3 VSPH 1342/2016-B-77
KSHK 35 INS 18571/2013 3 VSPH 1342/2016-B-77

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. v insolvenční věci dlužníka: Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem třída Edvarda Beneše 1531/68, Hradec Králové, zast. JUDr. Veronikou Mašlonkovou, advokátkou se sídlem U Soudu 327/5, Hradec Králové, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. února 2016, č.j. KSHK 35 INS 18571/2013-B-47,

takto:

Odvolání s e o d m í t á .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením (nesprávně označeným č.j. KSHK 35 INS 18571/2013- B-45) soud prvního stupně k žádosti insolvenčního správce vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení majetku dlužníka zajištěnému věřiteli Mgr. Radku Uhlířovi ve výši 84.832,72 Kč (bod I. výroku). Bodem II. výroku uložil insolvenčnímu správci vydat výtěžek zpeněžení podle upraveného seznamu přihlášek nejpozději do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, zapsat do upraveného seznamu přihlášek k pohledávce zajištěného věřitele, jaká částka na ni byla vyplacena, event. jaká její zbývající část se vypořádá v rozvrhu a podat soudu písemnou zprávu o vydání výtěžku do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. Bodem III. výroku přiznal insolvenčnímu správci odměnu za zpeněžení zajištěného majetku ve výši 10.367,28 Kč včetně DPH.

V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že usnesením ze dne 19.8.2013 (A-6) byl zjištěn úpadek dlužníka a bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Dne 21.2.2014 (B-8) bylo schváleno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Vycházel dále z toho, že zajištěný věřitel Mgr. Radek Uhlíř přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka pohledávky celkem ve výši 1,682.118,59 Kč (pohledávku č. 1 ve výši 1,038.269,03 Kč, pohledávku č. 2 ve výši 194.805,-Kč, pohledávku č. 3 ve výši 365.794,56 Kč a pohledávku č. 4 ve výši 83.250,-Kč). Na přezkumném jednání dne 21.10.2013 popřel insolvenční správce i dlužník pohledávky č. 2 a 4 v celé jejich přihlášené výši. Věřitel tedy zůstal účastníkem řízení s pohledávkou č. 1 a č. 3 v celkové výši 1,404.063,59 Kč, o čemž bylo rozhodnuto soudem usnesením ze dne 9.9.2014, č.j. KSHK 35 INS 18571/2013-P9-3. Dne 26.1.2016 podal insolvenční správce návrh na vyslovení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení majetku dlužníka, konkrétně isir.justi ce.cz nemovitosti zapsané na LV č. 21992, k.ú. Nový Hradec Králové, obec Hradec Králové, stavba bez čp/če-garáž stojící na pozemku st.p. č. 3342 (LV č. 10001), zajištěnému věřiteli ve výši 84.833,--Kč a požádal o vyplacení odměny ve výši 10.367,28 Kč. Nemovitost byla zpeněžena za 100.000,-Kč a náklady spojené se správou a zpeněžením činí částku 4.800,-Kč. Návrh na vydání výtěžku zajištěného věřitele byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku dne 9.2.2016. Poučení o možnosti podat námitky proti návrhu bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno téhož dne. Námitky proti návrhu podány nebyly.

Odkazuje na ustanovení § 167, § 168, § 298, § 305 odst. 1 z.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) a § 1 odst. 2 vyhl. č. 313/2007) Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, dospěl k závěru, že odměna insolvenčního správce činí celkem 10.367,28 Kč vč. DPH. Zpeněženo bylo totiž za částku 100.000,-Kč, po odečtení nákladů na zpeněžení ve výši 4.800,-Kč zbývá 95.200,-Kč. 9 % z této částky včetně DPH činí 10.367,28 Kč. Po přezkoumání žádosti insolvenčního správce o udělení souhlasu k vydání výtěžku zajištěnému věřiteli, rozpisu nákladů a výpočtu odměny připadající insolvenčnímu správci ze zpeněžení zajištění, nebyl shledán důvod, pro který by nemohlo být žádosti na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli vyhověno.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal s návrhem, aby bylo zrušeno. Namítl, že zajištěnému věřiteli ničeho nedluží. Jedná se o podvod. Romana Zlocha, Radka Uhlíře ani jiné věřitele nezná. Obdržel pouhých 78.500,-Kč a neví od koho. Zástavní právo ve prospěch zajištěného věřitele nevzniklo platně, neboť v zástavní smlouvě není uvedeno, že mají být zajištěny pohledávky vzniklé v budoucnu. Půjčka v případě věřitele Uhlíře vznikla 1.11.2011 a 22.11.2011, kdy vložil peníze na účet Pavlíny Janatové, údajné věřitelky dlužnice, která jí měla zapůjčit 352.000,-Kč a 130.000,-Kč, jež předala Radovanu Ordeltovi, který měl za dlužnici údajně u ní zajistit půjčku finančních prostředků, ač jej k tomu dlužnice nezmocnila. Pavlína Janatová u Policie ČR vypověděla, že půjčku vyřizovala s Radovanem Ordeltem, který měl také zajistit zápis zástavního práva do katastru nemovitostí za účelem zajištění této pohledávky. S dlužnicí nikdy nejednala. Radovan Ordelt se o situaci dlužnice dozvěděl od pana Zlocha. O předání 352.000,-Kč a 130.000,-Kč nebyl sepsán žádný doklad. Časová souvislost údajných půjček a vzniku zástavních práv je zarážející. Pavlína Janatová vypověděla, že půjčku považovala za investici, návrh na zápis zástavních práv byl podán 18.10.2011 a 19.11.2011 a vklad nebyl proveden. Dne 27.10.2011 podal návrh na vklad Mgr. Radek Uhlíř, který poskytoval půjčky soustavně za účelem dosažení zisku, aniž by k tomu měl podnikatelské oprávnění. Pohledávky ze 3 půjček, jež měly vzniknout Radovanu Ordeltovi, který je postoupil společnosti s ručením omezeným Honest Way s.r.o. (věřitel č. 7), měly být v rozsahu jedné půjčky uhrazeny zápočtem oproti úhradě dohodnuté ceny za podíl v družstvu. Z těchto důvodů je přesvědčena o tom, že výtěžek zpeněžení nelze zajištěnému věřiteli vydat.

Vrchní soud v Praze se nejdříve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro to, aby mohl přezkoumat věcnou správnost napadeného rozhodnutí a řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle § 201 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Podle § 298 InsZ zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odst. 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odst. 3). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odst. 4). Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání (odst. 7).

Z uvedeného je zřejmé, že legitimaci k podání odvolání proti usnesení, jímž soud prvního stupně vyslovil souhlas s návrhem správce na vydání výtěžku zpeněžení, mají z účastníků insolvenčního řízení (dle § 14 odst. 1 InsZ jsou účastníky insolvenčního řízení dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku), jen ti z nich, kteří proti návrhu správce včas brojili svými námitkami. Opačný výklad, dle něhož by měl legitimaci k odvolání i dlužník, jenž by proti návrhu správce nepodal žádné námitky, by byl dle názoru odvolacího soudu v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Ostatně stejná konstrukce se prosazuje též při projednávání a schvalování konečné zprávy (§ 304 InsZ), když legitimaci k podání odvolání proti usnesení o schválení konečné zprávy mají jen věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno. V posuzované věci není žádný důvod se od ní odchylovat ani v případě usnesení, jímž insolvenční soud vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, a to i přes určitou formulační neobratnost zákonodárce (srov. dikci § 304 odst. 6 InsZ a 298 odst. 7 InsZ).

Jinak řečeno, odvolání proti rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil souhlas s návrhem správce na vydání výtěžku zpeněžení, mohou podat jen věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno (srov. také např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2.1.2015, č.j. 3 VSPH 1502/2014-B-183).

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že vyhláškou ze dne 9.2.2016 (B-44) vyrozuměl soud prvního stupně dlužníka a věřitele o tom, že správce předložil návrh na vydání výtěžku zpeněžení majetku z majetkové podstaty dlužníka; návrh byl téhož dne zveřejněn v insolvenčním rejstříku (B-43). Soud věřitele a dlužníka poučil o možnosti podat proti návrhu námitky, o lhůtě k jejich podání a o následcích zmeškání lhůty k jejich podání dle § 298 odst. 3 InsZ. Dlužník v zákonem stanovené lhůtě námitky nepodal.

Protože odvolání proti napadenému usnesení podala osoba, jež k tomu není dle § 298 odst. 7 InsZ oprávněna, odvolací soud je podle § 218 písm. b) o.s.ř. za použití § 7 InsZ odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 27. října 2016

JUDr. Michal K u b í n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková