poté soud usnesením č.j. KSHK 40 INS 8744/2012-B-8 ze dne 31.1.2013 povolil řešení dlužníkova úpadku oddlužením a současně schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře (body I. a II. výroku). V bodě III. výroku dlužníku uložil, aby po dobu následujících pěti let (nejdéle do úplného zaplacení všech svých pohledávek) nezajištěným věřitelům platil ve zde určeném poměru, prostřednictvím insolvenčního správce, vždy k 25. dni v měsíci ze svých příjmů, které získá po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. V bodě IV. výroku soud určil termín první splátky dnem 25.3.2013 s tím, že bude zaplacena z důchodu dlužníka pobíraného od České správy sociálního zabezpečení a z důchodu poskytnutého Karlem Klikarem. V bodě V. výroku České správě sociálního zabezpečení uložil, aby z dlužníkova důchodu (nebo jiných jeho postižitelných příjmů) po doručení usnesení prováděla příslušné zákonné srážky a vyplácela je na účet insolvenčního správce, a Karlu Klikarovi v bodě VI. výroku uložil, aby smluvní důchod v měsíční výši 1.100,-Kč vyplácel od doručení usnesení insolvenčnímu správci. Současně soud insolvenčnímu správci pro dobu trvání oddlužení splátkovým kalendářem stanovil měsíční odměnu 750,-Kč a náhradu hotových výdajů 150,-Kč plus DPH (bod VII. výroku), a současně mu přiznal za období od rozhodnutí o úpadku do posledního dne měsíce předcházející schválení oddlužení odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 2.700,-Kč plus DPH (bod VIII. výroku) s tím, že si tyto nároky správce vyplatí (bude vyplácet) z částek sražených z příjmů dlužníka.

Posléze soud prvního stupně usnesením č.j. KSHK 40 INS 8744/2012-B-15 ze dne 3.10.2013 odvolal z funkce původního insolvenčního správce JUDr. Ing. Tomáše Matouška a novým správcem ustanovil Insolvency Project, v.o.s.

V daném insolvenčním řízení byly z přihlášených pohledávek věřitelů v celkové výši 222.229,63 Kč nakonec po jejich přezkoumání zjištěny pohledávky 6 věřitelů v celkové výši 136.887,56 Kč, všechny jako nezajištěné a nepodmíněné. V řízení dále bylo zjištěno, že dlužník nemá prakticky žádný majetek, je svobodný a má vyživovací povinnost jen vůči synovi (nyní 17,5 roku), zletilá dcera je soběstačná. Dlužníkův příjem představuje jen důchod pro invaliditu II. stupně, který původně činil 9.295,-Kč, ale od roku 2013 se snížil na částku 5.875,-Kč, která již neumožňuje žádnou srážku. Smlouvou o důchodu uzavřenou dne 24.9.2012 se dlužníku zavázal jeho bratr Karel Klikar poskytovat po dobu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře důchod ve výši 1.100,-Kč měsíčně.

Protože 30 % zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů, jež mají být v rámci daného oddlužení uspokojeny, činí jen 41.066,-Kč, k dosažení této minimální zákonné míry uspokojení nezajištěných pohledávek v pětiletém splátkovém kalendáři by (při zapravení přiznaného přednostního jednorázového nároku insolvenčního správce ve výši 2.700,-Kč s DPH) postačila měsíční splátka, která by po přednostní úhradě měsíčních nároků správce ve výši 900,-Kč s DPH (tj. 1.089,-Kč) činila pouhých 685,-Kč. Již v době schválení oddlužení se však invalidní důchod dlužníka snížil natolik, že z něj nebylo možno provádět žádné srážky, a smluvní důchod nebyl jeho plátcem insolvenčnímu správci vyplácen. Pouze v červnu a červenci 2013 dlužník poukázal správci částky v celkové výši 2.400,-Kč, které nepostačily ani na úhradu dosavadních správcových nároků, a nezajištěným věřitelům se tak dosud žádného plnění nedostalo.

Za této situace, kdy schválený splátkový kalendář delší dobu nebyl plněn, přestože správce tvrdil, že na to dlužníka upozorňoval, a učinil tak rovněž soud prvního stupně přípisem ze dne 30.9.2013, který byl dlužníku doručen dne 2.10.2013, postupoval soud prvního stupně správně, když k projednání této věci dle § 418 odst. 4 IZ nařídil jednání na den 28.3.2014; předvolánka byla dlužníku doručena dne 6.3.2014. Toto jednání pak soud bez účasti dlužníka (jen s insolvenčním správcem) také uskutečnil, když dlužníkově žádosti o odročení jednání nevyhověl. Tato žádost došla soudu dne 26.3.2014 od dlužníkova syna, který-jeho jménem-žádal o odročení jednání alespoň o 3 týdny s tím, že se ho dlužník nemůže zúčastnit, neboť podstoupil operaci oka a v pondělí po nařízeném pátečním jednání má absolvovat operaci druhého oka; tyto operace byly provedeny mimo plánovaný termín a proto omluva z jednání nebyla podána dříve. Syn vysvětloval, že dlužník (otec) je na tom fyzicky a psychicky velmi špatně, zvláště když předtím podstoupil amputaci části nohy.

Odvolací soud je přesvědčen o tom, že soud prvního stupně měl momentální tvrzenou (třebaže zatím nedoloženou) akutní indispozici zdravotně postiženého dlužníka, jež mu znemožňovala účast na jednání, zohlednit a nařízené jednání odročit. To tím spíše, že na pozdější shodná (a rovněž nedokládaná) tvrzení o zdravotním stavu dlužníka, uplatněná v jeho odvolání proti napadenému usnesení, reagoval soud prvního stupně dokonce tím, že dlužníku pro insolvenční řízení k náležité ochraně jeho zájmů ustanovil opatrovníka z řad advokátů.

Aby bylo možno uzavřít, že úspěšné završení oddlužení-uspokojením pohledávek nezajištěných věřitelů alespoň v třicetiprocentním rozsahu, jak vyžaduje § 395 odst. 1 písm. b) IZ-objektivně vzato nelze předpokládat, musí jít o situaci, kdy je zcela zřejmé, že dlužník v časovém prostoru splátkového kalendáře nebude schopen či ochoten současný nepříznivý vývoj procesu oddlužení zvrátit, anebo kdy se dlužníku ani v rozumném časovém horizontu nepodařilo dosáhnout potřebných lepších výdělků či dalších příjmů, jež předpokládal, a není reálná naděje na změnu. K projednání těchto podstatných okolností věci slouží jednání předepsané v § 418 odst. 4 IZ, při němž soud-na základě vyjádření dlužníka, insolvenčního správce a věřitelského orgánu-zkoumá důvody nedostatečného plnění splátkového kalendáře i dlužníkovy možnosti hrozbu nesplnění oddlužení odvrátit.

Takto však soud prvního stupně nepostupoval, když jednání o zrušení schváleného oddlužení konal bez účasti dlužníka, ač k tomu ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. podmínky dány nebyly. Tím zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí o věci. Dlužníku totiž nebyla dána řádná, zákonem předpokládaná příležitost, aby vysvětlil, zda jeho současná situace-snížení invalidního důchodu pod postižitelnou výši, absence plnění ze smluvního důchodu a jiných příjmů-je trvalá, nebo zda lze v přiměřené době očekávat takové zvýšení jeho příjmů (co do výše invalidního důchodu, popř. přiznáním postižitelných dávek sociální podpory, vedlejší výdělečnou činností či plněním sjednaného důchodu anebo finanční pomocí jiné osoby), které umožní reálně předpokládat, že dlužník nakonec bude schopen řádného splnění splátkového kalendáře (i při jeho současném deficitu) dosáhnout. To vše samozřejmě za předpokladu, že by dlužník i z hlediska ostatních svých povinností spojených se splátkovým kalendářem napravil vše, co zanedbal, tj. především by ve smyslu § 412 odst. 1 písm. d) IZ správci a insolvenčnímu soudu předložil přehled o všech svých dosavadních příjmech pobíraných za dobu od schválení oddlužení a tyto i všechny ostatní své povinnosti vyplývající § 412 IZ pak nadále řádně plnil.

K takovému náležitému projednání věci však v důsledku popsaného nesprávného postupu soudu nedošlo, a bez toho ovšem-i se zřetelem ke všem okolnostem věci (zejména menší výši nutného celkového dlužníkova plnění a jeho nastalé fyzicky a psychicky náročné osobní situaci, již posléze potvrdil i nový správce) -nelze definitivně uzavřít, že důvody pro zrušení oddlužení jsou dány.

Z těchto důvodů odvolací soud postupoval podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu, prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

V Praze dne 3. září 2014

Mgr. Ivana Mlejnková, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová