3 VSPH 1355/2012-P2-12
KSPH 41 INS 20165/2011 3 VSPH 1355/2012-P2-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka: Václav anonymizovano , anonymizovano , bytem v Křeseticích 105, o odvolání věřitele: Matco, spol. s r.o., IČO 26425033, se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, adresa k doručení: Brno, Kotlářská 51a, zast. Mgr. et Mgr. Janou Sekyrovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 20165/2011-P2-6 ze dne 28.srpna 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 20165/2011-P2-6 ze dne 28.srpna 2012 se mění tak, že se přihláška pohledávky věřitele Matco, spol. s r.o., IČO 26425033, ve výši 67.298,37 Kč neodmítá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Praze (insolvenční soud) odmítl přihlášku věřitele Matco, spol. s r.o., IČO 26425033 (Věřitel) a vyslovil, že právní mocí tohoto usnesení účast Věřitele v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že Věřitel podal 21.12.2011 přihlášku pohledávky za dlužníkem. Tato přihláška byla vadná, neboť v ní Věřitel u pohledávky č. 1 údaj o splatnosti a její výši neuvedl. Z těchto důvodů dlužníkův insolvenční správce Věřitele vyzval k doplnění a odstranění vad přihlášky výzvou, v níž ho zároveň poučil o tom, jak má přihlášku pohledávky doplnit, resp. opravit, a o následcích, neučiní-li tak včas. Uvedl dále, že Věřitel obdržel výzvu 6.1.2012 a na výzvu správce reagoval pouze tak, že předložil výpis z Obchodního rejstříku, avšak ostatní vady přihlášky pohledávky neodstranil a předložil přihlášku pohledávku ve formuláři vyplněném shodně jako původně. Protože dospěl k závěru, že Věřitel nedoplnil svou přihlášku pohledávky na platném formuláři obsahujícím kolonky, které na předchozím formuláři chyběly, insolvenčnímu správci oznámil, že je třeba zaslat výzvu novou, jež by byla Věřiteli jasná a srozumitelná. Tato další výzva byla doručena Věřiteli 19.3.2012 opět s poučením o následcích, nebude-li výzvě včas vyhověno. Na tuto výzvu Věřitel reagoval podáním z 29.3.2012, k němuž však připojil opět totožně vyplněnou přihlášku pohledávky. Insolvenční soud cituje ustanovení § 188 odst. 2 a § 185 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) učinil závěr, že k přihlášce pohledávky nelze přihlížet, neboť ta zůstala dosud neopravená a nedoplněná, přestože byl Věřitel k opravě a doplnění své přihlášky vyzván a řádně poučen. Postupoval proto podle § 185 InsZ a přihlášku pohledávky Věřitele odmítl s tím, že právní mocí usnesení účast Věřitele v insolvenčním řízení končí.

Toto usnesení napadl Věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že se přihláška Věřitele neodmítá, neboť nesouhlasí s právním posouzením věci insolvenčním soudem. Připustil, že neuvedl v přihlášce pohledávky datum splatnosti, což je však nedostatek, který nebrání v jejím přezkumu, neboť důvodem k tomu, aby insolvenční soud nepřihlížel k přihlášce pohledávky, není jakákoliv vada, nýbrž jen taková, která jejímu přezkumu brání. Poznamenal nadto, že právní úprava InsZ nestanoví povinnost věřitele uvést v přihlášce pohledávky údaj o její splatnosti, jak lze dovozovat z ustanovení § 174 InsZ. Upozornil na ustanovení § 173 odst. 3 InsZ, podle něhož lze přihlásit pohledávky jak splatné, tak nesplatné, a na to, že výsledek přezkumu pohledávky nikterak nesouvisí s její splatností. Připomněl, že z jeho tvrzení uvedených v přihlášce pohledávky plyne, že přihlášená peněžitá pohledávka je vykonatelná, neboť byla přiznána pravomocným rozhodnutím soudu a pro její vymožení byla před zahájením insolvenčního řízení vedena exekuce, z čehož plyne závěr o tom, že se musí jednat o pohledávku splatnou, kterou by mu nalézací soud nemohl přisoudit, pokud by nebyla splatná nejpozději ke dni vyhlášení vyhovujícího rozsudku. Dovozoval tak, že i kdyby náležitostí přihlášky pohledávky bylo uvedení její splatnosti, pak by bylo lze tuto splatnost odvodit na základě výše uvedených tvrzení. Uzavřel, že uplatnil v insolvenčním řízení vedeném s dlužníkem pohledávku přihláškou, která byla projednatelná, a insolvenční správce neměl důvod ho vyzývat k jejímu doplnění či opravě, neboť byla přezkoumatelná.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ InsZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 173 InsZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují (odst. 1). Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, kterou jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí (odst. 2). Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku (odst. 3). Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práv stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu (odst. 4).

Podle § 176 InsZ přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis (vyhl. č. 211/2007 Sb.), jehož podoba je zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz.

Podle § 174 InsZ přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá (odst. 2). Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá (odst. 4). Důvodem vzniku pohledávky se rozumí skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá, a nikoliv například právní kvalifikace vztahu, z něhož pohledávka povstala. Přihláška obsahuje důvod vzniku přihlašované pohledávky za předpokladu, že v ní jsou uvedeny či popsány skutečnosti (vylíčen skutkový děj), na základě kterých pohledávka vznikla natolik podrobně, aby bylo možné jednak přihlašovanou pohledávku odlišit od jiných pohledávek věřitele a dlužníka, jednak posoudit pravost pohledávky. Jde-li o pohledávku vykonatelnou, pak platí z povahy věci, že tvrzení o důvodu jejího vzniku lze založit též na rozhodnutí, smíru nebo listině, pro kterou se pohledávka stala vykonatelnou. Je ovšem jistého rozdílu mezi tím, zda jde o rozhodnutí či jiný titul, který je výsledkem důkazního řízení před soudem či správním úřadem, resp. o rozhodnutí, které se podle zákona vydává bez dokazování a často i bez odůvodnění, jako je tomu u platebního rozkazu. V prvních příkladech je pohledávka co do důvodu svého vzniku dostatečně individualizována uloženou povinností k zaplacení peněžité částky na základě skutečností, které se podávají z odůvodnění těchto rozhodnutí. Je-li titulem vykonatelné pohledávky platební rozkaz, pak lze důvod vzniku pohledávky též doložit žalobou (rozkazní žalobou), jelikož jen z ní se ve smyslu ustanovení § 172 odst. 1 o.s.ř. podávají skutečnosti, z nichž vyplývá uplatněné a posléze platebním rozkazem přiznané právo.

Podle § 188 InsZ insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu (odst. 1). Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen.

Podle § 185 InsZ jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání může proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí. Pro odmítnutí přihlášky podle § 185 InsZ nepostačuje zjištění soudu, že věřitel přihlášku řádně a včas nedoplnil, nýbrž takové rozhodnutí soudu musí být založeno i na posouzení, zda přihláška je skutečně vadná či neúplná, zda insolvenční správce řádně věřitele vyzval k jejímu doplnění či odstranění vadnosti a zda jej poučil, jak při tom postupovat. Názorem insolvenčního správce soud nikterak není vázán.

Z insolvenčního spisu plyne, že Věřitel podal přihlášku pohledávky za dlužníkem, kterou nabyl na základě postupní smlouvy z 21.7.2006 od společnosti GE Money Bank, a.s. a která má svůj původ ve smlouvě o flexikontu č. 163601273 z 18.2.2003, jež postupitel s dlužníkem uzavřel. Uvedl, že jistina závazku činí 14.381,--Kč, úrok 32.475,67 Kč a náklady řízení 13.577,70 Kč, tj. celkem částka 60.343,37 Kč, jež mu byly přiznány platebním rozkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. 51 Ro 2534/2006-33 z 11.11.2006 a který nabyl právní moci a vykonatelnosti 12.1.2007. Tuto částku vymáhal v exekučním řízení; exekuce byla nařízena Obvodním soudem pro Prahu 5 č.j. 36 Nc 482/2007-3 z 10.4.2007 a exekučním příkazem JUDr. Petra Kociána, č.j. 137 Ex 4289/2007-30 z 15.11.2011 byla Věřiteli přiznána náhrada nákladů exekučního řízení ve výši 6.864,--Kč. Celkem tak Věřitel přihlásil do insolvenčního řízení částku 67.298,37 Kč, tj. jistinu ve výši 14.381,--Kč, úroky 32.475,67 Kč s tím, že úročena z jistiny je pouze částka 12.678,--Kč (neúročena zůstala částka 1.703,--Kč), jejichž výpočet je uveden v kolonce č. 11 formuláře přihlášky pohledávky a náklady nalézacího řízení ve výši 13.577,70 Kč a exekučního řízení ve výši 6.864,--Kč. Dopisem z 15.3.2012 byl Věřitel vyzván k doplnění přihlášky pohledávky, tuto výzvu obdržel Věřitel 19.3.2012 a reagoval na ni podáním z 29.3.2012. Ve výzvě vyzval Věřitele k doplnění přihlášky pohledávky o údaj o splatnosti pohledávky a výši splatné pohledávky s poučením, aby v případě splatnosti pohledávky uvedl datum, odkdy je splatná a pro jakou výši splatnost pohledávky nastala, a dále o tom, že nebude-li přihláška pohledávky ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení této výzvy doplněna, předloží přihlášku insolvenčnímu soudu k rozhodnutí, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží.

Věřitel přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku, která má obecné obsahové náležitosti podání ve smyslu § 42 odst. 4 o.s.ř., obsahuje důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky a také skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá. Odvolací soud nesdílí právní závěry insolvenčního soudu o neprojednatelnosti přihlášky pohledávky, neboť právní úprava ustanovení § 174 InsZ nevyžaduje, aby byl v přihlášce pohledávky uveden okamžik, kdy se stala splatnou. V projednávané věci nadto není pochyb o splatnosti přihlášené pohledávky, neboť pro její vymožení bylo již zahájeno exekuční řízení. Odvolací soud proto dospěl k závěru, i když formulář přihlášky pohledávky obsahuje kolonku o její splatnosti, že neuvedení tohoto údaje nečiní přihlášku pohledávky neprojednatelnou a že výzva insolvenčního správce byla nadbytečná. Důsledkem toho nemohla nastat procesní situace upravená v ustanovení § 188 InsZ, tj., že se v insolvenčním řízení k přihlášené pohledávce nepřihlíží, a nebyl tu důvod pro odmítnutí přihlášky pohledávky podle § 185 InsZ.

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil, jak uvedeno shora.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 27. srpna 2013

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová